Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nechci se moc rozepisovat. Jsem zklamaná sama sebou, ale především on je zklamaný mnou.
Je to víc jak rok co jsme se poznali. Neměla jsem o něj absolutní zájem, u něj to vypadalo naopak. Uháněl mě. Oba jsme chtěli vztah.
Zamilovala jsem se a jakmile jsem začala dělat to samé " odešel " k jiné se slovy " Uháníš mě, vtíráš se. " Zůstali jsme přátelé, skvělí přátelé, protože on to, tak chtěl.
Naše cesty se dali dohromady, tentokrát při mileneckém vztahu, na který se přišlo a my ho ukončili. Zůstali jsme opěř přátelé, ikdyž ........ Často jsem měla pocit, že nedokáže rozlištit, kdo je přítelkyně a kdo " jen " kamarádka. Měla jsem to co ona - vše.
Tehdy jsem byla jak zamilovaná školačka, která trpěla, trpěla jsem tak moc, že jsem naletěla jeho bývalé přítelkyni a jejím řečem - jak mě jen využije, odkopne …
Všichni okolo mi tvrdili, že mě miluje, že mu mám dát čas, spoustu času a tolerance, že s přítelkyní je kvůli praktičnosti. Jednou za mnou přišel, řekl, že mu na mě záleží, miluje mě, nechce mě ztratit, ale je realista, který myslí především hlavou, nikoli srdcem a propast, která mezi námi je je příliš veliká. Že prý zůstane s nynější přítelkyní a my budeme přátelé. Souhlasila jsem.
Byla chyba mít " za kamarádku " jeho ex, ublížila mu, tak moc, že na to nejsou, ani slova. Na všechno přišel a ona mě označila za kamarádku a spolupachatelku .......
Přitom jsem vždycky šla proti ní, celý rok, akorát nemám to srdce někoho odkopnout, tak že ho budu ignorovat - u ní to byla chyba.
Poslední měsíc jsme se jen hádali, vyčítala jsem mu, že mi jen lhal, využil mě, a nikdy nic nemyslel vážně a především, že mi zlomil srdce a odkopnul mě. Všechno popřel.
I to, že nic z toho co mu ex udělala a co šlo k PČR a k patřičným úřadům, že na mě nehodil, ale naopak mě bránil - nevěřila jsem mu to a minulou středu mu to vyčetla, tak moc, že jeho reakce byla -:
" Nemám už na to nervy, přeháníš to, nebudu Ti pořád dokola všechno opakovat, konec, nepiš mi, nevolej mi, nech mě, nejsme už, ani přátelé, u mě se to nezmění. Lituju, že jsem Tě poznal, Tebe a tu ...... ( jeho ex ). "
V ten mmt se mi zhroutil svět, přišla jsem o lásku, ale teď už i o něj jako dobrého přítele - ranilo mě to a najednou jsem uviděla pravdu - > ex mě celou dobu lámala proti němu ( pomsta ), lhala mi a chtěla mě od něj dostat. Povedlo se jí. Jsem naivní ......, a blbá ....... !
Několik dní v kuse jsem mu psala smsky, vysvětlila mu všechno popravdě - nic, žádná reakce, ani mobil mi nebral, nic. Napsala jsem mu i, že o něj stojím nadále v mém životě, jako o kamaráda.
Včera mi jen přeposlal sms ( reakce na to, že jsem mu vyčítala a obvinila to, že on na mě veškerou špínu hodil ), kterou mu někdo zaslal. Do teď jsem mu neodepsala.
Bylo v ní, že já bych za něj dýchala, že všechno se oné osobě podařilo hodit na mě a on, že je ubožák.
Co mám dělat ? Poradíte mi ? Víte, s ním bych si dokázala představit žít, mít děti, ale on se bál ..... Bál se mého věku, věkového rozdílu mezi námi, ale do doby, než potkal dávnou lásku ( nynější přítelkyně ) se snažil, bylo vidět, že má zájem. Tehdy jsem si neuvědomovala co pro mě znamená. Moc. Přijala jsem přátelství, abych ho neztratila, stačilo mi.
Víte, celý peklo od ex trvalo od listopadu, bylo toho na nás moc, mstila se všem, já to řešila, řešila jsem to za jeho zády, abych ho chránila a dařilo se mi, dokud mě nějak " nestáhla " k sobě, nikdy jsem ji nevěřila, ale zároveň nikdy jsem s ní neukončila veškeré vazby ( povedlo se mi to na měsíc ), pomáhala jsem mu, protože to chtěl a především i ze své vůle.
Je možné, že Vodnář najde cestu zpět ? Prý se na mě nezlobí, ale je zklamaný ( a to je podle mého horší ).
Byla jsem, tak zoufalá, že jsem zkusila kartářku: prý je konec, prý se dlouho rozhodoval, kterou znás, mě miloval, ji ne, vybral si ji, pro klid rodiny.
Zkusila jsem další kartářku: konec, navždy.
Zkusila jsem automatickou kresbu a ....... Miluje mě, bolí ho srdce, ale zklamala jsem ho, zklamala jsem ho, tak moc, že má vůči mě blok.
