Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nedoplňujeme se
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.2.25 07:23
Úplně vás chápu, taky bych za ním nedolejzala, je to sobec. Naposledy bych ho varovala a ukončila to. Přeji hodně štěstí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.25 07:27
Heled, asi to bude oboustranny, ono, kdyz pises o vyklepani pytle ve vztahu k nemu, tak moc hrejivej vztah z tvy strany to zrovna neznaci
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.25 07:37
Můj chlap už taky jezdí skoro dva roky na montáže, ted je tedy doma už tři měsíce, a má práci kousek od domu. Jsem si nejdříve říkala jaké to bude po takové době, že zase bude doma.. a dobrý celkem… Jediné co tak, že se totálně odnaučil doma něco dělat… včera jsem ho donutila vysávat… Mám samozřejmě více práce doma… uklizení více, praní, vaření… jinak jsme doma sami s dcerou. Takže pomalu jej zapojuji do činnosti, neb to vypadá že doma bude dýl ještě… Noo ale musím říct že hádka žádna nebyla, on je takový vyklidněný, pohodový.. to byl spíše protivný jak byl pryč 
U vás je to divné už jak se o něm vyjadřuješ… poradna možná? Ono je to náročné ty vztady když je chlap pryč…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.25 07:46
Máte moc pěkný a láskyplný vztah, plný respektu a porozumění. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.25 08:03
@Anonymní píše: Více
Zkuste poradnu, jenze pokud nekdo nechce na vztahu pracovat, nezajima ho jak se ten druhy citi, ze ho potrebuje i jinak nez jen jak pises „vyklepat pytel“ (tohle vyjadreni mimochodem moc nesvedci zase o peknem vztahu tebe k nemu), tak pak nevim, jestli za to stoji v tom vztahu setrvavat. Ale mne se to radi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.25 08:24
Když chce člověk změnu, musí začít u sebe, ať se ti to líbí nebo ne. Mít očekávání a pak se nafouknout, že je druhý nevyplnil, nikam nevede. A začít bys mohla s vyjadřováním o manželovi, protože to je teda hrozný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.2.25 09:02
Podobné jako u nás. On žije v tom, že je nejlepší chlap na světě protože se obětuje pro to aby uživil rodinu (což se mu třeba i fakt daří) ale to jak jste se tím oddálili tu rodinu zabíjí. Z toho pak plynou problémy v sexu a tím přímo úměrné jeho nálady atd. Píšu to z pozice chlapa který to má podobně a teprve to že žena nahlas vyslovila „manželská poradna nebo rozvod“ mě vlastně doutilo aby mi seplo že takhle dál už to fakt nepůjde. Základ je komunikovat. To co jste sem naspala řekněte manželovi. A navrhněte poradnu nebo rozvod. Poradnu pokud budete chtít oba. Pokud jeden z vás chtít nebude, je jasné jak o dopadne. Bohužel také nechci aby se nám rozpadla rodina, ale už mám skoro měsíc od toho „prozřeí“ a ve dne v noci nad tím přemýšlím. Pokud se to nepovede ještě nějak společně zlepšit tak bude rozchod. To je prostě fakt který je nutno přijmout. Ale je možné, že manžel vážnost té situace nepochopil. Tak jako jsem to necháal já. Viděl jsem že je to na prd, ale asi jsem potřeboval slyšet ta slova z úst ženy aby mi seplo pořádně. Vzdát to bez snahy tořešit je podle mě nesmysl, zvláště v případech kdy jsou v tom už děti. Ale neřešit to je ještě větší nesmysl. Tedy začnete to ihned společně řešit. Připravte se ale na možnost že manžel to chtít řešit nebude (bude tvrdohlavý / už někoho má / a já nevím co ještě) a pak bude třeba konat :/
vaše problémy jsou stejné jako naše. špatná kominukace, chybí vám vzájemný respekt, logicky v takové atmosféře není chuť na sex ale z toho bohužel vzniká sexuální frustrace - vliv na chování až časem možnou agresivitu. Věřte že vím o čem tu píšu. Je až děsivé jak jsou ty příběhy pořád stejné. A to jsem to tu začal číst až teď poslední dobou a jen mě zarazilo že mnoho těch příběhů je vlastně z větší čí menší části i o nás.
