Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Testuje mantinely. Jak vidí co tě vytočí, pokračuje v tom. A to bití bych asi stáhla-dcera měla období kdy bila mě. Ne ve vzteku, prostě testovala. Vyčetla jsem, že křikem nebo bitím za to, se situace jen vyhrocuje. Má se nasadit nudný, monotónní hlas a sdělit dítku, že to se nedělá a hned na to juchů tónem pobídnout k pohlazení, polechtání, prostě ukázat, že je to větší prča než bití. U dcery to zabralo i u zvířat.. Jinak na to neposlouchání důsledně praktikovat metodu 3× a dost a dodržet co řekneš, jak píše @marrcellka . Dělá něco co nechceš? 3× vyzvat a pak odtáhnout z místa činu, důrazně vysvětlit, diskutovat.. Vyvztekat dávám do postýlky, až se uklidní, pomazlim, znovu to probereme, ať máme jasno a ona ví, že se máme rádi. Držim pěsti, je to děsná dřina ![]()
Na moje kluky zabira snizeni tonu hlasu (opak jeceni IYKWIM)
Musíš být důsledná a opakovat jak kolovrátek do zblbnutí. Někdy je to těžké, taky máme psa a syn zkoušel kopat, ne ve vzteku, ale že to je sranda, tak jsem mu opakovala že ne, že pejska to bolí. Udělal to asi 3× a byl klid.
A nezlob se na mě, seřezat 2.5 leté dítě vařečkou, to mi opravdu přijde hodně.
Tady (v UK) koukam hodne na porad prave o vychovavani deti a hrozne se mi tam libi reseni jit na hanbu „time out“. Mozna jste o tom slyseli. Prvnich par dni to chce trpelivost, protoze dite bude zkouset co vydrzite.
funguje to tak, ze se nejdrive diteti v jeho ocni rovine (tzn. rodic si klekne, nebo sedne na bobek) z oci do oci vysvetli, ze se to nedela, kdyz dite neco provede. Dite samozrejme zkousi, co si muze dovolit a tak bude s nejvetsi pravdepodobnosti pokracovat. Opet si klekneme ci sedneme na jeho uroven a s oci do oci mu opet oznamime, ze se to nedela a ze pokud bude pokracovat, ze pujde na hanbu. Potreti se jiz dite vezme a posadi se nekam na zidlicku, schod, ci jine misto, ktere bude slouzit jen k ucelu trestu. Nikoli tedy postylka a podobne, aby si ji dite nezneprijemnilo. Tam se diteti napriklad vysvetli „posadila jsem te na hanbu, protoze jsem Ti vysvetlila, ze do jinych se nekope a Ty jsi me neposlechl“ Na hanbe ma byt dite dle sveho veku (napr 2 lete = 2 minuty, 5lete= 5 minut atd.) Cas se nastavi na stopkach, aby to bylo spravedlive. Prvnich par pokusu bude dite utikat a tak se vzdy jen bez reci dite vezme, odnese zpet na misto hanby a restartuje cas. Uplne poprve tento boj muze trvat i hodinu i dele, nez to dite vzda a odsedi si svuj cas. Az si odsedi svuj cas, prijde se k diteti a pripomene se mu, proc bylo na hanbe. napr. „posadila jsem Te na hanbu, protoze jsi kopal do druhych, i kdyz jsem Ti rekla, ze se to nedela. Omluv se“. Dite se omluvi, maminka ho objeme, rekne mu, ze ho ma rada (kvuli respektu, aby dite nezacalo brat tresty jako ze ho maminka nema rada) a pusti dite si zase hrat. Prvnich par dni je to boj, ale pokud se taktika spravne ovladne, dite se nauci poslouchat.
Priznam se, sama se bojim, jak tuto taktiku budu sama ovladat, funguje pro deti od dvou a vice let, ale doufam, ze se to naucim, protoze jsem take odpurce mlaceni deti a take se bojim, ze i ja budu ztracet kontrolu, protoze jsem dost netrpeliva a temperamentni. Klukovi je zatim rok a pul a zatim se ucim prvni krok. To znamena, ze uz klekam na jeho uroven a vysvetluju mu, ze to a to nema delat.
@trpaslinka Takhle nějak postupuju já a fakt to zatim zabírá(20měsíců). Dobrý je vynutit si pohled do očí-řikám jí koukni na mámu, odvrací to pozornost. Jen na tu hanbu musí do postýlky(do té, ve které má hračky), protože kdybych ji naštvanou postavila do kouta, bude ve vteřině u mě
A doufám, že to v ní nezanechá následky ![]()
A s tím psem bych neříkala NEkopej do něj, nezačala hned hartusit, zvyšovat hlas nebo jen opakovat zákaz. Můžeš zkusit v klidu a bez nějakých negativních emocí říct, do psa se nekope, bolí ho to. Ukázala bych mu co se psem smí dělat. řekla ybhc mu, že lepší je ho podrbat na zádech, na břiše, dát mu něco k jídlu a spolu by jsme mu dali jíst nebo mu ukázala jaká je zábava si s ním nějak hrát nebo cokoliv jiného.
