Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak zrovna ve vasem pripade bych vsem rikala pravdu. Deti nechcete, tak je zkratka mit nebudete. Na takove rozhodnuti mate pravo ![]()
@Anonymní píše:řekni, že děti mít nemůžete a adopci nechcete. Nebo pravdu a budete mít klid
S partnerem jsme spolu letos desátým rokem. Mě bude 33, on je o pár let starší. S rodinami vycházíme skvěle, ale s přibývajícím věkem na nás (převážně tchýně) tlačí s otázkami, kdy budeme mít dítě. Já jsem od puberty přesvědčená, že na roli matky nejsem vhodná. Nejsem mateřský typ, s dětmi to neumím a necítím se v jejich přítomnosti svá, ačkoli se o ně dokážu postarat a pohlídat je, tak to není nic, co by mě naplňovalo. Mít dítě by bylo sobecké, protože bych mu nedala lásku a bylo by poznat, že jsem si ho pořídila jen vůči tlaku okolí. Představa, že mám dítě a veškerou zodpovědnost za něj mě děsí a obdivuji všechny matky za to, jak se dokážou postarat o své dítě a dobře je vychovat. Partner to má stejně. Než jsme se seznámili, řekli jsme si oba dva, že ani jeden netouží po dětech. Máme doma zvířata a mimo to i hodně společných zájmů. Jak ale reagovat na téměř nepřetržité otázky na těhotenství od tchyně? Pravdu ji říct nemůžeme, protože by to nemusela ustát a už vůbec by to nepochopila.
Příspěvek upraven 03.07.20 v 14:30
Co jinéhy říct než pravdu, děti nechceme tečka, není to povinnost.. Tchyně nemá další děti, vnoucata?
Normálně bych to řekla, tak jak to tu píšeš. Na tom není nic špatného. A že to někdo nebude chápat, to vám může být s manželem jedno.
@cecetka píše:
Tak zrovna ve vasem pripade bych vsem rikala pravdu. Deti nechcete, tak je zkratka mit nebudete. Na takove rozhodnuti mate pravo
Pravda
Řekni pravdu, však ona to vydejcha. Stejně to jednou nevydrzi, vybouchne a dostane to z vás. Není na tom nic špatného, když to takhle cítíte oba.
Ahoj, já bych řekla pravdu. Každý nemusí chtít a mít děti a je to tak úplně v pořádku. Pokud pravdu říct nechceš, tak jediné, co mě napadá, říct jim, že vám to nejde
. Ale nevím, proč byste měli lhát, mít dítě není povinnost.
Normalne pravdu, co chces dalsich 10-20 let porad vymyslet za vymluvy? ![]()
Je mozne, ze se zepta i pote, co ji reknete, ze deti nechcete a bude chvili otravocat, tak se holt obrnte a opakujte dokola, ze deti nechcete a jste takhle spokojeni.
@Anonymní píše:
S partnerem jsme spolu letos desátým rokem. Mě bude 33, on je o pár let starší. S rodinami vycházíme skvěle, ale s přibývajícím věkem na nás (převážně tchýně) tlačí s otázkami, kdy budeme mít dítě. Já jsem od puberty přesvědčená, že na roli matky nejsem vhodná. Nejsem mateřský typ, s dětmi to neumím a necítím se v jejich přítomnosti svá, ačkoli se o ně dokážu postarat a pohlídat je, tak to není nic, co by mě naplňovalo. Mít dítě by bylo sobecké, protože bych mu nedala lásku a bylo by poznat, že jsem si ho pořídila jen vůči tlaku okolí. Představa, že mám dítě a veškerou zodpovědnost za něj mě děsí a obdivuji všechny matky za to, jak se dokážou postarat o své dítě a dobře je vychovat. Partner to má stejně. Než jsme se seznámili, řekli jsme si oba dva, že ani jeden netouží po dětech. Máme doma zvířata a mimo to i hodně společných zájmů. Jak ale reagovat na téměř nepřetržité otázky na těhotenství od tchyně? Pravdu ji říct nemůžeme, protože by to nemusela ustát a už vůbec by to nepochopila.
myslím, že je úplně v pořádku, že nechcete mít děti, vaše věc. jen bych podotkla, že ve vašem případě by mít děti nebylo sobecké, naopak, byla by to velká oběť.
Jak může někdo dávat lásku zvířatům a nedokázat dát lásku dětem?
@pohledzdruhestrany píše:
Jak může někdo dávat lásku zvířatům a nedokázat dát lásku dětem?
Dobrej pokus ![]()
Nemusí každý vše pochopit, to snad i tchyně ví. A neustála? Jakože bude mít zdravotní problémy? Řekněte pravdu. Ona se s tím smiří a nebo ne, stejně nemůže nic dělat. Jste snad povinni přivádět děti na svět, kde je nic moc dobrého nečeká? Pro potěšení tchýně?
@pohledzdruhestrany píše:Že by byl každý člověk jiný? A někdo nemá rád děti a ani zvířata, představ si.
Jak může někdo dávat lásku zvířatům a nedokázat dát lásku dětem?
S partnerem jsme spolu letos desátým rokem. Mě bude 33, on je o pár let starší. S rodinami vycházíme skvěle, ale s přibývajícím věkem na nás (převážně tchýně) tlačí s otázkami, kdy budeme mít dítě. Já jsem od puberty přesvědčená, že na roli matky nejsem vhodná. Nejsem mateřský typ, s dětmi to neumím a necítím se v jejich přítomnosti svá, ačkoli se o ně dokážu postarat a pohlídat je, tak to není nic, co by mě naplňovalo. Mít dítě by bylo sobecké, protože bych mu nedala lásku a bylo by poznat, že jsem si ho pořídila jen vůči tlaku okolí. Představa, že mám dítě a veškerou zodpovědnost za něj mě děsí a obdivuji všechny matky za to, jak se dokážou postarat o své dítě a dobře je vychovat. Partner to má stejně. Než jsme se seznámili, řekli jsme si oba dva, že ani jeden netouží po dětech. Máme doma zvířata a mimo to i hodně společných zájmů. Jak ale reagovat na téměř nepřetržité otázky na těhotenství od tchyně? Pravdu ji říct nemůžeme, protože by to nemusela ustát a už vůbec by to nepochopila.