Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Netěším se na svatbu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.11.24 11:13
Plánovat svatbu je nad mý síly…jsem introvert…takže organizovat něco takového…bych umřela…ještě navíc to kecání rodiny 
…proto jsem byla ráda…že jsme se s mužem domluvili a měli svatbu jen ve čtyřech…my a každý svého svědka…dělej to co tě těší a jak to cítíš ty a partner 
.
Příspěvek upraven 25.11.24 v 11:16
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.24 11:15
Pokud bych měla tyto pocity, tak bych zaprvé stopla „pomoc“ okolí a zadruhé zvážila, zda svatbu neudělat skromnější, pouze s vašimi nejbližšími (rodiče+sourozenci). Pokud se netěšíš, protože podle okolí něco musíš a „co by tomu řekli tamti“ atd., tak je to fakt škoda. Má to být váš den, nenechte si ho ničit nevyžádanými radami okolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.24 11:16
@Anonymní píše: Více
Udělej si svatbu podle sebe. Rodičům řekni, že jim do toho nic není. A kdo z hostů bude chtít přijet, ať přijede. Kdo ne, může zůstat doma. Soustřeď se na sebe, na ostatní kašli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.11.24 11:17
Protože se svatba začíná zvrhávat v něco, co rozhodně nechceš.
A pokud není někde v pozadí tušení, že děláš chybu s tím konkrétním mužem, ale stresuje tě jenom ta organizace, drahota a to, jak do toho pořád někdo mluví. Zrušte to.
A začněte od začátku. Svatbu jen pro vás. Jak by vypadala…? A koho tam teda chceš, když už tam chceš mít milované lidi? Nekompromisní seznam, ze kterého neustoupíš.
Lidi ochotné na obřad zajet kamkoliv.
Zmačkala bych plány a začala s čistým listem papíru.
Mám to nyní čerstvě za sebou, nemáme tedy už tu rozvětvenou rodinu, ale vzali jsme to právě takhle. Romanticky, na místě, které bylo mému muži nejbližší, se symbolikou, která nám je cenná a s lidmi, které jsme si vybrali.
Předtím byla before party, něco jako předsvatební posezení večerní s vícero lidmi.
A po svatbě jsme mohli s klidem odjet na svatební cestu, ještě ten den. Bylo to jednoduché, krásné a za nic za světě už bych nechtěla zažít ten klasickej českej cirkus jako při první svatbě ve dvaceti.
Ale jste mladí, rodiče si vás oba nárokují víc, čili… je to na vás a je to těžké, chápu tvé dilema.
Zkusila bych ten plán začít znovu a uvidíte, kde skončíte. Najít kompromis, aby i muž s tím byl v poho…
- Citovat
- Upravit
25.11.24 11:20
My svatbu oznamili rodine, az bylo vse napevno zarizene a nebylo do ceho kecat. Ale my to pojali dost skromne, pozvali jsme jen ty, se kterymi se opravdu pravidelne stykame a mame dobre vztahy. Nejaky musime pozvat toho strejdu, kdyz jsme pozvali tuhle tetu, bez ohledu na to, ze jsem ho treba 5 let nevidela a vlastne ho ani moc nemusim, me absolutne netankovalo. Svatbu jsme zaridili za tyden, za mesic jsme se brali a bylo to v pohode. Velke svatby mam moc rada, ale jen jako svatebcan, kdyz je nemusim organizovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.11.24 11:20
@unuděná píše: Více
Děkuji, no já bych tam moc ráda měla lidi kteří jsou pro mě důležití, možná to zní divně ale svatbu beru jako takové poděkování lidem kteří mě vychovávali a udělali ze mě člověka jaký jsem dneska. Chtěla bych tam mít nejlepší kamarádku z dětství, i tetu u které jsem vždycky trávila prázdniny, kamarádku mámy která pro mě byla jako druhá máma… Navíc rodiče by mi to neodpustili kdybych tam nepozvala určité rodinné příbuzné protože my byli na jejich svatbách. Ale cítím se blbě kvůli tomu že všichni musí jet tak daleko a stresuju se tím jak je náročné to zařídit, o penězích ani nemluvím. A to neplánujeme nijak opulentní svatbu, takovou průměrnou řekla bych.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.11.24 11:23
Navíc se ještě pár příbuzných, se kterými jsem nepočítala protože jsem je neviděla x let, pozvali sami a rodiče rozhodli že je v žádném případě nemůžeme odmítnout. Z toho jsem taky dost zoufalá.
- Citovat
- Upravit
25.11.24 11:25
@Anonymní píše: Více
Já osobně taky nemyslím, že svatba je záležitost jen novomanželů. Je to spojení dvou rodin a proto se snažíme těm rodinám vyjít vstříc. Takže ano, chápu tě. Ale zrovna třeba tetky z třetího kolena zvát jen proto, že by to rodiče nepřežili, protože jste jim byli na svatbě? To zase neblbni. Není to nic nárokovatelného, pozvi lidi, které tam chcete mít vy dva. A pokud jsou to tví blízcí, co tě mají rádi, pojedou na vaší svatbu klidně na Bali, to mi věř 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.24 11:25
@Anonymní píše: Více
Tak si pěkně do latě srovnej rodiče, oznam jim, že seznam hostů je vaše záležitost a oni mohou maximálně vyjádřit svůj názor, ale konečné slovo je na vás. Neplatí vám tu svatbu ne? Tak nemají co poroučet, kdo tam bude a kdo ne!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.24 11:28
My jsme měli s mužem svatbu v úzkém kruhu, bylo nas 11. Manžel nadšený, protože ho velké svatby děsí, mě svým způsobem taky. Mamka do dnes říká, že ze všech svateb, které kdy absolvovala, se jí naše líbila nejvíc. Obřad v kostele, společný oběd a odpoledne dort s kávou už na zahradě 
Pak jsme pouze rozeslali po rodině oznámení, že jsme se vzali. Neměnila bych 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.24 11:32
@Anonymní píše: Více
Tak tomuhle udelej okamzitou stopku, nemas povinnost zvat kohokoliv, koho nechces. Normalne ten seznam proskrtej. Za nami kdyz prisla tchyne, ze by se sluselo pozvat tchanovu sestru, tak jsme razne rekli, ze ne. Ja ji v zivote nevidela, prestoze bydli s tchanovci ve stejne vesnici a manzel s ni mluvil snad pred 15 lety. Ze stejneho duvodu jsem nezvala bratra sve mamy. Jestli nam to nekdo bude mit za zle nas opravdu nezajimalo. A vis co, uz je to nekolik let a nikdo vlastne urazeny neni a o svatbe se mluvilo tak mozna prvni rok, pak to zastinily dalsi zivotni udalosti a dnes uz je nenavratne zapadana prachem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.24 11:38
@1010 píše: Více
Moje řeč, nás bylo 13, včetně 3 dětí a taky to stačilo. Já jsem stará lakota, mně by bylo líto peněz za monstrsvatbu , taky nejsem ráda středem pozornosti a kdyby bylo po mým, taky jsem šli taky jen sami se svědky.
Ale zakladatelce přeju, aby vše vyřešila. Rodičům by řekla, že jaksi na svatbu šetříme a že už tak to bude náročné a že chci ten den po svém, aby byl dle mých představ.
Příspěvek upraven 25.11.24 v 11:42
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
Ahoj,
se snoubencem jsme teprve začali plánovat svatbu a už teď se na to vůbec netěším. Nechápu proč, vždycky jsem byla takový ten romantický typ který snil o krásné svatbě, vždycky jsem měla ráda svatby a jiné oslavy jiných. Ale teď když došlo na mě z toho jaksi nemám radost.
Mám strach, že tou svatbou všechny otravuju. Pocházíme totiž z různých koutů republiky, já mám navíc většinu rodiny na Slovensku, takže jsme se rozhodli pro místo které je tak na půl cesty ale stejně všichni musí dojíždět několik hodin. Navíc je všechno tak drahé, i přesto že se celý rok omezujeme (žádná dovolená, žádné nové věci) a stejně mám strach že to neutáhneme. Navíc mě furt někdo stresuje, třeba mí rodiče to prožívají mnohem víc než já, do všeho mi mluví, všechno ví líp a každý den mi volají a vyptávají se jak jde plánování. Na jednu stranu si toho vážím, na druhou stranu mě to čím dál víc otravuje a stresuje. Občas mám chuť se na to úplně vykašlat, na druhou stranu mrzelo by mě kdybych tam neměla lidi které mám ráda.
Cítil se někdo z vás taky takhle před svatbou?