Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Neplodnost nebo ne?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.12.10 17:06
Já osobně bych do toho šla, pokud vám v tom nebrání nic dalšího. I podporu přítele máš. Jednou by to opravdu mohl být problém a litovala bys, žes do toho nešla. Vím co to je trápení se s touhou otěhotnět a ještě když jsou s tím problémy.
Musíš se rozhodnout, jestli chceš mít mimi raději dřív, než jsi plánovala, nebo počítat s tím, že budeš lítat po doktorech, zákrocích, bude to nápor na nervy i peněženku a výsledek nejistý.
Držím palce, ať se rozhodneš jakkoliv, abys byla spokojená ty i přítel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.10 17:08
Těžko ti někdo řekne něco víc, než že se budeš muset rozhodnout sama.
Jestli chceš slyšet, že doktorka neměla pravdu…Samozřejmě, najdou se holky, které otěhotněly, přestože jim bylo řečeno, že jsou neplodné.
Ale statistiky mluví jasně a spousta holek má problémy s početím. Je to i tím pozdějším věkem, kdy se o dítě pokouší.
Naprosto ale chápu tvůj zmatek a pochyby, dnes je problematické mít děti v brzkém věku kvůli zázemí, kvůli tomu, že si chce napřed každý užít.
Musím říct, že člověk musí být psychicky připravený, že bude mít dítě. Myslím, že to platí hlavně u mužů.
Neporadím ti, opravdu si to musíš rozhodnout sama.
Musíš si asi rozmyslet, co pro tebe znamená rodina. Pokud jsi člověk, pro kterého je třeba hodně důležitá kariéra,volnost, tak bys mohla litovat. Stejně tak musí být tvůj partner hodně pro rodinu, aby se s tím srovnal. Samozřejmě taky musíte z něčeho žít, dítě a výpadek jednoho příjmu je docela změna pokud jde o životní styl.
Jestli si myslíš, že to nezvládnete, tak tu je možnost, že pak bude problém. Doktoři někdy nemají pravdu, ale zase to nebude takové procento, aby se s tím dalo počítat 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.10 17:11
Ahoj. 
To co tu píšeš je dost smutný. Co na to říct? Snad jen: Pokud jsi připravená ty i tvůj přítel na to, že dítě podstatně změní váš život, tak není nad čím přemýšlet. Jestli má tvoje doktorka pravdu mohlo by být třeba za dalších pět nebo deset let velice těžké otěhotnět a donosit zdravé mimi. Nechci tě zatěžovat dalšími informacemi,ale z vlastní zkušenosti vím,jak je náročné fyzicky,ale hlavně psychicky podstupovat ten kolotoč okolo asistované reprodukce. Doktoři sice dneska dokáží hodně pomoct,ale zázraky dělat neumí nikdo. Rozhodnutí je jen na tobě. Přeju ti i tvému příteli,abyste se rozhodli správně a držím vám pěstičky. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.10 17:15
já bych do toho taky šla.. pokud tomu nebrání nic dalšího - jako dluhy, otázka bydlení… máš-li partnera - přítele s kterým by jsi děti chtěla jeví se jako ten „pravý“ tak bych to asi naplánovala… já měla děti jako mladá… a teď se cítím ještě mladá a přitom děti už jsou velké 18 a 14 let…mohli jsme si začít pomalu užívat… . jen jsem si teď na „stará“ klidná kolena pořídila benjamínka… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.10 17:17
Ahojky.
Přečetla jsem si tvůj příspěvek a tak ti napíšu jak jsem na tom já.
Rok a půl jsme se s manželem snažili o miminko. Stále se nám to nedařilo. Chodila jsem na UZV jestli mi rostou folikuly a probíhá ovulace. Ovulaci jsme nikdy nevypozorovali a folikuly taky nebyly moc velké. I po stimulaci clostilbegytem to nebylo ono. Dělalo se mi folikulů hodně a hlavně cysty takže jsem clostík přestala brát. Další stimulaci jsme zkusili Tamoxifen,. což bylo úplně stejné. Zřejmě mi ty hormony nevyhovují. Po roce a něco jsem manžela objednala do gennetu na spermiogram, kde bylo vše v naprostém pořádku. Takže já jsem souhlasila s tím, že půjdu na laparoskopii. Udělali mi drilling vaječníku, což je že naříznou slupku vaječníků aby lépe docházelo k ovulaci, dále profukovaly vejcovody a hlavně zjistili endometriozu na vaječníkách!!!! Což zřejmě byla příčina mé neplodnosti. Primář mi řekl, že druhý měsíc po laparoskopii otěhotním, což se také povedlo, ale bohužel to skončilo špatně a já musela jít opět na laparoskopii kvůli podezření na mimoděložní těhotenství. Které se nepotvrdilo tak mi ještě dělali revizi dělohy. No a při té laparo opět zjistili, že endometrioza se tam opět objevila takže mám strach jestli nám to půjde. Musíme na to vlítnout hned jak budeme moci, což bude asi koncem února.
Prostě to s tou endometriozou jde špatně a to jí ještě nemám tak rozšířenou. Rozhodnout se musíš sama. mě je 27 let takže je to o něčem jiném trochu. Já se děsím toho, že už nám to přirozeně nepůjde a budeme muset cpát peníze CARU.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
merett
23.12.10 17:32
ahoj, nechci tvou situaci nějak bagatelizovat, jen ti napíšu co se stalo mě, měla jsem vleklé problémy a byla jsem na vyšetření na gyn, Dr mě úplně vyděsila jak budu muset na operaci a že jinak se to řešit nedá (diagnozu už si bohužel nepamatuju) a že pak budu mít problém donosit dítě a jak se mám s přitelem domluvit a otěhotnět nejlépe hned abych pak mohla na tu operaci atd atd. Se slzama v očích jsem odcházela a děsila se toho co mě čeká. Potom mě kolegyně v práci promluvila do duše a poslala za mě svýmu Dr, ten na mě kouknul, dal nějaké pilulky a bylo po problému. Dva roky na to jsem plánovaně otěhotněla a donosila dítě bez problému. Tím jen chci říct, nechceš jít prokonzultovat svůj zdravotní stav ještě třeba do nějakého specializovaného centra? Určitě ti to důkladněji vysvětlí a třeba to nakonec nebude tak horké jak to teď vidíš 
- Citovat
- Upravit
23.12.10 18:15
rozhodnutí je určitě na tobě, ale máš strašně fajn přítele, co se k tomu krásně postavil, a to v tomto věku asi není jen tak. Takže jste na to dva, což hodně pomáhá. Před třicítkou jsem si vůbec nedokázala předstvit, že bych měla mít mimčo. Teď je mi 34, ve 33 letech jsem zjistila, že díky hormonální poruše, na kterou se dříve nepřišlo, protože jsem už od 18 let užívala HA, nám nejde mít přirozenou cestou miminko. Takže jsme absolvovali IVF, nebylo to bez komplikací, ale podařilo se. Jen chci říct, že později se věci řeší trošku hůř a najednou si člověk uvědomí, že vlastně biologicky už nemá tolik času a není tak mladý, jak si doteď o sobě myslel. Ale jak jsem psala, zdá se, že jste na to zodpovědně dva. Takže ať se rozhodnete jak se rozhodnete, určitě to bude správně. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.10 19:30
ahoj, není to jednoduché se rozhodnout, rozhodně bych ještě tvůj zdravotní stav konzultovala s odborníky -asi nějaké centrum asistované reprodukce, jak je to s tou endometriózou a následně se rozhodovala, hodně štěstí při rozhodování
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.10 19:44
určitě bych šla na konzultaci, jak ti radí holky. Je fajn, že se tvůj přítel k tomu takhle postavil, ale ve 20 je hodně brzo, třeba to není tak vážné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.10 20:45
Šla bych do toho.Jetsli máte slušný vztah.to miminko je v životě důležité.Třeba to chvíli potrvá a nakonec to nebude ve 20ale o rok dva dýl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.12.10 23:13
Zajdi do PS (denicek psychika snazilky),pokecej a budes mit jasno. Napis Madlicce (predcasny prechod, deti z darovanejch vajicek), VeKo (5× neuspecne IVF, endometrioza mezi kazdym cyklem narusta stale vic) a dalsi a dalsi.....