- Citovat
- Upravit
28.2.25 09:52
@Anonymní píše: Více
Myslím si, že to tak stejne bylo u nás, akorát ja tu sanci neco zmenit, uvedomit si, abychom rozchod zvratili, nedostal.
Preji vam moc stesti, lasky a sily, aby se vam to podarilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.2.25 10:17
@Andelskej_Satan píše: Více
Děkuji! Přiznám se že nad tímto jsem taky přemýšlel, že vlastně můžu být sakra rád za to že žena to ještě řešit chce. Když jsme byli na nultém sezení v poradně a přijímající paní se nás tam ptala na společný cíl - zda záchrana vztahu nebo klidný rozvod tak já řekl záchrana vztahu a úplně se mi sevřelo hrdlo z toho co řekne řena. Řekal že chce zkusit záchranu vztahu a to mě tak nakoplo že se snažím se co nejvíce v tomto vzdělat, pochopit a co nejvíce na sobě pracovat. Druhá šance nebude! Mrzí mě že vy jste ji nedostal. Nicméně to že se něco podaří opravit není zaručeno a ten rozchod když se na to člověk dívá zpětně je možná docela dobrá varianta. Ve chvíli ky to člověk řeší je to něco čeho se děsí, ale zpětně? Jak to prosím bylo u Vás a jak to beree zpětně? Máte děti? (nemusíte na nic z toho odpovídat pokud sám nechete). Díky.
- Citovat
- Upravit
28.2.25 10:52
@Anonymní píše: Více
Presne tak, u nas na prvnim sezeni rekla, ze o zachrane vztahu neuvazuje. Takze hotovo. Nebylo co resit. Ja tam jen sedel v slzach, promitnul si nas vztah, deti, a chtelo se mi v tu chvili umrit. Ten pocit bezmoci nikomu nepreji. Doted se s tim neumim smirit a nechapu to. Ale takovy je zivot proste. Ten druhy ma. pravo ze vztahu odejit, pokud se neciti stastny, i kdyz ty to vidis jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.2.25 10:59
@Andelskej_Satan píše: Více
Ty kráso, tak to se do Vás dokážu plně vcítit. Jak ta paní položila ten dotaz tak se mi taky začal promítat život před očima a ty vteřiny než žěna odpověděla byly nekonečné. Říct ona v tu chvíli že ji jde o klidný rozvod tak to je pro mě v tu cvíli taky konečná. Ano, takový je bohužel život. Jak to bylo dál? Nám paní řekla že pokud nebudeme mít společný cíl tak nás ani nevezmou (tedy jestli jssem to správně pochopil), nebo nás nevezmou spelečně - už nevím. Mě toto natolik rozhodilo že už jsem pak přestal vnímat. Je fakt že tuchle chvíli beru za jeden z nejvíce významných bodů v mém životě. Jak to berete zpětně? Jak je to dlouho?
