Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevím, jak dál, klesla jsem na dno - miminko se nedaří
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.10.12 17:28
@Anonymní píše:
Ahoj,nevím, jak dál.
Miminko se nam nedaří. Nevím proč… Já jsem se na nej strasne upla, snazila jsem se, jedla spravne, vitaminy, ovulace. Mezi tim to asi pritele prestalo bavit, najednou mi rekl, ze se nudí, že chce chodit na cvicit a na fotbal a jezdit s kamaradama…
Ja se citim sama. Celozivotním cilem meho zivota bylo dodelat VS, kterou jsem skutecne pred 14 dodelala. Cekala jsem, že se mi uleví, ale nic. Naopak jsem porad sama doma, jen uklizim a varim. Praci nehledam, protoze mame firmu, o tu se staram z domova, pár hodin denne. Z domu se ale taky nedostanu, nic se mi nechce, ani chodit cvicit, ani na nakup, nic. Prijdu si jak idiot, casto premyslim, co vlastne mam s tim zivotem delat, ze je to zbytecny cely. Ze by bylo lepsi to proste vzdat.
Jsem nestastna, sama, bez ditete.
Je mi jasny, ze mi napisete at se seberu a neco delam, ale ja vubec nevim, kde zacit. Vím, že se mi nic tak desneho nedeje v porovnání s ostatními. Ale ja proste brecim třeba 5 hodin denne, nechceme se mi ani vstavat z postele a vecer nemuzu dlouho spát. Porad mam oci zalité slzami. Premyslela jsem, jestli tohle neni deprese, nevím. Jak se dostat z toho zacarovanyho kruhu? Mely jste neco podobneho? Jak jste se z toho dostaly?
Díky za přečtení
No jo, to bude asi deprese. To pak asi tělo ani nemůže otěhotnět, musí být v psychické a fyzické pohodě. Musíš si najít nějakou náplň života, dítě přijde, až budeš v pohodě. Jo a chlapa bych si napřed vzala - jsem asi staromódní, ale věřím na to, nechápu, jak lidi můžou plodit děti a nebrat se. Jasně, záruka to není, ale je to mnohem větší jistota.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.12 17:33
Mně to jako deprese připadá (ale jsem teda laik)… radila bych ti vyhledat odborníka 
myslím, že je důležité teď dát do pořádku psychiku (a obávám se, že jestli to je tak, jak píšeš, tak to asi jinak než s odborníkem nepůjde) 
mrkni se na tohle: http://www.ceskatelevize.cz/…e-trojanove/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Misuldy
2.10.12 17:34
Budeš se muset upnou na něco jiného a začít dělat něco podobného jako tvůj přítel… prostě odreagovat se. Jeďte na dovolenou, s kamoškama udělej dámskou jízdu, cvič, nebo maluj nebo nevím co tě baví… nebo bavilo než jsi třeba dodělal VŠ…
- Citovat
- Upravit
2.10.12 17:34
Ahoj jsi moc na mimčo upjatá, a když teď se ničím nezabavíš nic se ti nechce myslíš že mimčem se to zpraví? A navíc přítel pořád někde, pak bude na to zvyklej a na dítko a domácnost budeš zas sama, to není řešení! Kolik ti je? Najdi si co te bude bavit, podnikej něco s přáteli, a neužírej se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.12 17:35
Ahoj jsi moc na mimčo upjatá, a když teď se ničím nezabavíš nic se ti nechce myslíš že mimčem se to zpraví? A navíc přítel pořád někde, pak bude na to zvyklej a na dítko a domácnost budeš zas sama, to není řešení! Kolik ti je? Najdi si co te bude bavit, podnikej něco s přáteli, a neužírej se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.12 17:36
Ahoj jsi moc na mimčo upjatá, a když teď se ničím nezabavíš nic se ti nechce myslíš že mimčem se to zpraví? A navíc přítel pořád někde, pak bude na to zvyklej a na dítko a domácnost budeš zas sama, to není řešení! Kolik ti je? Najdi si co te bude bavit, podnikej něco s přáteli, a neužírej se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sayonare
2.10.12 17:36
Doporučila bych ti vyhledat odbornou pomoc, třeba psychologa, aby tě nastartoval, abys fungovala normálně, protože tím co děláš teď, se nikam neposuneš
- Citovat
- Upravit
2.10.12 17:41
Tak člověk se nemůže upnout na to co nemá nebo co se nedaří i když jak čtu je to u tebe asi moc těžké.
Možná bych zkusila psychologa..ten možná dokáže ukázat i jinou cestu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.12 17:41
Ahojky, taky to vidím na depresi… zkusila bych zajít za psychiatrem - není to nic strašného ba naopak, také jsem k němu chodila.
