Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Nejsem si ted jista ničím a navíc nevím jestli se dokážu přetvařovat, že nic nevím od te doby co jsem to četla jenom brečím ted je v práci a nevím jak se zachovam az přijde. Nicméně moc všem děkuji za reakce.
Je mi to moc líto.
Ale nejednej pod návalem emocí. Zkusila bych se zeptat nějakého právníka, jak by šlo pro tebe vybruslit z té hypotéky. Na přítele bych si dala pozor, a pokud bych zjistila, že je opravdu nevěrný, kopla bych ho do zadku. Tátou může být
i po případném rozchodu, v tom by mu snad nikdo nebránil. Pokud si on neváží toho, že má krásnou rodinu, pak o ni může velmi rychle přijít. Navrhla bych mu návštěvu manželské poradny, nebo se tam můžeš objednat i sama. A hlavně mu neříkej, že jsi mu lezla do počítače. Když by přišlo na lámání chleba, raději řekni, že se to k tobě doneslo, ale že zdroj informací si necháš pro sebe. Držím palce.
@Anonymní píše:
Nejsem si ted jista ničím a navíc nevím jestli se dokážu přetvařovat, že nic nevím od te doby co jsem to četla jenom brečím ted je v práci a nevím jak se zachovam az přijde. Nicméně moc všem děkuji za reakce.
Asi bych ještě chvilku vyčkala, případně „nasbírala“ víc důkazů apod. a pak udeřila. Vím, je to težké a musí ti být teď hrozně. Pokud ho ale nechceš nebo kvůli provázanosti hypotéky nemůžeš kopnout do zádele, nic jiného ti ani nezbyde.Ale na oplátku bych mu řekla, že může být doma s dítětem a šla bych ven - začala bych chodit čím dál častěji. I kdyby jsi měla sedět za prvním barákem na lavičce - jen ať přemýšlí, kde nebo s kým jsi. A taky bych se o sebe začala víc starat, kupovat nové oblečení, ať mu to šrotuje. Alespoň v mých předešlých vztazích to tak fungovalo a vždycky to zabralo - bývalého jsem takhle dostala 3× zpátky - než jsem o něho já sama ztratila zájem. Držím palce, ať to dopadne tak, jak chceš!!
Pokud je to pro tebe trápení, tak mu řekni, že ti přišel ten anonym, že tě to znejistilo, že víš, že s dítětem se vztah změnil. A pokud to tak cítíš, tak příteli řekni, že ho miluješ, že si přeješ aby prožil šťastný život, ať v něm bude či nebud emísto pro tebe, a že pokud jsou nějaké věci, co se staly, chceš se pokusit je společně překonat.
Ať to dopadne dobře…
PS: Jakmile se ve vztahu začnou dělat věci na oplátku (když ty chodíš kalit, já budu chodit taky), tak je to blbý.
@Premek_Orac píše:
PS: Jakmile se ve vztahu začnou dělat věci na oplátku (když ty chodíš kalit, já budu chodit taky), tak je to blbý.
souhlasim!!!
Co tady radi premek zni dobre. Rekni mu o tom anonymu, promluvte si. A ty se mej na pozoru. Zrejme to s vernosti nebere az tak moc vazne.
K tomu, ze si chtela pro malou fungujici rodinu… ja myslim, ze az tak dobre nefunguje a cim dele to bude manzelovi prochazet, tim drzeji to bude delat. Ja myslim, ze se to bude spis zhorsovat a to neni atmosfera pro male dite.
Ono se vsem snadno radi -,,vyprdni se na nej a jdi!'' Zajimalo by me, kolik lidi by to tak snadno vyresilo, kdyby se to tykalo jich. Jestli je to jinak fajn chlap a fajn vztah, zkusila bych to spis nejak poresiz, nez rovnou odpiskat. Nerikam urcite, ze vsichni chlapi jsou stejni a clovek si nepomuze, ale na kazdem chlapovi ti bude neco vadit a ze zacatku nikdy nepoznas, co to bude. Takze se muzes s timhle rozejit, obtizne hledat jineho (co si budem povidat, ono s ditetem se uz tak snadno nehleda) a pak zjistit, ze taky neni takovy, jak se zdal na zacatku. Treba muze byt problem i to, ze si do vztahu privede deti z predesleho vztahu a vztah z ex…a takove podobne veci. Rozchod s manzelem nepovazuju za prvni, ale posledni reseni.
