Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak rozvíjet, učit, hrát si?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
21.1.09 23:54
Jak rozvíjet,učit, hrát si ?
Milé mamky, jak probíhá Váš „všední“ den s dítětem?
Malá bude mít za chvíli rok, je docela šikovná a vpodstatě si vystačí sama. A já mám pocit, že se jí málo věnuju. Vstáváme kolem 7:3O, tak hodinku poklízíme (ona mi „pomáhá“), pak snídáme, vypravujem taťku do práce… Kolem desáté „osiříme“, já vařim nebo něco kutim - Nikča si hraje sama (prohlíží knížky, štrachá hračky nebo šuplíky…) 11 - 13 spí, pak je oběd,jdeme ven.Když přijdem domů ,tak nevím, CO S NÍ ? Když jí čtu,tak mě vůbec nevnímá - jde jí hlavně o to, aby si knihu mohla SAMA prohlídnout, když jí něco ukazuju,tak se klidně otočí,sebere nejbližší věc a něco si žvatlá. Papír je podle ní zřejmě pouze na jídlo a pastelky slouží k otloukání všeho možného. Jediný, co se mnou dělá, je tancování , házení míčem a honění se kolem gauče. Ale tyto 3 činnosti se jaksi nedají dělat celé odpoledne. Co s ní mám teda „dělat“, když u ničeho nevydrží a navíc má teď nějaký vztekací období 
Ona si fakt vystačí úplně sama ( zrovna včera mi bylo celý den špatně, nemohla jsem skoro mluvit, natož se pohnout a Nikča si úplně vystačila),jenže já mám výčitky, že se jí nevěnuju a nepomáhám jí učit se a rozvíjet.
Taťka přijde v 18:30 a než jde malá spát,tak to je samý muchlání, ťuťání a ňuňání - no,nic „vývhovnýho“
Je to asi trochu trochu zmatený, ale snad to někdo pochopí a poradí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.1.09 01:09
Ahoj.Bud ráda že jsi hraje sama 
My děláme spoustu věcí
Matyášek je o trošku starší tak možná zvládne už víc věcí než vaše maličká ale vypíšu naše hry
Stavíme lego duplo
stavíme kostky na sebe
děláme ruzný bouračky s autama (holčičky si asi raději hrajou s panenkama,třeba krmit panenky by jí bavilo)
prohlížíme knížky
honíme se
honíme kočku
házíme si z balonem
pouštím mu na youtube písničky
tacujem
dáváme ruzný předměty do krabic a vyndaváme
dělám mu na zemi ruzný překážkové dráhy a on přez to chodí-leze
dám mu do hrnce těstoviny a měchačku a on vaří a přendavá to z jednoho hrnce do druhého
prohlížíme knížky
vkládáme ruzné vkládačky
učíme se části těla a zvuky zvířátek říkáme si básničky
mazlíme se
a ještě spousta jiných věcí na který si tet nevzpomenu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 01:35
Kamčo ,no právě : VY skládáte kostky, VY prohlížíte obrázky...... Jenže u nás MY něco děláme asi tak 2 minuty, ona si pak klidně odleze,takže JÁ stavím, JÁ prohlížím… a Nikča je někde za rohem, najde si nějakou jinou činnost a mě ignoruje. Když jdu za ní, že teda budem „dělat to její“ , tak je to zas nanovo - otočí se a najde si opět něco jinýho. Někdy mám pocit, že jí snad PŘEKÁŹIM 
Já jsem taky taková - všechno sama a nejlíp, už ve školce jsem byla hodně introvertní, ráno jsem čapla nějakou hračku (spíš která na mě zbyla) a v koutku jsem si tiše přemýšlela o chodu světa až do odpoledne.
Ale to jsem myslela,že se projevuje až u starších dětí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 07:49
Ahoj,
moje druha dcera je o malicka taky samostatna jednotka.
