Netěším se do práce
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Pohled z druhé strany na lidi, co jsou schopni vystudovat několik škol, ale uplatnění v praxi vázne..
Studium je většinou to jediné, v čem jsou skutečně úspěšní. Bývají i přes své limity nejlepšími studenty ročníku. Jejich teoretické znalosti často dalece přesahují rámec nutnosti.
Většinou mají mírnou neurodiverzitu, vysoké IQ a schopnost být úspěšní v jedné nebo několika málo oblastech, které spolu nějak souvisí..
Potřebují mít funkčně vytíženou hlavu. Když mají 
dyspraxii, opravdu se nic manuálního nenaučí kvalitně dělat. Jsou rádi, že zvládnou svou domácnost.
Další studium jim jednak udržuje všeobecný přehled a taky dává možnost být ve společnosti inteligentních lidí.. PTŽ lidé s PAS, zvláště ženy, jsou bohužel až přehnaně tvární, závislí a ovlivnitelní.. Bývají často obětí manipulace, šikany až týrání…A když se dostanou do společnosti hlupáků, zrcadlením se mohou dostat na jejich úroveň…
Znám takto ženu s celoživotně autistickými rysy, je to starší ročník, diagnostiku nemá..
Je to vystudovaná ekonomka, vzala si hloupého chlapa z kravína a společně se dostali do dluhů a insolvence…
Blbečka nemyslím jako urážku, ale chlapa, který na zakladce chodil za školu, chlubil se s tím svým dětem a prostě má omezené intelektové možnosti v kombinaci s žádnými cíli…
Věřím, že kdyby tato ženská, autistka, potkala v životě chlapa s podobnou inteligencí a vzděláním, její život by se vyvíjel jinak…
Opravdu každý kousek vzdělání se počítá.
Mně daleko víc vadí udržovaná a nedokončená studia k vůli sirotčím důchodům a výhodám od státu u lidí do 26 let než to, že dospělí autisté studují už třetí výšku, ale práci mají pod svůj potenciál..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ještě bych dodala, i v souvislosti s tím, co psala zakladatelka, že adekvátní práci tato paní měla ještě za minulého režimu, když jí byla po škole přidělena..Resp. dohodil jí to kamarád jejích rodičů..
Po dětech a za nového režimu si už žádnou dobrou práci nenašla.. Neuspěla v žádném výběrovém řízení..
Chvíli pracovala v supermarketu za pokladnou, ale i na to byla pomalá a nesplňovala nároky zaměstnavatele. Aby ji nemuseli vyhazovat, přeřadili ji na místo uklízečky.. Až do důchodu.
Je třeba si uvědomit, že jsou lidi, kteří nemají ostré lokty a současný systém jim nevyhovuje. Neumějí v něm chodit. Mnohem lépe by se jim dařilo, kdyby se o ně někdo postaral…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@1Pears1 píše: Více
Pak by možná bylo dobré uvažovat o nějakém teoretickém oboru, který předpokládá vysokou inteligenci a žádné manuální činnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Havlova píše: Více
Ano. Asi by zakladatelka potrebovala pomoct s tym, ake su jej moznosti (studijne, pracovne).
A kde na to hladat podporu - aby sa im mohla venovat + sklbit to s osobnym a rodinnym zivotom. Zda sa, ze jej chyba prave ta rada a prakticka podpora.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@1Pears1 Děkuji, v těchto příspěvcích se naprosto poznávám. Takže co s tím? Jsem rozhodnutá se na příští schůzce u psycholožky s dcerou (konec září) zeptat na nějaký smysluplný kontakt pro mě. Ale co jinak? Já se nějak nechci úplně spoléhat na to, že se mi přes psychology podaří najít si práci, která mi bude sedět. A z dyspraktika šikovného člověka určitě neudělá nikdo.
