Netěším se do práce
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Ahojte, ještě jsem nestihla přečíst všechny příspěvky, ale každopádně díky všem. V noci se u mladšího dítěte rozjela bolest ucha a skončili jsme na ORL pohotovosti se zánětem. Teprve teď usnulo. Starší má zase svoji super náladičku, kdy má pocit, že jen skáču okolo mláděte a jemu se dostatečně nevěnuju (jako jo, má teď pravdu, ale ono to má svůj důvod). Takže naschvály, truc apod. Ale už se to snad zklidňuje. Teď jsem hodila do trouby oběd a pro dopoledne už si dávám oraz. 
Knihovnice, podatelny, administrativa, úřad - tohle všechno zní super, akorát já prostě netuším, jak se na takové pozice dostat. Ono i „obyčejná“ druhostupňová učitelka si tady v okolí většinou drží místo až do odchodu do důchodu. Samozřejmě na taková místa píšu (ne na inzeráty, ty tady nejsou, ale zrovna asi 2 týdny zpět jsem psala do univerzitní knihovny, která není až tak nedostupná, protože tam jezdí přímý spoj - ale neozvali se).
Jinak jsem z Karvinska. Školy, školky, to vše tu je, akorát nikde poblíž zrovna nikoho (jako já) nepotřebují. Vím, že ten první stupeň by byl asi lepší, ale nevím, jestli se ještě rozhoupu na celé pětileté studium. Ne, že bych to nezvažovala, ale přece jen je tam třeba i výtvarka, je tam tělocvik a hlavně je to zase spousta let, co budu muset studovat a pracovat naráz (+ to musí zaměstnavatel zohlednit). Ale nevylučuji tuhle možnost.
Chůva mi moc nesedla, to byl takový momentální zkrat, kdy jsem byla na mateřské a nabyla jsem dojmu, že není nic lepšího než práce s prťaty. Ale po pravdě je to hukot a pro člověka, kterému vše trvá, je to nemožné (přebalit, utřít pusu, obléct, utišit, podat, přenést a to vše u 5-6 naráz).
Jo a ještě jsem chtěla napsat, že i když mám potvrzenou dyspraxii, tak hodně věcí nakonec zvládnu, „jen“ mi trvají prostě dýl než normálnímu člověku. Co ale nedávám vůbec, jsou činnosti, které vyžadují rychlost a zručnost zároveň, takový ten grif. Jo a neumím doteď dobře jezdit na kole. Nějakým způsobem jedu, ale u toho už nezvládám nic navíc, takže jezdím výhradně po málo rušných cyklostezkách a jinde si netroufám. Neumím třeba dát signál rukou o odbočení. To prostě radši zastavím Ale stejně radši jezdím na koloběžce, ta je pro mě snažší.
- Citovat
- Upravit
Ahoj, jsem rada, ze jsi napsala.
Popravde, prvni stupen nedoporucuju. Je to hukot sam o sobe a ted se zrusenim odkladu… Podle me fakt pro extremne schopne a odolne jedince. Osobne bych to nedala.
Příspěvek upraven 19.08.26 v 11:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak to Karvinsko jsi mela zmínit jako první. To uz je jasné vše 
A ano. Vrátila jsem se po mateřské a pokud školu nezavřou, hodlám tam být až do důchodu, což je nějakých dvacet let podle posledních výpočtů
Místa se tu shání těžce. Kolega jedno dostal jen proto, že se jiný kolega přesunul na gymnázium. Taky mám místo za důchodce. Jenže do důchodu se chodí stále později. I my na škole máme cca 10 lidí, co by kdysi už v důchodu byli. Teď holt musí ještě vydržet. Na mateřské je jediná kolegyně a dětí tu bude ubývat. Tak pak si sháněj místo v tomto regionu. Zakladatelko, drž se. Máš to opravdu těžké. 
- Citovat
- Upravit
No já vím, že celkově MS region není žádná výhra, ale mám tady rodinu a to je teď pro mě alespoň a omega.
