Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Pokud např. my doma sundavame boty až v předsíni, neznamená to, že na všech návštěvách mohou v botách do předsíně.
Pokud doma musí jíst u stolu, neznamená to, že musí jíst u stolu i u tchanovců. Jejich dům, jejich hrad, pokydá jejich gauč…
Ale když už jsi na tom trvala, neměl tě ignorovat. Jen za mě zrovna na tomhle trvat bylo zbytečné.
No podle mě si nemáte co vyčítat
tchán mu dal jogurt v obýváku a ty jsi mu chtěla přes zákaz nakrmit rybičky. Obojí nebylo vůbec výchovné.
@kavenka píše:
No podle mě si nemáte co vyčítattchán mu dal jogurt v obýváku a ty jsi mu chtěla přes zákaz nakrmit rybičky. Obojí nebylo vůbec výchovné.
Tak věděla jsi, s kým si děláš dítě. Nikdy se tě nezastal. Proč by to dělal právě teď?
U babičky s dedou se pravidla rovněž ráda porušují.
Každopádně naše mladší dítě umí dost přestřelit, tudíž babička i děda (ten více) se snaží pravidla dodržovat.
Muj nazor je takový, že se nemáš čemu divit. Nikdy se to nezmění.
Obecně u prarodičů doma platí jejich pravidla, v něčem jsou samozřejmě prarodiče benevolentnější, tchyně a můj táta jsou občas přísnější, ale spíš ze strachu, že se přizabijí
Do krmení jejich domácího zvířectva bych si nedovolila zasahovat a z mého pohledu to s tím jogurtem byla jedna z věcí, nad kterými na návštěvě přivírám oči. Ale kdybych trvala na tom, že si to nepřeju, minimálně v mé přítomnosti by to respektovali.
@Limi123, já si myslím, že by měly být děti, především v útlém věku, vedeny k tomu, aby si vytvořily správné návyky. Já si prostě myslím, že by dítě mělo jíst v kuchyni, v jídelně u stolu. Vůbec by mě potom nepřekvapilo, kdyby si v MŠ vzal jogurt do ruky a odešel by si ho pěkně v klidu sníst do herny..
@Anonymní píše:
@Limi123, já si myslím, že by měly být děti, především v útlém věku, vedeny k tomu, aby si vytvořily správné návyky. Já si prostě myslím, že by dítě mělo jíst v kuchyni, v jídelně u stolu. Vůbec by mě potom nepřekvapilo, kdyby si v MŠ vzal jogurt do ruky a odešel by si ho pěkně v klidu sníst do herny..
Tak proč kluk soustavně neposlouchá? Když tvoří ty správné návyky?
@Anonymní píše:
@Limi123, já si myslím, že by měly být děti, především v útlém věku, vedeny k tomu, aby si vytvořily správné návyky. Já si prostě myslím, že by dítě mělo jíst v kuchyni, v jídelně u stolu. Vůbec by mě potom nepřekvapilo, kdyby si v MŠ vzal jogurt do ruky a odešel by si ho pěkně v klidu sníst do herny..
Nepřeháněj, ve školce platí školková pravidla. ![]()
Jak ve skolce ![]()
Jinak, u nas je to tak, ze u koho jsme, temi pravidly se ridime. Pokud mym detem nekdo povoli jist jinde nez u stolu, tak ja zase nechci poslouchat, ze neco zaspinily atd.
Pokud se takto hadate tak tam nelezte kazdej den, doma si dodrzujte pravidla a mate klid. Ty hadky pro dite take moc vychovne nejsou.
@Anonymní píše:Řešíš blbosti a k ničemu, dítěti si stejně žádné návyky nevytvořila, když i přes tu výchovu chce jíst jogurt na gauči.
@Limi123, já si myslím, že by měly být děti, především v útlém věku, vedeny k tomu, aby si vytvořily správné návyky. Já si prostě myslím, že by dítě mělo jíst v kuchyni, v jídelně u stolu. Vůbec by mě potom nepřekvapilo, kdyby si v MŠ vzal jogurt do ruky a odešel by si ho pěkně v klidu sníst do herny..
Pravidla jsou dana doma, u dedecka, ve skolce. Jogurt by me stval, ale rybicky jsou jeho, takze jste si kvit ![]()
@Alušáček píše: Řešíš blbosti a k ničemu, dítěti si stejně žádné návyky nevytvořila, když i přes tu výchovu chce jíst jogurt na gauči.