V roce je dobre zacit jeste s vkladackama. Jinak se ucila od starsi segry. Proste okoukavala. takze bych asi zkusila nejak inspirovat zpusobem, ze ty si budes hrat sama vedle ni. Zni to desne, ale mohlo by to fungovat. Ona sice bude vypadat, ze ji to nezajima, ale ver mi, ze vse odkouka a casem bude zkouset sama. V tomto veku staci, pokud vydrzi chvili aspon u nejake cinnosti, nemusi u vseho. My meli extrem. Dcera kazdou cinnost delala cca hodinu. Skladani kostek, cmarani na papir, atd. a nikdo tu cinnost nesmel prerusit, to byl desny rev. Takze bud rada…
Jeste me napada, ze v roce jsme zacinali s kreslenim prstovyma barvickama. Oni to decka spis patlaji po sobe nez na papir, ale to nevadi. Je to seznameni s barvama a casem se to upravi…
Terik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 08:24
Ahojky! tak u nás nějaké MY taky neexistuje. Kdyz něco děláme tak začnu číst, za chvíli mi jedna nebo druhá tu knížku sebere a řekne já sama, tak se zbalim a jdu pryč…a takhle je to pořád 
takže u nás o nějakým věnování nemůže být vůbec řeč,vždycky projevím zájem, ony to ocení ale to je všechno. nejradši mají asi činnosti venku, to jsou ochotný i si se mnou vyprávět nebo zpívat zase na druhou stranu jsem ráda, že nejsem ten druhý extrém že bych musela u nich pořád sedět a jsem občas ráda za trochu klidu, že si vystačí samy. M.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 08:38
AHoj Pehot,
nedalo mi ti napsat, asi před 2 měsíceme jsem zakládala téma co umí a neumí 10ti měsíční dítě, psala jsi mi tam 
Kubíkovi byl minulý týden rok a tvůj popis vašeho dne sedí na ten náš jak ulitý…Pořád taky tak nějak řeším jak zlomit prckův nezájem o cokoliv jiného než je kramaření, ale bez úspěchu.Minulý týden začal chodit, tak chodí sem a tam a pořád něco otevírá, zkoumá, ale že by vydržel u mě a chtěl něco prohlížet.....to ani ťuk.
Můj prcek navíc ani neříká máma,táta, jediné co umí je pápá a to jen ukázat. Radši už se ani neptám dětí v okolí co umí 
I jsem si myslela jestli špatně neskyší, ale to myslím že ne. Příští týden jdeme na roční kontrolu, tak se zeptám…
Tak jsem ti nepomohla, asi ani neuklidnila, ale nejsi v tom sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 08:41
Ahoj
Buď ráda,že si umí sama hrát.Některé děti to nedokážou.
MYslím si,že když nechce si s tebou hrát dlouho,tak to nevadí.Aspoň chvilku vydrží a za tu chvilku jí ty přece učíš.Třeba jí ukazuješ,jak postavit komín z kostek.To nevadí,že za chviličku jde pryč.Vuděla jak se to dělá a až bude mít chuť a náladu,tak si to sama vyzkouší.
Já kolikrát „špehuju“ za dveřmi,co děti dělají.Ode mě odešly a jsou nějací hodní…tak kouknu co dělají........Někdy vyvádí něco zakázaného (otrhávají kytkám listy…) a někdy si krásně hrají.Jako teď....... píšu tu a Radeček si hrál s krávou a říkal :„bú“.Když jsem koukla k němu dolů,tak se zasmál a pokračoval.Tak jsem mu řekla:„máš bů?Máš kravičku?.“ A byl spokojený.Teď vytahuje nové dudlíky z krabice.Jsou v origoš balení a to při mačkání tak „puká (?)“.Tak si pěkně hraje.Až ho to nebude bavit.Tak přijde a já půjdu s ním něco dělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 11:31
Čekala jsem, kdo co poradí, protože u nás je to totéž, jen je Linda už o kus starší… Od malinka věci přendavá (začalo to košíčkem s kolíčky), přenáší, vyndavá, vlastně je pravda, že se to dá nazvat kramařením… O knížky donedávna nejevila zájem (přesně tak, sedly jsme si k ní spolu, pojmenovaly jedno zvíře, vyrvala mi knihu z ruky, odhodila a odkráčela…). Kostky nestaví, stavím si je sama.