Jinak na VŠ jsem postupovala poměrně rozsáhlé testování na PAS na vlastní žádost (pač jsem si v jistých věcech připadala sheldonovsky) a nevyšlo tam nic. Jediné, co mi tehdy zjistili, byla ta dyspraxie a posléze zkřížená lateralita. A že jsem introvert a mám sklony k flegmatismu. Víc si už nevzpomenu a bohužel ani nevím, kam se ty papíry po X stěhováních poděly.
Jen mimochodem a pro pobavení. Jako AP jsem měla kluka, který byl mimo jiné opravdu těžký dyspraktik, k tomu měl Aspergera a myslím, že nám to spolu fungovalo fajn. Na konci mi říkal, že jsem jediný člověk, kdo ho chápe. Ostatní učitelky třeba dost chytaly nerva s jeho pomalostí a neustále měly potřebu mu zdůrazňovat, že to dělá špatně a pomalu a to všehno jen zhoršovalo. Tak jsme si vždycky dali čas navíc, zašili se bokem a prděli na ostatní. Je pravda, že ho celá třída fakt nemusela, ale mně přišel hodně fajn. Byl inteligentní, měl dost zajímavých zájmů. Jen byl prostě Mimoň (pro mě v tom nejlepším slova smyslu). Možná se na to nehodím a určitě bych měla problém třeba s dětmi, které hrubě fyzicky napadají ostatní. Ale tuhle práci jsem měla ráda.
- Citovat
- Upravit
@karkarka Za chvíli vyrážím na podpis. Majitel mi chce ještě ukázat nějaké prostory a taky administrativní věci, co budu dělat a domluvili jsme se, že to zrovna podepíšu. Jsem docela ráda, že tam bude i administrativa a vyřizování telefonů a mailů, tohle mám radši než technické věci. Taková holka pro všechno asi. Jen mě děsí věci jako výměna toneru v tiskárně nebo ještě líp vyprošťování zaseklých papírů. To je peklo 
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
Tak přeju ať se ti tam líbí. Třeba se v tom najdeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Tak tonery a zaseklý papíry dokážou rozčílit kdekoho
Na několik věcí co si tu stěžuješ je podle mě normální problém i pro člověka bez diagnóz.
Hlavně ať ti vše pořádně vysvětlí, třeba si to i nafotit, napsat postup.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Tak toner mi nedavno musel měnit zeťak, protože i když jsem si nasla video, stejně jsem otevírala něco jiného a zasekly papir v pracovni tiskárně taky nevytahnu. To dela sekretarka, která to dela často, proto je to pro ni uz rychlovka. Je to o praxi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
A ty jsi s výsledky testování spokojená?
Klasické testy jsou hlavně pro neverbální a u žen se některé složky musí posuzovat ještě trochu jinak..
Možná by stálo za úvahu vyhledat odborníka zabývajícího se přímo PAS u žen a diagnostiku zopakovat s ohledem na to, že v praktickém životě jsi skoro nepoužitelná.
A pokud si ještě přidáš tím, že se odstěhuješ někam s nemožností dopravy, na vhodnou práci nenarazíš..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@1Pears1 Tehdy jsem si říkala, že se asi u sebe zbytečně zaměřuju na vlastnosti, které jsou do jisté míry běžné u širokého spektra populace. Pustila jsem to z hlavy. Po pravdě pak celkem brzy vstoupily do dění poměrně vážné zdravotní problémy a na nějakou dobu jsem se soustředila jen na uzdravení. Mezi tím jsem studovala, pracovala. Pak jsem si našla přítele, řešili jsme otěhotnění vzhledem k mým problémům atd. Takže jsem to prostě odsunula. A od té doby byly vždycky prostě palčivější problémy k řešení (finanční potíže, stěhování, komplikace v těhotenství, partnerská krize atd.). Druhý bod, kdy jsem se zastavila, byla až ta rodičovská, kde jsem zase začala cítit, že jsem v něčem asi jiná a navštívila opět psychologa. Tady jsem měla skoro pocit, že to trošku bagatelizuje, ale možná mě chtěl jen víc nakopnout a zdůraznit, ať se soustředím na pozitiva. Podezření na PAS nevyslovil. Řešila jsem s ním partnerské potíže a změnu kariéry, poradil mi to školství. A ať opráším řidičák. No a pak zase tisíc věcí na řešení včetně rozvodu, psychických potíží u dítěte, stěhování… No prostě život. 