Deti jsou pro normalni zenskou desne vysoka zivotni hodnota, neplodnost je opravdu velmi tryznive postizeni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Babe007 nepř.
25.12.10 19:30
Anonymní píše:
Ahojky všem, před pár dny jsem byla na zběžné prohlídce na gyndě, měla jsem nějaké problémy, ale přesto jsem si myslela, že všechno bude ok, maximálně, že se bude jednat o nějaký zánět..Ovšem dozvěděla jsem se pro mě poměrně dost šokující informace..Paní doktorka mi udělala nějaké vyšetření, na další mě poslala a nakonec mi oznámila, že teď v mých dvaceti letech by mi poradila nejlépe do roka otěhotnět, jelikož mám sklony ke srůstům a snad i počínající endometrioze. Zkrátka nefunguji tak jak mám a proto mi byla dána rada,že teď v brzské době bych mohla otěhotnět snad ještě bez větších obtížích..později bych prý už mohla mít větší a větší problémy..prý mám nejepší věk apod. Jenže já jsem miminko ve dvaceti opravdu neplánovala a teď nevím, jak se zachovat..mluvila jsem o tom s přítelem a ten mi řekl, že rozhodnutí nechá na mě..ale že by raději obětoval všechno tomu dítěti teď než se později potýkat s tím, že bychom třeba mít žádné nemohli..Do toho mám nějakou hormonální nerovnováhu zděděnou již po mé mamce, které před nedávnem vzali skoro celý spodek..Vím, že jsem se tu hodně rozepsala, ale byla bych ráda za všechny Vaše rady a připomínky..Děkuji moc za každou odpověď..
Ahoj, vzhledem k tomu, že se už opravdu dlouho snažíme o mimi a nejde to a to ani nemám endometriozu, která je opravdu pech a opravdu se to věkem jen horší, tak bych ti radila do toho jít. Jestli máte kde bydlet a máte aspoň jeden práci. Málokterá ženská je na dítě uplně 100% připravená a chlapi už vůbec. Vždycky se najde něco, co ti chybí nebo bude chybět, buď materiální zabezpečení nebo byt nebo partner. Ale čas už nejde vrátit. Aspoň budeš v 30 ti lítat s kamarádkama po kafíčkách a doma už budeš mít velkou pomocnici nebo pomocníka. Pořád je to mnohem lepší než ve 30ti lítat po umělých oplodněních a vyčítat si to. A hlavně mladším se líp rodí:-)Přítel není proti, tak bych to brala jako souhlas a šla do toho. Držím palce
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Ahojky všem, před pár dny jsem byla na zběžné prohlídce na gyndě, měla jsem nějaké problémy, ale přesto jsem si myslela, že všechno bude ok, maximálně, že se bude jednat o nějaký zánět..Ovšem dozvěděla jsem se pro mě poměrně dost šokující informace..Paní doktorka mi udělala nějaké vyšetření, na další mě poslala a nakonec mi oznámila, že teď v mých dvaceti letech by mi poradila nejlépe do roka otěhotnět, jelikož mám sklony ke srůstům a snad i počínající endometrioze. Zkrátka nefunguji tak jak mám a proto mi byla dána rada,že teď v brzské době bych mohla otěhotnět snad ještě bez větších obtížích..později bych prý už mohla mít větší a větší problémy..prý mám nejepší věk apod. Jenže já jsem miminko ve dvaceti opravdu neplánovala a teď nevím, jak se zachovat..mluvila jsem o tom s přítelem a ten mi řekl, že rozhodnutí nechá na mě..ale že by raději obětoval všechno tomu dítěti teď než se později potýkat s tím, že bychom třeba mít žádné nemohli..Do toho mám nějakou hormonální nerovnováhu zděděnou již po mé mamce, které před nedávnem vzali skoro celý spodek..Vím, že jsem se tu hodně rozepsala, ale byla bych ráda za všechny Vaše rady a připomínky..Děkuji moc za každou odpověď..