Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám kamarádku, která se s manželem rozvedla přesně na konci druhé mateřské když se vrátila do práce. Přesně z důvodů, které popisuješ, on neunesl, že ona má vlastní okruh známých a jiné zájmy než jen jeho a děti.
A mám další, které byly v pohodě
To aby ses hned neděsila ![]()
L.
Na druhou starnu, co by bylo lepší ? Chlap který je hodný a dovolí ti ten luxus být doma a nebo co by tě psychycky ponižoval a bylo to naopak. ![]()
Jé, co já bych dala za to,abychom na tom byli tak, že nás manžel naprosto v pohodě uživí i v budoucnu a já bych nemusela nikdy do práce a starala bych se o děti a domácnost, prostě o rodinu. Mě to baví. Od malička jsem samotář a kolektiv lidí nevyhledávám (max. na internetu tady na e-miminu).
Určitě si další mateřskou užívej a říkej si, že do práce se pak ještě nachodíš.....
![]()
Ale tady přece nejde o ten luxus, že může být doma, ale o důvody, proč chlap navrhuje aby byla doma…
Podle mě si pisatelka ani nepomůže, když mu vyhoví a doma opravdu zůstane, žárlivost mívá tendence se stupňovat a důvod se vždycky najde… Spíš bych se po dobu mateřské sanžila snížit manželovy obavy, klidně i za pomoci psychologa. Ano já vím, tam se mu chtít nebude… Nicméně pokud se to nevyřeší, dají se dle mého názoru problémy v budoucnu docela jistě čekat. Stačí maličkost, třeb aže k vám začne jezdit nový pošťák…
Milá zakladatelko,
nechci tě strašit, ale i já mám ve svém okolí kamarádku, ke které se takto manžel choval.
Dopadlo to tak, že byl klid-dokud zůstala se třemi dětmi doma, ale jak si postavila hlavu a nastoupila do práce-tak žárlivé scény, došlo dokonce i na bití i sledování…
Dnes po letech to vypadá v praxi tak, že děti už jsou skoro dospělé a ta kamarádka přemýšlí co se životem. Došlo to tak daleko, že nesmí na počítač (internet), skoro nesmí telefonovat, když má nějaké posezení s kolegyněmi z práce-nechá ji klidně manžel spát venku v autě a nepustí do domku,bije ji,… mohla bych pokračovat.
Před lety se to nezdálo tak hrozné, ale myslím že se to ještě vystupňuje.
O kamarádku mám docela veliký strach, protože se mi i jednou svěřila, že to už dál nevydrží, že si něco udělá. Rozvod by byl na místě, ale děti nastupují na SŠ a nechtějí měnit bydliště (kamarády,..). A na tom to vázne. Pro děti by udělala vše.
Jestli můžu jednu nevyžádanou radu - nenech se sebou manipulovat a stanov jasná pravidla. Pakliže nedojde k dohodě, honem pryč. Mohla by jsi časem dopadnout podobně
…
Já mám kamarádku, která zůstala doma dobrovolně. Říkala, že do práce nechce, že ji manžel uživí.
Jenže s touto kamarádkou, co je 6let doma není kloudná řeč, absolutně ztratila přehled o celkovém dění, tudíž např. bavit se s ní např.o politickém dění v ČR je nemožné, jelikož prostě neví. Zná jen vesnici a co se děje za vesnicí moc neví. Internetu také moc neholduje. Měla období, kdy z té nudy dělala rozbroje v kolektivu. Je to zrovna člověk, kterému by práce pomohla ve všech směrech, ale nechce. Díky tomu, že je žena v domácnosti se totálně zakopala.
Nedivím se Ti a vím o čem mluvíš ,my budeme mít mezi dětmi(jestli 2.mít budeme) ten větší věkový rozdíl ,protože taky 4roky doma …Někdo na to povahu má někdo mezi lidi potřebuje… .Zkus si najít třeba dobrovolnickou práci v tom mateřským centru kam chodíte .Nebo 2-3 hod.někde v obchůdku brigádně a děti nech rodičům -i kdyby to bylo mimo obor nebo nic moc peníze ty se dostaneš mezi lidi a manžu připravíš na budoucnost .
