Nevím jak dál - takhle už nemůžu

Anonymni
17.9.08 15:17

Nevím jak dál - takhle už nemůžu

Ahoj,
vím, že v současné době asi není přiznivá doba na založení diskuse inkognito a ještě na takové téma vzhledem k aféře falešné identity, ale prostě nevím, jak dál a už dlouho uvažuju, že sem napíšu. Na emiminu jsem už několik let a tak vzhledem k následujícímu textu asi pochopíte, proč nejsem přihlášená.

Píšu proto, že jsem sama ze sebe v koncích a nevím, jestli hledám radu (je-li nějaká) nebo jen to jen potřebou se vypsat a uspořádat si své myšlenky. Předem se omlouvám, pokud to bude trochu zmatené, ale sama v tom mám zmatek a navíc ve slohu jsem nikdy právě neexcelovala.

O co jde? Mám báječného manžela, mám zdravé dítě, práci, která mě relativně baví, občas nějaké problémy, ale ty má každý, prostě normální život, řekli byste, že budu šťastná, ale ne - necítím se šťastná :-(
Jsem „bi“ a dost dlouho mi trvalo, než jsem se s tím svěřila manželovi. Vzal to tak, jako asi většina chlapů - chtěl by trojku, ale to já nechci. Tak jsem zalhala, že mi stačí představy, ale ony mi už stačit přestávají. Po sexuální stránce mi prostě chlap nestačí a chtěla bych jen „já a ona“. Ale hlavně je tu problém především proto, že je tu Ona.

Mám kamarádku, se kterou se znám poměrně dlouho, seznámila jsem se s ní v době, kdy jsem se seznámila i se svým manželem a tak jsem si společně prošli mou svatbou, mým i jejím těhotestvím i mateřstvím. Nebydlíme sice v sousedství, takže se nevídáme až tak často, ani spolu nepodnikáme žádné velké akce, ale víme, že když je potřeba, jsme tu jedna pro druhou na popovídání a radu u kafe nebo po telefonu … jsme jedna pro druhou jako sestry - bohužel.
A v tom je právě ten problém. Ona o mé orientaci nic neví (to je jedna z mála věcí, které o mě neví) a od první chvíle mě k ní táhne víc než jen přátelství. Často, když jsme spolu, přemýšlím o tom, jaké by to bylo chytit jí za ruku, políbit, obejmout … myslím na ní i při sexu s manželem, maluju si scénáře, jak se jí svěřím a zjistíme, že obě chceme totéž a jaká to bude krása, ale nikdy se k ničemu nezmůžu. Nikdy ani dřív jsem nebyla ta, která by oslovila ženu - vždy jsem byla v tohle směru pasivní a čekala kdo osloví mě. Nevím jak na to, jak zjistit, zda je na tom stejně, mám strach a strašnou touhu zároveň. Jak se jí mám zeptat na něco takového a nebýt za blázna nebo za příliš troufalou.

V první momenty našeho přátelství jsem to v sobě potlačila, protože jsem v manželovi cítila toho pravého partnera pro život - a taky že on takový je a nechtěla jsem nic pokazit. A vlastně od té doby jsem s žádnou ženou nic neměla, nejsem zastáncem nevěry, ale teď jsem se dostala do situace, kdy prostě nevím.

Strašně moc to chci aspoň zkusit, nechci se trápit tajením svých pocitů a nechci ani ztratit kamaráku - jde to vůbec? Manžel říká, že úlet s ženou by mi odpustil, ale bylo by to tak opravdu? Má smysl riskovat manželství, pokud by mezi mnou a kamarádkou skutečně něco proběhlo? Nebo mám celý život žít v odříkání a trápit se? Neumím si představit jinou ženu. Jsem z toho v koncích, nikomu jsem o tom neřekla, nikdo o tom neví a já to v sobě už tak dlouho dusím, že mám pocit, že se zblázním. S mou „bývalou“ jsme se rozešly ve zlém, a tak za ní pro radu jít nemůžu.
Vím, že bych měla všechna pro a proti zvážit a pak se podle toho rozhodnout, ale já bych chtěla něco, co možná ani nejde. Sama si v duchu odpovídám, že jsem blázen, chtít něco měnit, měla bych být ráda za to co mám, ale to je rozum … srdíčko prostě neposlouchá a jede si pořád svou.

Nevím, jestli se dá něco poradit. Nevím, jestli mě neodsoudíte. Nevím, jestli se tu třeba nenajde nějaká osoba, která zažila něco podobného a může mi říct, jak se zachovala, nebo jak to dopadlo. Jen se prostě potřebuju svěřit a děkuju za tu možnost i za to, že jste dočetli až sem.

