Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Muze byt chyba v ruznem druhu komunikace, on treba predpoklada, ze budes taky mlet o sobě a ne, ze z tebe bude tahat rozumy. Navic chlapu spousta veci nezajímá (vcetne tech, co by mely
). Ale jestli si pripadas, ze jsi tam navíc, tak to asi problemek bude.
Vrat se myslenkami k ucelu, proc se seznamujes: chces pokecat? Chces milence? Zivitele? Samozrejme, ze chceme vzdycky vse v te nejlepsi kvalite, ale proste v urcitych fazich zivota prevlada jedna slozka (typu - po rozchodu chci nekoho ňuňacího, v dlouhe samote nekoho veselyho a potentniho atd). No a vyhovuje ti na ten ucel nebo ho mas, protoze lepsi neni?
@Anonymní píše:
S manželem si každý den telefonujeme a taky říkám, co děti, co v práci apod. Když se ptám, odpoví jedním slovem - pracovně.
Chápu, ale to je něco jiného než když se teprve seznamují ![]()
@Anonymní píše:
Holky, seznámila jsem se s jedním chlapem, vypadá jako že je fajn, ale vadí mi a nechápu to, že víceméně furt mluví sám o sobě.. příklad: napíše mi dobré ráno, já mu na to odepíšu a on začne já teď jedu do práce, na to mu napíšu něco jako no dobrý a on odvětí ale přijedu tam pozdě, nějak nestíhám… Nebo si voláme a opět 80% hovoru mluví o tom co dělal nebo co dělá, o nějakých jeho zážitcích.. mě by to i zajímalo ale zajímalo by mě to tehdy, kdybych se ho na to zeptala sama.
Přijde vám to normální? Mě to trochu zavání sobectvím
Na začátku bych to neřešila, třeba chce komunikovat, ale není si jistý na co se může ptát, aby nevypadal, že třeba moc řeší/vyzvida, chce, abys ho poznala. Pokud tě nechá mluvit, vyčkej.
Zajímavá reakce… Asi nečeká, že odpovíš „no dobrý“, ale třeba se ho zeptáš, jaký pracovní den ho čeká, nebo proč do té práce jede pozdě. Jestli nevyvíjíš dostatek invence a tu diskusi nerozvíjíš, tak se potom nemůžeš divit, že se snaží a snaží se tak, že Ti říká, co zrovna dělá.
Jsi asi trošku komunikačně neobratná, tu komunikaci musíš rozvést, aby se Tě vůbec bylo na co ptát. Ostatně na otázky ani nemusíš čekat a můžeš sama něco začít.
Nicméně… pokud drhnete už tady a nejste schopni spolu efektivně komunikovat, nic velkého bych nečekala.
@Anonymní píše:
@Julča001 zeptá se fakt sem tam, já sama si říkám že je tolik věcí které o mě neví a které by ho měli zajímat a nic a to jsem se ho na některé otázky ptala a čekala jsem že se zeptá třeba taky
Máš asi dvě možnosti. Bud´ mu odpověz hned co děláš ty, nebo příště začni konverzaci zase ty o sobě. Nebo na takovýhle, pro tebe asi trapný zprávy, neodpovídej a uvidíš reakci. Chce se to se nějak sehrát. Časem si to třeba sedne a když ne, tak se holt přestanete vídat.
@Anonymní píše:
Někdo nemusí být tak komunikativní nebo je mu to blbé se vyptávat. Já to mám taky tak. U kolegyně jsou věci, které mě zajímají, ale neptám se, protože se mi zdá nepatřičné.
Takže taky hodně mluvím o sobě, respektive o dětech.Je to proto, aby nebylo ticho. Byť zodpovědnost za konverzaci nemám.
Když se zeptám, začne mlžit nebo odpovídá vyhýbavě. Přitom nejde o „intimní“ otázky, ale jen, jak se dítěti daří na VŠ. Jenže už jsem odpozorovala, že když nemá u zkoušek samé „jedničky“, tak prostě odpovídá jinak. Pak sama začne povídat hodně věcí ze svého soukromí.Jsem takový slon v porcelánu co se týká mezilidských vztahů, tak bývám z toho zmatená.
S manželem si každý den telefonujeme a taky říkám, co děti, co v práci apod. Když se ptám, odpoví jedním slovem - pracovně.
Takhle i můj přítel (nežijeme spolu). Já: tak jak bylo v práci? On: jako v práci.
Dneska už vím, že se tak ptám nemám, ale občas se stejně zeptám a pak se oba culíme a z něho třeba nakonec něco i vypadne, když byl nějaký „nestandart“. A když ne, tak prostě začneme mluvit bud´o mé práci (pokud tam teda zrovna chodím
) nebo prostě o něčem jiném.
Nevím, není tu dost informací, abych mohla posoudit obšírběji..takze jen z toho, co jsi napsala mi na tom nic divného nepřijde ![]()
Třeba je to hold upovídaný typ, ne každý chlap je mlčenlivý. Můj manžel je například ten nejupovídanější člověk, co znám. Mně to nevadí a vlastně mi to ani nepřijde, jen když jedeme za mou rodinou na návštěvu, všichni se po tom víkendu už těší na ticho
Když jsem byla těhotná, moje maminka mi říkala, že jestli dítě bude po mém muži, musím si pořídit špunty do uší, jinak to nezvládnu
Ano, dítě je po mém muži, taky pusu nezavře a zvládám to ![]()
Někdo nemusí být tak komunikativní nebo je mu to blbé se vyptávat. Já to mám taky tak. U kolegyně jsou věci, které mě zajímají, ale neptám se, protože se mi zdá nepatřičné.
Je to proto, aby nebylo ticho. Byť zodpovědnost za konverzaci nemám.
Jsem takový slon v porcelánu co se týká mezilidských vztahů, tak bývám z toho zmatená.
Takže taky hodně mluvím o sobě, respektive o dětech.
Když se zeptám, začne mlžit nebo odpovídá vyhýbavě. Přitom nejde o „intimní“ otázky, ale jen, jak se dítěti daří na VŠ. Jenže už jsem odpozorovala, že když nemá u zkoušek samé „jedničky“, tak prostě odpovídá jinak. Pak sama začne povídat hodně věcí ze svého soukromí.
S manželem si každý den telefonujeme a taky říkám, co děti, co v práci apod. Když se ptám, odpoví jedním slovem - pracovně.