A k tomu jak bych to resila. Jestli to neni takovej ten uplne marnej hospodskej typek, tak bych vzala v uvahu i to, ze prilezitost dela zlodeje a trochu mubpristrihla kridylka. Treba ma i pocit, ze kdyz jsi doma uvazana s ditetem, nemuze na nej nic prasknout…tak bych na nej nastpupila, at si nemysli, ze u vas ve meste se neco ututla a ze jsou dobry duse, ktery radi poreferujou, co kde kdo a s kym. A trochu zahartusit, ze takhle teda ne a jestli se neda do late, zustane sam. Mozna pro vystrahu trochu vylicit, jak by se mu bez vas zilo.Ze by dite videl jednou za dva tydny na vikend, z vyplaty ti posilal prachy na dite a z toho uz by na nejaky vecerni flamy moc nezbylo a at se zamysli, jestli k vuli chvilkovymu pobaveni chce pristi Vanoce sedet u stromecku sam. A jestli ho k tomu ponouka alkohol, tak at proste sedi doma na prdeli, nebo te vezme s sebou.
Jen teda nevim, jestli priznavat, ze jsi mu vlezla na FB ![]()
Jo a pro rejpaly - ja ziju ve spokojenym manzelstvi uz 10 let a muz me nepodvadi, do hospidy nechodi atd.To jen aby to nevypadalo, ze radim mu to odpustit, protoze sama neveru toleruju.Spis si myslim, ze rozvody jsou takovej nesvar, kterej se nam tu ted rozmohl. Rychly reseni vseho neprijemnyho.
Budu drzet palce ![]()
Moc děkuji za zprávy od každého z vás jsem si vzala něco. Momentalne přišel z prace a delam jakoby nic. Vim ze večer to na me zase padne říct, nerict. Kdybych neřekla tak bych opet probrečela a nespala celou noc a proto si s nim promluvim tak jak jste mi radili. Jak to dopadne to nevím, jen doufám, že mi řekne pravdu. Ještě jednou moc děkuji.
Kde ale začít??? Naší dceři je teprve šest týdnů, koupili jsme dům a s jeho koupi jsou stále nevyřešené problémy a to nemluvím o kompletní rekonstrukci která je v běhu… No problémů až až… Poslední dobou, řádově asi tak od porodu byl na me manžel jak na psa, podrážděný, věčně unavený když šlo o sex a tak vůbec… Začala jsem si připadat jako páté kolo u vozu…
Pak po společném výletu s jeho rodici me defakto násilím vyexpedoval do našeho rodného městečka vzdáleného 150 km od současného bydliště, s tím ze si babičky alespoňuzijou vnučku a ja to přece těch par dni vydržím. Ze on bude zatím pracovat u nás na baráku aby bylo co nejvíc hotovo… Odjizdeli jsme ve čtvrtek a ja mu skoro brečela, kdyz jsem ho prosila aby si pro nás přijel uz v sobotu. Jelikož jsem s sebou nebrala svoje auto a jela s jeho rodici, byla jsem velké namydlená co se týkalo rychleho útěku. Na moji prosbu jestli nemůžeme jet přecejen všichni, mi řekl ze musi makat a na to jestli přijede dřív, mi odpověděl: Uvidíme…
Tak nejak jsem tušila ze to s praci na domě přehánět nebude, ale myslela jsem ze plánuje jen prochlastat každou noc v místní putice, kdyz ví ze ja to po tom co mi pět hodin sliboval ze uz je na cestě domu neschvaluju…
Jak jsem se kráva spletla… Nadešelo sobotní odpoledne a kdyz mi napsal, ze konci (16:00) a ze sám půjde do sauny, tak jsem nevahala a napsala ze by mohl přijet… Prej ne ze az ráno… Bylo mi to líto, mala me nepotřebovala je na UM a babičky jsou vic nez statečný… Mohli jsme si přeci udělat po dlouhé době večer jen pro sebe. Porad jsem nalehala vždyť za dve hodiny by byl u nás… Doufala jsem…
No nakonec jsem zavolala ale to uz mohlo byt asi 21hod. A při naprosto silenym rozhovoru kdy mi nebyl schopný říct proč nechce jsem ze sebe vyhrkla otázku: Ty tam někoho máš? Po tom co se odehrávalo to byla otázka na místě, zažít to znovu, zeptala bych se opět. Vyhrkl : NE… Urazene zavesil a znovu telefon nebral… Po zhruba čtvrthodině přišla SMS: Vyjíždím… Kdyz přijel asi ve dvanáct, zeptal se jak me taková blbost napadla… Padla jsem mu kolem krku se slovy ze jsem stejně rada ze uz je konecne tady… Následující ráno byl zase prijemnej jako prášky na srani. Postupně se to zlepšilo ale atmosféra hustá jako mlha z hrnce vodnika Kebule…
