Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Období vzdoru?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
22.1.09 13:24
Období vzdoru?
Ahojte, 18 měs. syn v kolektivu dětí kouše a bije děti. Jak reagovat? Jak ho to odnaučit? Slíbí, že už něbudde a vzápětí kousne. Vím, že časem to přejde, ale stydím se chodit do MC a neustále jsem mu v patách, takže si ani chviličku neodpočinu. Nemáte nějaké fígle? Ještě dodám, že domlouvám, vysvětluju a někdy i plácnu přes ruku nebo i přes tvářičku (jemně), ale nepomáhá to. No a v poslední době začal odmlouvat, na všechno říká důrazné NÉÉÉÉ apod. Poradíte jak na něj?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.1.09 13:30
Zkus ho taky kousnout. Prý to někdy pomůže. Nebo vytrvat, jednou to pochopí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 13:35
Ahoj, mám o měsíc staršího Tobíka a nedokážu si teda představit, že bych se s ním snažila domluvit a spoléhat na to, že mi něco slíbí 
On teda moc ukecanej není, ale i tak…
Já teda malýho neplácám ani přes plínku ani nijak, dokonce i psa jsme přestali bít (jako ne že ho běžně mlátíme holí nebo tak něco, ale dostala za neuposlechnutí po zadku)… právě proto, že jsem nechtěla, aby to prcek bral jako normální věc.
Z jeho pohledu on nic špatného nedělá. Tobě se něco nelíbí - plácněš ho, jemu se něco nelíbí - plácne.
Tobíkovi vysvětlujeme, že udělal někomu bebí, že ho to těď bolí a má (třeba psovi, když na něj šlápne) udělat malá malá (pohladit). Prostě nabízíme jiný způsob jak reagovat, vysvětlujeme, když to nepomáhá, odtahujeme ho pryč - za současného řevu, ale to je jeho smůla. Některé věci dělat prostě nesmí. Že říká malej ne je podle mě normální, podle knížek se po 18m ochota ke spolupráci snižuje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 13:47
jejej co náš Tomík se nakousal… Už ho to naštěstí přešlo, ale bylo to k zbláznění, nepomohlo vážně nic, jen bedlivě hlídat a jak se k někomu skláněl tak rychle otrhnout aby nekousl. Oni to prostě nechápou proč se to nedělá. Mě takhle Toma, když byl miminko, cca 2měsíce, na pískovišti pokousala holčička Jo dneska se tomu směju, ale ona normálně přišla ke kočáru a to miminko, který jí nic nedělalo prostě kousla. No já to nechala být, nic tak hroznýho to nebylo, ale ten tatínek co ji tam hlídal byl jistě červený i na zadku a omlouval se mi ještě 14dní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 13:48
Ahoj, zažili jsme to samé - při příchodu na písek začal syn všechny děti bouchat, ubližovat jim. Řešila jsem to okamžitým odchodem domů. Příště jsem mu opět řekla, že jak začne někomu ubližovat, jde se domů. Takže se dost často stalo, že jsme na písku pobyli tak pět minut a s brekem odcházeli domů… Trvalo to asi půl roku (zhruba do těch dvou let). Teď má syn čtyři roky a ani mouše by neublížil (teda až na svou mladší sestřičkou, s tou se řežou pořád:-))).
Chce to jen trpělivost a hlavně důslednost!!
Zdraví
Gábina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 14:07
lacenka píše:
jejej co náš Tomík se nakousal… Už ho to naštěstí přešlo, ale bylo to k zbláznění, nepomohlo vážně nic, jen bedlivě hlídat a jak se k někomu skláněl tak rychle otrhnout aby nekousl. Oni to prostě nechápou proč se to nedělá. Mě takhle Toma, když byl miminko, cca 2měsíce, na pískovišti pokousala holčička
ano nechapou proto mi jeden psycholog na prednasce poradil abych ji ukazala jake to je- ze se to nedela proto ze to boli- placla me tak jsem ji placla taky- jinak fakt staci domluva takze na me koukala co ji to delam- prestala cca do ctyr dni 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 14:38
ano nechapou proto mi jeden psycholog na prednasce poradil abych ji ukazala jake to je- ze se to nedela proto ze to boli- placla me tak jsem ji placla taky- jinak fakt staci domluva takze na me koukala co ji to delam- prestala cca do ctyr dni
to jsem zkouela taky a vypadalo to jako hra na babu naše malá se prostě nechce dát a chce mít poslední slovo ale už jí to naštěstí přešlo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.4.18 20:42
Ahoj holky.
