Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Výchova podle vašeho naturelu? Jak to máte vy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Silky123
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.2.13 13:48
Nevím podle čeho vychovávám, asi hlavně podle zdravého rozumu.
Nejsem zastáncem nějakých šílených fyzických trestů, to mi vadí ale plácnutí přes zadek, když je to nutné, proti tomu nic nemám. Řev nesnáším, myslím si, že kolikrát člověk zmůže daleko víc ignorací…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 13:51
Já se extra moc o výchovu nesnažím, má hodně volnosti, hodně toho může, zakázaných má jen pár věcí a ty respektuje. Občas jí plácnu přes ruku, občas zakřičím, občas ignuruji…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 13:51
Jsem přísná matka, nebo spíš teda hodně důsledná. Děti mají určitou volnost, stejně tak i hranice. S placnutím nemám žádný problém-klidně i uprostřed Tesca 
,raději teda volim trest typu klečení v koutě, zákaz tv. Starší dítě šlape jak hodinky, ale mladší mě má v paži, ať dělám co dělám 
Co je pro mě nepřípustné? Rozmlazlený fracek, který jak píská, tak fotříci skáčou. Mám v mém okolí pár takových a opravdu nechápu 
Aby dítě rozhodovala o veškerém dění doma i venku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 13:54
@Silky123 na zadek, po ruce klidně (podle mě je to v určitých mezích výchovné)…pohlavek nebo facku neee(ale nedivila bych se kdybychom k tomu jednoho krásného dne taky dospěli- jen k tomu pohlavku doufám:cert:)křiknout bez toho si den neumím představit 
no prostě já sem výbušná a tvrdohlavá…a můj syn je ještě výbušnější a tvrdohlavější…super kombinace
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silky123
21.2.13 13:55
Holky, skládám u toho prádlo 
.
Ptám se, protože nejsem flegmouš, ale moc zákazů nemám, jsou věci, které jsou za hranou. Hodně jsem řešila a řeším, že malá kouše, štípe - a to hodně. Třeba se bouchne, nezačne brečet, ale běží ke mně a zakousne se, pak nevím, jestli dřív chlácholit, protože začne brečet, nebo říct své razantní NE tomu kousání.
Má to dlouho, jakýkoli emoční nářez - radost, bolest, zklamání - se snaží vykompenzovat kousáním, štípáním.
Já s plácáním problém mám, to se přiznám, jsem kliďas, relativně pořád pozitivní (snažím se), ale tohle mi dává záhul.
- Citovat
- Upravit
21.2.13 13:58
@Katka86 u nás funguje zákaz hraní a uvažování o tom co provedl…dokud nepříjde s omluvou nebo vysvětlením ví že veškeré hračky jsou tabu. při vztekání se funguje vykázání do pokoje dokud se neuklidní většinou je do 5 minut zpět jako by se nic nestalo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 13:58
@Katka86 píše:
Jsem přísná matka, nebo spíš teda hodně důsledná. Děti mají určitou volnost, stejně tak i hranice. S placnutím nemám žádný problém-klidně i uprostřed Tesca
Jak čtu tvůj příspěvek tak kámoška v Tescu plácla dítě po zadku docela dost malá se jí válela po zemi a řvala vzteky a nějaký chlap jí chtěl dělat přednášku, že děti se nebijou a ona jak byla naštvaná tak mu řekla " ty drž taky hubu nebo ti naložím taky" 
já netluču, křičím, ale málo většinou vše vyřeším domluvou zatím. Posílám do pokoje až se uklidní ať se vrátí. Moc pravidel nemám, ale dodržuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 13:59
Tak ja mam 3 hlavne zasady vychovy:
- som zasadova- ked nieco poviem, tak to plati. a moze sa aj na hlavu postavit- neustupim
- davam mu velku mieru volnosti, je maly, nech skusa a objavuje
- plus u mna je absolutne nepripustna akakolvek forma fyzickeho trestu- ratam sem aj placnutie. to sa mi fakt hnusi a nerobim to (i ked nikoho ineho z okolia okrem seba nepoznam, co to tak robi)
a este by som doplnila- ked je zly, protivny, uplakany, snazim sa na to pozriet z jeho detskeho pohladu, uvedomim si, ze to nerobi naschval, miesto kriku, ho objimem a utesujem.
