Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nejlepší řešení je, jí odstřihnout ze života..pozvat jí na vánoce a hotovo..proč ty by ses měnila a ona ne?
Zvládám tyhle situace s myšlenkou: Mám dost lásky pro všechny, mám tě ráda i takového… je to takové napůl biblické, věřící nejsem, ale dost to funguje… Prostě vycházím z toho, že jsem od podstaty hodný a láskyplný člověk s velkým srdcem, kam se vejdou i lidé nedokonalí, křivdící i přímo zlí (protože sama taková určitě taky někdy jsem) - v té situaci nebo po ní mě přemůže spíše taková starostlivost o toho člověka nebo i lítost nad ním… tyhle pocity vytěsní nastupující pocit zloby nebo až nenávisti
Nenech se od ní vytočit, vždyky si řekni že ona ti za rozčilování nestojí, a nebudeš se chovat stejně jako ona, protože ty jsi lepší než ona. Chce to cvik a trpělivost
ale po letech lze docílit úspěchu alespoň částečného, který spočívá v tom, že tě její kecy nerozhodí, a dokonce je člověk schopen se jim i zasmát.
![]()
@peggy.sl
tak to nejlepší řešení rozhodně není, tím se ty konflikty pouze upevňují a stávají se věčnými a neřešitelnými… je to pubertální a nevyzrálé, když je člověku 16 let, tak má tendenci nastolovat spravedlnost klidně násilím
, když je mu ukřivděno tak řve na celý svět a chce odvetu, práská dvěřmi a škrtá lidi šmahem ze svého života… zaplaťpánbůh člověk stárne a většina lidí dostává rozum a začíná tyhle věci řešit jinak…
@Buzulumab To je moc hezký
Ta myšlenka souběžně jdoucí s tou situací je asi nejlepší řešení
a úsměv, ten odzbrojí
Zkouším to, ale je to boj. Díky
zakl.
@Buzulumab píše:
@peggy.sl
tak to nejlepší řešení rozhodně není, tím se ty konflikty pouze upevňují a stávají se věčnými a neřešitelnými… je to pubertální a nevyzrálé, když je člověku 16 let, tak má tendenci nastolovat spravedlnost klidně násilím, když je mu ukřivděno tak řve na celý svět a chce odvetu, práská dvěřmi a škrtá lidi šmahem ze svého života… zaplaťpánbůh člověk stárne a většina lidí dostává rozum a začíná tyhle věci řešit jinak…
Když někoho vyškrtnu ze života a nevidím ho, nemám důvod se s ním hádat.. ![]()
Když je mi cizí člověk nesympatický a říká mi věci se kterými nesouhlasím, tak se s ním taky nestýkám..nevidím důvod proč by to zrovna u tchýně mělo být jiné.. ![]()
@peggy.sl
ale tady jde o to, jak to řešit v principu, nemůžeš vždycky ze života vyškrtnout všechny tobě nesympatické lidi… zvlášť když s nimi bydlíš v jednom domě a je to navíc tvoje rodina…
zakladatelka řeší, jak se vyrovnat s křivdami, pomluvami apod… může tchýni vidět jednou za 10 let a stejně ji může trápit vztek a nenávist kvůli něčemu, co ta tchýně dělá nebo klidně i dělala před lety… člověk s tím musí nějak naložit a nějak to zpracovat, někdo se tomu zasměje, někdo se kvůli tomu sesype, zakladatelka hledá cestu, jak to zpracovat
@Buzulumab
zakladatelka píše, že bydlí,,téměř,, spolu, takže nemusí bydlet v jednom domě.
Já nemám ráda chození okolo horké kaše..takže pokud bych se dozvěděla, že mě babka někde pomlouvá, za rámeček by si to nedala..to že je to matka mého chlapa, neznamená, že má patent na rozum.. ![]()
@Buzulumab Napsala jsi to krásně
, funguje to, ale chce to jít hodně do sebe a je náročné přesvědčit sebe samu, že tohle je cesta. Ale pokud se nelze vyhnout, vždycky jde vyjít vstříc. (Myšleno doslova, ne se někomu podbízet.)
Tak já to měla podobně. Tchyně bydlí hoodně blízko nás, i s tchánem, strašně nám zasahovali do života, chovali se sprostě, jako bycho byli ti nejposlednější. My jsme se s maželem v rámci možností snažili, hlavně slušně jednat. Pak se narodily děti a bylo ještě 100× horší. Manžel si snimi zkoušel promluvit, nešlo to. Zkoušel po dobrém, pak po zlém. Nic. Nakonec jsem se do toho vložila i já. Strašně nás to všechno celou dobu užíralo. Každý kontakt s nimi, bylo nám dopředu špatně, obávali jsme se, co bude. Po asi 9 letech manžel s nima přerušil kontakt, prostě to nešlo dál, bo bychom se zbláznili. Je nám o hodně líp, ale samozřejmě růžové to není.
