Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@nepřihl. mili píše:
Ale to není pravda, i darovací smlouvu můžeš napadnout. Naše sousedka před pár měsíci něco podobného prohrála. Rodiče ji darovali dům a její sestra po smrti rodičů tuto smlouvu napadla. Nemohla by ji napadnout, kdyby ji rodiče dům prodali, ale dar. smlouvu mohla napadnout. Sousedka ji musí vyplatit polovinu odhadní ceny. Když máte dobrého právníka, tak to není problém
Darovat můžeš co chceš. To lze jen v případě, že by nebyl ten člověk při smyslech, jinak je to každého věc, komu daruje svůj majetek
@araw píše:
Darovat můžeš co chceš. To lze jen v případě, že by nebyl ten člověk při smyslech, jinak je to každého věc, komu daruje svůj majetek
Ano, to můžeš, ale pak musíš počítat s tím, že ji může nespokojený sourozenec napadnout a ty to můžeš prohrát
@nepřihl.mili píše:
Ano, to můžeš, ale pak musíš počítat s tím, že ji může nespokojený sourozenec napadnout a ty to můžeš prohrát
Napadnout to jde hodně těžko, buď se to musí uhrát na nesvéprávnost nebo zpochybnit svobodnou vůli dárců.
@Aneta.Berg píše:
Napadnout to jde hodně těžko, buď se to musí uhrát na nesvéprávnost nebo zpochybnit svobodnou vůli dárců.
No, jde to i jinak, když je schopný právník. V tom zmiňovaném případě se jednalo o sourozence, kdy jeden dostal formou daru dům v hodnotě 1 700 000,– a druhý sourozenec dostal peníze ze stavebka - Kč 150 000,–. Ten méně obdarovaný smlouvu napadl, páč dostal daleko méně, než sourozenec a díky schopnému právníkovi mu musí obdarovaný doplatit skoro 700 000,–. Smlouva byla napadena až po smrti rodičů, což je skoro rok po sepsání dar. smlouvy
@nepřihl.mili píše:
No, jde to i jinak, když je schopný právník. V tom zmiňovaném případě se jednalo o sourozence, kdy jeden dostal formou daru dům v hodnotě 1 700 000,– a druhý sourozenec dostal peníze ze stavebka - Kč 150 000,–. Ten méně obdarovaný smlouvu napadl, páč dostal daleko méně, než sourozenec a díky schopnému právníkovi mu musí obdarovaný doplatit skoro 700 000,–. Smlouva byla napadena až po smrti rodičů, což je skoro rok po sepsání dar. smlouvy
Tak to ani nemusel tu smlouvu napadávat, to je normální příkaz o zápočet daru do dědického řízení. Dělá se to tak vždycky, když je blbě napsaná závěť nebo se pozůstalí nedohodnou. Je to síla, v tomhle případě tedy vidím velkou výhodu jedináčka
.
@Aneta.Berg píše:
Tak to ani nemusel tu smlouvu napadávat, to je normální příkaz o zápočet daru do dědického řízení. Dělá se to tak vždycky, když je blbě napsaná závěť nebo se pozůstalí nedohodnou. Je to síla, v tomhle případě tedy vidím velkou výhodu jedináčka.