Jo, takhle se chovají chlapi, když ztrácí půdu pod nohama - a nemusí to být myšleno zle. Je ale potřeba si otevřeně říct, že to, co vyhovuje jednomu z partnerů, nemusí vyhovovat tomu druhému. Je ochotný o tom s tebou mluvit?
Nevyznám se sice v ženské psychice, ale selský rozum mně říká jedno: teď je ten okamžik, kdy by sis měla sama ujasnit, jak moc se chceš obětovat rodině a kolik si ponecháš „zdravého sobectví“. Ale hlavně to otevřeně probrat s partnerem - teda pokud je přístupný debatě…
Jezis, co ja bych za to dala, nemuset uz NIKDY do prace!! Akorat manzel nejak nechce vic vydelavat ![]()
Mě to tedy jako „luxus“ nepřijde zůstávat s dětmi doma. Já bych to tedy 4 roky nevydržela (teď budu dva a půl roku doma a má se narodit další mimís a občas mi z toho fakt hrabe). Je důležité mít něco svého a nebýt úplně závislá na rodině, mít své zájmy mimo. Jak psala Pavlak5, to je dobrý nápad, najít si pro začátek něco malého a pomalu na to manžela připravovat.
No ten můj je sice taky víc žárlivej a majetnickej, ale zase mě spíš nutil, abych tu rodičovskou vzala do dvou let dítěte a pak se vrátím do práce, kterou mám dobrou a manžel ví, že tím žiju. Asi mu chybí ta „průbojná“ ženská, doma je člověk moc klidnej, přemýšlí nad blbostma. Na tvrdohlavý mužský platí tvrdohlavý ženský. Prostě se s ním tolik nepárej. Moje rada je brát všechno s nadhledem a humorem, odlehčit to a pokud to nepůjde, asi bych zašla do poradny.
MadGirlNancy píše:… a kdyby hodně vydělával a byl celé dny pryč a ty byla doma zavřená, tak by tě to možná taky pak štvalo…
Jezis, co ja bych za to dala, nemuset uz NIKDY do prace!! Akorat manzel nejak nechce vic vydelavat
ahojky!!a co tomu nechat volný průběh a uvidíš,co se vše druhým dítětem změní
Když muž uvidí,jak lítáš mezi dětmi,domácností a nestíháš,třeba Tě ještě rád do práce „pošle“,aby ses aspon odreagovala,nebo můžeš chodit jen na pár hodin týdně…ale jak říkám,ted bych to neřešila,když Tě teprv mateřská čeká,to máš minimálně půl roku čas ne?
jsem doma 7mý rok a jsem ráda,že jsem si holky malé užila maximálně,ale letos se do práce už vááážně těším
vlastně mě to doma bavilo a baví,jen semtam to chce vypadnout ![]()
a hlídání máme 15km daleko,ale aspon něco ![]()
takže už nedepkuj,těš se na mimi,chystej vše potřebné a třebas se Ti ani nebude chtít od něj do práce odcházet
![]()
Chlap může ženě nabídnout, že pokud chce, může zůstat doma a nechodit do práce, ne to po ní požadovat. Myslím, že po tolika letech doma člověk akorát zblbne, už to na sobě začínám cítit. ![]()
Ahoj mam těsně před porodem drhého dítka. Odstup bude skoro čtyři roky. Mezi tím jsem v práci nebyla. Mam z toho nějakou depku že zase čtyři roky budu doma. Chtěla jsem do práce ale manžel mě přemluvil já jsem dítě taky chtěla ale chtěla jsem mezi tím aspon tak dva roky mezi lidi. Pak jsem musela uznat že by to byl velký věkový odstup. Ale pořád se nemohu taky zbavit pocitu že mu to takhle vlastně vyhovuje. Nikam se moc nedostanu jsem spíš doma maximálně nákup procházka mateřské centrum. Hlídání máme taky hodně komplikované ale dalo se občas aspon pro jednoho zajistit pro dvě děti bude problém. Manžel nás zatím uživý ale nechci to nechávat jen na něm. Peníze mi nevyčítá jen má takovou povahu že mě má radši doma jistou v kolektivu bych se mohla s někým možná seznámit nemá ke mě důvěru a to mě mrzí
. Jinak je hodný pomáhá mi ale trochu žárlivý a majetnický. Obávám se že po dálší MD si zase vymyslí něco proč nemohu do práce.