Je asi třeba si uvědomit, že dítě není jen naše (matek), ale že má půlku ze svého tatínka… A tím i kus jeho rodiny… Já svého muže miluju i přesto, že mi některé jeho vlastnosti lezou na nervy (na lyže ho nedostanu, sníh nesnáší, knihu v životě žádnou nepřečetl…). Těšila jsem se, že si hory a lyže užiju s dětmi… Momentálně to tak nevypadá, neb Linda řve, jen co jsem ji nadšeně do toho super lednového prašánku postavila…
Linda je celý tatínek nejen podobou, ale i vlastnostmi, z čehož jsme si ze začátku dělali legraci, a smávala jsem se, že všechny negativní vlastnosti má po něm:-) Na druhou stranu má po něm i ty věci, které oceňuju. Ano, dlouho jí trvá, než se něčím zabaví. Ale na druhou stranu, jakmile jde tatínek něco dělat, nemá lepšího pomocníka na podávání šroubků, kladiva, od malinka je Linda prostě takový „tecnický typ“, co zkoumá vše, co zkoumá tatínek a z maminky si vezme maximálně ten hrnec s těstovinama a vařečkou na „míchy míchy“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 12:56
Já mám vyzkoušený oboje. I dítě které do dneška (3,5roku) neudělá nikdy nic sám, všechno musí dělat s někým (maminkou, učitelkou, kamarádem a když je nejhůř tak s bráchou). Bylo to nesnesitelné a nekonečné období, kdy jsem se mu snažila hledat zábavu a sotva jsem přestala být aktivní, přestal být taky a začal kňučet. (i to mu vydrželo). Doma všechno stálo, nemohla jsem vařit, uklízet, prát, žehlit nic…
Pak se narodil Tom. Od porodnice sám krásně spinkal, sám si krásně hrál, sám se bavil, smál prostě všechno nejraděj sám…
Teď Honzík dopo ve školce a já o Tomíkovi celé dopo vůbec nevím. Prostě si v obýváku hraje a je moooc hodnej. Odpoledne ale mám šichtu, neb přijde Honzík a chce abych ho bavila a tím se dost věnuji i Tomíkovi. Takže rozhodně nemám pocit že bych ho nevychovávala. Však ony ty dětičky nepotřebují pozornost 24hodin denně, každé je jiné a když si vystačí sama, buť ráda, protože je to tisíckrát lepší, než nesamostatnej ukňouránek
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 13:16
No holky, tolik odpovědí jsem ani nečekala - díky
azalka - tak od minulé dovednostní diskuse malá dost pokročila.Dělá všechno úměrně věku (paci,paci , pápá, veliká, dává věci do krabice.....) Ale taky nemluví 
Jediný smysluplný slovo je táta (to u nás jede už asi 3 měsíce) a čiči (když jde okolo kočka). Jinak MÁMA vůbec nehrozí a jen si žvatlá něco (pro nás) nesrozumitelnýho.
koukám, že máme nějaký podobně „postižený“ 
děti.
terik - no, co mi zbývá, než si hrát vedle ní. Jinak kreslit taky zkoušíme. Obyč.pastelky jsme hned vyhodili (to bylo tak na vypíchnutí oka), voskovkama třískala o zem, až je všechny rozbila, tak teď má takovou kouli s pastelkovýma polokouličkama po obvodu a s tim to jde docela dobře. Zkusíme ještě ty prstovky.
jirabobes - komín z kostek - no to jsem se pobavila . Já komín postavím, ona ho shodí. A tak dokola. Jinak taky špehuju, co provádí, když se nedívám.
