Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No základem u nás asi je, že to nemáme nastaveno jak ty píšeš „tak jako většina rodin, kde matka je doma s dětmi“.
Být doma s dětmi neznamená být služka, dělat všechno a nic po parnerovi nechtít.
Takže ani návrat do zaměstnání nebyl v tomto ohledu nějaká výrazná darda.
Zkuste zajít k párovému terapeutovi.
Rada je přestat si vyčítat, hrát si na to, co kdo dřív a promluvit si. Máte nějaké hlídání? Dala bych tam děti, uvařila dobrou večeři a v klidu si při ní promluvila. Bez výčitek a fňuknani. Možná jste se stali víc rodiči než partnery a teď nevíte jak z toho ven. Chápu že ta situace s bordelem tě naštvala, ale chceš takovým věcem obětovat vztah? Co kdybys přišla, lehla si k němu, povzdechla si že je tam zas čurbes a dala mu pusu s tím, že když to uklidite spolu, tak si pak dáte kafe a uděláte si chvilku pro sebe? Každá akce má svou reakci. Jasně, tady dostaneš rady pomalu na rozvod, ale když chce člověk změnu, musí začít u sebe bez pocitu krivdy a bez toho, že on… Máte dvě děti, ta rodina za to stojí.
Deti si svoje hracky uklizi sami, jsem tam, asistuji a pomaham, ale vi moc dobre, ze co si rozhazi, to si taky uklidi. To plati pro kazdeho clena domacnosti.
@Svistice @terien Holky díky, párový terapeut nás napadl oba, oba si uvědomujeme, že to není dobře. A ano i já bych se mohla někdy ve svých reakcích mírnit. Když ve mě je teď taková nespravedlnost, za dobu, kdy jsem byla k ruce se vším a vše se podřizovalo pouze manželovi a dětem teď tak nějak chci, aby mi to vrátil tím, že on bude ten, do obrátí tu minci a začne se chovat jinak. Ale chápu, je to asi moc.
@terien píše:
Rada je přestat si vyčítat, hrát si na to, co kdo dřív a promluvit si. Máte nějaké hlídání? Dala bych tam děti, uvařila dobrou večeři a v klidu si při ní promluvila. Bez výčitek a fňuknani. Možná jste se stali víc rodiči než partnery a teď nevíte jak z toho ven. Chápu že ta situace s bordelem tě naštvala, ale chceš takovým věcem obětovat vztah? Co kdybys přišla, lehla si k němu, povzdechla si že je tam zas čurbes a dala mu pusu s tím, že když to uklidite spolu, tak si pak dáte kafe a uděláte si chvilku pro sebe? Každá akce má svou reakci. Jasně, tady dostaneš rady pomalu na rozvod, ale když chce člověk změnu, musí začít u sebe bez pocitu krivdy a bez toho, že on… Máte dvě děti, ta rodina za to stojí.
On dnes má někdo hlídání? S prarodiči se nestýkáme kvůli koroně a hlídačky jsou out ze stejného důvodu.
@K. Rocánková píše:
Deti si svoje hracky uklizi sami, jsem tam, asistuji a pomaham, ale vi moc dobre, ze co si rozhazi, to si taky uklidi. To plati pro kazdeho clena domacnosti.
Taky po nich chci, aby uklidili jedno, než si začnou hrát s něčím jiným, ale tatínek uznává anarchistický styl, s tím se těžce bojuje.
@Mango_Lassi píše:
On dnes má někdo hlídání? S prarodiči se nestýkáme kvůli koroně a hlídačky jsou out ze stejného důvodu.
A někdo žije normálně
@Anonymní píše:
@Svistice @terien Holky díky, párový terapeut nás napadl oba, oba si uvědomujeme, že to není dobře. A ano i já bych se mohla někdy ve svých reakcích mírnit. Když ve mě je teď taková nespravedlnost, za dobu, kdy jsem byla k ruce se vším a vše se podřizovalo pouze manželovi a dětem teď tak nějak chci, aby mi to vrátil tím, že on bude ten, do obrátí tu minci a začne se chovat jinak. Ale chápu, je to asi moc.
Tato doba je těžká pro všechny. Terapeuti budou nejspíš jen online.
Ale asi si promluvte, jak píšou holky
@terien píše:
A někdo žije normálně
Kvůli opatřením to moc nejde. A tak je to správně
@Mango_Lassi píše:
Tato doba je těžká pro všechny. Terapeuti budou nejspíš jen online.
Ale asi si promluvte, jak píšou holky
Mám obavu, že po ukončení karantény budou čekací doby na párové terapeuty v řádu let
![]()
@Anonymní píše:
Mám obavu, že po ukončení karantény budou čekací doby na párové terapeuty v řádu let![]()
nouzového stavu jsem chtěla říct ![]()
@Anonymní píše:
@Svistice @terien Holky díky, párový terapeut nás napadl oba, oba si uvědomujeme, že to není dobře. A ano i já bych se mohla někdy ve svých reakcích mírnit. Když ve mě je teď taková nespravedlnost, za dobu, kdy jsem byla k ruce se vším a vše se podřizovalo pouze manželovi a dětem teď tak nějak chci, aby mi to vrátil tím, že on bude ten, do obrátí tu minci a začne se chovat jinak. Ale chápu, je to asi moc.
Jestli jste pro terapeuta oba, tak je to super. Hned nějakého vyber a objednejte se. Není na co čekat. Rady tady na emimi nemá smysl hledat, nikdo vás nezná, nemůže tak pořádně poradit.