zatial to funguje, uvidime, ake to bude neskor
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 14:00
Starší syn, od malička poslouchal, až jsem se nestačila divit. Neber, nejez to, nechoď tam. Stačilo říct jednou a pochopil, neprotestoval, prostě nesmím, tak ok, nesmím. Mladšímu můžu opakovat miliardu krát a prd .Pokud nezvýším hlas, tak dělá, že mě neslyší Pak jde k zemi, musí si povztekat. Už to ignoruju 
Doufám, že z toho vyroste
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silky123
21.2.13 14:00
Holky, a jak se vidíte povahově? Zajímá mě to, protože já jsem sangvinik, ale určitě to má jinak cholerik, melancholik…
- Citovat
- Upravit
21.2.13 14:01
@Blanka S píše:
Jak čtu tvůj příspěvek tak kámoška v Tescu plácla dítě po zadku docela dost malá se jí válela po zemi a řvala vzteky a nějaký chlap jí chtěl dělat přednášku, že děti se nebijou a ona jak byla naštvaná tak mu řekla " ty drž taky hubu nebo ti naložím taky"
Já v tescu plácla přez prdel asi 3×, manžel dělal, že mě nezná ale chování už bylo neusnosné Já už nekřičím, protože bych byla pořád bez hlasu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 14:02
No občas si říkám kam má výchova dospěje, co bude s dítěte v 15 Myslím že člověk to asi až tak 100% neovlivní.
Malá má své hranice co smí a nesmí, zkouší že něco nechce, třeba jít na nočník, do vany a tak, určitě znáte všichni, nekřičím, nebiju, skouším že když půjde umyjem kačence zuby a takové různé obkecání, většinou to zabere. Samozřejme slibuju nebo říkám jen reálné věci. Někdy nastane čas i k plesknití po zadku, když několikrát řeknu že to nesmí a tejně to dělá. Ale už jsem zjistila že když křičím tak na truc to dělá, takže v klidu, jak vytáhne něco co nesmí, v klidu obkecám a ona to tam i sama vrátí a skříńku zavře Nebo jak už bylo zmíněno, ignorace, když v pokoji vatahuje a vysapává krabice, kolikrát jí říkám hraj si s jednou věcí shováme a vytáhneme druhou, ale jsou rpostě dny kdy i dítě neví co by, tak odejdu prač, dělám si své a pak malá příjde a mami pojď Tak se jen zaptá zda má v pokojíčku uklizeno a ona že jo a tam bordel jako v tanku. Když se jí zeptám co teď s tím, kdo to bude uklízet, tak že mama, tak jí poprosím aby mi pomohla a uklidímě to spolu. Jsou i kdy kdo příjde ona poprosit mě Je to hodně o tom co jim dáváme za vzor. Malá se kolikrát tak snaží být jako máma a nebo táta, vaří u své kuchyňky stejně jako máma, maso si s bramborem dává na vidličku jako táta, je to s nimi sranda
Ale jak již někdo psal, každé dítě je jiné a co zabírá na jedno, nemusí na druhé. Takže jsem zvědavá, až bude jednou sourozenec, zda budu mít ještě někdy takové klidné nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tunrida
21.2.13 14:07
To jsme zrovna řešili s přítelem včera v obchodě. Šla tam mamka s s klučíkem a holčinou a holka tam celou dobu řvala (je to obchod asi 3×5 metrů), mamka ji okřikovala, na to holka řvala na mamku, že ji vůbec neposlouchá a že ji musí poslouchat. Přítel přišel a ptal se, co na to říkám. Tak jsem říkala, že bejt moje, tak už ji má nebo stojí aspoň před obchodem.
My jsme sice teprve v očekávání, ale teoreticky se ve výchově zatím shodujeme Z dětství si dobře pamatuju, že jsem byla radši za facku než to otřesný promlouvání do duše
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Holky, mamky…
Průběžně tady čtu, jak kdo vychovává své děti. Je to velmi zajímavé. Proto berte tuto diskuzi jen jako zájem o to, proč „to“ tak máme.
Domnívám se, že vychováváme své děti podle našich naturelů - tj. cholerik, sangvinik, melancholik a flegmatik, každý jinak. Někdo nemá problém s plácnutím, jiný s křiknutím a někomu se to příčí.
Pojďme si povídat, jak to máte vy, co je pro vás ještě dobré, na hraně, a co v žádném případě.