Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neúspěšný KET
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
4.8.24 03:34
Neúspěšný KET
Dobrý večer, musím uvolnit myšlenky a bohužel v mém okolí není nikdo, kdo by to chápal tak dobře, jak vy. Všichni už mají dítě, nebo čekají druhé. Ty co šli na IVF, tak vždy během prvního otěhotněly a porodily. Od té doby, jak kdyby zapomněly ty pocity během celého procesu. Utvrzují vás v tom, jak to bylo náročné, že u nich je to prostě zázrak a že už by do IVF nikdy nesly, kdyby to nevyšlo. Já už se s nimi nemohu ani vídat, protože se po těch setkáních cítím ještě hůř. Už ani nemám slova podpory, spíš odrazování. Jak muže někdo tvrdit ženě, která nemůže otěhotnět, že těhotenství je hrůza a že má být rada, že to nemusí zažívat. Že s dětmi je to náročné a vlastně jsem šťastný člověk, co má vždy na vše čas.
Jsem po neúspěšném KET. Mám za sebou 3× IVF cyklus a z posledního zbyly 3 embrya a cysta. Embryo špičkové se právě teď neuchytilo. 
Já tomu tolik věřila.
Oba jsme zdravý, embrya po genetice, oba po všech vyšetřeních. Po transferu byl McDonald’s, vývaru, nic těžkého jsem nezvedala, nedávala vanu, nepila kávu a nosila teple ponožky. A stejně nic. Hodnota HCG pouze 2.
Teď máme 2 ještě zmrazena (embrya s mozaikou). A já mám takový strach z dalšího neúspěchu. Už přemýšlím nad prášky na psychiku. Ze se nechám zavřít do blázince z toho, jak to zametá s mou psychikou. Je mi z toho opravdu smutno a nevím, kolik toho ještě unesu.
Jak to zvládnout a nebát se neúspěchu? Jak se na další KET připravit?
Děkuji za rady a váš čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.8.24 05:39
Ahoj, je mi lito ze mas kolem sebe lidi, kteri te neumi podporit, snad spis naopak. A taky ze se ti ted nedari otehotnet. Cetla jsi urcite kde co a urcite i zkusila kde co. Neznam te, nevim kolik ti je let tak snad to tady nevyzni jako dalsi rada k nicemu. Možná jste oba na to dítě tak zacílení, ze jste až v křeči. Co dat teď pauzu, říct to nahlas, Odkladáme dalsí pokusy na brezen. Vydechnout, odjet na dovolenou, nejakou ne jen válecí, ale i chodící. Posílit vztah s manzelem, mluvit o moznostech co dal. Co nejhorsiho se muze stat? Definovat nejhorsi verzi nahlas. Nebudeme mit vlastni dite. Co to pro nas znamena? Co se s tim da delat? Kolikrat jeste zkusime ivf? Najdeme si nahradni matku? Dame sanci diteti bez rodicu? Az to pojmenujete, snad opadne ten pocit stazeneho zaludku co mas kazdy den. Řid se svymi instinkty. Jestli nechcete prestavku, nechcete na dovolenou tak nejezdete! Zijte, chodte na vecere, na prochazky. chodte do detskych obchodu, rikej si ze dite mit budes, kup nejaky obleceni, vybirej kocarek a sedacku, projektuj si ze budete mama a tata. Kdyz ty tomu uverite, mozek tomu uveri. Ja na to verim. Zdraví jste, muzete mit dite klidne i prirozene. Preju, at si tu jizdu uzijete a brzy se dockate zdraveho miminka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.8.24 06:30
V tomto psychickém stavu do dalšího transferu zatím nechoď. Psychika dělá hodně. V CARu by ti měli být schopní doporučit psychologa specializovaného na neplodnost. Mohl by pomoct.
Co pomáhalo mně - mít vždycky záložní plán. Být o krok napřed, vědět, co v případě neúspěchu budeme dělat dál. To mi pomáhalo nejít do pokusu se zoufalým strachem, ale naopak s nadějí.
Co se týče tvého okolí - takové věci by ti nikdy nikdo neměl říkat, je to naprosto netaktní, raději se s nimi alespoň dočasně nevídej.
Ale jen na okraj - jejich pocity chápu, jako matka dvou dětí jsem byla kolikrát tak vyčerpaná, zoufalá, naštvaná a bez vidiny jakékoli pomoci nebo zlepšení, že se moje myšlenky taky upíraly k tomu, jak sladký, pohodový a bezstarostný život bez dětí byl. Nikdy bych ale o těch pocitech nevykládala kamarádce snažící se o dítě a říct mi tohle někdo před lety, kdy jsem sama řešila dlouhodobou neplodnost, asi bych dotyčné plně od plic řekla, že je pěkná kr. áva, když si neváží zdravých dětí.
Přeji, ať se vám miminko podaří 
- Citovat
- Upravit
4.8.24 07:30
Mrzí mě to. Jen nechápu, co to máš za přátele. Já kdybych se svým svěřila, čím procházím, tak asi nebudou chápat, co vše to obnáší, ale podpoří mě a minimálně projeví lítost.
Například mám známou, se kterou teda nejsme příliš v kontaktu, ale má 45. Dítě nemá, i když se s bývalým manželem snažili a nezbylo jí nic jiné než se s tím smířit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.8.24 07:38
Ahoj, jak už psaly nade mnou, určitě jsi zkoušela kde co. Takže i moje rady mohou být zbytečné, ale kdyby alespoň trochu pomohly, budu ráda. Já se dopovala vitaminy - listovka, déčko, béčko, omega3 (pupalkovy olej). A protože jsem byla na ET, už kvůli stimulaci jsem omezila sladké. Po transferu jsem přešla na vitamíny pro plánování/první trimestr. Plus jsem měla z caru prednison a progesteron. Zatím to u nás vypadá dobře, ale vyhráno nemáme. Nicméně jako zálohu, kdyby to nevyšlo, jsem chtěla jít na fyzioterapii se cviky Mojzisove, kamarádka zase uvažuje nad akupunkturou. Za mě cokoliv, čemu bys věřila, že by mohlo pomoct. V tomhle funguje i placebo dobře, pokud věříš. 🙂 Zkoušela jsem před tím i biobachovky a směsi na plodnost. Ty jsem pak vysadila, protože jsem nechtěla, aby to nějak interagovalo s dodavanymi hormony. Ale pokud byste si dávali pauzu, na stránkách meg biobachovky se mi to líbilo, a to na homeopatii jsme doteď nevěřila 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.8.24 09:01
Ahoj, je mi lito co prozivas. Sama jsem KET neprosla, ale mam kamaradku a zazila si to, co ty ted prozivas. Povedlo se jim az na sedmy pokus. Ty posledni uz pry platili. Trvalo to, ale povedlo se. Uz rok maji zdravou holcicku. Tak neves hlavu, urcite se taky dockate. A jak psaly holky, psychika dela opravdu hodne…poptala bych se alespon po psychologovi..
Jsi statecna holka, drzim palce .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.8.24 09:59
Zkusenost je neprenositelna a empatie nekterych lidi na bodu mrazu 🫣 Souhlasim tady s tim, ze je fajn mit plan B, kdyz se plan A nepovede, neupinas se na to tolik a neuspech te tolik nesemele. A jantaky verila tomu, ze jednou se podari, ale do te doby jsem predurcena k nevemu jinemu. Dodelala jsem si Ph. D., sportovala, starala se o psy v utulku a vydelala na byt. Miminko sice prislo za dlouho, ale urcite to nebyl promarneny cas a beh za dvema carkama…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