Zajímavé je, že jsem asi po 2 letech poté chodila k fyziooterapeutovi, co se zabývá i altern. medicínou, cítil při každé návštěvě ve mně bloky a ptal se, jestli mě z minulosti něco netrápí. Na závěrečném sezení mi doporučil, aniž bych mu o sobě cokoliv řekla, že své problémy budu mít pořád, pokud si budu připouštět do života lidi a starosti a budu o tom vědět, že mi činí zle. Je na mě, abych se jich „zbavila“ a ten, kdo mě soustavně činí zle, vyškrtla ze svého života. Lenka
@peggy.sl píše:
takže pokud bych se dozvěděla, že mě babka někde pomlouvá, za rámeček by si to nedala..
tak to je přesně to nastolování boží spravedlnosti, o kterém jsem se zmínila
![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
jako hodně z Vás tady mám problémy se svou tchýní. Ani to tu nechci pitvat, v podstatě je to podobná story, jako tu často čtu. Bydlíme téměř spolu, chce aby bylo vše po jejím, pomlouvá mě atd…Hodně mě trápí, jaké to ve mě vyvolává pocity. Je to asi logické, že to tak je, ale já byla vždycky přátelská, mám ráda lidi, myslím, že umím odpouštět, zkrátka chtěla bych ji mít i přes to její chování ráda, mám pocit, že ta nenávist mě posouvá někam, kam nechci, že ze mě bude zapšklá ženská, přestanu být veselá, začnu hledat chyby i tam, kde nejsou atp. Nejsem ateista a opravdu bych chtěla milovat i své nepřátele, protože ta neláska mě likviduje, ale jak??? Promluvit s ní nemá smysl. Párkrát jsem to zkoušela, ji nezměním, musím sebe. Potřebuju to v sobě zamknout. Začít se na ni dívat jinýma očima. Možná to není ani otázka pro Vás, spíš povzdechnutí, možná mi tahle diskuse a každý váš názor pomůže se s tím vypořádat. Každopádně díky za přečtení.
Doporučuju knihu Klíč ke všem vztahům od Ester a Jerry Hicks, můžeš se podle ní naučit pracovat s těmi nežádoucími emocemi a celou situaci změnit. Většinou si něco takového přitáhneme do života, když je něco v nás nastavené špatně. Takže je obdivuhodné, že se takhle k tomu stavíš, protože je to v první řadě tvůj problém a nevyřešíš ho tím, že tchyni od sebe odstřihneš. I když pokud se po setkání s ní cítíš unavená, tak je dobré nebýt s ní v přímém kontaktu déle než dvě hodiny.
@Nelisa píše:
@Buzulumab Napsala jsi to krásně, funguje to, ale chce to jít hodně do sebe a je náročné přesvědčit sebe samu, že tohle je cesta. Ale pokud se nelze vyhnout, vždycky jde vyjít vstříc. (Myšleno doslova, ne se někomu podbízet.)
@Anonymní píše:
@Buzulumab @Nelisa
bohužel někdynejde vyjít vstříc, zvlášť pokud je to rodina a bydlíte velmi blízko sebe (my to máme bohužel také tak), chce to vzájemnou vstřícnost a respekt z obou stran. Protože 100× by umořilo i vola, jak se říká. Ale také záleží na konkrétní povaze člověka. Ono jde i odpouštět, jednou, dvakrát, víckrát, ale když vám někdo vědomě ubližuje, nemá problém vás do očí zranit?
Nakonec, já docdkážu pochopit, že neměli rádi mě, jsem pro ně cizí, ale proč ubližovali i svému synovi a chovali se k němu nepěkně? Tomu nikdy nepororumím. Vždyť jsem taky maminka.
Ale každý na to třeba máme jiný názor a nikdy jsme nebyli v situaci někoho jiného. Lenka
No proto jsem psala, že to myslím doslova, místo utíkat před tím, vyjít opačným směrem, ne někomu vycházet vstříc jako podbízet se. ![]()
Chovám se k tomu člověku hezky ne kvůli němu, ale kvůli sobě. Protože se mám ráda a nehodlám si kazit den tím, že o mně někdo nějak mluví, že mi něco říká a já se pak celý den cítím pod psa.
Ahoj holky,
jako hodně z Vás tady mám problémy se svou tchýní. Ani to tu nechci pitvat, v podstatě je to podobná story, jako tu často čtu. Bydlíme téměř spolu, chce aby bylo vše po jejím, pomlouvá mě atd…Hodně mě trápí, jaké to ve mě vyvolává pocity. Je to asi logické, že to tak je, ale já byla vždycky přátelská, mám ráda lidi, myslím, že umím odpouštět, zkrátka chtěla bych ji mít i přes to její chování ráda, mám pocit, že ta nenávist mě posouvá někam, kam nechci, že ze mě bude zapšklá ženská, přestanu být veselá, začnu hledat chyby i tam, kde nejsou atp. Nejsem ateista a opravdu bych chtěla milovat i své nepřátele, protože ta neláska mě likviduje, ale jak??? Promluvit s ní nemá smysl. Párkrát jsem to zkoušela, ji nezměním, musím sebe. Potřebuju to v sobě zamknout. Začít se na ni dívat jinýma očima. Možná to není ani otázka pro Vás, spíš povzdechnutí, možná mi tahle diskuse a každý váš názor pomůže se s tím vypořádat. Každopádně díky za přečtení.