Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Můj partner spáchal sebevraždu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
19.9.24 11:26
- Citovat
- Upravit
19.9.24 11:31
@Anonymní píše: Více
Přemek to takhle určitě nemyslel že ty to tak máš brát, ale že to tak v tu chvíli bral tvůj přítel a s tím neuděláš nic a ani v tu chvíli bys neudělala. Bylo to rozhodnutí přítele.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.9.24 11:44
Co si myslíte o lidech, co o tom mluví, že by to udělali, ale neudělají jen kvůli rodině.. jenže co když od toho mají kousek a vlastně můžete za to částečně i vy svým chováním? Já jsem v situaci kdy se to nestalo a doufám, že nikdy nestane, taky nevím co mám dělat a jsem z toho smutná a to, že o tom ten tvůj ani nemluvil.. nemohl mít někoho a nezvládnout ty emoce jak ti to říct, problémy v práci, cokoliv.. moc mě tvá situace mrzí a nedovedu si to představit.. časem třeba zjistíš proč se to stalo, ale určitě jak říkáš, vteřina špatné myšlenky.. zjistila jsem, že občas lidi ani neví co dělají když se dostanou do nějaké situace, asi ti neřekl vše.. bohužel hodně mužů o sobě mlčí a pak se stane něco, za co ani nemůžeš. Určitě bych toho psychologa našla, protože víc ti teď nikdo kromě kamarádů a psychologa nepomůže..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.9.24 11:56
Mé blízké kamarádce se oběsil partner, když byla v osmém měsíci těhotenství a měli rozkopaný byt. Napsal jí SMS nedám to, promiň. Zažila si peklo, třeba když v porodnici přišla k porodu neznalá doktorka a zeptala se „tatínek nebude, nedal by to?“, no nedal 
. Dítě bylo plánované, bylo jim 29, měl stabilní práci, finančně byli v pohodě, sportoval, vůbec nikdo netušil, že by si dlouhodobě něčím procházel 
Psychoterapie jí pomohla hlavně ve vztahu k narozené dceři, protože se zmítala i v pocitech, že kdyby nebyla dcera, on by to neudělal. Muselo to pro ni být hrozné, ale teď má další dvě děti s manželem, dům, a šťastný život.
Za mě kdyby tenkrát úplně držel hubu, tak udělal líp, protože napsat nedám to, a nechat ji přemýšlet o tom, jestli nedal ji nebo to dítě nebo co vlastně, bylo fakt hnusný.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.9.24 11:57
Když o tom člověk mluví volá o pomoc. Je to dobré znamení a dá se s tím něco dělat. Z mé zkušenosti, kdo o tom mluví boji se to udělat.
O člověku můžeš vědět vše, může být sebe víc vyrovnaný, nepřemýšlí o tom a udělá to ve vteřině. Kdyby přemýšlel neodhodlal by se. V jedné chvíli toho je na člověka moc a vnímá to, že nic jiného nejde. Nezavolá, nenapíše..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.9.24 12:00
Já vlastně přemýšlím, jestli jsem mohla něco udělat nebo ne… Ráno jsme si napsali dvě zprávy. Kdy já mu řekla, že se mi celou noc neozval a já měla strach a on jen aha. Pak už mlčel… Měla jsem volat, nebo jet za ním… Tohle by se nestalo…
Vyčítam si to a bojím se co dál…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.9.24 12:03
@Anonymní píše: Více
Je to fakt hnusný. Mamka rikala, že brácha to taky ráno řekl, že se oběsí a pak řekl, že si dělá srandu. A večer mi volala ségra, že se oběsil. Hned jsem se celá rozklepala, dostala jsem ataku a pak to přešlo. Za pár dní to přišlo ještě horší, nyní jsem na AD a ataky ani úzkosti nemám, beru to už tak, že jiný východisko neviděl, ale stejně to pořád bolí. Dle pitevní zprávy měl v sobě 4 promile alkoholu, ráno to řekl za střízliva.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.9.24 12:07