Také jsem si našla chlapa, který byl v tomto ohledu „jednodušší“. Ne, že by byl hloupý, to vůbec nemohu říct. Ale byl to prostě technik, který do posledního šroubku a matice rozumí strojům, dokáže je perfektně opravit a seřídit, ale to ostatní považoval vždy za kafrání o ničem. Po mně chtěl, ať se hlavně starám o děti a domácnost a moje práce nebyla důležitá. Ale bylo potřeba, ať nějak vydělám peníze. A proto jsem vždycky chodila do práce, ať byla jakákoliv. :-/
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
Ja jsem mozna trochu podobny pripad. No hele…nekolikrat jsem uz v zivote delala vselicos abych se uzivila. Servirku, na baru, administrativu nocni smeny, doucovani deti atd. Taky mi to moc neslo. Vzdycky jsem to brala jako prostredek k nejakemu cili. Chapu ze jsi hodne limitovana detmi, taky je mam a jsem strasne rada ze jsem se uz mela k cemu vratit. Chce to plan, strategii. Jako kdyby to byl studijni projekt. Ber to tak, ze mas rok na to se sebou neco udelat a ten rok budes mit s detmi co jist. Takze ten muzes mit cistou hlavu, nejsi ve stresu co dal je to ted jasne co dal bude, i kdyz si to asi moc uzivat nebudes. Rok je vyreseny. Takze co bys pak chtela a bylo s tvymi schopnostmi realne? Dej si cil kam se chces dostat, rozvrhni postupne cile, a smeruj k tomu.
Jinak i to rizeni, jak ja ti rozumim…ja do toho teda po milionu kondicnich jizd skocila a proste zacala jezdit. Nejdriv jednu velmi jednoduchou trasu projetou s insktruktorem. Kazdy den. Kazdy den jsem hodila tehdy mimino do vejce a tu trasu jela tam a zpet jako soucast denniho o programu. Postupne jsem se odvazila nekde zastavit, okolnosti me prinutily jet jinudy apod., nabyvala jsem zkusenosti tim jak to pokazde i tak bylo trochu jine. Ted po dvou letech jezdim normalne kamkoli. Nejezdim rada, nejsem nijak dobry ridic, ale jezdim, dodrzuju predpisy, obcas na me nekdo troubi ze zdrzuju kdy nevim rychle co delat, ale tak lepsi nez nekam vjet a neco zpusobit. Uz mi nevadi ze do toho auta musim sednout. S instruktorem jsem se taky neposouvala, protoze jsem s kymkoli v aute strasne nervozni, kdyz jedu jeste s nekym kdome ditete, nikdy neridim ja.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
Ahoj, děkuji. Jsem ráda, že je nás takových více 
Já s tím řízením pořád váhám. Na jednu stranu mi celá rodina říká, že to v pohodě zvládnu, že se jen nemám bát. Na druhou stranu instruktor tak optimistický není a já nevím, co dělat, abych se opravdu dobře soustředila na vše, co je potřeba a abych si zrychlila reakce. Chybí mi taková ta všeobecná všímavost.
Víš kolikrát jsem už měla „zaručený plán změny“, který jsem poctivě do puntíku plnila? Mnohokrát 
Vždycky jsem si vymyslela nějaký skvělý obor, který mi určitě sedne lépe, kde budu mít lepší uplatnění, bude lépe kombinovatelný s péčí o děti a rodinu, bude konečně slušně placený atd. A už to jelo - škola, kurzy, rekvalifikace, intenzivní hledání práce (u toho jsem samozřejmě vždy pracovala nebo minimálně byla na rodičáku). Ale vždycky se pak ukázalo, že to nebyla dobrá volba. Buď mi to nesedlo tak, jak jsem čekala, nebo ta nabídka práce v okolí nebyla až tak skvělá, jak jsem si myslela, nebo tam byl prostě nějaký jiný háček, například chtěli ještě nějaké další vzdělání, které ale nelze studovat dálkově a je třeba kvůli němu cestovat a to jsem kvůli péči o děti nikdy nemohla zrealizovat.