Jsi znuděná životem a neužíváš si ho.. najdi si koníčky, něco, cokoliv.. těžce se radí.
Chtělo by to nějakou kamarádku, která by tě vrátila do života.
Ale jak jsem psala viz výše.. zajdi si k psychiatrovi, deprese je nemoc a sama se z toho jen těžko dostaneš.
Držím pěsti ať se dáš do kupy a užíváš život plnými doušky 
. Až budeš v pohodě, tak příjde i to mimi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.12 17:44
Uvidíš, že miminko se časem povede, jen na to nesmíš neustále myslet. Znám tolik případů, kde to furt nešlo až to nakonec vzdali… no a zanedlouho bylo zaděláno 
Musíš se uvolnit, najít si nějaký koníček, nestresovat se tím. Hodně pomáhají na psychiku zvířata. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.12 17:44
Těžko říct, musíš posoudit sama, ale možná nějaká porada s odborníkem by na škodu nebyla. Je chyba se na dítě upnout - přijde až bude tělo psychicky naladěné a ty to možná nejméně čkat. Co třeba svatba? Plánování a zařizování by tě mohlo „zaměstnat“. Nebo máš ráda zvířata? Já když chtěl mimčo, pořídila jsem si štěně ( na dítě ještě nebyla dobrá doba). Hafany teda miluju, tak se mi splnil sen a když přišla znovu touha, pořídila jsem ještě druhého. Na dítě jsem si počkala cca 5let. Prostě hledat i jinou zábavu. Můžeš mít „depku“i z dodělané školy - na mě to dost dopadlo, co vlastně budu dělat - škola hotová, práci nemam atd., prostě divná situace - do té doby jsem furt jela a najednou nic. Pokud je práce ve firmě na pár hodin, co třeba i nějaký poloviční úvazek?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.12 17:47
Vyhledej odbornou pomoc, dřív než se v tom utopí i celý váš vztah Prostě to nejde jak jsi si přála a „zhroutil“ se ti svět. Ty to tak vidíš, ale není to tak, jenom potřebuješ, aby tě někdo navedl správným směrem Miminko určitě také přijde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
adela79
2.10.12 17:47
Kup si psa, jestli budete schopni se s přítelem vůbec o něho postarat. Jinak mi připadne, že se strašně nudíš. Nemáš už žádný cíl, viď?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.10.12 17:51
Děkuji za postrehy.
No kamaradky o tomhle nevedi. Ja se starsne stydim, to nekomu rict. Kazdy mi rekne, co tobe chybi… I vlastni mame to nechci rict, vztahy nemame moc otevrene, nepochopila by to. Pritel me taky nechape, spis to ted uz skryvam. Casto mam oci plny slz, boli me naprsou, takova zvlastni uzkosta chce se mi brecet a on si niceho nevsimne. Dnes prisel, najedl se a sel. S kamaradkou jsem mela jina na vino a zrusila mi to pred hodinou.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
nevím, jak dál.
Miminko se nam nedaří. Nevím proč… Já jsem se na nej strasne upla, snazila jsem se, jedla spravne, vitaminy, ovulace. Mezi tim to asi pritele prestalo bavit, najednou mi rekl, ze se nudí, že chce chodit na cvicit a na fotbal a jezdit s kamaradama…
Ja se citim sama. Celozivotním cilem meho zivota bylo dodelat VS, kterou jsem skutecne pred 14 dodelala. Cekala jsem, že se mi uleví, ale nic. Naopak jsem porad sama doma, jen uklizim a varim. Praci nehledam, protoze mame firmu, o tu se staram z domova, pár hodin denne. Z domu se ale taky nedostanu, nic se mi nechce, ani chodit cvicit, ani na nakup, nic. Prijdu si jak idiot, casto premyslim, co vlastne mam s tim zivotem delat, ze je to zbytecny cely. Ze by bylo lepsi to proste vzdat.
Jsem nestastna, sama, bez ditete.
Je mi jasny, ze mi napisete at se seberu a neco delam, ale ja vubec nevim, kde zacit. Vím, že se mi nic tak desneho nedeje v porovnání s ostatními. Ale ja proste brecim třeba 5 hodin denne, nechceme se mi ani vstavat z postele a vecer nemuzu dlouho spát. Porad mam oci zalité slzami. Premyslela jsem, jestli tohle neni deprese, nevím. Jak se dostat z toho zacarovanyho kruhu? Mely jste neco podobneho? Jak jste se z toho dostaly?
Díky za přečtení