Kdyz jsme přijeli domu, tak bylo hotovo asi tolik práce co udělám ja za jedno dopoledne a to u toho ještě skacu kolem malý… No ale celé finále bylo, ze v koši se válela kadeř zrzavych vlasu ( nejde s mými zamenit) a kulaté vatove tamponky (nepoužívám a v celém domě nemam ani jediný). Kdyz jsem se ho na to s tím chomacem v ruce zeptala tak samozřejmě vůbec netuusi kde se to tady vzalo… Ale já tuším… Vim… Od te doby je jako milius. A ja jsem tak potoma, ze se chovam jakoby nic… Pohled do detsky postýlky me drží abych nepraskla dverma… Ale není dne kdybych se na ten chumel vlasu nepodivala… Vari se mi krev… Tohle asi nebude ani nikdo cist…
@Muška89 píše:
Kde ale začít??? Naší dceři je teprve šest týdnů, koupili jsme dům a s jeho koupi jsou stále nevyřešené problémy a to nemluvím o kompletní rekonstrukci která je v běhu… No problémů až až… Poslední dobou, řádově asi tak od porodu byl na me manžel jak na psa, podrážděný, věčně unavený když šlo o sex a tak vůbec… Začala jsem si připadat jako páté kolo u vozu…
Pak po společném výletu s jeho rodici me defakto násilím vyexpedoval do našeho rodného městečka vzdáleného 150 km od současného bydliště, s tím ze si babičky alespoňuzijou vnučku a ja to přece těch par dni vydržím. Ze on bude zatím pracovat u nás na baráku aby bylo co nejvíc hotovo… Odjizdeli jsme ve čtvrtek a ja mu skoro brečela, kdyz jsem ho prosila aby si pro nás přijel uz v sobotu. Jelikož jsem s sebou nebrala svoje auto a jela s jeho rodici, byla jsem velké namydlená co se týkalo rychleho útěku. Na moji prosbu jestli nemůžeme jet přecejen všichni, mi řekl ze musi makat a na to jestli přijede dřív, mi odpověděl: Uvidíme…
Tak nejak jsem tušila ze to s praci na domě přehánět nebude, ale myslela jsem ze plánuje jen prochlastat každou noc v místní putice, kdyz ví ze ja to po tom co mi pět hodin sliboval ze uz je na cestě domu neschvaluju…
Jak jsem se kráva spletla… Nadešelo sobotní odpoledne a kdyz mi napsal, ze konci (16:00) a ze sám půjde do sauny, tak jsem nevahala a napsala ze by mohl přijet… Prej ne ze az ráno… Bylo mi to líto, mala me nepotřebovala je na UM a babičky jsou vic nez statečný… Mohli jsme si přeci udělat po dlouhé době večer jen pro sebe. Porad jsem nalehala vždyť za dve hodiny by byl u nás… Doufala jsem…No nakonec jsem zavolala ale to uz mohlo byt asi 21hod. A při naprosto silenym rozhovoru kdy mi nebyl schopný říct proč nechce jsem ze sebe vyhrkla otázku: Ty tam někoho máš? Po tom co se odehrávalo to byla otázka na místě, zažít to znovu, zeptala bych se opět. Vyhrkl : NE… Urazene zavesil a znovu telefon nebral… Po zhruba čtvrthodině přišla SMS: Vyjíždím… Kdyz přijel asi ve dvanáct, zeptal se jak me taková blbost napadla… Padla jsem mu kolem krku se slovy ze jsem stejně rada ze uz je konecne tady… Následující ráno byl zase prijemnej jako prášky na srani. Postupně se to zlepšilo ale atmosféra hustá jako mlha z hrnce vodnika Kebule…
Kdyz jsme přijeli domu, tak bylo hotovo asi tolik práce co udělám ja za jedno dopoledne a to u toho ještě skacu kolem malý… No ale celé finále bylo, ze v koši se válela kadeř zrzavych vlasu ( nejde s mými zamenit) a kulaté vatove tamponky (nepoužívám a v celém domě nemam ani jediný). Kdyz jsem se ho na to s tím chomacem v ruce zeptala tak samozřejmě vůbec netuusi kde se to tady vzalo… Ale já tuším… Vim… Od te doby je jako milius. A ja jsem tak potoma, ze se chovam jakoby nic… Pohled do detsky postýlky me drží abych nepraskla dverma… Ale není dne kdybych se na ten chumel vlasu nepodivala… Vari se mi krev… Tohle asi nebude ani nikdo cist…
Přečetla jsem to až do konce, i když chvilkami s obtížemi.
