Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
U nás to prostě vyplynulo nějak samo, po měsíci psaní, pak jsme se viděli a už jsme spolu 10 let.
Od prvního polibku to bylo jasné
. Nebo teda já neměla nikdy ve zvyku se líbat s někým, s kým nechodím. A manžel to má stejně.
Jeden kluk se mě přímo zeptal, jestli budu jeho děvče. To bylo milý
S nynějším přítelem jsem to nadhodila já u vína, protože se ho kamarádi furt ptali, jestli spolu už chodíme
Kdyby se pořád neptali, tak to asi ani jeden neřešíme.
S bývalým sme se potkávali od 16 a postupně se to z roviny kamarádů s výhodami přetavilo ve vztah, třeba během roku. Pak sem končila školu, začala pracovat, on zdědil dům, tak bylo nasnadě, že se teda sestěhujeme.
Takový to „odteď spolu chodíme“ nikdy nezaznělo. Pak sme spolu žili skoro dvacet let.
U aktuálního partnera to bylo vtipný. Potkali sme se, řekli sme si, že nemáme ani jeden zájem o vážný vztah, ale asi během týdne dvou sme oba zjistili, že to nebude tak jednoduchý a vídali sme se každou volnou chvíli (a to opravdu i chvíli, stálo nám za to sejít se půl hodiny před pracovní dobou na „snídani“ - kafe, míchaný vajíčka a dvě cigárka).
I tak sme si neřekli, že teda teď sme pár. Za nás to vlastně vyřešili kamarádi, protože pořád loudili, jak to teda máme. Odpovídali sme, že je nám spolu dobře a že se uvidí, necháme to plynout.
No a jednoho krásnýho dne (asi po dvou měsících, když sme se oba vymáčkli a vyznali si lásku) se z odpovědi „necháme to plynout“ stalo „no co asi myslíš“, případně, když se někdo zeptal, jestli je to vážný, tak sme se na sebe podívali a řekli, že už to tak vypadá ![]()
A tak během tří měsíců sme se dostali z fáze cizinců do totálně zamilovaných bláznů, a teď po půl roce plánujeme společný bydlení.
Anonymně, protože tyhle detaily tu o mě úplně nemusí každej vědět…
Příspěvek upraven 10.07.20 v 12:27
Ne nikdy jsem si s žádným svým partnerem neříkala „tak a teď spolu chodíme“. Naposledy možná na základce
Se současným manželem jsem od mých 19 - začalo to opileckým úletem na diskotéce, který se po týdnu opakoval. Pak jsme zašli ven ve dne a za střízliva, a jelikož nám spolu bylo dobře, několikrát jsme to opakovali
…až jsme spolu byli několik let, přišla žádost o ruku, společné bydlení, svatba, děti…
My jsme s manzelem uz dlouho, mne tehdy bylo 17. A tehdy a i ted to bereme od prvni pusy. Jak tu zaznelo, nelibala jsem a nelibam nikoho, kdo neni muj partner.
Prostě jsme spolu začali být celé dny, postupně si rodiny všimly že někdo je, pak jsme se zmínili že jsem tam a tam byla s ním a už to tak šlo dál, pozvání na společnou večeři atd. My měli výhodu, že mě jeho rodina znala ještě před chozením. Ale oba jsme byli plnoletí a on sice bydlel sám, ale hodně času trávil s rodinou a jak jsem řekla, oni mě znali, a vidali jsme se s jeho otcem kvůli práci několik měsíců před vztahem.
My meli na zacatku vztah dost divoky, oba jsme s nekym chodili, ja se rozesla skoro hned, jemu to trvalo. Pak bylo jeste nekolik divnych let…Po serii zivotnich zlomu i manzelovi doslo, ze tu nebudem vecne a ze je skoda kazdyho dne, kdy nejsme spolu. Teprv pak jsme si teprve byli schopni rict, ze budem spolu chodit, za mesic jsme se sestehovali, zacali hodne cestovat a pak se brzo vzali. Dohromady jsme spolu skoro 18 let, ale oficialne jako partneri cca 12. Myslim, ze pokud ma jeden z partneru problem rict jasne „chodime spolu“, tak tam asi hraje roli jeste nekdo treti, pripadne si ten jeden nechává zadni vratka. Tam, kde se dva miluji, by nemel byt pruoblem si tohle ujasnit.
@Kolicek95 píše:
Od prvního polibku to bylo jasné. Nebo teda já neměla nikdy ve zvyku se líbat s někým, s kým nechodím. A manžel to má stejně.
to je zajímavé? Jak dlouho to trvá než proběhne ten první polibek?
Pro mně takový první testík, jestli by to vůbec šlo.
Beru to od naseho prvniho rande, pres mesic jsme si psali, rozumeli si, tak jsme se chteli sejit osobne, proto to tak asi beru, kdybychom se primo poznali osobne (treba na diskotece nebo ve skole napr.), bylo by to jinak… letos to kazdopadne bude 11 let
@Venetia píše:Presne, tak nejak citim, kdy ten vztah asi zacal…
Ne, to snad každý pozná bez nějakých definic
@Venetia píše:
to je zajímavé? Jak dlouho to trvá než proběhne ten první polibek?
Pro mně takový první testík, jestli by to vůbec šlo.
Taky o tom premyslim… u me to bylo vzdy tak, ze libani probehlo hned na prvnim rande, nevadilo mi to, jen u manzela teda az na tretim… popravde se mi libilo, ze se na me hned nesapal a pockal, lisil se tim od ostatnich
ale bylo mi 18, no ![]()
@Anonymní píše:
Zdravim děvčata
Zajimalo by me, zda se vas partner zeptal na vztah s vama nebo proste jste spolu od nejake doby s tim ze vas treba nezeptal zda spolu budete?
Prijde mi totiz uz třeba ve 20 takove detinske aby se me partner zeptal zda spolu budem chodit. Spise se to asi nejak vyvine samo, poznani rodiny druhého, treba i spolecne bydlení.
Treba tehdy v mých 15ti se me tehdy byvali pritel zeptal, ted si to uplne nedokazu představit ze muj nynejsi by se me mel zeptat.
Nerekli jsme si nic ze by jsme spolu meli byt ale proste to nejak klape a vypada jak kdyby to jak vztah
Podotýkám je mi 20.Myslim si, ze zeny potrebujou takovou tu jistotu aby si rekli s partnerem jo tak ted spolu jsme
Od prvního polibku to bereme tak, že k sobě patříme
Zdravim děvčata
.
Zajimalo by me, zda se vas partner zeptal na vztah s vama nebo proste jste spolu od nejake doby s tim ze vas treba nezeptal zda spolu budete?
Prijde mi totiz uz třeba ve 20 takove detinske aby se me partner zeptal zda spolu budem chodit. Spise se to asi nejak vyvine samo, poznani rodiny druhého, treba i spolecne bydlení.
Treba tehdy v mých 15ti se me tehdy byvali pritel zeptal, ted si to uplne nedokazu představit ze muj nynejsi by se me mel zeptat
Nerekli jsme si nic ze by jsme spolu meli byt ale proste to nejak klape a vypada jak kdyby to jak vztah
Podotýkám je mi 20.
Myslim si, ze zeny potrebujou takovou tu jistotu aby si rekli s partnerem jo tak ted spolu jsme