No ![]()
Podle mě to zbytečně zveličuješ. Přísná pravidla můžete mít doma, u dědečka může být benevolentnější přístup, ve školce budou zase jiná pravidla a děti velmi dobře pochopí, kde co mohou a kde naopak nemohou. Vytočilo tě, že tchán nerespektoval tvoji vůli, trochu zveličený problém, ale budiž. Proč však hrotit rybičky? Výchovné i pro dítě by bylo: „Krmí se ráno? Aha, tak to máme teď večer smůlu.“, namísto bagatelizování jeho režimu a ještě mu vyčítat, že u něj doma povolil dítěti něco, co doma nedovolíš, jako by šlo o zásadní věc.
Tak jako chapu, ze kdyz to udela po tom, co mu vyslovene reknes, ze si to neprejes, ze te to nastve, na druhou stranu, souhlasim s tim, ze zrovna tohle je naprosto zbytecny boj, i takhle male dite umi rozlisovat pravidla dle mista i dle osob, pokud u tchanovcu nevadi jist na gauci, hodila bych na to bobek
Sla bych po zasadnich vecech - ja se takhle treba pohadala kdysi s mamkou, kdyz mi posazovala pulrocni dite na nocnik
nebo kdyz mi (uz starsi) dite precpali sladkostmi tak, ze nic normalniho za cely den nechtel jist - to uz jsou veci, kde jde o zdravi
A ty ryby bych respektovala v zajmu tech ryb a nedala z toho boj kdo z koho ![]()
Zajímal by mě nestranný názor na rozepři, kterou jsem měla se svým tchánem. Je to dominantní typ může, který všude byl, všechno zná a má vždy pravdu… Můj syn (32měsíců) je šikovný, ale strašně líný. Nechce si mýt ruce, jíst sám lžící, obouvat se, uklízet si po sobě atd.. Vše musím důsledně vyžadovat a nepolevit, i když je to občas na palici. Dneska jsme byli u tchána na návštěvě. Syn chtěl jogurt a chtěl, aby ho tchán krmil u televize na gauči. Tak jsem jim řekla, že v žádném případě, ať jdou do kuchyně a u stolu se syn sám nají. Přesunuli se do kuchyně, vzali jogurt a šli do obýváku. Ve mně se hromadil vztek, ale tak nějak jsem se snažila uklidnit, že je to prostě dědeček, který vnuka miluje atd.. Večer chtěl syn u tchána nakrmit rybičky a tchán nám to zakázal, že ryby se krmí jen ráno, tak jsem mu řekla, že jsme jim ráno skoro nic nedali. On se nade mě nahnul a rázně mi vysvětlil, že to jsou jeho ryby a že budeme dodržovat jeho pravidla, v tu chvíli jsem mu řekla něco v tom smyslu, že mě mrzí, že při chování ryb se pravidla dodržují a při výchově mého syna ne. No sedl si proti mně a začal do mě něco hustit. Já si mlela taky pořád tu svou a snažila se mu vysvětlil, jak je jednotná výchova důležitá, navíc když se s nimi vídáme prakticky denně. No nic pohádali jsme se. Nejvíc mě mrzí, že se za mě nepostavil můj partner. Nebyl u toho, jak tchán vzal jogurt a proti mé vůli syna na gauči nakrmil, ale slyšel, jak jsem tu situaci popisovala. Zlobil se na mě před tchánem, že se neumím chovat na návštěvě atd. S tchánem mám problémy od začátku. Nerespektuje mě a partner se vždy postaví za něho. Zajímal by mě váš názor. Co myslíte, měla jsem být zticha a celou situaci pro klid všech přejít, nebo se k tomu vyjádřit tak, jak jsem to v tu danou chvíli cítila? Myslím si, že každý má právo, i když je na návštěvě říct, co se mu líbí, nebo nelíbí, zvláště pokud jde o malé dítě. Podle mě by měl tchán respektovat naše pravidla výchovy. Přemýšlím nad tou situaci a mrzí mě, že se za mě partner nikdy nepostaví. Tvrdí, že je náš kluk rozmazlený naší vinou a buzerovani dědy je naprosto nevhodné. Co myslíte?