- Citovat
- Upravit
@1Pears1
A ještě musím říct, že když nad tím tak přemýšlím, tak mě jak v práci tak v běžném životě vždycky nejvíc brzdila ta nešikovnost a pomalost. Já kolikrát přesně vím co kdy a jak udělat, akorát ty ruce to dělají pomalu a špatně. Jinak se třeba překvapivě dobře cítím v roli organizátora nějakých akcí (ideálně pro děti, ale nemusí být podmínkou). Klidně i větší akce. Hodně mě to nabíjí. Ale samozřejmě taky potřebuju samotu. Další věc je, že mi nevadí změny. Vlastně když nad tím přemýšlím, tak je mám docela dost ráda. Těším se na něco nového, neokoukaného. Rituály a pravidla mám jen proto, abych zkrotila svou chaotičnost. Ale třeba na dovolené si to moc ráda úplně odpustím a jedu si totálně free režim (tedy jela bych nebýt toho, že mám s sebou dítě s hraniční PAS) 
Doslova miluju spontánní rozhodnutí - tady a teď. Nejsem typ, co chce mít nalajnovaný život od pondělka do neděle na rok dopředu. Tohle mě upřímně dost děsí.
A u mého dítěte s hraniční PAS pozoruji něco zcela jiného. Velmi specifické zájmy, špatná schopnost komunikace s vrstevníky, uzavírání se do vlastního světa, velmi vysoká inteligence, nesnášenlivost změn, prudké změny nálad apod.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
Neboooj to bude dobrý Nech si v klidu vše ukázat, nebuď v té práci hrr a nebuď zbytečně úzkostná. Jednej tam s lidmi v pohodě ať si vytvoříte příjemný vztahy. S úzkostnýma staženýma lidma to nejde a to pak bývá problém pro spolupráci. Pokud jsi jim na pohovoru nelhala tak od tebe nebudou čekat zázraky. Snaz se svoje nedostatky kompenzovat tím co zvládneš, například že si zapíšeš důležité instrukce a následně se je naučíš, nasbíráš bonusový body za to že jsi pozorná a neptáš se stokrát na stejnou věc.
No a práci pak dělej nejlíp jak můžeš, ale ne líp. Někdy může být fajn říct si “Tohle udělám průměrně.” Člověku to dá odvahu se do toho pustit a výsledek nakonec taky kolikrát může být lepší než bys čekala bez toho tlaku. A druhým to obvykle stačí. 
Jak se říká “Hotové je lepší než skvělé.” Perfekcionismus a sebekritika je kolikrát zbytečná brzda.
No a konečně k čemu se chci dostat - to ze tam na nakou pozici nastoupíš, nemusí vůbec znamenat ze ji budeš dělat i za pul roku. Třeba zjisti ze se jim hodíš na něco jiného co ti bude i lepe sedět, to jsem zažila jak já osobně, tak i u jiných kolegu v různých zaměstnáních. Ale právě proto je důležité být hlavně v pohodě a vytvářet si fajnpracovni vztahy, aby viděli ze je s tebou dobrá domluva, je na tebe spoleh, říkáš věci narovinu, nebo třeba dokážeš i přijít s nakym dobrým nápadem na zlepšení.
A závěrem - když jim tvůj výkon opravdu nebude stačit, tak se to dozvíš a holt tam skončíš. To není konec světa, zase budou pak jine příležitosti.
Přeju hodně štěstí a ať tě to tam baví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@truelly píše: Více
Proč? Má vlastní bydleni, žádné dluhy, příjem z pronájmu nemovitosti v žádané lokalitě v Praze a dvě dospělé zabezpečené děti. Tak v 55 letech je pro ni přednější volné odpoledne na koníčky a zahradu plus čas na cestování než dřepět od devíti do šesti v kanceláři s usmolenými pěti týdny dovolené max, které si ani ve finále nemůžeš vybrat, s dvěma týdny v kuse někde dělají jak s živou vodou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