Anonymní (zakladatelka)

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

9867
17.9.08 15:25

Podle IP se fakt nejedná a akci typu Markýsek, píšu to jen pro pořádek a pro odpovídající.

Za sebe ti neumím poradit, je mi to líto. Musí to být dost depresivní, chtít něco a riskovat, když máš vlastně vše.

L.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
17.9.08 15:36

Ahojky,
normálně bych se ji svěřila jako kamarádce že jsi bi, jen bych neříkala že se jedná o ni. Klidně jí řekli vše co tě trápí, jestli je to dobrá kamarádka pochopí tě a poradí. Uvidíš co ti na to řekne, snad pak sama vycítíš jestli je rozumné říct jí že se jedná o ni.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
17.9.08 15:38

Ahoj zakladatelko.
Neumím ti poradi, jen ti chci napsat, že jsem na tom podobně jako ty. Jenže v mém životě žádná ONA není.
Dřív jsem si myslela, že je to jen nějaký můj vrtoch, ale už si jsem úplně jistá, že jsem „bi“. Taky nevím, co s tím, zatím to řeším představami, koukáním na fotky a filmy.
Manžela miluji, je skvělý, mám bezvadné manželství, bezva děti...... ale něco mi v sexu prostě chybí :-(
Držím palce!

I já jsem dlouholetá emiminačka, ale nyní, promiňte mi, píšu anonymně.

Bi anonymka č.2 :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
17.9.08 15:54

Lesino - děkuju za tvůj komentář, pokud by bylo třeba, jsem ochotná poslat ti sz, pro ujištění, že to není blamáž.

Anonymní jedna - mám obavu, že jak o tom začnu, bude to na mě poznat a tak jsem se tomu tématu zatím prostě zdaleka vyhýbala

Anonymní „bi2“ - a svěřila ses manželovi? mě to na nějakou dobu docela pomohlo, ale když Jí pořád vídám, je to těžké - takovou dobu mlčet

A. zakladatelka

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
17.9.08 16:04

Ahojky,

přidávám se do klubu :) S manželstvím i s dítětem všechno v pohodě, ale když se dívám na péčko, během okamžiku mě vzruší pouze lesbické hrátky. Při masturbaci si taky téměř výhradně představuju, že to dělám s nějakou ženou (většinou anonymní). Párkrát už jsem se milovala virtuálně po chatu s jinou, ona potom chtěla schůzku, ale toho už jsem se nějak bála, nevím proč. Přitom jsem spíš taky pasivní, spíš očekávám, že ona-někdo přijde za mnou a začne sama…moc bych to chtěla zažít, ale sama si prostě nezačnu…i když možná někdy seberu odvahu… :)
Já bych spíš s tvou kamarádkou byla opatrnější. Asi bych jí to neřekla přímo, protože pokud by byla opačného názoru, tak by se mohla „zaseknout“ a možná se ti i začít stranit. Ale pokud jste opravdu tak dobré kamarádky, nenarazily jste někdy při povídání na podobné téma? Zkusila bych to opatrně zjistit, něco nahodit, tak, abys z ní nenápadně vytáhla její názor na lesbický vztah nebo milování.
A pokud by k tomu nakonec došlo (ať už s ní nebo s jinou), já osobně bych se manželovi nejspíš nikdy nesvěřila. On tedy ani o mých touhách neví. A abych to tak nějak uzavřela, jsem toho názoru, že život je krátký na to, abychom nezkusili to, po čem tak moc toužíme. Takže opravdu doufám, že k tomu najdu dřív nebo později odvahu i já :)
J.

  • Nahlásit
  • Citovat
792
17.9.08 16:17

AHoj anonymky .-) podle mě je docela dost důležité to - že si to vůbec umíte přiznat. To je první krok k tomu - s tím něco udělat- Ať už to zůstane ve vás - nebo své touhy zrealizujete…

Co se týká rad - tak je těžko radit… spíš bych reagovala na to, co psala tuším Lesina - větu - že je těžké chtít něco - a riskovat vše… podle mě vše žena , která je evidentně bi - nemá… ale je fakt, že realizaci bi vztahu - může svůj dosavadní život riskovat. To ale záleží na okolnostech, jiné ženě, svém partnerovi apod…

Podle mě je fakt -že ženy často přitahují jiné ženy - naprosto častý, přirozený a nevidím na tom absolutně nic zvláštního.

Kamarádce bych to na sebe klidně práskla:-) tedy, pokud není extrémně prudérni.

