Nestýkám se s tchány

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Pink Bird

171

2.5.16 10:22

načítám...

Nestýkám se s tchány

Ahoj holky, chtěla bych s vámi probrat věc, která mě trápí, slyšet jiný nezaujatý názor nebo také to, jak to máte vy. Nechci psát elaboráty, zajímalo by mě - taky máte některá takovou averzi k tchánům, že se s nimi prostě nestýkáte, nezvete je, nechodíte na společné oslavy atd? Jak to snáší partner a jak děti?
Já už jsem ve stavu, kdy mi vadí, že se společných oslav účastní syn, minule na dětské oslavě jeho tříletého bratrance se opět pilo tak, že se prarodiče opili / pak se vždycky hádají spolu, hádají s přítelem, řeší se hlavně peníze a „křivdy“/ a před dětmi se častovali výrazy ty **** a ****, vezmu flašku a jeb*u tě po hlavě atd…

načítám...
Citovat
Zmínit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

Halibar

6590

2.5.16 10:26

načítám...

Já ne že mám averzi, jen teda tchán nemá chuť se s námi stýkat, ani se svým vnukem… což je taky nic moc

načítám...
Citovat
Zmínit

Pink Bird

171

2.5.16 10:29

načítám...

Oni se nemají chuť stýkat s vnoučaty ve smyslu nějakých společných aktivit, výlet, hlídání . Ale rádi by byli zváni na posezení, oslavy… rádi by, abych se k nimi chovali s určitou úctou a láskou, ale já to nedokážu.

načítám...
Citovat
Zmínit

Kattynka000

2.5.16 10:31

načítám...

:nevim: S lidmi, co se takto vyjadřují před dětmi bych okamžitě styk zasekla… Nezájem, že jsou to prarodiče, chovat se takto moji rodiče, tak taky styku zamezím.. Jinak já svou tchýni absolutně nevídám, má s manželem vyhrocené vztahy a pro mě je ten člověk doslovně mrtvý, manžel se s ní kdysi kvůli mě pokoušel usmířit, přece jen byla to jeho máma.. Dopadlo to katastrofálně, dnes za svou mamku považuje tu moji, i ji tak říká, máme „náhradní adoptivní babičku“, kterou beru jako svou tchýni, mámu manželova nejlepšího kamaráda, která se ho v pubertě několikrát ujala. A asi takhle - matku svého otce nemůžu vystát už od dětství, vynucené návštěvy na oslavách pro mě byly absolutním peklem, věřím, že bych měla 100× hezčí vzpomínky na dětství, kdyby v nich tento člověk nefiguroval. A až o Vánoce to dospělo k tomu, že jsem tohoto člověka odstranila ze svého života nadobro.. Druhou babičku mám 450km daleko, dodnes za ní jezdím několikrát ročně, máme nádherný vztah a pro mě je to jediná babička, kterou mám :srdce: Mnohem hůř, než to, že bych měla jen jednu babičku daleko jsem snášela to, že mi tuhle „milovanou babičku“ nutili, mám na ní odjakživa špatné vzpomínky, vysloveně jsem už jako dítě cítila, jak nenávidí mojí maminku, jak se snaží nás děti i mého tátu proti mámě poštvat… Trvalo to 23 let mého života a až moje sesypání a kolabs ségry tátovi otevřely oči a máme nadobro od tohohle člověka klid..

Citovat
Upravit

Fiducia

35415

7005

2.5.16 13:35

načítám...

Nestýkáme se, nemají zájem ani o jediné vnouče :nevim: Manžel to nese blbě, dvakrát za rok jim jede popřát k narozeninám. Malej je to jedno, viděla je asi 3× :roll: A mně je bez nich líp.