Jinak jsem samozřejmě ráda, že se zabaví sama.Lepší než na krku věčně visící děcko.Jen mám trochu výčitky, že se jí plnně nevěnuju (byť to nevyžaduje),aby z ní nebyl moc velkej „samorost“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 13:37
Pehot - náš Tomík taky vůbec nemluvil. ale vůbec, neříkal ani to táta. a pak asi v 19-20měsících se rozjel a dneska už mi v obchodě paní říkala, že u nás doma asi klid moc nebude, neb on tam tu pusu nezavřel. Bylo to jak blesk s čistýho nebe. Za to Honza mluvil od 10měsíců a v 18m ve větách. Každé dítko je jiné, ale všechny jednou začnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 15:03
Pehot - v nějaké chytré knížce jsem četla, že tomuhle období se říká „průzkumník“ - dítě se chce jen seznamovat s věcmi, ne si s nimi hrát v pravém slova smyslu- jak někdo výstižně napsal, „kramaří“ - bere věci do ruky, prozkoumá, zahodí, přendavá sem tam, strká do pusy…zkrátka poznává. Pak teprve následuje období „výzkumník“ - kdy s nimi začne zkoušet, co jde - přelévat, stavět komíny, prohlížet obrázky, poslouchat jednoduché pohádky…
Je to samozřejmě dost individuální. Ale myslím, že je to chce jen trochu času, aby ji začaly bavit činnosti, které ty si představuješ pod pojmem hraní. Jinak souhlasím s holkama - už jsem tu několikrát psala, že schopnost samostatného hraní je jedna z nejlepších věcí, které můžou dítě i matku potkat.
Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 17:06
Ahoj, buď ráda, že se chvíli zabaví sama. Malé děti mají trochu problém se na něco dlouho soustředit. Takže jakmile se T. do něčeho zabere, tak ji taky neruším. Po nějaké době za mnou přijde sama, chce pochovat a pak si hrajeme spolu, děláme paci - paci, vařila myšička,…
Snažím se jí zapojit do běžných činností, takže např. zhasíná a rozsvěcí, pouští pračku, „skládá prádlo“, chystá si plínky, splachuje záchod, ovládá televizi, …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 22:52
Evalu, tak konečně aspoň nějaká odpověď - já mám doma průzkumníka je pravda, že neustále všechno zkoumá, prohlíží, každou věc několikrát otočí v ručičkách,pak jí ochutná a jde dál
pehot -u nás taky párkrát zaznělo něco jako tata, ale já nevím jestli to bylo v souvislosti s tátou. Máma mu opakuju neustále, ale ani ň
Víš jakou budeme mít jednou radost, až se zadaří?
Jo a s kostkama je tpo jako u vás.Pokud něco postavím, zaručeně to zbourá.Máme takový spojovací kostičky, tak jediná činnost u které, vlastně zdá se že i rád, potřebuje mojí asistenci je, že já mus ojím třeba 10 kostiček do dlouhého hada a on je všechny rozpojí…
Asi člověk nesmí opravdu porovnávat, ale někdy se tomu moc nevyhnu. jednou týdně chodíme na cvičení pro děti a tam teda je prostě zatím za jantárka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.09 23:50
ahoj, co bych za to dala, aby si malej chvíli hrál sám, Vydrží max. dvě minuty, občas ho strčím do postýlky, kam mu vysypu krabici s hračkami a stejně pobrekává. ( je mu 14 měsíců)
Jinak ho baví prohlížení knížek, teď i básničky, stavění kostek, zkouší vkládat tvary, baví ho koukat z okna, jezdit v tatře, chce, abych hrála „divadlo“ s plyšákama, chci zkusit prstové barvy..dá se říct, že ho baví cokoliv, pokud se mu člověk věnuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