Já osobně ženský zbožňuju, ale žít bych s nima nechtěla :-))) na to halt potřebuju toho samce.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
17.9.08 16:55

Přemýšlím o tomhle problému a uvědomila jsem si jedno.

Osobně nemám s hetero, homo nebo bisexuální orientací kohokoli problém, ale vždy jsem předpokládala, že tam vztaky fungují stejně jako u většinové populace. Ono je podle fakt jedno, jestli jsou doma dva nebo dvě, hlavní je jejich ochota vztah udžovat a rozvíjet.

No a vždy jsem předpokládala, že bisexuální osoby se prostě zamilují do muže nebo ženy - a z tohoto hlediska bych se na to dívala asi podobně, jako když zakladatelka pokukuje po druhém muži, ne? Pár diskusí na toto téma tu bylo, většina radila opatrnost.

Nebo jde jen o touhu po nepoznaném = sexu se ženou?

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
17.9.08 16:55

Přemýšlím o tomhle problému a uvědomila jsem si jedno.

Osobně nemám s hetero, homo nebo bisexuální orientací kohokoli problém, ale vždy jsem předpokládala, že tam vztaky fungují stejně jako u většinové populace. Ono je podle fakt jedno, jestli jsou doma dva nebo dvě, hlavní je jejich ochota vztah udžovat a rozvíjet.

No a vždy jsem předpokládala, že bisexuální osoby se prostě zamilují do muže nebo ženy - a z tohoto hlediska bych se na to dívala asi podobně, jako když zakladatelka pokukuje po druhém muži, ne? Pár diskusí na toto téma tu bylo, většina radila opatrnost.

Nebo jde jen o touhu po nepoznaném = sexu se ženou?

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
17.9.08 17:08

Lusie - myslím, že jsi to vystihla, v mém vztahu s manželem prostě vše nemám, bohužel :-(
Nedovedu se vžít do něčeho co neznám, tudíš do ženy, které jiné ženy nic neříkají a situace, kdy to na ni někdo vybalí (navíc dlouholetá kamarádka)s tím, že ona je předmětem její touhy - proto s tím tolik váhám, bojím se, jak by mohla reagovat.

Co byste např. udělaly vy, kdyby se vám něco takového stalo?

Anonymní - u mě se nejedná o touhu po nepoznaném, zkušenosti ze vztahu se ženou už mám, ještě z doby před manželem. Vzhledem k tomu, že ho miluju, jsem se už v počátku vztahu rozhodla náklonost ke stejnému pohlaví v sobě potlačit, ale jak jsem psala, trvá to už několik let a ta touha je ve mě pořád, žena mi prostě chybí

zakladatelka

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
17.9.08 17:36

Mám podobný problém, jen s tím že není další ona, ale on.
Nechci riskovat manželství, ale touha po tom druhém muži je velmi silná. Navíc já vím že kdybych tomu druhému naznačila, dopadlo by to nevěrou, a ta by manželství asi zabila.
Myslím že je třeba si položit otázku co by se stalo kdyby ona kývla na tvůj návrh? Co by bylo dál? Co v případě kdyby to bylo fajn? A co kdyby to fajn nebylo?
N.

  • Nahlásit
  • Citovat
435
17.9.08 17:47

Milá anonymní.

Já se ženami zkušenosti také nějaké mám, ale to už z doby před dětmi a já jsem zjistila, že je to dobré zpestření, ale víc mě pořád přitahují chlapi.

V tvým případě radím se kamarádce svěřit, třeba jen tak mimochodem u skleničky že se Ti líbí i holky a uvidíš…

Pokud se jedná o takovéhle stadium že je to jen tahle konkrétní ONA a nikdo jiný a stalo by se, že ona na Tvůj návrh přistoupí, jsi si jistá, že by to manžel ustál kdyby zjistil že má „konkurenci“.

V Tvém případě bych opravdu zvážila pro a proti a zapřemýšlela nad tím co by bylo kdyby…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
17.9.08 20:23

Ahoj,

tak já jsem to své nejlepší kamarádce kterou znám už skoro 20 let řekla. Nešlo tedy vyloženě o to že se mi líbí a chtěla bych s ní mít sex, mám manžela a tři krásné děti, manžela miluji nade vše, ale chtěli jsme zkusit sex ve třech a já navrhla jí. Je pravda že jsme spolu prožily celé dospívaní takže i za mlada na různých oslavách v rámci „zábavy“ proběhla nějaká ta pusa ale jen z legrace. Byla trochu překvapená ale vzhledem k tomu že se známe opravdu dobře, témata sexu mezi náma nejsou tabu, tak se ani neurazila ani nenaštvala. Probraly jsme to u kafe a dohodly se že do toho raději nepůjdeme aby to nějak naše přátelství nepoznamenalo. Všechno v klidu, střízlivě a pobavila mě že kdyby chtěla ona s manželem někoho do trojky tak by mi taky určitě řekla.

