Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Můžu se zeptat kolik ti je?
Já se totiž kdysi dávno cítila dost podobně. Bylo mi v té době 15 a na osobu vzpomínala až do 18, pak to samo odešlo a teď se na tím pouze pousměji… Takových chlapů potkáš ještě spousty, u kterých budeš mít ten pocit, že je to ten pravý, nebo pan úžasný… Chce to čas a zaměřit se jinde ![]()
Nezlob se, ale pokud jsi se po 3. měsících nevzpamatovala z 2 měsíčního vztahu, měla bys začít s terapií. Spíše než zamilovanost to bude „obyčejná“ závislost – vygoogli si „úzkostná vztahová vazba“.
A ano, mám to teď podobně. Opravdu doporučuju místo bývalého partnera začít řešit sebe – terapií. A hlavně už mu nepiš, nevolej. Kdyby chtěl, ozve se sám. Rozešel se on s tebou, míč je tedy na jeho straně hřiště.
@Anonymní píše:
Už nemůžu dál, pořád mi nevycházejí vztahy a už přestávám být důvěřivá. Před třemi měsíci jsme (asi tak dva měsíce) randila s klukem, dokonale si mě omotal, po letech jsme byla šťastná. Vyklubal se z něho komplikovaný člověk, řekl mi, že teď musí vyřešit sebe a nemůže navazovat vztah( všichni mi tvrdí, že jsou to jen kecy). A já nevím, myslím na něj každý den, snažím se přijmout, že to nedopadlo. Mám strach, že už se fakt nezamiluji. Moc bych mu chtěla napsat. Psala jsme mu k narozeninám, odepsal mi, že děkuje, ale nic víc. Myslíte, že by to rozvinul, kdyby chtěl? A taky by mě zajímalo, zda jste něco podobného zažili a pak tomu dotyčnému napsali, co cítíte a vyšlo to? Vím, že jsou to otázky stupidní ale prostě se mi to honí hlavou. Ráda bych šla dál, ale nemůžu. Budu ráda i za sdílení, jestli něco někdo podobného prožil, zda jste si k sobě našli cestu a nebo potkali někoho jiného. Nebo radu jestli mu psát nebo ne furt chci ale nedělám to…
Ahoj, chapu, ze citis napeti. Ale ne, nikdy mi nevyslo nic s nikym, kdo me odmitnul nebo si se mnou hral y ja to pak po case jen tak nadhodila. Nikdy.
Nepis mu, fakt ne.
Kolik je ti let?
Ne, fakt mu nepiš a ne, nikdy mi to nevyšlo s nikým, kdo mě odkopnul, ale třeba je to tím, že se mám natolik ráda, abych to už nechtěla prostě zase lepit.
A jinak ano, dokážu si představit, že bych se s bývalým partnerem dala znovu dohromady – v našem případě totiž máme na hlavě máslo trochu oba. Ale i přesto, musel by s tím prostě přijít on… nedokážu si představit, že „žebrám“ o vztah / další šanci / cokoliv u někoho, kdo mě nechal ![]()
Ano stávalo se mi to dokud jsem citové nedospělá to je asi do 23 let. Pak už se mi to nikdy nestalo.
Nehledal bych v tom hned diagnózu. ![]()
Bolí to a nezbyde, než to přežít. ![]()
@M_Vladim píše:
Nehledal bych v tom hned diagnózu.
Bolí to a nezbyde, než to přežít.
