Chtěla bych zpátky těhotenské bříško
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Citovat
- Upravit
Opravdu nechápu smýšlení některých - ano jak už tu padlo, hodně lidí si při slově psycholog představí rovnou zavírání do léčebny, velké braní antidepresiv aj..
Přeci o tomhle nepadla řeč - navrhla jsem pouze konzultaci někoho nezaujatého, někoho s jiným náhledem a hlavně zkušenostma.. třeba prostě to bříško chceš z nějakého důvodu vrátit.. byla jsi víc opečovávaná, zajímavá… měla jsi pocit, že děláš něco hodně užitečného, když dáváš život.. ono podvědomí je sv.ňa a nikdo z nás, pokud není školený, neví jak s ním může zamávat…
Nebo je to samo jen z důvodu pocitu, že s eti to líbilo… , ale minimálně pokud píšeš do téhle diskuze a tůj úvodní příspěvek vypadá, tak jak vypadá - asi tě to hodně trápí a něco bych s tím dělala.. Taky není úplně OK si pořizovat druhé dítko „jen, abych měla zase bříško“, bříško zase odejde… a co pak???
A ještě teda pokud mohu hodnotit - nikdy bych nenapsala co je u druhého pro mě důvod jít si nechat pomoci.
Každý jsme jiný a různé situace zvládáme, vnímáme různě… někdo má strachy z toho a druhému to řpijde normální.
Tak se zamyslete nad tímhle soudem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak stesk po břichu teda opravdu nemám 
Jsem ráda, že zas začínám vypadat jako ženská, oblíkat se do čeho chci, ohýbat se, sportovat…
Moc kojíš… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky jsem to zažila a stále zažívám. Prckovi jsou sice dva roky. Ale pořád se kolem mě obklopují vůně z porodnice a tak. Přesně jak říkáš, vůně mýdla. Jelikož taky pracuji já i manžel v nemocnici. Doma na WC nebo v koupelně používám stejnou dezinfenci, která mi neskutečně voní a připomíná mi ty časy co jsem prcka porodila. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jejda, to je jakobys popisovala moje stavy. I teď, když je dceři půl roku, se mi zasteskne 
Bylo to moc krásné období, v porodnici se mi moc líbilo, tak jistě proto mě občas přepadne takový pocit stesku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@VeronikaNel A je u Vás vše v pořádku? Promiň, že se takto ptám, ale mám pocit, že jsem Ti jednou odpovídala v diskuzi, kde jsi psala o poporodním blues, vyčerpání, o tom, že přítel moc nepomáhá. Urovnalo se to? protože pokud ne, tak si myslím, že takové velké těsknění po bříšku by mohlo být odrazem psychiky. Prostě se chceš vrátit do doby, kdy všechno bylo fajn, s přítelem jste se na miminko těšili atd. V tom případě bych se určitě nebála nějakého psychologa kontaktovat a prostě se z toho vykecat. Přeju Ti, ať se s tím popereš co nelépe 
A jinak- mně se taky po bříšku stýskalo, po těch šťouchancích od miminka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@levmah28 píše:
Já neříkám,že to nepomůže.Sama navštěvuju psychiatra,a beru i léky,ale z jiného důvodu.Z mojeho hlediska není to velký problém,kvůli kterému bych tam šla.Může být i hůř
Tak on psycholog a psychiatr je ale trochu rozdíl 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jinak teda mě se nestýská, ani nestýskalo. Jsem antitěhotenský typ asi Mě to kopání bylo až nepříjemný (je fakt, že syn byl velkej a já měla pidi břicho, kopání do zad fakt nebylo ani milé, natož příjemné). A tahat ten bachor, no och…od té doby je mi dost líto obézních lidí, to musí být sada žít s tím celý nebo většinu života 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
I mně se stýská, další dítě nechci, neplánujeme, jsme už stař, Kamka je naše štěstí, ale mně se tak stýská, závidím těhotným, že mají porod před sebou, chtěla bych vrátit čas, jsem cvok, těhotenství bylo očistec, ale chybí mi to, chtěla bych zpět svůj den porodu, ten pocit, když jsem si uvědomila, že kontakce je k porodu, že už ji dnes uvidím, ty první okamžiky s malou. Prostě mi to všechno chybí a moc.A jsem ráda, že nejsem cvok sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