No co na to říci? Ty víš už sama, jaká je situace, takže záleží jenom na tobě, jak se k tomu postavíš. Jestli to budeš chtít řešit, ale chomáč zrzavých vlasů a tampóny na odlíčení nejsou pádné důkazy. On může říci, že tam měl třeba kamaráda s přítelkyní, nebo si něco vymyslet. Spíše bych si na něj dala pozor, a jestli by jsi měla pádné důkazy jeho nevěry, pak už záleží jenom na tobě, jak to budeš chtít řešit.
@Anonymní píše:
Moc děkuji za zprávy od každého z vás jsem si vzala něco. Momentalne přišel z prace a delam jakoby nic. Vim ze večer to na me zase padne říct, nerict. Kdybych neřekla tak bych opet probrečela a nespala celou noc a proto si s nim promluvim tak jak jste mi radili. Jak to dopadne to nevím, jen doufám, že mi řekne pravdu. Ještě jednou moc děkuji.
Drž se a pak dej vědět, jak to dopadlo!!
@Muška89 A ty se taky drž. Chla, co má doma milující manželku a 6ti týdení miminko a udělá tohle je deb.il - drž se a pevné nervy ![]()
@nostress
No tak historky o kamarádech si muze nechat, ty zazdil kdyz tvrdil ze tam vůbec nikdo nebyl a porad byl jen sám… Uz to je mi divný…
@nostress píše:
Přečetla jsem to až do konce, i když chvilkami s obtížemi.No co na to říci? Ty víš už sama, jaká je situace, takže záleží jenom na tobě, jak se k tomu postavíš. Jestli to budeš chtít řešit, ale chomáč zrzavých vlasů a tampóny na odlíčení nejsou pádné důkazy. On může říci, že tam měl třeba kamaráda s přítelkyní, nebo si něco vymyslet. Spíše bych si na něj dala pozor, a jestli by jsi měla pádné důkazy jeho nevěry, pak už záleží jenom na tobě, jak to budeš chtít řešit.
No jo, koukam ze vztek a automatický našeptavač slov udělaly svoji praci. ![]()
No od ted nikam sama nejedu, dalsi záhady v baráku se dočká nechci.
Asi ted už nebudu tak tolerantní a budu si vic hlídat co se děje. Debilita mi prijde i nechávat za sebou viditelný stopy, nebo to byla schvalnost??? ![]()
@Muška89 píše:
No jo, koukam ze vztek a automatický našeptavač slov udělaly svoji praci.
No od ted nikam sama nejedu, dalsi záhady v baráku se dočká nechci.Asi ted už nebudu tak tolerantní a budu si vic hlídat co se děje. Debilita mi prijde i nechávat za sebou viditelný stopy, nebo to byla schvalnost???
Pokud ti bude chtít být nevěrný, tak ho neuhlídáš. Nemůžeš s ním být 24 hodin denně.
Věrnost se nedá dokázat. Buď si věříte, nebo ne. Debilita je taky možná, a schválnost/od dotyčné zrzky/ se taky nedá vyloučit.
@Muška89 píše:
No jo, koukam ze vztek a automatický našeptavač slov udělaly svoji praci.
No od ted nikam sama nejedu, dalsi záhady v baráku se dočká nechci.Asi ted už nebudu tak tolerantní a budu si vic hlídat co se děje. Debilita mi prijde i nechávat za sebou viditelný stopy, nebo to byla schvalnost???
Konkrétní názor na schválnost psát nechci, nechci Ti ještě víc ubližovat. Je smutný, že jsou toho (nejen) muži schopný…
Je to fakt děs. ![]()
Držím palce, ať Ti malá dopřeje dost sil ![]()
@Anonymní píše:
Moc děkuji za zprávy od každého z vás jsem si vzala něco. Momentalne přišel z prace a delam jakoby nic. Vim ze večer to na me zase padne říct, nerict. Kdybych neřekla tak bych opet probrečela a nespala celou noc a proto si s nim promluvim tak jak jste mi radili. Jak to dopadne to nevím, jen doufám, že mi řekne pravdu. Ještě jednou moc děkuji.
Kdyby náhodou, tak hypotéky se neboj. Dneska už to není jako dřív, můžete kdykoli dat dum do prodeje a hypo se doplati z peněz od kupce, zbytek si rozdelite a jdete každý svou cestou. Finance a hypotéky jsou můj denní chleba, takže řešení vždy je. Jestli někdo říká že to nejde, keca. My hypo máme taky, jen o trochu komplikovanější ale i na to je řešení…