To jsou prostě vodnáři. Potřebují adrenalin a někoho uhánět. Pak se jednoho dne sbalí, že jdou za roh do stánku pro noviny, a už je nikdy neuvidíš (to jsem kdysi četla v jedné knížce a sedí to!). Já i můj exmanžel jsme vodnáři dokonce narození ve stejný den. Neklapalo to. Nevracej se k němu ani v myšlenkách. Nech to plavat. On se nevrátí. Udělal tlustou čáru. Vodnář, když se šprajcne, tak je konec. Nechce si udělat nepřátele, tak s tebou třeba bude chtít „kamarádit“, ale nic víc. Rozhádali jste se natolik, že už to bude pořád mezi vámi a pořád byste si něco vyčítali. ne. Vodnář se zpátky nevrací. Vodnář je znamení budoucnosti…
Vykašli se na něj! Nestojí za to!
Měla jsem tu „čest“ mít za manžela Vodnáře. Nikdy více! Nejhorší chlap na světě.
Sluníčko zase vysvitne a budeš zase milována
![]()
Vzhledem k tomu v čem jsem vyrůstala bych měla být asi poslední kdo bude vodnáře bránit, ale všichni nejsou takoví
Takovýhle vůl se najde v každém znamení.
Držím pěsti ať je zas líp.
Nechat ho být… Já s vodnářem chodila s přestávkama 3 roky a bylo to podobný, jak popisuješ… Já prostě potřebovala kontakt a častou komunikaci a jemu to vyhovovalo vždycky jen dočasně… U něj jsem byla ta „žárlivá a uhánějící“… Když jsme se pak definitivně rozešli (ukončila jsem to já, protože už jsem na to prostě neměla nervy…) a já si našla novýho přítele (nynějšího manžela), bylo to úplně o něčem jiným…
I když je fakt, že svýmu ex jsem pak už prostě nevěřila. Věděla jsem, že mi lže, podvádí a pak jsem z toho byla vynervovaná… ![]()
Já ho chci jako kamaráda, pro mě je to zajímavej člověk, moc. Lásku jsem dávno vytěsnila, smířila se s tím, že prostě nikdy vztah nebude, protože se bojí mýho věku.
Ale jako o přítele o něj přijít nechci. Nezvládám to už teď.
Hanule píše:
Takovýhle vůl se najde v každém znamení.Držím pěsti ať je zas líp.
Ale na to chlapa kašli, neví, co chce, hraje si s tebou…Aspoň, co sem pochopila, tak ti střídavě dává naději a posílá tě „někam“…Kašlat na takovýho „chlapa“!
Ne. On byl upřímný. Postavil mě před hotovou věc, pokaždý. Ale … Tentokrát přišel s tím, že je konec, že nebudeme, ani přátelé, protože to neklape.
kendy88 píše:
Já ho chci jako kamaráda, pro mě je to zajímavej člověk, moc. Lásku jsem dávno vytěsnila, smířila se s tím, že prostě nikdy vztah nebude, protože se bojí mýho věku.Ale jako o přítele o něj přijít nechci. Nezvládám to už teď.
Ale buď si jistá, že pokud ho budeš takhle „uhánět“ a vypisovat SMSky, neozve se ti na 90% My si s mým ex sem tam píšem, moc se nevídáme, protože přece jen manžel z toho není odvázanej…
Ale taky to nějakou dobu trvalo…
Holky, pochopíte, že já se na něj vykašlat nechci, alespoň NE momentálně ? To co jsem s ním zažila, co mi dával, to se nedá popsat. ŽILA JSEM.
To máš těžké. To není jen ve znamení, to je v člověku.
Ale, co já znám chlapy Vodnáře…nic pro mě…chtějí svou nezávislost a nechtějí se nechat omezovat, neuznávají autority…můj bratr, strejda, sestřenky býv.manž… a má dcera je taky vodnář
I děti si člověk asi má plánovat podle znamení ![]()
Psala jsem mu, protože mě sralo, že na mě někdo něco hodil a on pravdu nikdy nevěděl - nechtěla jsem ho tím zatěžovat.
Co mám dělat ? Odepsal mu na tu smsku nebo ne ? Věřte mi, vím jak na něj a vím co ho odpuzuje, ale dělám přesný opak - vždycky. Chci ho, ale odháním ho.
Napsala jsem mu, že vím, že mě má za hysterku kvůli hádce a smskám, ale že mě zná z reálu, jsem nejklidnější a nejpohodovější člobrda, který ho chce nadále v životě. Že za tím si stát budu.
Nic víc, on mi psak druhý den přeposlal smsku co mu přišla od tý ex s dodatkem: to mi poslala ta zrůda, tak už víš kdo to na tebe hodil ? ( hm, vim, on to nebyl a já na něj řvala, že jo )
Kendy, tak to neřeš a pokračuj a máš to, ne? Když ti to vyhovuje ![]()
Kendy, tak to neřeš a pokračuj a máš to, ne? Když ti to vyhovuje ![]()
kendy88 píše:
Holky, pochopíte, že já se na něj vykašlat nechci, alespoň NE momentálně ? To co jsem s ním zažila, co mi dával, to se nedá popsat. ŽILA JSEM.
Když on sám nechce, nedonutíš ho! A věř, že to se chlapů fakt nelíbí, když je ženská uhání…
Máš přece svoji hrdost ![]()