S tím naprosto souhlasím. Pokud je ale slečna po 3. měsících od rozchodu pomalu jako v prvním týdnu – a u vztahu, který trval 2 měsíce – opravdu by to chtělo prozkoumat sebe sama. U terapeuta, ne u psychiatra. Terapie je celkem fajn způsob, jak podobným dlouhým trápením do budoucna předejít ![]()
@Freya_H ano, mám to v plánu, potřebuji to. Jen jsme potřebovala i takové to běžné vypovídání se. Jsme povahově moc hodná a myslím, že i to je moje chyba…
@markétka0094 píše:
@Freya_H ano, mám to v plánu, potřebuji to. Jen jsme potřebovala i takové to běžné vypovídání se. Jsme povahově moc hodná a myslím, že i to je moje chyba…
Tak držím palce
Ale v kostce fakt ne, nepiš mu. Vydrž to. Zaměř se na sebe, dělej věci, které ti dělají dobře. A toho terapeuta zkus co nejdříve.
A i kdyby se k tobě partner náhodou vrátit chtěl – dobře to promysli. Je tam pořád to riziko, že ti zase jednou takhle zčistajasna zdrhne ![]()
@Freya_H píše:
Tak držím palceAle v kostce fakt ne, nepiš mu. Vydrž to. Zaměř se na sebe, dělej věci, které ti dělají dobře. A toho terapeuta zkus co nejdříve.A i kdyby se k tobě partner náhodou vrátit chtěl – dobře to promysli. Je tam pořád to riziko, že ti zase jednou takhle zčistajasna zdrhne
děkuji moc za podporu je to tak, jen to potřebuju pořád slyšet nahlas!
@M_Vladim píše:
Nehledal bych v tom hned diagnózu.
Bolí to a nezbyde, než to přežít.
@Freya_H píše:
S tím naprosto souhlasím. Pokud je ale slečna po 3. měsících od rozchodu pomalu jako v prvním týdnu – a u vztahu, který trval 2 měsíce – opravdu by to chtělo prozkoumat sebe sama. U terapeuta, ne u psychiatra. Terapie je celkem fajn způsob, jak podobným dlouhým trápením do budoucna předejít
Tak, jestli je na tom slečna, jako jsem byl já tak… Stará láska nerezaví. ![]()
Je mi pres 30 a mela jsem x kluku jak na dlouhodobe i kratkodobe vztahy, vsehochut a vsuchni meli jedno spolecne - kdyz me fakt chteli, vypisovali mi a davali mi najevo, ze me chteji a ja o tom nemusela nijak vyznamne pochybovat, ti, co me chteli tak napul, rozumej, chteli jinou, ale ja byla v zaloze, psali tak pofiderne, asi aby neztratili kontakt, ale nejak extra se nesnazili, a ti, co me nechteli, tak se mnou zadny kontakt udrzovat nechteli, coz vypadalo asi tak, ze treba slusne podekovali jako ten tvuj.
@M_Vladim píše:
Tak, jestli je na tom slečna, jako jsem byl já tak… Stará láska nerezaví.
Je to tak, mám pocit, že už se s nikým nebudu cítit tak dobře.
Už nemůžu dál, pořád mi nevycházejí vztahy a už přestávám být důvěřivá. Před třemi měsíci jsme (asi tak dva měsíce) randila s klukem, dokonale si mě omotal, po letech jsme byla šťastná. Vyklubal se z něho komplikovaný člověk, řekl mi, že teď musí vyřešit sebe a nemůže navazovat vztah( všichni mi tvrdí, že jsou to jen kecy). A já nevím, myslím na něj každý den, snažím se přijmout, že to nedopadlo. Mám strach, že už se fakt nezamiluji. Moc bych mu chtěla napsat. Psala jsme mu k narozeninám, odepsal mi, že děkuje, ale nic víc. Myslíte, že by to rozvinul, kdyby chtěl? A taky by mě zajímalo, zda jste něco podobného zažili a pak tomu dotyčnému napsali, co cítíte a vyšlo to? Vím, že jsou to otázky stupidní ale prostě se mi to honí hlavou. Ráda bych šla dál, ale nemůžu. Budu ráda i za sdílení, jestli něco někdo podobného prožil, zda jste si k sobě našli cestu a nebo potkali někoho jiného. Nebo radu jestli mu psát nebo ne furt chci ale nedělám to…