já jsem taky moc ráda, když tohle čtu a zjišťuji, že v tom nejsem sama. Mám to stejně…sprcháč jsem už naštěstí dopotřebovala a koupila si jiný. Těhulkám závidím, těhu oblečení jsem schovala na dno skříně. Ale včera jsem si vzala podprsenku, kterou jsem nosila s bříškem a měla ji naposled v den porodu…úplně mě to dostalo…a to jsem neměla zrovna v pohodě těhotenství, užívala jsem si poslední dva týdny, kdy mi už nehrozil předčasný porod, ale jinak jsem jen ležela a bála se toho, co zase bude špatně. v porodnici jsem byla dlouho a obrečela každý den, kdy nás nepustily domů. Mám doma už 8měsíční holčičku, ale to bříško, těhotenství bych brala hned. ale já znám důvod, proč to tak mám…z finančních důvodů jsme se shodli na dvou dětech, takže vím, že to zažiji už jen jednou a proto chci otěhotnět až později, abych si miminka, co mám doma užila a pak si užila to druhé…tak je to o pocitu, že chci, ale zároveň chci počkat. Možná by to bylo lepší, kdybych věděla, že budou děti ještě dvě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nezažila jsem stesk po břiše, ale hned po prvním porodu jsem začla toužit po druhém dítěti. Naštěstí jsem kojila a i když jsme se od 6m prvorozeného nijak nechránili, tak stejně nebyl cyklus, tak jsem nemohla hned zabřeznout. Zpětně si říkám, díkybohu! Rozdíl mezi prvním a druhým mám nakonec 26m a jsem za to moc ráda.
Dřív jak v 9m prvního bych netěhotněla, představa dvou nechodících dětí (syn začal chodit v 15m) je pro mě celkem děsivá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
I já to znám.Dneska mám pocit, že první těhu jsem si neužila.Bylo skvělé, protože bylo naprosto bezproblémové.Druhé těhu byl tak trochu horor.Bolesti břicha, hospitalizace, od 30.tt podezření na hypotrofii.Malá placenta fungující stěží na 80%.Šok, strach, nervozita, jak to vše dopadne, nemohla jsem se dočkat, až mě nechají porodit.Nakonec se malá narodila jako mírně hypotrofický novorozenec.Strašně si jí užívám, nemůžu jí už víc milovat a přesto všechno se mi po bříšku stýská.Vůně porodnice, první pocit, že jsem znovu máma, i tu bolest po porodu.Chtěla bych to zažít ještě jednou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak mně se vůbec nestýská a to jsem neměla jediný problém. Asi se nerada dělím o sebe.
Příspěvek upraven 17.06.15 v 22:00
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@VeronikaNel píše:
Ahoj maminky
Pravda,nadpis zní opravdu hrůzostrašně,ale neděste se.Jde jen o můj zřejmě ne moc dobře fungující mozek… Řada z vás už mě dobře zná,ale stejně…V lednu jsem porodila krásnou,zdravou holčičku.
Jenže posledních pár týdnů mívám přímo děsivé stavy…Vidím těhulku,závidím…Najdu svoje těhu oblečení,je mi smutno,sprchuji se gelem co jsem používala v porodnici,chce se mi brečet…Mám prostě pocit,že moje bříško zemřelo..na věci kolem něj se koukám jako na vzpomínky po „mrtvém“…Myslela jsem,že je to jen stesk po bříšku…konec konců,bylo se mnou dlouho
Ale už se začínám bát,že to není jen o tom,že by mi chybělo…Chtěla bych ho zpátky
Jen chci zdůraznit,že na můj krásný vztah s dcerkou tohle nemá žádný vliv
Chci vás tedy tímto poprosit o radu…
Zažila jste některá po porodu až takové „stýskání“???
Předem vám všem děkuji
tohle neznám a závidím ti, protože mně první těhu bylo zle a samé potíže a teď druhé těhu je to to stejné, tkaže já se neskutečně těším až se miminko narodí a já se zase konečně hodím do stejných kolejích. Já jsme říkala, že bych nejradši těch 9 měsíců přeskočila a šla až rodit a měla miminko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Já neříkám,že to nepomůže.Sama navštěvuju psychiatra,a beru i léky,ale z jiného důvodu.Z mojeho hlediska není to velký problém,kvůli kterému bych tam šla.Může být i hůř