možná hloupá otázka, ale to lze dát dar do dědictví pouze do urřité doby od darování, nebo všeobecně ![]()
@nepřihl.mili píše:
No, jde to i jinak, když je schopný právník. V tom zmiňovaném případě se jednalo o sourozence, kdy jeden dostal formou daru dům v hodnotě 1 700 000,– a druhý sourozenec dostal peníze ze stavebka - Kč 150 000,–. Ten méně obdarovaný smlouvu napadl, páč dostal daleko méně, než sourozenec a díky schopnému právníkovi mu musí obdarovaný doplatit skoro 700 000,–. Smlouva byla napadena až po smrti rodičů, což je skoro rok po sepsání dar. smlouvy
Ha ha ha. Nikde není napsáno, že všechny děti rodičů musejí dostat stejně. Pokud je nemovitost darována za života rodičů, nikdo ji po jejich smrti už nikomu nevydá. NIKDY. Jedině, že by byli rodiče zbaveni svéprávnosti a nebo byl soudce podplacen (což bych se ani nedivila). Jinak i právník ze zlata vysoudí velký kulový. ![]()
@Natyna píše:
možná hloupá otázka, ale to lze dát dar do dědictví pouze do urřité doby od darování, nebo všeobecně
Zápočet daru v tomto případě znamená, že jeden dostal dům už dříve a druhý stavební spoření po smrti rodičů. Takže normálně by se stavební spoření dělilo na půl, ale protože jeden z dědiců již byl obdarován hodnotou vyšší, než je stavební spoření, v tomto případě se stavební spoření nedělí. Jednomu zůstává dům a druhému stavební spoření.
@Aneta.Berg píše:
Tak to ani nemusel tu smlouvu napadávat, to je normální příkaz o zápočet daru do dědického řízení. Dělá se to tak vždycky, když je blbě napsaná závěť nebo se pozůstalí nedohodnou. Je to síla, v tomhle případě tedy vidím velkou výhodu jedináčka.
@Kobliha51 píše:
Zápočet daru v tomto případě znamená, že jeden dostal dům už dříve a druhý stavební spoření po smrti rodičů. Takže normálně by se stavební spoření dělilo na půl, ale protože jeden z dědiců již byl obdarován hodnotou vyšší, než je stavební spoření, v tomto případě se stavební spoření nedělí. Jednomu zůstává dům a druhému stavební spoření.
to chápu, ale jak došlo v uvedeném případě k vyplacení oněch 700000 kč z toho darovaného domu, když to bylo vlastně proti vůli rodičů???Chápala bych, že nedostane nic ze stavebka, protože dostal dům, ale to další mě nějak není stále jasné
![]()
@Natyna píše:
to chápu, ale jak došlo v uvedeném případě k vyplacení oněch 700000 kč z toho darovaného domu, když to bylo vlastně proti vůli rodičů???Chápala bych, že nedostane nic ze stavebka, protože dostal dům, ale to další mě nějak není stále jasné![]()
Jsou to prostě kecy. Anonym tu naplácal blbosti, že lze vysoudit půlku daru zpět. Nelze.´Ať ten anonymní člověk doloží důkaz, že to lze.
@Kobliha51 díky za uklidnění…neptala bych se, ale manžel dostal před 10 lety barák od rodičů a má dvě sestry, tak aby jednou nenastalo tóčo. Ale aby nevypadal nenažraně…přes dvacet let v něm bydlíme a holky sem tenkrát jít nechtěli ![]()
@Natyna píše:
@Kobliha51 díky za uklidnění…neptala bych se, ale manžel dostal před 10 lety barák od rodičů a má dvě sestry, tak aby jednou nenastalo tóčo. Ale aby nevypadal nenažraně…přes dvacet let v něm bydlíme a holky sem tenkrát jít nechtěli
Moc bych se divila kdyby tóčo nenastalo. Ale to se uvidí, až ta situace nastane. Jen v málokteré rodině to sourozenci vezmou v pohodě a vzpomenou si, že ten dům ani nechtěli, že za těch dvacet let už jste do toho dali tolik peněz, že to už ten starý dům ani nepřipomíná. Každopádně o dům už přijít nemůžete. Pro tvé uklidnění, jsem v úplně té samé pozici jako ty a ještě jsou v tom vlastní a nevlastní sourozenci. Tóčo očekávám taky a proto jsem připravená.
Jenom taková teoretická otázka, na kterou jsme včera s kamarády narazili:
On si pořídí dům před svatbou, po svatbě si pořídí dítě a on pak zemře.
Dům (nabytý před svatbou) dědí jen dítě nebo i jeho manželka?
Děkuji. ![]()