Nejde mi žádná práce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@Ou to je pravda. Zaučení se mi prostě trvá strašně dlouho. A to taky těm zaměstnancům vadí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ja po skole nastoupila do prace jako technicky antitalent (spousta teorie a zadna praxe) a dostala na starost slozite pristroje. Na zacatku jsem nevedela co zmacknout a hroutila se, ze mam samostatne neco merit. Po par letech brala do ruky sroubovak, nasla zavadu, vymenila vadnou soucastku a pohoda.
Desila jsem se rizeni auta (ridicak jsem mela a roky nepouzila), dostala jsem za ukol objizdet s pristroji pracoviste po cele republice. Na konci uz jsem bez problemu vozila s dodavkou vybaveni za miliony.
Nikdo uceny z nebe nespadl. Ale dulezite je se nebat a pracovat na sobe. Praci s pocitacem zvladne kde kdo, takze ty taky. Ten ucetni program urcite taky neni tak slozity, jak se zda, nakonec zjistis, ze delas ty same operace porad dokola. Zkus poprosit nekoho z kolegu, jestli by ti nedal odpoledni ‚nalejvarnu‘ a projit to vsechno podrobne znovu a pis si to do sesitu. Ale bez pristupu ‚To nikdy nepochopim‘, to je z principu spatne. Pochopili to jini, pochopis to taky. A kdyz ne, tak zkusis holt neco jineho. A uvedom si, ze pocit neschopnosti ma cas od casu kazdy a v nove praci obzvlast. Hlavni je se z toho nezhroutit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@hanka.br. No, a jak vlastně pak ten život zvládnout, když jsem přesně tento případ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak zkoušela jsi dvě práce, to neznamená, že nic neumíš. 
Navíc píšeš, že to neumíš, ale asi to taková hrůza nebude, když tě sami hned nevyrazili. 
Takže spíš je to o tom, že ti to třeba dlouho trvá a je to pro tebe náročné - no, a někdo to takhle prostě má, každý nedělá práci, která ho nabíjí a dává inspiraci. Je to ideál a není to nedosažitelné, pomáhá tomu vzdělání (klidně i řemeslné), které si člověk vybere podle toho, co ho baví a co mu jde, v čem si věří, nebo něco, co ho natolik zajímá, že je schopen kvůli tomu leccos obětovat (třeba i to naučit se něco, pro co nemá vlohy). Určitě bys našla taky něco, co tě takhle baví - koníčky, nějaký obor. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Podobný případ, ale jinak - při dálkovém studiu, na které jsem se vrhla na stará kolena, jsem poznala jednu holku. Ona byla taková „specifická“, nebo jak to říct. Že si zprvu asi kdekdo říkal: wtf? Prostě v sociálních interakcích asi není dvakrát zdatná.
A já se divila, že dělá nekvalifikovanou práci, a že když hledala novou - šla opět po nekvalifikované, hluboko pod svou úroveň. Protože ona je hodně chytrá, vše ve škole zvládala na jedničku, to tam táhla, protože byla pečlivá a měla přehled. A navíc měla velmi slušnou angličtinu. Podle mě je fakt schopná. Akorát školu nedodelala, myslím, ze se sekla na praxi (kterou by zvládla, kdyby nevycouvala).Jenže si nevěřila a asi dost narážela. Když hledala moje kamarádka někoho do banky na pohovor, dohodila jsem kontakt a už předem kamarádku instruovala, ať ředitele připraví, že dotyčná není zrovna typ, která oslní na první pohled a poslech, nicméně ať na to nedbá, že zrovna u ní první dojem fakt mate. Ale že je fakt dobrá. Ona tenkrát vzít to místo nemohla, protože škola mimo obor, nicméně ředitel ji řekl, ať se určitě ozve, kdyby třeba dostudovala dřív, že o ni má zájem. Když školu nechala, neozvala se a šla zas do práce pod úroveň. Kde zas narazila. Mně to mrzí i za ni, protože já být zaměstnavatel, tak zrovna ji beru všemi deseti. Vaše sebehodnocení mi ji připomnělo. V mnoha věcech by ona byla přímo skvělá, jen třeba ne úplně v komunikaci. A bůhví kdy to zjistí, jak dobrá je, když si nedá ani šanci pořádnou. Že v něčem nejste dobrá, fakt neznamená, že nejste dobrá. Jen vám něco nejde (účetnictví a tabulky taky nesnáším). Vy zas umíte komunikovat, i když se vám nechce (coz může být jen a pouze o tom sebevědomí), co se vykašlat na ekonomické odvětví a najít to, kde dobrá prostě budete? Tak si toho ozkoušejte víc, nenechte se odradit neúspěchy. Statisticky ani není možné, aby vám nešlo vůbec nic. Jen si teď nevěříte.
- Citovat
- Upravit
NE, NAOPAK JSI SKVĚLÁ, že umíš pojmenovat, co ti nejde a co neumíš
Tak tím se netrap a s excelem fakt kámoška nebudeš
je bezva, že víš, co dělat nechceš
tak - a musíš najít-co dělat chceš
jaké je tvé vzdělání? co práce s dětmi? nebo sociální služby? asi budeš empatická.. co kurz přes pracák?
nepodceňuj se!! je spousta žen jako ty a dodělaly si i vš někde na Slovensku a dokonce šéfují.. všechno je možné, musíš jen chtít a kromě těch slabých stránek najít i ty silné, určitě je máš 
dlouho jsem nečetla tak krutě sebe-reflexivní příspěvěk na e-mimi, v tom jsi dobrá - umět se podívat pravdě do očí, tím začni, držím ti palce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nebuď na sebe tak zlá. 
Práci nevzdávej, snaž se to naučit, ale mysli na to, že to nemusíš dělat do důchodu.
Jen to nevzdávej hned i když je to těžké.
Víš každá práce je těžká. I taková která tě baví a jde ti má horší období.
Taky se nenech tlačit blízkými „co to s tebou myslí dobře“ do způsobu života, co nejsi ty.
Třeba moje sestra ráda uklízí lidem domy, protože je puntičkářka, posedlá dokonalostí a vidí hned výsledek. Lidi jí platí 3* víc než druhý., dělala to 20 let. Takový pan Monk trošku. Z úklidu měla super kondici, ale zase bolavá záda.
Prostě časem se najdeš 
Co máš ráda a baví tě? V čem vynikáš? Na co sis hrála jako malá?
Jakou máš představu o svém platu, potřebuješ vydělat? O pracovní době?
Cítím, že jsi trošku ostýchavá, co zkusit zapracovat i na tom a jít občas víc do kolektivu, mezi cizí?
Třeba brigáda jako servírka je super trénink.
Jinak já bych nemohla pracovat v nějaké továrně prostě proto, že jsem trošku nemehlo a pomalejší, neplnila bych normy.
Ale není to konec světa, prostě dělám něco jiného 
Příspěvek upraven 06.06.22 v 23:48
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, já na tom byla dost podobně jako ty. Příčinou byla psychiatrická diagnóza a také extrémně nízké (spíše žádné) sebevědomí. Jak z toho ven?
Jak už tu psala uživatelka Ou, mohla by ti pomoci psychoterapie…Také by mě zajímalo, jakou školu jsi vystudovala, zda to byl konkrétní obor a jestli tě zajímal alespoň v období studia…Třeba bychom ti mohly poradit více
Každopádně, nevzdávej to. Sama jsem si prošla dost podobnými stavy, pamatuji si, jak jsem ležela s depresemi v posteli, koukala se do stropu a děsila se toho, že budu muset jít ven a pracovat - a nejde o to, že bych byla líná, ale byla jsem přesvědčená o tom, že jsem neschopná, žádnou práci bych nezvládla. Pak se mi podařilo najít místo ve fastfoodu - pár lidí mi i řeklo, však je to jen pitomej fastfood…ale mně tahle zkušenost změnila život, zjistila jsem, že jsem schopná komunikovat se zákazníky, se spolupracovníky, zvládnu i desetihodinové směny celou dobu na nohou atd.
Ještě si vzpomínám, když jsem začínala, svěřila jsem se sestře, že z toho mám velké obavy, jak to budu zvládat. Odpověděla mi, co bys na tom nezvládala, takovou primitivní práci zvládne každý. Nicméně po pár měsících, když už jsem si tam zvykla, mi přiznala, že si myslela, že tam dlouho nevydržím, jelikož ví, jak jsem psychicky labilní a nikdy jsem neuměla mluvit s lidmi, už od dětství jsem vykazovala příznaky sociální fobie, trpěla jsem úzkostmi a depresemi (samozřejmě rodiče to nikdy neřešili, psych. pomoc jsem si sama vyhledala až v dospělosti, ale to je už jiný příběh), takže byla přesvědčená, že dlouhodobě práci s lidmi nezvládnu.
Teď už tam nepracuji, studuji VŠ a k tomu na částečný úvazek pracuji (v kanceláři, ale většinu dobu s lidmi), ve volném čase se věnuji dobrovolnictví (takže opět práce s lidmi). Nemůžu říct, že mám svoji psychickou nemoc plně pod kontrolou, ale i tak je to velký posun oproti tomu, kde jsem byla před pár lety.
Mimochodem, jedna z prvních vět, které jsem psycholožce na prvním sezení, bylo právě něco podobného, co tu píšeš: jsem úplně hloupá, neschopná, nic nedokážu…psycholožka se podivila, jak si to můžu myslet, vždyť mám maturitu, práci, dostala jsem se na VŠ. Až pak jsem pochopila, že ta moje neschopnost je především v mé hlavě. A samozřejmě se mi mockrát stalo i to, že mi ze začátku něco nešlo, ale chyby nás posouvají dál, nesmím se nad tím zastavit, když něco hned nejde a nevzdat to.
Moc ti držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@xlocwx - k tomu zaučování - pokud máte v pracovních pc třeba skype, ať ti zavolá, nasdílí ti obrazovku a nahraj si to. Pak se na to můžeš i podívat..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Co mas za školu? Účetnictví ti fakt nejde nebo jsi ho studovala, ale myslíš, že ti nejde? Já totiž ucto neumím, proto by mě do práce jako účetní nikde nemohli vzít. Ty už jsi tam, proč se vzdáváš? Proč se prostě v tom programu nezdokonaluješ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
U tebe bych se nejprve zaměřila na psychiku, už to, jaké jsi měla muže napovídá, že problém bude ve tvém sebehodnocení.
A navíc to tak zlé nebude, protože by tě vyhodili odevšad už ve zkušebce, to si uvědom.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Asi půjdu proti proudu, ale šla bych na chvíli někam do fabriky, zjistíš, že to většinou můžou dělat cvičené opice.. při tom udělala kurz, třeba na to PC, a pak se vrátila do kanclu.. naroste ti sebevědomí, že už něco umíš, a půjde ti to lip
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@xsaleen píše:
Asi půjdu proti proudu, ale šla bych na chvíli někam do fabriky, zjistíš, že to většinou můžou dělat cvičené opice.. při tom udělala kurz, třeba na to PC, a pak se vrátila do kanclu.. naroste ti sebevědomí, že už něco umíš, a půjde ti to lip
Nejlíp se zapracuje praxí. Nikoli tak, že začne dělat práci na nižší úrovni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