- Citovat
- Upravit
28.2.25 11:50
@Anonymní píše: Více
Nabizela nam, ze samozrejme muzeme do poradny dochazet jednotlive, ale ze nemuze s nami vest dialogy s obema jen ona, protoze pokud tam neni spolecny cil tak by nemohla byt nestranna v tech individualnich dialozich nebo co. Takze ja se ponoril do knizek o vztazich a zkusim si udelat poradek v sobe sam, nebo sicasem nejakeho psychologa najdu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.2.25 12:47
@Andelskej_Satan píše: Více
Taky si o tom teď hodně studuju. U Vás si ale myslím, že byste se měl už začít víc soustředit na sebe. Svoje koníčky a to co máte rád. Pokud už je ta fáze „záchrany vztahu“ nezvratně pryč, tak se tím jenom trápíte. Mě stačí si tu pár týdnů číst ty horzné příběhy nás všech a je mi z toho už docela úzko. Na jednu stranu mě to motivuje se snažit, na druhou stranu si říkám že ti „jednodušší chlapi“ to mají jednodušší. Už by byly někde u jiné baby a život jde dál…
Koukám že jste z Brna. Jsem odjinud ale v Brně bývám často za prací. Co dát někdy pivko a probrat to? Asi tam budeme mít dost společných znaků a chyb co jsme na sobě neviděli. Já se je možná budu v poradně dozvídat, vy jste tu šanci nedostal a tak by to pro nás oby mohl být zajímavá rozhovor. Pošlu Vám SZ, nechci to tu paní více spamovat. Vystupuji zde jako anonym (ten kterému žena řekla jestli si nechce najít milenku) a rád bych v anonimitě obecně zůstal. Ale sejít se s někým v poodbné situaci mi přijde jako dobrý nápad (a taky mám chuť na točené 
)
Zakladatelce se omlouvám za spamování. Na druhou stranu je asi dobré, když uvidí pohled mužů kteří si svoje chyby ani neuvědomovali a anedošlo jim že to může taky skočit rozpadem rodiny. A z příspěvků výše je taky dost vidět, jak to chlůapa zlomí když nedostane / málen nedostane tu šanci to ještě naposledy nějak zkusit řešit. Takže rada pro zakladatelku zní: Začnete spolu s manželem pořádně komunkovat úplně o všem, volejte si jak se máte a co děláte, řešte spolu všechny problémy a zkuste zajít za odborníky. Nenechte to dál hnít, protože jinak dopadnete jako my nebo jako „kolega“ Andělskej.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.2.25 17:33
Já vám moc děkuji za reakce. Vidim, že to mate dost podobné.
Asi v tom rozhořčení, o manželovi jsem nevolila vhodné výrazy, ale když mě to tak rozčiluje, celá situace. Není jednoduché všechno stopnout. 3 děti, nejmenší 5 roku. Když ten první krok udělám, bude to nevratné, najít si podnájem, bude jezdit stejně za dětmi na ten týden, na tu dobu si bude muset taky zařídit bydlení.. vrazit mu deti na týden… To můžeme zůstat rovnou v baráku, co dostavujeme, na týden se prostřídat.. snažila jsem si uvědomit situaci po odloučení, děti… ty za to nemůžou.
Manžel, když funguje, tak je to super, umí, pomůže, zastane, ale je to tak 30 procent 35 mozna celkového času.
Věčně náladový, ne c neřekne, nic se mu nechce, žádný koníček, žádný plán. Takže si dělám věci sama s dětmi, aktivity. Lyžování, kroužky, sporty, výlety. Nemohla bych nic nedělat, jen chodit do prace, to by mě pak taky drbalo.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Nevím si rady.
Manželé 13 roků. Manžel na montážích, když přijede první dny ok a pak to začne. Neumíme spolu už fungovat. Já si začala dělat věci sama za sebe, jeho to rozčiluje. Přijde mi, že si přijede vyprázdnit pytel, mezitím si mě nevšimne, pak zas prileze a čeká, že budu ready. Pak se rozčiluje, s plným pytlem a leze mu to na hlavu. Tvl copak já jsem podrztaska na pisknuti? Žádný koníček nemá, peníze jdou do baráku, práce taky. 3 děti.. Já bych se tulila a mazlíla, dávala najevo lásku každý den. Jenže on ne. A přijde až má potřebu. Pak se od toho odvíjí nálady a vše ostatní. Nebaví mě to, pak už se jen míjíme a čekáme a jsme urážení. Mluvili jsme o tom X krát. Nefunguje to, nejsme vůbec napojení, jak je pryč odcizili jsme se. Přemýšlím, že by jsme šli od sebe, jenže děti, stejně jezdí na týden v měsíci… Asi to mezi sebou ukončit a říct narovinu. Nebaví mě pořád to dusno. Pak začne vyčítat, že já jsem nepřišla, že on musí dolizat. Do háje měla jsem narozeniny, byl Valentýn..pitomá SMS, a už jsme u toho očekávání… Měla jsem chřipku, mluvila jsem s ním ať jde za mnou, jo vyklepal pytel a už nepřišel, po týdnu ho to zas tíží a zas doleza. Mezitím žádné reakce na to že tu jsem, když s ním chci mluvit, obejmout, ptám se ho pořád jak mu je, co je, ani prd z něj nevypadne.
Tak ať si to užije.