Nikdy jsem neměla kolem sebe lidi, kteří by mi v tomhle byli nápomocní. Tím si nechci stěžovat, ono je fakt nelehké se mnou žít. A tím myslím jednak radou a taky nějakou tou výpomocí s hlídáním. Pokaždé se jen smáli a říkali: No jasně, ty máš xy kurzů a TENHLE na druhém konci republiky tě zaručeně posune ke skvělé kariéře. To určitě
No a tak jsem vzala zase nějaké provizorium (protože bez mého příjmu bychom si to nemohli dovolit) a hledala zase nějaké vylepšení. Evidentně to jde ale od 10 k 5. Jako ta pohádka o dědečkovi, který měnil až vyměnil. A já už se začínám blížit k té jehle, tak doufám, že ji aspoň neztratím 
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
Jestli chceš, napiš mi SZ. Dám kontakty na pracoviště a konkrétní odborníky, kteří řeší neurodiverzitu u žen..Jsou ochotni připustit a otestovat autismus téměř zdarma a zprávy napsat tak, aby to člověku k něčemu bylo.
Dále mám kontakty na terapeuty lidí s PAS a jinou neurodiverzitou.
Mám v této oblasti myslím dost velký přehled..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Havlova píše: Více
Ale takovou práci lze najít..Jen je jí málo a na běžném pracovišti mimo akademickou půdu to chce určitou toleranci okolí..
Takový člověk taky musí tak nějak přirozeně dokazovat, že je pro svého zaměstnavatele přínosem…
Mmch, co si myslíš, že se stane, když se na přednášce na VŠ zeptáš vysokého akademika na nějakou ryze praktickou věc.. věc z praxe? Často si neporadí…
Cesta k vyšším akademickým titulům je už náročná a hůře skloubitelná s péčí o děti..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Bohužel, pokud nefunguje v rámci rady a trvalé kontinuální podpory primární rodina, většinou tyto typy lidí blbě dopadají. Právě proto, že nemají ani přes svou inteligenci dostatečné rozlišovací schopnosti posoudit, co jsou dobře míněné rady a naopak.. Neumí se dostatečně orientovat v situaci a třídit protichůdné informace..
Ideální je, pokud má takový člověk podporující úzký rodinný kruh. Často se ale naopak stává, že se stávají obětí manipulace i uvnitř vlastní rodiny.. Projevuje se to taky různě.
Důsledkem může být oslabení až ztráta osobní integrity a identity…
To už je potom práce pro zkušeného odborníka - klinický psychologie nebo psychiatr s terapeutickým výcvikem…
Těchto lidí přichází čím dál víc..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@1Pears1 píše: Více
To vím. Mám jich dost okolo sebe a u zakladatelky už je pozdě do toho kolotoče naskočit zpátky, i vzhledem k spektru zaměstnání. Ale to, co zakladatelka hledala, jsou poměrně praktické věci, které vyžadují buď být rychlý, nebo být zručný, případně oboje. Úplně si nedovedu představit, co všechno umí/neumí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Havlova píše: Více
Nikdy není pozdě.. Neurodiverzní mozek je plastičtější než u neurotypické populace. Při správně nastavené podpoře lze začít fungovat i později, klidně ve zralé dospělosti…
Právě se často stává, že se z toho nediagnostikovaní hroutí kolem třiceti, čtyřiceti let, kdy se přidávají i běžné vývojové krize. Řeší pak diagnostiku a správnou podporu, aby mohli fungovat a zvládat vše, co se očekává od dospělého člověka…
Samozřejmě dyspraktik se nestane manuálně zručným. Jsem přesvědčená, že na takovém místě nemá co dělat…
Je to o tom znát své možnosti a limity a taky si za určitých podmínek nárokovat jejich respektování…
To je ale výsledkem určitého procesu. Teď už jsou dospělí i neurodiverzní lidé, kteří měli od dětství všestrannou podporu včetně asistence ve škole…U nich toto přichází dřív, možná tak nějak automaticky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@1Pears1 píše: Více
No, spíš jsem to myslela tak, že pro potenciálního zaměstnavatele ve výzkumu atd. by působilo dost „podezřele“ spektrum zaměstnání a pravděpodobně by dal přednost zaměstnanci s jasnější kariérou. Alespoň jsem podobný přístup v minulosti viděla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
@truelly doporučuji ti v sobotu večer nepít a vlastně nepít vůbec - hodinu poté, co tě admin upozorní a odtajní, tak stále používáš anonym a ještě dále urážíš. Raději si dej 🍌 než příště něco anonymně s urážkami opětovně napíšeš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