A pokud to nezabere, tak neustále opakovat, že do psa se nekope, že ty do něj taky nekopeš a pokud to bude dělat, tak si se psem nebude moct ani hrát a bude si s ním smět hrát teprve až mu nebude ubližovat.
Místo zákazů co nesmí mu ukázat co se psem může. Pokud ho biješ za to, že on bije psa, tak to asi moc nefunguje. Ty coby silnější biješ jeho, on to může zas zkoušet na slabší, což je pes a v budoucnu sourozenec nebo jiné menší děti. Pokud ty používáš bití a navíc tak často, tak je asi těžší odnaučit to používat dítě.
Mam dceru 2 roky a chova se podobne. Reknu “ nedelej to“, a ona na me lisacky kouka a pokracuje v tom, co jsem ji zakazala. Kolikrat si za me dela vylozene prcu a jeste se smeje
kdyz uz me fakt nastve, tak ji posadim do jine mistnosti nez jsem s tim, ze zlobi, a at si je tam, protoze bych ji musela “prerazit“:oops:
To same jsem mela u prvni dcery, jen uz nevim, jestli to bylo ve stejnem veku.
Chce to klid, nohy v teple a nepovolit ![]()
Berry4: Přesně tak:-) Vždycky musí poznat zpětnou vazbu. To, že zakladatelka použila vařečku s tím, že to má za kopání psa, je to jiný druh násilí, takže to dítě si to neumí spojit. Když si na psa sedá, šikovně si na dítko taky sedni
Ne doslova, abys ho rozmáčkla:-D, ale tak, aby se nemohlo hýbat a vysvětluj při tom, co to je pocit bezmoci… Když zatahá za uši, ocas, nebo tak, udělej to co nejpodobněji tomu, co udělalo dítko. Při tom vždy mluv: například když se u toho bude jen vztekat a nebude se snažit tě fyzicky napadnout, řekni: vidíš, já ti ubližuju a ty mi neublížíš proto, že mě máš rád. Ten pejsek tě má taky rád a je mu to nepříjemný a bolí ho to, ale neublíží ti. Má tě rád… pořád dokola. My taky bojujeme. Náš ani ne dvouletý tyranizuje psa, ale již to ustává…pomalu, ale jistě ![]()
@trpaslinka píše:
Potreti se jiz dite vezme a posadi se nekam na zidlicku, schod, ci jine misto, ktere bude slouzit jen k ucelu trestu. Nikoli tedy postylka a podobne, aby si ji dite nezneprijemnilo. Tam se diteti napriklad vysvetli „posadila jsem te na hanbu, protoze jsem Ti vysvetlila, ze do jinych se nekope a Ty jsi me neposlechl“ Na hanbe ma byt dite dle sveho veku (napr 2 lete = 2 minuty, 5lete= 5 minut atd.) Cas se nastavi na stopkach, aby to bylo spravedlive. Prvnich par pokusu bude dite utikat a tak se vzdy jen bez reci dite vezme, odnese zpet na misto hanby a restartuje cas. Uplne poprve tento boj muze trvat i hodinu i dele, nez to dite vzda a odsedi si svuj cas. Az si odsedi svuj cas, prijde se k diteti a pripomene se mu, proc bylo na hanbe. napr. „posadila jsem Te na hanbu, protoze jsi kopal do druhych, i kdyz jsem Ti rekla, ze se to nedela. Omluv se“. Dite se omluvi, maminka ho objeme, rekne mu, ze ho ma rada (kvuli respektu, aby dite nezacalo brat tresty jako ze ho maminka nema rada) a pusti dite si zase hrat. Prvnich par dni je to boj, ale pokud se taktika spravne ovladne, dite se nauci poslouchat.
Mne to prijde ponizujici. Kdyz mi bylo asi 10 let, tak moji sestrenici rodice poslali do kouta - „na hambu“(bylo ji asi 5 let) a musela tam byt a brecela a brecela, dodnes si to pamatuju a rikala jsem si, co to delaji? To je normalni? Ja to neznala, nechapala jsem to a bylo mi ji hrozne lito. Takze za me tato „metoda“ ne!
Jak pises - po prve tento boj muze trvat i hodinu i vice - das do kouta, prijde, das do kouta, prijde a tak dokola, az „tebou nastaveny cas - pr. 4 minuty“ zvladne… takze dite chce byt s tebou a ty ho od sebe odstrkujes, umele nastavene 4 minuty, umele davani do kouta..
Kdyz zlobi, je lepsi se k tomu postavit, tak ze, bud chce vic pozornosti a dat mu ji nebo to zarazit-snazit se tomu zamezit a vysvetlovat, vysvetlovat.
@berry4 no snád to nějak zvládnem dnes už toho na mě bylo moc… pujdeme si hajnout a začnem zítra optimisticky… vařejku tedy až v,,15,, dnes my opravdu ujeli nervy… hold to budem muset nejak zvládnout a začnem tím pokojíkem děkuju za rady…