Mám teď problém s dcerkou, za dva měsíce dva roky. Doma je zlatíčko. Spíše klidná, oblékání jí nevadí, vlastně nic jí moc nevadí, když ji zavolám, dojde ke mne, udělá co chci… Problém je, že má ráda vodu, opravdu hodně, hodně moc. Nikdy jsem neviděla většího vodomila. Když jdeme na dvůr a malá uvidí konve s vodou, vrhá se k nim a když jí to zakážu, je řev.. šílený, histerický a nekonečný. Totéž venku s loužemi, u babičky s jezírkem a největší problém je na plavání. Chodíme už přes rok plavat, moc jí to jde. Umí se potápět, plave skoro sama ale jakmile po ní chci aby dělala něco co nechce ona, například skoky do vody(ačkoli je vždy milovala), nebo tancování s dětmi, semnou.. prostě cokoli co jsme vždy dělaly v bazénu a bavilo jí to, spustí histerák. Zmítá s sebou, prohýbá se do luku až se topí, mlátí se o kraje bazénu, pak si většinou stejně dá říct a baví jí to ale jen změníme činnost, spustí zase řev, no prostě jí nepoznávám a je mi strašně trapné co tam vyvádí. Ostatní děti spolupracují a matky na mne ke konci lekce už zahlíží.. instruktorka říkala že si tím více nebo méně projdou všichni. Dcera je z kurzu nejstarší, ostatní děti jsou tak o půl roku mladší. Říkala mi že jí mám nechat ať se vsteká, že sama příjde na to, že se naloká vody. Ale v tom je ten problém. V momentě kdy si lokne, ne že by dostala strach ale zlobí se ma mne že ji nepomůžu a vsteká se ještě více.. no prostě vůbec nevím co mám dělat. Plaveme jednou týdně a dnes to bylo po čtvrté co tohle dělala a hodně se to horší. nějaké rady??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.4.18 20:58
Podle me vzdor, mam doma to stejne, jen ne kvuli vody, kvuli cemukoliv:D taky to zaclo tak 2m pred 2. Rokem, nekdy je cely den na zabiti, jindy je cely den v pohode a chytne treba jen jeden hysterak kvuli uplne blbosti, ktery trva 20minut az hodinu, nepomuze v tu ranu nic, je v afektu, vse je spatne, zkousela jsem snad vse od rozmlouvani po studenou sprchu, nepomohlo nic, proste uz na to nijak nereaguju, nasadim spunty do usi a cekam az ji to prejde, ta emoce musi nejak projit, neudelate s tim nic, nevim kolik vam zbyva lekci, ale me by se to resit na verejnosti nechtelo, toto clovek snasi mnohem hur nez doma, takze nez by se to zas uklidnilo, bych na plavani nechodila, nemela bych na to nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.4.18 21:00
Každé dítě je jiné. Já bych jí taky nechal vyvztekat. Projevuje svou osobnost. Já to vidím tak, že si potřebuje otukat prostředí. Dal bych jí čas asi tak ty 4 lekce. Pevné nervy, mám něco podobného doma, jen chodí do pohybových her. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.4.18 21:06
@dedrichov ano, účelem kurzu plavání je naučit dítě plavat. Když spadne do vody, třeba jí to taky naštve ale vztekat se nemůže nebo se utopí. S tím se ztotožňuji. Ona plavat skoro umí, s,,ježkem,, plave uplně sama, potápí se do metru, proplouvá kruhem pod vodou atp. Jen když si zamane, začne histerčit protože zrovna chtěla lozit po plovoucím molu a nečekat až se na ní dostane řada, např.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.4.18 21:08
Mam doma take dvouletaka, ale vzteka se kvuli uplne vsemu.
Urcite bych nenechavala nalokat vody, mohla by se ji kvuli tomu pak bat cely zivot. To uz bych radeji na to plavani prestala na cas chodit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.4.18 21:09
@mrav píše:
Každé dítě je jiné. Já bych jí taky nechal vyvztekat. Projevuje svou osobnost. Já to vidím tak, že si potřebuje otukat prostředí. Dal bych jí čas asi tak ty 4 lekce. Pevné nervy, mám něco podobného doma, jen chodí do pohybových her.
Tak jsem ráda že nejsem jediná tak přeji také pevné nervy a budu čekat až to přejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Marie432875
25.4.18 21:13
A ja bych ji na tom plavani nechala dělat co sama bude chtít - pokud tim nenaruší program. Klidne ať se někde v rohu bazénu placa po svém, vždyť jde o zábavu a radost, ne povinnost… 
myslim, ze takhle malinke deti jsou na nějakou extra řízenou činnost proste malinke. Některé to zvládají lépe, jiné hur, někdy je dobry den a jindy proste naprd. Vubec se tim nestresuj, ze na tebe někdo kouká. Ty lidi jsou cizi, dcera je tvá - s ni komunikuj a soustred se na ni. A obecně radost z vody - no, můj syn (28 mesicu) ji taky miluje, kaluze ho přitahují jako magnet. Rad,,umyva” nádobí, Kdyz prší, říká,,prosim ven” - ma proste radost z vody. Pokud to jen trosku jde, necham ho, napustim mu lavorek, vezmu ven do deště…on je šťastný a to je důležitý.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
