Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Prosím, než si to přečtete, odsuzujte mne hned za „vraždění dítěte“. Otěhotněla jsem úplně nečekaně (první 2 děti nepřišly vůbec tak lehce…) a je mi už 35 let. V době porodu by mi mělo být už 36. Jsem teď už 6.rok doma na rodičáku. Vůbec nevím jak se s touto situací poprat
. A taky se oba s manželem hrozíme toho, co nám na tu „novinku“ řeknou jeho rodiče (jsou docela „jiní“ a mají vždy vyhrocené názory. Docela nám zatím s oběma dětma pomáhají… ale až jim řeknem, že bude další, asi je raní mrtvice…).
Finančně bychom problém asi neměli mít, sice beru jen 6000,–, ale manžel má přes 30 a zatím si žijem dobře… Větší problém bude jen jeden dětský pokojíček
. A přistavět už není kam… Na druhou stranu si říkám, já taky pocházím ze 3 dětí a vždy jsme měli jen jeden pokoj. Docela nám to vybudovalo krásný vztah s oběma bratry.
Jaký máte na vše názor Vy? Děkuji
Věk je ještě celkem v pohode, finančně to podle tebe zvládnete a na ostatní se vykašli jaký na to budou mít názor. Pokud miminko chcete i před to, ze nebylo plánované tak do toho. Jeden pokojik není ideální ale určitě si poradíte a bude to fajn.
@mokan neodsuzuju tě, prostě rozmýšliš se co a jak. Věk mi nepřijde nijak moc. A z názoru okolí bych si moc nedělala.
@mokan Jsi mladá. Já budu mít v 35 vytoužené druhé, pět let jsem nemohla otěhotnět. Takže za mě, pokud vás to neuvrhne do chudoby, miminko bych si nechala ![]()
Ja bych z takove situace nadsena nebyla, ALE..neumim si predstavit, ze bych v hezkem a fungujicim vztahu a bez vetsich ekonomickych problemu sla na potrat.
Taky gratuluju, vážně se budete rozhodovat podle toho co tady kdo napíše??? ![]()
UZ 35
a co jako mě je 33 a mám první dítě je mu 5mesicu
A rodiče bych neřešila vubec nic jim do toho neni
Ahojda, vubec neodsuzuju.Ale tak nejak jak to popusujes, mam pocit, ze bys ho chtela
Financne zvkadate, sama jsi ze tri deti, vek je uplne ok…Ja teď řeším trošku něco podobného. My tři děti už máme. Vsechny plánované ale po hormonech.No a včera sklouzla ochrana. Pocitala jsem;že zrovna 12.-13.DC.Tak uvidime…
Určitě bych si dítě nechala. O vraždění dětí nebudu psát, ale jsem názoru, že dítě je dar, zázrak… není „nechtěné“, je darované ![]()
co rodiče - toť otázka… asi by to museli přijmout… záleží i na tom, jak moc jejich pomoc potřebujete nebo budete potřebovat později, až půjdete do práce. Přesto bych se rozhodla srdcem…
a věk? - mám tři děti - první je v 18letech, druhé ve 35, třetí ve 38.
Náročné to je, unavená jsem… neříkám, že ne… možná by mi stačilo to dítě v těch 35, velký už mě nepotřebuje a druhým jedináčkem pohoda
no, miluju je všechny, ale jsem unavená a těším se, až trochu povyrostou… ale každý je jiný… někdo má energie až až i po 40cítce.
Mám kamarádku, která má 4děti- poslední dvě byly také „darované“
a teď po 12letech zjistila, že to není přechod, je těhotná ![]()
Přeji dobré rozhodnutí a hodně sil ![]()
Já bych se vůbec ve Tvé situaci nerozhodovala a začala se těšit na třetí. Potraty neodsuzuji, ale ve Tvém případě, proč? Necítím z Tebe, že bys k tomu měla důvod, jen máš trochu strach z maličkostí. Pokoj, tchánovci, věk? Nic z toho není indikací k potratu, litovala bys, alespoň podle mě.
Měla by si být vděčná za ten zázrak a rozhodovat se takhle kvůli tomu, co na to řeknou rodiče? Jako opravdu? Finance na další máte, tak co řešíš? Tvůj věk je ještě prd, jsou mnohem starší maminky. Dítě není věc, která by se dala jen tak odložit…Buď ráda, že tě potkalo další takové štěstí a neřeš blbosti.
Jestli vite, ze to zvladnete, ty se na dalsi ditko citis, tak vam nazory okoli muzou byt ukradene. Preci nepotrebujete neci svoleni, ci pozehnani.
@mokan Asi je to pro tebe šok. Ale necítím, že by si uvažovala o potratu. Spíš chceš ujištění, že to zvládnete. Neboj, odhoď pochybnosti stranou a těš se na miminko. Zvládnete to.