Netěším se do práce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
@884135 Nechci tady psát přesně, ale studovala jsem vědecký obor. Tam už uplatnění nenajdu. Znalosti už se po mnoha letech práce mimo obor také vytrousily z hlavy. Pracovala jsem převážně jako chůva, vychovatelka, učitelka na všech stupních škol, asistentka pedagoga, také v nemocnici v administrativě, jako sanitářka, laborantka, lektorka, pokladní, pracovnice ve skladu, uklízečka, recepční…(určitě jsem na něco zapomněla, bylo toho opravdu moc). 
Nic z toho mi zjevně moc nešlo, protože jsem nikde nebyla dýl než rok. Nemám žádné speciální znalosti ani schopnosti. VŠ: pedagogická, přírodovědecká a lékařská fakulta. Doplňující vzdělání: asistent pedagoga, chůva, pedagog volného času.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
Chceš říci, že máš vystudované (nebo nedostudované)3 VŠ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@884135 Vystudované. 2× Bc, 1× Mgr. Nedostudovaný mám doktorát, tam jsem se udržela 3 roky a pak to vzdala (byla jsem na RD).
- Citovat
- Upravit
Neurol..mne pomohl, jedna tabletka 0.25mg tydne..ten den mne pomohl a kdyz jsem mela pred tezkou gynekolog. operaci, kde jsem se bala vysledku..tak jsem ho brala asi 14 dni kazdy den. Tim jsem to prezila. Pak uz zase 1.tydne. a ne zadny navyk nevznikl, nyni ho uz rok neberu vubec..mne opravdu pomohl.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
a kolik je ti let, když jsi stihla tolik zaměstnání? tak 50+?
nebo jsi všude odešla byla odejita ve zkušebce?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nic neumí, všude vydrží rok a hlavně že si nechá udělat děti to umí dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@stinga Ano, u mnoha zaměstnání jsem byla odejita ve zkušebce. Maximum byl rok, to mi pak neprodloužili smlouvu. Ještě mi není ani 40. Pracovala a studovala jsem i na RD, často vše dohromady (RD + studium + práce). Byly to náročné roky. A mám pocit, že vše k H…
- Citovat
- Upravit
@moli74 píše: Více
Vypadá to tak, Ferda mravenec, kvalifikace všeho druhu, ale nikde použitelná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@moli74 Mám dvě děti, obě plánované, s jedním dlouhodobým partnerem - dnes již ex manželem. Další děti neplánuji a už je mít ani nemohu. Takže klid 
- Citovat
- Upravit
@moli74 píše: Více
jsi hnusný, a závidíš, protože tak dokonalý člověk jako jsi ty, žádné děti nemá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
aha, tak ale zase máš spoustu zkušeností, nešlo by se kouknout směrem na městské úřady nebo finanční úřad? tam často hledají lidi s titulem, ale není pro ně úplně důležité, z jaké školy je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj všichni,
i přes maximální vyvinuté úsilí se mi za 1,5 měsíce, které jsem měla k dispozici, nepodařilo najít si práci alespoň trochu podle mých představ. Teď, abych měla na základní životní potřeby sebe a dětí (jejich otec s námi nebydlí a zařídil si minimální alimenty), rozhodla jsem se nastoupit do práce, o které vím, že mi vůbec nebude sedět. Ale je to jediná, opravdu JEDINÁ práce, kterou jsem sehnala. Jako „bonus“ je to práce zajištěná přes mou rodinu a podmínkou je, abych tam setrvala alespoň rok. Prostě si netroufnu i v případě, že v mezičase najdu něco lepšího, odejít dříve, protože bych si rozhádala svou rodinu a nikoho jiného nemám.
Za léto jsem rozeslala 312 motivačních dopisů s životopisy, absolvovala jsem 39 rekondičních jízd v autoškole (ale asi na to prostě nemám, zlepšení NULA), absolvovala jsem 8 pohovorů, přijali mě na jediném místě - kde je nutné jezdit autem, takže to padlo.
Zítra jdu podepsat smlouvu, další týden nastupuju. Jsou to různé pomocné a údržbové práce, v podstatě to, co mi řeknou, budu dělat. Jsem dyspraktik, jsem pomalá, tyhle věci mi nikdy nešly. Řekli mi, že kdyžtak mi s tím pomůže provozní nebo jejich syn. Ale cítím se mega extra poníženě, protože já jsem člověk, který má kolikrát problém otevřít lahev od okurek, vyměnit baterky v hodinách nebo našroubovat žárovku
Naštěstí mi v tom doma pomáhá starší z mých dětí. Jsem opravdu nemožná.
Nemohu se s tím smířit. Od pátku, kdy se to tak nějak rozhodlo, mám stažený žaludek a mám pocit, že bych nejraději utekla někam do pralesa od všech povinností.
Prosím neznáte nějakou metodu, která člověka zklidní tak, aby se srovnal se situací takovou, jaká je, když nelze změnit? Říkám si, holka, jsi zdravá, máš zdravé děti, máš kde bydlet a co jíst. Co si přeješ víc? Neřeš hlouposti!
Ale druhá část mně by nejradši rozkopala vše kolem.
Říkala jsem si taky, že bych ten rok využila nějak k seberozvoji (nějakému low cost, pač budu mít minimální mzdu), ale nic mě nenapadá. Máte někdo nějaké tipy?
Celkově rady, jak tuto situaci psychicky zvládnout? Já nikdy neměla moc velký problém se přizpůsobit situaci, tak proč to teď nejde?