@Anonymní píše: Vícez odpovědi aha člověk nic nepozná a nemyslím si, že by jsi to ovlivnila, stalo by se to třeba později.. volá o pomoc, ale ubližuje si, když se pohádáme.. buď ubližuje sobě nebo rozbije nějakou věc.. takže strach mám.. ano jsem ráda na jednu stranu že nesáhne na blízké, ale už to sebeubližování.. trochu si říkám, je to na dobré cestě že o tom mluví, ale řekl mi až po letech, že si chtěl už dřív něco udělat a vlastně se to asi objevilo znovu a vím, že k psychologovi jistě nepůjde
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.9.24 12:11
Můj ex se mě snažil jen deptat tím, že tu nebude, že na to nemá… Život že stojí za h… atd… Řezal se, škrtil se… Řval na mě… Mlátil kolem sebe… Šílené období, jediné štěstí že jsme neměli děti. Nikdy jsem si nebyla jistá, jestli si vlastně něco udělá nebo ne… Ale asi jen kopal kolem sebe. Já to ukončila, neustále psal, ale bála jsem se aby si něco neudělal. Radu na to nemám…
- Citovat
- Upravit
19.9.24 12:12
@Anonymní píše: Více
Ahoj, moc mě mrzí, co tě potkalo 
v mém okolí spáchalo sebevraždu 5 lidí (všichni tedy bývalí kamarádi a kamarádky, nebo spolupacienti). Ale není úplně pravda, že kdo o tom mluví, se to bojí udělat, právě naopak, je to signál, že bychom měli zpozornět, podpořit, nasměrovat na odbornou péči atd. Sice někdo o tom nemluví vůbec a pak je to jako blesk z čistého nebe, ale právě naopak dost lidí to už různě zmiňuje. Já sama mám za sebou několik pokusů a pobyty ARO, JIP… a taky jsem o tom dopředu mluvila, když mi bylo zle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.24 13:50
@Anonymní píše: Více
Díkybohu nemám osobní zkušenost. Ale toto mne vlastně i překvapilo na jedné přednášce nějaké psycholožky o sebevražedných myšlenkách, tam to tedy bylo myšleno na dospívající, ale platit to bude všeobecně…že je dobré odstranit z prostředí, kde se dotyčný pohybuje, veškeré potencionální nástrahy - ostré nože, zásoby léků, atd., že mluvení o tom už je volání o pomoc a pokud v okamžiku největší krize třeba člověk bude doma sám a tam nakoupeny zásoby léků, bude pro něj snadné po nich sáhnout.. a sáhne…a tak podobně. Ale pokud už nastane nějaká překážka v té dostupnosti, je velká šance, že se vzpamatuje dřív, než by si něco obstaral složitější cestou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.24 14:07
@iiiif píše: Více
Jo s tím souhlasím… jenomže někdy je těžké tu domácnost toho úplně zbavit a hlavně tito lidé jsou hodně vynalézaví (z mé zkušenosti hodně lidi s HPO, kteří se často o TS pokoušejí), ono někam rychle schovat nějaké léky atd. bohužel taky jde. Ale jinak je fakt, že pokud to člověk nemá rychle dostupné, že je to tak, jak píšeš. I když mně doma jednou sebrali léky, když jsem byla někde pryč (a taky o hodně mladší) a dostala jsem šílený záchvat. Nevíš, která psycholožka měla tu přednášku? Tahle témata hodně sleduji a zajímá mě to. Ale jinak nám zas na krizové intervenci říkali, že je právě mýtus, že když o tom někdo mluví, že to neudělá, právě je to naopak signál, který je třeba brát hodně vážně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.24 14:12
@Lollitka píše: Více
Bylo to přes terapeutické centrum Modré dveře
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.24 14:20
@iiiif píše: Více
Ahaaa, ty znám, mají pobočku v Říčanech a i Krči. A tys tam byla jako klient na přednášce, nebo to pořádali pro veřejnost?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.9.24 14:26
Co jste dělali za aktivity? Já sotva vstanu z postele, neustále brečím a přemýšlím, co jsem udělala špatně. Nic mi nepomáhá. Nejvíc mě mrzí, že nemohu mít ani pietní místo, tam kde se to stalo.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
@Premek_Orac jak to můžu brát jako nejvhodnější cestu?
Plánovali jsme rodinu… Chtěl žít… Vteřina špatné myšlenky