Asi Ti to milá anonymní moc nepomohlo, u nás to nebyly city ale jen zpestření. Jestli jsi to už řekla manželovi, který je určitě v tuto chvíli pro Tebe důležitější než ona kamarádka, nebála bych se to říct i jí.

Sorry že anonymní ale je to citlivé téma

:wink:
  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
17.9.08 20:47

Ahoj, tady anonymka Bi č.2

Zakladatelko, přímo jsem to manželovi neřekla, ale nemohl nevidět, že mně daleko víc vzrušují části filmů, kde jsou dvě hezké ženy, než části, kde to žena chlapovi kou..
Ví, že mě pohled na to vzrušuje, ale nevím, jestli tuší, že tak moc toužím to zkusit opravdově.

Přímo jako za mně mluví anonymka (st 17. září, 2008 16:04 ), která se přidává do klubu...... :wink: taky si představuju neznámé ženy při masturbaci. Na chat jsem to chtěla zkusit, ale ty dotyčné hned chtěly fotku a setkat se a to jsem nechtěla.

LUSIE, jo, jak píšeš, ženy se mi líbí, ale chci žít s chlapem. I toho samce potřebuju :wink: :lol:

A pro anonymní (st 17. září, 2008 16:55 ) - jo, mám pocit, že je to i touha po nepoznaném. Stejně jako jsem kdysi toužila po milování s mužem, když jsem ještě byla panna, tak stejně teď toužím po milování se ženou.
U mě osobně je to opravdu jen o sexu, ne o nějakém soužití a lásce. Ale trojku nechci, to ne. Chci být u toho s ní sama..... :oops:

Ahojda, Bi č.2

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
17.9.08 22:13

Anonymní (st 17. září, 2008 20:23)
Já manželovi řekla, že jsem bi, ale neví, že existuje nějaká Ona, respektive on ji zná, ale netuší, co k ní cítím.
Někdy lituju, že jsem mu o své orientaci řekla, protože se vrací k tématu trojky, ale to nechci a hlavně mu oponuju, že kde bychom někoho sehnali - přeci si nebudeme platit ku.. :roll: ale na druhou stranu předstírat i před manželem, že mi ženy nic neříkají, to bych nedokázala. Vtipné je, když společně hodnotíme ženské v tv - máme úplně odlišný vkus :D
Stačí, že to tajím před rodinou, před našimy známými a vlastně úplně všemi.
Ani nevím proč, ale necítím se na to, aby se to o mě vědělo třeba v práci nebo mezi ostatními kamarády. Navíc takhle když třeba ohodnotím nějakou holku jak vypadá, jestli je sympatická a tak, nikdo za tím nic nehledá, mám obavu, že pak by se to změnilo :-(

Kamarádce se to bojím říct hlavně proto, že za ta léta jsme se spolu hodně sblížily a já bych nerada o to přátelství přišla v případě, že se jí moje náklonnost nebude líbit.

Pokud by (kéž by) došlo k tomu, že mě neodmítne, nevím, co by bylo dál, asi bych na ní hned skočila :lol: ba ne.
Doufám, že naše kamarádství by se prostě obohatilo o milování - nevím co by bylo dál, těžko to můžu vědět, protože jsem nikdy nic takového nezažila, ale doufám v to, že bychom to uchovaly na téhle rovině - já i ona máme své rodiny a já nechci bořit ani tu mou ani její.

Povahově se k sobě dost hodíme a těžko říct, jak by to bylo, kdybych jí potkala dříve než mého manžela, třeba bych teď žila s ní, ale stejně jak už jste psaly vy, potřebuju i toho chlapa, takže bych tu asi psala, že mám partnerku a existuje jakýsi On … těžko se to vysvětluje a ještě hůř se mi to skládá v hlavě … každopádně mám pocit, že mi to pomáhá v jedné věci - líp se mi teď formuluje to, co k manželovi a k ní cítím a vím i jaký je mezitím rozdíl. Taky mám víc odvahy se zeptat, ale kdoví co bude až jí uvidím, kdybychyby, jsem v hodně věcech srab

Manžel i dítě už spí, tak jdu za nima, dobrou
zakladatelka

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama