Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Výchova podle vašeho naturelu? Jak to máte vy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.2.13 14:41
@Silky123 mluvíš mi z duše…já v práci jednou, je to už pár let, byla za totální krá,,, nadřízený mi neoprávněně dal dvě důtky a když jsem kvůli tomu šla nastartovaná k nejvyššímu, skončilo to tak, že mě uklidňoval z pláče a nabízel mi cigáro na uklidnění, páč já se z toho rozčilení klepala jak ratlík 
on si chudák myslel, že sem se z toho sesypala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 14:51
@Silky123 víš co je nejhorší když je někdo rodič cholerik jako já a má dítě ktré je taky cholerik 
to je někdy šílená kombinace(obvzlášť když oba chceme mít vždy poslední slovo
jo a jinak já sem býk, můj muž taky a syn je beran takže si podle toho asi představ jak to u nás doma někdy musí vypadat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 14:56
@Silky123
@Silky123 píše:
Tady je evidentní, jaké jsme povahy.Maminky choleričky mi prominou, jsou skálopevné a pokud to nejde podle nich, nebojí se plácnout
Mamky sangviničky a zbytek se snaží do poslední chvíle mluvit… Docela by mě zajímala nějaká studie různých povah rodičů
tak ja som velmi vybusna, s muzom mame trosku talianske manzelstvo (ale mam nieco aj zo sangvinika, muz je cholerik melancholik) ale dieta nas naucilo trpezlivosti a kludu 
fakt si nemyslim, ze by sa to dalo tak jednoducho zaskatulkovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 15:06
@Silky123 tak u nás má dcera hodně volnosti, ale jsou věci, které dělat nesmí a tom si důsledně trvám. Snažím se ji do ničeho nenutit, protože třeba u chození na nočník se to nevyplatilo - sekla se. Nakonec si sama ve 2letech řekla a během týdne se zbavila pleny i přes noc a na vycházky 
Když si nechce čistit zuby, tak jí to okecám, že má na zubech špínu(nesnáší špínu) a že je musíme umýt - tak to se pak nech¨á, já ji pochválím, jak jí to sluší a jaký má krásný zuby Stejně tak česání, mytí rukou…
Občas na ní houknu, občas ignoruju, tuhle dostala přes zadek v kauflandu, když vyhazovala z regálu věci a nedala si říct. Snažím se jí už teď(27m) vychovávat k tomu, aby mi pomáhala - odnese papír do koše, špinavé prádlo do koupelny, přinese mi smetáček a lopatku.. Ale taky ne vždy, když nemá náladu, tak nemá cenu ji nutit, zabejčí se a stejně to neudělá 
Taky ji učím, ne ne vždy se jí můžu věnovat, takže si taky musí hrát sama 
Co bych nesnesla? Smrada, který rozhoduje a ostatní pak musí skákat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 15:17
Tak u nas je vychva takova, ze ja placnu pres zadek nebo po ruce, jelikoz kdyz ji napomenu, tak se mi smeje do ksichtu, kdyz zvysim hlas, kouka na me provokujicim pohledem, a kdyz placnu ne vzdy se zadari ze to ma vysledek, jakej jsme chtela, jenze mala je moje kopii, jak podobou, tak povahou. A taky vyrazama, tak vzdy kdyz na ni hucim at to nedela, tak v ni vidim uplne sebe, jak se mi rechta. A to proste nejde. UZ se tesim az bude v puberte, ve skole si s ni uziji. Zakazy mame, nektere respektuje, u neceho zkousi, co vydrzim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 15:18
Docela v pohodě reagovala. dalo by se říct, že první dva týdny nic moc, ale rozhodně tam nějak hystericky neřvala, zapojovala se do hry, jedla, pila…ona je totiž velmi aktivní a společenská a rozhodně není typ dítěte, co se spokojí celý den jen s maminkou. potřebuje neustálé činnosti, aktivity…
chodí teda od 17ti měs na 3,5hod denně do firemní miniškoličky, kde je pár dětí (max 10, ale v reálu tak 7) a moc hodné tety (4) a ty s nima pořád něco vymýšlí. abych se přiznala, já na to doma nemám. nejsem úplně ten typ. skončila bych po pár letech v blázinci.
takhle se jdu na dopo odreagovat do práce, malá si pohraje, spoustu se naučí a obě jsme spokojené. má zažité základní pravidla soužití a nějakou tu disciplínu. suprově tam jí, doma toho nesní rozhodně tolik, kolik tam.
je fakt je většina matek se na mě dívá jako na hyenu, ale na to už jsem si zvykla a přestalo mě bavit svému okolí cokoliv vysvětlovat. nejdůležitější pro mě je, že já, malá i manžel jsme spokojení a maximálně nám to vyhovuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 15:20
Jo a tak ani né za ty dva týdny si zvykla. brečela většinou je při předání.
jinak když ji občas ráno budím, vždy se těší a říká, že jdeme do školky 
nikdy se nestalo, že bych ji táhla na smyka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 15:49
Ahoj, tak u nás doma jsem já ta přísná a manžel ten, co všechno dovolí, nejlepší jeho věta je: Nech ho, co z toho dětství má, když mu všechno zakazuješ? 
Ale já všechno nezakazuju, jen jsou prostě hranice, které nesmí překročit. Jinak syn mě má absolutně na háku, je to cholerik a má prostě svojí hlavu. Napomenu třikrát, pak už zvýším hlas. Když stále neposlechne, nebo mě absolutně ignoruje, tak plácnu přes plenu. Ne tak aby ho to bolelo, ale aby věděl, že se to nesmí. Moc dobře vím, že ví, co po něm chci a co nesmí… Zrovna včera trucoval, že jdeme z venku domů, stoupl si na hřišti do sněhu a absolutně mě ignoroval, dělal že mě nevidí, neslyší. Tak jsem ho prostě čapla a skoro táhla domů. No, slyšela ho celá vesnice. To samý dneska na parkovišti před krámem, když jsem se ho snažila narvat do autosedačky. Samozřejmě se všichni otáčeli a koukali, co tam s tím dítětem dělám, jestli mu náhodou neubližuju…
Ale v některých věcech jsem dost tolerantní, když už toho mám fakt dost, tak hodím nohy na stůl a syn mi v tu ránu promění byt v kůlničku na dříví…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 18:43
No holky trosku jste me vydesily Moji male je teprve 7,5 mes., takze zatim z takove te prave vychovy nic neprobiha, ale ja mam spis opacny strach. Ja jsem hodne vybusny cholerik a takovy ten typ, kteremu se proste neodmlouva. A z toho, co zatim sleduju u male, tak to bude asi hodne citlivy, rozvazny ráček, proste uplny opak mne. Tak mam spis strach, abych na ni svym krikem nezanechala treba nejake nasledky Uz ted se obcas vztekne a me tecou nervy. No ale asi mi ji tak nadelili schvalne, abych se zklidnila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silky123
21.2.13 21:50
Pane jo, to je u vás docela „sranda“. Manžel je lev, já citlivá ryba a maličká ráček (taky citlivka). Manžela mírním já, ale občas mě vytáčí, jak mi dává rady, že musím být ta přísná, ale on by ty své rady nikdy neuplatnil. 
Já se o to ani nesnažila . Jen podle našich znamení jsem si říkala, jak to mají jinde. Nechci říct, že vycouvám z hádky, ale nesnáším, když manžel začne argumentovat tím, že začne zvyšovat hlas…Tak ho vytočím, nadzvednu obočí, usměju se a řeknu mu, že řevem mě nepřesvědčí.
Jj, malá od 18ti měsíců taky takhle spolupracuje, nosí smetáček a lopatku a snaží se zametat, automaticky si sama nosí plínky do koše a miluje luxování. Teleskopickou tyč dám na mini a ona chodí a „luxuje“ . Taky jsem si říkala, kdy začneme „nočníkovat“, nenutila jsem, jen jsem nechala nočník „povalovat“ na záchodě. Je to asi tři týdny, kdy si sama poprvé řekla, že potřebuje na velkou. Momentálně řeším pár měsíců to šílené kousání, škrábání a štípání, zatím se mi moc nedaří… No, snad mě nebude kousat do puberty 
To jste to vybalancovali všichni dobře, klobouk dolů
Znám to, malá je taky ráček, ale umí se neuvěřitelně rychle vytočit (chodíme na neuro kvůli dráždivosti). Taky si říkám, že to je kvůli mé trpělivosti, ale od rodičů vím, že jsem od malinka byla trpělivá a šla za svým, tak nevím…
- Citovat
- Upravit
Mišanila
22.2.13 07:47
Jsem spíš flegmatik, ale s dětmi jsem zjistila, že umím být i pěkný cholerik a dokáží mě někdy pěkně vytočit. Nikdy jsem si nemyslela, že umím i zařvat, ale jde to.
Ale povaha rodiče je jen jeden z faktorů, nejdůležitější je, jakou výchovu považuješ za nejlepší, nebo jak se rozhodneš, že bude vychovávat.
Já jsem se rozhodla, že to jde i bez tělesných trestů, protože jsem viděla, že to lze i u živějších dětí a jde to. Jen člověk musí změnit pohled na spoustu věcí, které vidí okolo a v čem vyrostl. Já třeba nechci úplně poslušné a vycepované děti, spíš aby spolupracovali a měli někdy i svoji hlavu, ale byly slušné a vychované, ne poslouchali jak hodinky.
Někdy taky zařvu, ale jen málokdy, to už musí jó bejt.
Někdy se musím ovládat, to plácání dětí je v nás tady hodně zakořeněné, ale je fakt, že čím dál tím míň, jak jsou dět starší a vyrostou z období vzdoru, tak už to je docela v pohodě. uvidíme jak to půjde v pubertě
- Citovat
- Upravit
Tunrida
22.2.13 10:15
@cizova píše:
@Silky123 víš co je nejhorší když je někdo rodič cholerik jako já a má dítě ktré je taky cholerik
jo a jinak já sem býk, můj muž taky a syn je beran
No z toho si moje máma taky dělala srandu. Já jsem taky býk a jednou se mě ptala, co je vlastně můj přítel za znamení. Říkám jí, že beran. Ona na mě koukala a povídá: No tak to je hezký. A prej co za znamemí bude prce, tak jsem jí říkala, že buď blíženec nebo rak, podle toho, kdy vyleze. Tak říkala, že aspoň někdo normální bude v rodině.
- Citovat
- Upravit
Tunrida
22.2.13 10:18
@Silky123 píše:
Tady je evidentní, jaké jsme povahy.Maminky choleričky mi prominou, jsou skálopevné a pokud to nejde podle nich, nebojí se plácnout
Mamky sangviničky a zbytek se snaží do poslední chvíle mluvit… Docela by mě zajímala nějaká studie různých povah rodičů
Nesouhlas. já jsem sangvinik melancholik a pro ránu taky nejdu daleko.
- Citovat
- Upravit
22.2.13 12:53
@atominnka píše:
@Silky123 tak u nás má dcera hodně volnosti, ale jsou věci, které dělat nesmí a tom si důsledně trvám. Snažím se ji do ničeho nenutit, protože třeba u chození na nočník se to nevyplatilo - sekla se. Nakonec si sama ve 2letech řekla a během týdne se zbavila pleny i přes noc a na vycházky
Občas na ní houknu, občas ignoruju, tuhle dostala přes zadek v kauflandu, když vyhazovala z regálu věci a nedala si říct. Snažím se jí už teď(27m) vychovávat k tomu, aby mi pomáhala - odnese papír do koše, špinavé prádlo do koupelny, přinese mi smetáček a lopatku.. Ale taky ne vždy, když nemá náladu, tak nemá cenu ji nutit, zabejčí se a stejně to neudělá
Co bych nesnesla? Smrada, který rozhoduje a ostatní pak musí skákat.
Mám to hodně podobně. Taky má hodně volnosti, ale na něčem prostě trvám, i kdyby se na hlavu stavěla. Snažím se být důsledná a hlavně postupovat stejně s manželem. Aby se nestávalo, že já něco povolím a on zakáže nebo naopak. Ona na nás občas zkouší, když jí jeden něco zakáže, tak si jde stěžovat za druhým, ale má smůlu, a to i v případě, že třeba s postupem druhého v tu chvíli moc nesouhlasíme. To si pak můžeme řešit spolu v soukromí. Nejsem moc zastánce tělesných trestů, ale občas si myslím, že jedna výchovná rozhodně neuškodí. Třeba když mi malá ujela na enduru do silnice, tak to dostala pořádně a ještě jsem jí zabavila motorku. Když se uklidnila, tak jsem jí vysvětlovala a vysvětluju pořád, jak tam jezdí auta rychle a že by měla veliký bebí. Už to od té doby naštěstí neudělala. Zrovna tak dostala přes ruku, když sahala do zásuvky a psovi do misek. V té době ostatně vysvětlování vůbec nechápala. Teď jak je starší, tak vidím, že se s ní dá už domluvit a když jí to dostatečně srozumitelně vysvětlím, tak to chápe. Občas nás pak i sama poučuje
Pokud jde o povahu, tak jsem spíš cholerik. Přiznám se, že hlavně poslední dobou mě dokáže vytočit neuvěřitelně 
Většinou to ustojím, ale občas na ní zbytečně zařvu nebo jí plácnu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
