Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Leenvecka já jsem třeba divná že něco jim a něco ne.. Jak píšete tvaroh - tvarohova pomazánka ano ale třeba koláč, nebo ochucené tak ne.. Špenát miluju, mrkev. Ale fazolky ne, ty vybiram i z Polívky.. Já když sem sama takk si vařim třeba kuskus s rajčaty a sýrem. Mám ráda všechny druhy sýra ale zase třeba salámy, šunky ne.. Nebo zelí ne a segedinsky guláš ano…
Já mám ráda pikantní jídla a italskou kuchyni a ostatní z rodiny ne takže se vaří to co ji většina.
Asi bych do jídla nijak nenutila, nediskutovala, max zakázala to ofrňování. Sněz si co chceš a šmitec..
Babička mi vyprávěla, že jí jako malou do jídla maminka nutila, a nese si to v sobě celý život.
Možná bych ale podstoupila nějaké vyšetření…ať už nějaké rozbory nebo psychologa. Případně poprosit člověka, kterému věří, aby si s ní na to téma promluvil. Zeptat se proč jí to nechutná atd… Ať ale nenutí svoje názory. I když si nejsem jistá, jaký výsledek by to mělo u takhle malého dítěte, aby se nesekla ještě o něco víc.
Beru to podle sebe, páč ani já nebyla nikdy velký jedlík. Od mala jsem se ve všem masu pitvala, v 16 letech jsem ho přestala jíst úplně a stala se vegetariánkou. Do jídla mě ale nikdy nikdo nenutil (pominuli školu a školku, kde jsem třeba maso schovával pod kaši, protože tam nikdo na vybranou nedával).
I teď mám ale ke zbytku jídla dost velký odpor, kolikrát je mi špatně, a říkám že kdybych přežila bez konzumace potravin, žiju jen že Slunce klidně hned:D. Jím jen proto abych přežila, málokdy mám z toho požitek. Na rozbory jsem ale nikdy nešla. Nevím, jestli to způsobuje nedostatek něčeho či nějaká intolerance na nějakou potravinu. Proto bych volila asi tuto možnost jako první. Rozbory. Pak s tím jde pracovat dál.
@Eelinna píše:
@Leenvecka já jsem třeba divná že něco jim a něco ne.. Jak píšete tvaroh - tvarohova pomazánka ano ale třeba koláč, nebo ochucené tak ne.. Špenát miluju, mrkev. Ale fazolky ne, ty vybiram i z Polívky.. Já když sem sama takk si vařim třeba kuskus s rajčaty a sýrem. Mám ráda všechny druhy sýra ale zase třeba salámy, šunky ne.. Nebo zelí ne a segedinsky guláš ano…
Já mám ráda pikantní jídla a italskou kuchyni a ostatní z rodiny ne takže se vaří to co ji většina.
Když si sama variš, tak je to fuk. Horší by bylo, kdyby kolem tebe někdo musel skákat. ![]()
@Uslava naštěstí umím vařit sama, ale jsem ráda když nemusím a mamka uvaří co mám ráda. Jinak když vaří co nejím tak to respektuji a dám si třeba jen bramborou kaši nebo suchý knedlík… ![]()
@Eelinna píše:
@Uslava naštěstí umím vařit sama, ale jsem ráda když nemusím a mamka uvaří co mám ráda. Jinak když vaří co nejím tak to respektuji a dám si třeba jen bramborou kaši nebo suchý knedlík…
Jo to je fajn. Tak se to dá taky dělat. Ale jako vařící matka od rodiny ti můžu říct, že je hrozný vařit každému členů rodiny něco jiného. U nás to naštěstí není, ale máme to v pribuzenstvo a kuchařka je z toho na palici. Tak je dobře, že umíš vařit.
Já bych jí teda nenutila, rozhodně bych jí nevyhrožovala. Ale přestala bych to jídlo řešit, nerozebírala to pořád, nekomentovala, nelamentovala nad tím. Snažila bych se jí věnovat víc pozornosti (bez souvislosti s jídlem).
Mám také syna nejedlíka, ale proti tvé dceři jí normálně. Nicméně ho nikdy nenutím jíst, někdy sní celý talíř, někdy jen tři těstoviny. Max. nabídnu na ochutnání.
@Uslava upřímně bych nechtěla aby mi mamka vařila zvlášť, kdyby to dělala mě, chtěli by to i ostatní… A vaření mě baví takže si ráda uvařím
když je čas, volno, prázdniny vařím i pro sourozence a prarodiče. Máme to také v rodině že teta vaří pro jedno dítě něco jiného, pro druhé a pro ni. Takže tři obědy. Musí to být na hlavu.
Říká se nenutit, já děti taky nenutím (i když ony docela jedí), já sama jsem jedla špatně a jsem ráda, že mě nenutili… Ale to, co jsi popsala, je hrozný, bála bych se zdravotních potíží a kromě toho, vždyť ona musí mít už úplně stažený žaludek, to tělo si muselo úplně odvyknout něco zpracovávat… Zimomrivost, unavitelnost… Co celý den dělá, jestli ji unaví hodinová prochazka?