Me to pripomina 4 dohody, jak je predstavuje Dusek v divadle…partneri se ve vztahu nezmeni, jen zmizi nase domnenky o nich…tvuj manzel se pravdepodobne nezmenil, jen ses pred tim domnivala, ze je vse, jak ma byt a ted teprve vidis realitu…co s tim muzes udelat…muzes udelat jen neco se sebou..napriklad, kdyz ho nechas s detmi, tak opravdu na nej nemusis hned spustit, ze udelal neco spatne (to on asi slysi v tom „proc je tu takovy bordel“) a vyprdni se na to..no tak tam jsou kostky a co? Kdybych mela porad uklizet roztahane veci, tak nedelam cely den nic jineho..proste to uklid vecer s detmi..tomu starimu je kolik,4? 4 minimalne..to uz by mel hracky, byt s tvoji asistenci, uklizet…a vis co, na to ostatni se proste vyprdni..chodis do prace? Chodis! Tak zaplatte nekoho jednou tydne na uklid… uvedom si, ze on ma nejspis take pocit, ze ses zmenila, promluvte a zkuste se domluvit, jak by to mohlo fungovat, rekni mu, ze te mrzi, ze se od sebe odcizujete, ze ho milujes (jestli je to pravda) ale ze jsi vycerpana a nektere jeho reakce te zranuji a vyslechni si zase jeho… jo a skolky jsou zavrene kolik, 3 tydny? To prece neni takova hruza, to zvladnete…
@Anonymní píše:
@Svistice @terien Holky díky, párový terapeut nás napadl oba, oba si uvědomujeme, že to není dobře. A ano i já bych se mohla někdy ve svých reakcích mírnit. Když ve mě je teď taková nespravedlnost, za dobu, kdy jsem byla k ruce se vším a vše se podřizovalo pouze manželovi a dětem teď tak nějak chci, aby mi to vrátil tím, že on bude ten, do obrátí tu minci a začne se chovat jinak. Ale chápu, je to asi moc.
Super je, že to vidíte oba, to je základ úspěchu. Hele, jsi ženská, tak z toho udělej výhodu, ne nevýhodu. My když chceme, tak víme jak na ně, na druhou stranu i chlapi potřebují cítit, že jsou přijímaní, taky to nejsou roboti na děti a na peníze, stejně jako ty nejsi robot na domácnost. Trochu ty nedůležité věci vypusť a zaměřte se na vztah, potřebujete to.
Ahoj holky, máme teď s mužem krizi a já nejsem schopna rozklíčovat, jestli hrabe mi, nebo jemu.
Jsme spolu deset let, máme dvě malé děti, nedávno jsem nastoupila po mateřské do práce, takže komplet změna chodu celé rodiny. Do toho komplikace s docházkou dětí do školky v souvislosti s jejich uzavřením a nějak jsme si přestali rozumět. Nemůžeme najít společnou řeč a citově se odcizujeme. Manžel je dost náročný a po dobu, co jsem byla na mateřské jsme měli chod domácnosti nastavený jako většina rodin, kde matka je doma s dětmi. To znamená, že manžel chodil do práce, občas zašel do obchodu (1× týdně řekněme), občas uvařil oběd, nebo večeři (tak zhruba 3× do měsíce), s dětmi pomáhal sporadicky, občas je vykoupal, občas s nimi zašel ven, ale z spíš to bylo na mě. Podotýkám, že nemá nějak časově náročnou práci, končí ve čtyři, může být ale unaven psychicky, to uznávám. Co se týče práce v domácnosti, to bylo opravdu výjimečné a na požádání.
Chápu, že za ty léta jsme se oba změnili, ale manžel se úplně proměnil. S pozitivního veselého kluka je bručoun. Dost často vyjíždí na děti a když po něm něco chci, vyjíždí i po mě. Nevím….třeba mu to nejsem schopna podat tak, aby to přijal. Dám příklad: Manžel byl v práci, přišel domů, já jela do obchodu. Zanechala jsem doma dvě spokojeně hrající se děti a víceméně uklizenou domácnost. Přijdu za hodinu domů a doma binec jak v tanku. Vytahané kostky po celém obýváku, na stole dětský doktor, všude povalující se pastelky, fixy, počmárané papíry. Manžel si leží na lenošce a děti koukají na YT na počítači. Zeptal se jak bylo. Odpovídám, že fajn a proč tu je takový binec. Vykládám nákup, jdu do obýváku, uklízím doktora a slušně ho prosím, zda by nemohl uklidit ty kostky, že děti to neposkládají do krabice tak, aby se to tam vešlo. Vyletěl jak čertík z krabičky, že jen co příjdu domů prudím a kdesi cosi. No kostky jsem nakonec uklízela spolu s dětmi, muž byl uražen. Holky, jak říkáte chlapům když potřebujete více spoluúčasti. Aby se víc zapojil a nevnímal to tak, že se po něm vozím. Mám dojem, že muž se snaží doma navodit auroritářský systém kdy my ho máme poslouchat a na naši žádost udělá věci jenom tehdy, když chce. Chybí mi, že mě jen tak obejme, řekne že se mi něco povedlo, sám od sebe aby mi chtěl udělat radost tím, že sleví ze svého pohodlí a udělá věc, která by za normálních okolností ležela na mě….Když mu přesně tohle vyčtu, tak argumentuje tím, že já ho taky jen tak neobejmu (má pravdu, už mám v sobě nějaký blok nebo co) a že já taky nemám vypráno a vyžehleno přesně tak, jak potřebuje a neřve kvůli toho na mě (podotýkám, že já neřvu taky).
Děkuji za každou radu.