Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Taky to poslouchám. Malou jsem nikdy plakat nenechala a spi s námi v posteli a mraky dalších veci, co je podle většiny příbuzných špatně. Ale je zajímavý, ze moje 83 léta babicka mi to schvaluje.
Podobné věci slyším od mojí mamky,že kdykoliv malý zabrečí,tak k němu hned běžím. Malému jsou 3 měsíce a nevidím na tom nic špatného. Nechám ho nedobrovolně brečet jen když jsem třeba na záchodě nebo ve sprše,to holt chudák chvilku brečí a běžím k němu hned jak můžu. Přijde mi dost mimo,abych seděla v obýváku s mamkou a dál pila kafe,když brečí
když vidím, jak se mu vždycky rozzáří očíčka když mě uvidí nad postýlkou,tak mi trhá srdce představa, že by se mě nedovolal. Vybrečet ho nikdy nenechám. Zkuste někdy plačícímu miminku sáhnout jak mu buší srdce. Musí být pro něj hrozný stres, že pláče, volá mámu a nikdo na to nereguje a on najednou nechápe proč ![]()
Malý miminko je nesmysl nechat brečet, ale u desetiměsíčního dítěte už musíš rozlišit, jestli pláče z potřeby nebo z plezíru. Pokud opravdu startuješ na každý zakňourání, tak děláš medvědí službu sobě i dítěti. Takhle velký dítě už umí rodiče pěkně testovat. Viděla jsem to u svých dětí. Hračka ležela metr od nich, ale místo aby si ji podaly, začaly nejdřív brečet. Kdybych ji šla podat, opakovalo by se to pořád dokola. Když jsem pláč ignorovala, dítě si tu hračku muselo podat samo. Pochopilo, že i ono se musí samo snažit. Bohužel máme tendence si myslet, že jsme ty nejchytřejší na světě a jaksi zapomínáme, že ostatní vidí situaci nezaujatě bez zblbnutí mateřskýma hormonama. Navíc už děti vychovali a mají zkušenosti. Samozřejmě, že si můžeš dělat věci po svým, ale někdy není od věci se zamyslet nad tím, co ti druzí říkají.
záleží proč brečí. Jestli proto, že mu zrovna něco nejde, tak klidně nechat. Pokud z leknutí, strachu, bolesti, tak hned utěšovat. Ale kvůli každému kňuknutí neběhám
@Zvejka.lucik potřebuješ poplácat po zádech, že to děláš dobře? ![]()
Je to přece tvoje dítě, vychovávej si ho podle svého a na příbuzné se vykašli . Tyhle předpotopní rady jsou tu stokrát omleté ![]()
Nechat brečet kojence je naprostá idioce. JE to lámání jeho základní důvěry ve svět, že v něm není sám, že není odkázaný sám na sebe. Základ jemnějších poruch attachementu.
Dítě brečí až když vyčerpalo předchozá pokusy o komunikaci s okolním světem, kterou svět ignoroval a nedokázal zajistit jeho aktuální potřeby - které v takhle nízkém věku jsou vážně ty základní.
Nějaké zvládání frustarace a výchova k samostatnosti a spol. má smysl u batolat a později. Ale u kojenců je to fakt mizerný nápad. Jakkoliv rozšířený.
@Ou píše:
Nechat brečet kojence je naprostá idioce. JE to lámání jeho základní důvěry ve svět, že v něm není sám, že není odkázaný sám na sebe. Základ jemnějších poruch attachementu.Dítě brečí až když vyčerpalo předchozá pokusy o komunikaci s okolním světem, kterou svět ignoroval a nedokázal zajistit jeho aktuální potřeby - které v takhle nízkém věku jsou vážně ty základní.
Nějaké zvládání frustarace a výchova k samostatnosti a spol. má smysl u batolat a později. Ale u kojenců je to fakt mizerný nápad. Jakkoliv rozšířený.
Presne tohle si myslim, akorat to tak hezky neumim napsat ![]()
@Ennny jo to nesnáším taky. Kolikrát fakt není třeba na dítě hned makat, ale to pozná jen ta máma jak píšeš. @Zvejka.lucik nikdy není pozdě
no já si moc řadit nenechám a s péčí o dítě jsem radit nepotřebovala. Koupat, manipulaci a pod jsem uměla ze školy. Kojit jsem se naučila sama a tohle je spíš výchova a to opravdu nějak tak dělám citem. Plus možná za něco můžou hodiny komunikace na škole a pak mám malou sestru a z toho jsem si taky brala příklad - co jsem považovala za chyby ve výchově mojí mamky. Takže je moc neposlouchej a fakt jednej svím pocitem ![]()
@Zvejka.lucik ne nenechat, je naprosto prirozene, ze matka nenecha sve dite brecet.
Nesnasim tyhle kecy, slychavala jsem taky , vsak ho nech, potrebuje si roztahnout plice …
za to bych strilela. Takovy nesmysl.
@Zvejka.lucik píše:
Ahojky všichni, mám 10ti měsíčního syna a na návštěvách u rodiny a známých často slýchám radu ať ho nechám chvíli brečet. Já nevím, proč bych to měla dělat? Možná jsem divná, ale mám své dítě ráda a nechci aby brečelo, když tomu můžu zabránit. Ano, někdy ho holt musím nechat brečet, když potřebuju např. vařit a nedaří se mi ho uklidnit aniž bych ho chovala. Ale proč mě rodina a známí kritizují za to, že když jsem u nich na návštěvě, snažím se, aby nebrečel? To hned slyším, že jsem jeho otrok… Prý aby si nezvykal, že hned přiběhnu, jak zakvíkne. Pardon, ale když ještě neumí chodit natož mluvit, nemá jinej prostředek, než pláč aby mi řekl, že ho něco trápí. Mám ho svou nečinností naučit, že mě jeho trápení nezajímá? Mám ho nechat brečet a v klidu sedět na zadku a pít kafíčko. Vy v tom vidíte nějaký smysl? Já teda ne, tak jsem asi divná…
No jistě že to děláte dobře, je přece normální ,že matka je dítěti na blízku a když jí dítě zavolá tak přijde. Dítě ,které je vystavováno nezájmu si řekne že svět je zlí a pak se podle toho chová a naopak. Nejdůležitější pro zdárný duševní vývoj člověka jsou pohodové první 2 roky života. Když dáte Vašemu dítěti pozornost a lásku vytvoříte v něm dobrý základ z kterého bude čerpat celý život.