Nutila bych ji sníst od každého jídla dvě symbolické lžičky, bez vysvětlování, vyjednávání a přesvědčování. Nestrasila bych ji, prostě bych s jídlem přestala spojovat jakoukoli pozornost a emoce. Jenom aby si vůbec zvykla něco jíst. Dokud to nesni, nepůjde od stolu. Ať to bere třeba jako lék, kdyby měla antibiotika, taky to musí jíst, i když jí to nechutná.
Ahoj, zkusím na to jít cestou menšího řešení jídla a uvidíme. Ona se třeba už dopředu bojí, že ve škole bude určitý oběd a dopředu kvůli tomu pláče. Tak to mívala i ve školce. O anorexii ve smyslu že chce být štíhlejší silně pochybuju, ale úplně to nevylučuju.
Něco podobného má prý od útlého dětství manželova sestra. Tu tedy klasicky nutili a říkala, že to bylo hrozné. Povídala mi, že si mám představit, že mě nutí jíst něco naprosto nejedlého, třeba talíř hnoje. A říkají, ať to jím, že je to zdravé. Takto to prý ona jako dítě vnímala. Brr, hrozná představa! Nerada jí dodnes a to má přes 20. Takže já nejsem zastáncem tvrdého nucení.
Doktorka nedělala žádné rozbory, to až případně na ten podzim. Jenom předepsala B komplex.
@Eelinna píše:
@Netopirek ne nepřijde. Ale prostě nesnim co mi nechutná.. Víceméně sem jen na polivkach, přiloha a šťava… Nedonutim se k tomu.
Nedonutím se je jen výmluva. Jsi dospělá měla by sis říct dokážu to.
Já taky nesnáším kefir a donutime se každý den vypít hrneček. Nechutná mít to, ale vím, že mi to pomáhá, tak se donutim
@Anonymní píše:
Ahoj, zkusím na to jít cestou menšího řešení jídla a uvidíme. Ona se třeba už dopředu bojí, že ve škole bude určitý oběd a dopředu kvůli tomu pláče. Tak to mívala i ve školce. O anorexii ve smyslu že chce být štíhlejší silně pochybuju, ale úplně to nevylučuju.
Něco podobného má prý od útlého dětství manželova sestra. Tu tedy klasicky nutili a říkala, že to bylo hrozné. Povídala mi, že si mám představit, že mě nutí jíst něco naprosto nejedlého, třeba talíř hnoje. A říkají, ať to jím, že je to zdravé. Takto to prý ona jako dítě vnímala. Brr, hrozná představa! Nerada jí dodnes a to má přes 20. Takže já nejsem zastáncem tvrdého nucení.
Doktorka nedělala žádné rozbory, to až případně na ten podzim. Jenom předepsala B komplex.
Tak na těch krevních rozborech bych trvala hned, nechápu proč čekat.
@Eelinna píše:
@Uslava naštěstí umím vařit sama, ale jsem ráda když nemusím a mamka uvaří co mám ráda. Jinak když vaří co nejím tak to respektuji a dám si třeba jen bramborou kaši nebo suchý knedlík…
my takovým lidem jako ty říkáme nimralové - protože se nimrají v jídle. Jako absolutně nechápu, jak si dospělá ženská může pochutnat na suchým knedlíku?
To ti to opravdu reálně chutná nebo jen chceš zůstat hubená? Já být tvoje máma, tak ti to snad nacpu do krku, abys pochopila o jaký dobroty se ochuzuješ
. Měla by si se přemoct a ochutnat od každého jídla jednu malou lžičku, vsadím se, že najednou zjistíš, že je to dobrý a začneš to jíst
@Quinn7 nejsem hubená že bych byla jak tyčka, mám normální postavu. Moje mamka už to neřeší, rika že sem dospěla tak je ji to jedno. A ano suchý knedlík mi chutná a nejvíc jen suchá bramborova kaše ![]()
@Eelinna píše:
@Quinn7 nejsem hubená že bych byla jak tyčka, mám normální postavu. Moje mamka už to neřeší, rika že sem dospěla tak je ji to jedno. A ano suchý knedlík mi chutná a nejvíc jen suchá bramborova kaše
bych tě hnala
né dělám si srandu, ale zkusit si k tomu dát jednu lžičku omáčky by si opravdu měla. Ono v suchým knedlu a kaši zrovna moc vitamínu není. Já tedy osobně nesnáším „dusilky“ takový suchý jídlo bych snad ani nepolkla.
@Quinn7
.
V dětství sem nejedla třeba dušené kedlubny a mrkev a teď to miluju asi jediný jídla co sem zkusila a fakt mi chutnali.. Vím že v tom nejsou žádný vitaminy. Mám nedostatek všech vitamínu a minerálů,,, ![]()
Zkusím třeba omáčku ale je málo které mi fakt chutnaj.. Když už si ji dám tak mi doma řeknou že moje jídlo na talíři vypadá hrozně, příloha a omáčku všechno dohromady zamícháne ![]()
Myslím že kdybych už bydlela sama, vařila bych si co mám ráda a jedla bych možná jinak ale stále by bylo plno věcí co ne