Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odejít či čekat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.5.17 22:03
@nestastnaV píše:
Ahoj, obracím se na Vás s prosbou o názor či radu. Nacházím se v situaci, kdy opravdu nevím, co mám dělat. Je mi 23 let, přítel (možná ex) 25, jsme spolu necelé tři roky. Jde o to, že opět proběhla velká hádka. Přítel byl celý týden nevrlý, odtažitý, prostě divný. Každý žena to na svém partnerovy vycítí. Celý týden jsem se snažila s přítelem komunikovat po dobrém, co se děje, že od toho mě má atd atd. Přítel se vždy nějak vykroutil. V pátek jsem to nevydržela a už jsem po něm vystartovala, choval se ke mě odtažitě. Po hádce jsme se oba urazili a nenapsali si zprávu. (hádka proběhla po tel). V sobotu jsme oba dělali že nic s tím, že přítel se mi ozval první. Večer jsme se šly bavit za přáteli, přítel se opil. Já už chtěla jít domů, tak jsem si přisedla a viděla jsem, že si pod stolem píše s nějakou slečnou. Zeptala jsem se slušně o koho jde a on se vytočil a vystartoval po mě, že ho taky nezajímá, co si píšu s kamarádka. Hleděla jsem na něho s otevřenou pusou a nevěřila vlastním očím. Stále jsem se domáhala, aby mi tu zprávu s kým si píše ukázal. Jednoduše mi přetekli nervy. Proběhla hádka, kde padli slova, že přítel se mnou nejde domů, ať si dělám co chci, že neví proč se mnou nechce jít domů. Také jsem se ho zeptala proč mi psal, a to z něj vylezlo že asi ze zvyku. Celá opařená jsem se ho zeptala, jestli mu to je teda jedno vše a mám jít a on že ano. Tak jsem vstala a odešla jsem. V neděli mi jen odepsal že nebylo co řešit, že to je zbytečné, že si připadá v situaci jak předtím. (Abych vysvětlila situaci předtím: jednou už jsme se rozešli, byli jsme bez sebe půl roku, první rozchod je zapříčiněný z mé strany. Jsem hodně horkokrevná a dřív jednám, než přemýšlím, přítel je opak, dalším důvodem rozchodu bylo to, že jsem mu jednou vlezla do telefonu, nic tam nebylo ale přítel se prostě přes to nemohl přenést, chápu proč, je to jeho osobní věc, já sice na to mám jiný pohled, když nic neskrývám ať se podívá ale omluvila jsem se mu nejmíň 100× ale rozchod proběhl.) Já jsem se vracet nechtěla, byl to přítel co po půl roce dolezl a žadonil, že mě chce zpět. Dlouho jsem přemýšlela ale rozhodla se pro to to znovu zkusit. S přítelem si rozumíme, máme stejná pohled na svět, kariéru, máme rádi stejné věci, sportujeme spolu, máme stejné kamarády, ale na druhou stranu dokáže být přítel hodně sobecký. Vždy u něj byla na prvním místě škola a práce. Já jsem jen takový doplněk. V tom já to mám taky naopak. I když stále studuji, mám brigády, on je to první. A to je to, v čem se nikdy neshodneme. Je to tři čtvrtě roku, co jsme se k sobě vrátili, vše bylo v pořádku, ale teď se opět stalo toto. Je to jako dejavu, úplně stejné věci mi říkal při prvním rozchodu…Po hádce jsme si druhý den napsali jen pár slov, s tím, že to vše hodil na mě, při tom já za nic nemůžu. Proto jsem mu napsala, že když se v takových názorech nesejdeme, nemá smysl, abychom ve vztahu dále pokračovali. Na to už přítel nezareagoval, a je to už 4 dny, co mi neodepsal na tuto poslední zprávu. Problém jsem řešila s nejbližšími, a všichni dali za pravdu mě, že tentokrát to přepískal on, ale také si myslí, že je to zase kvůli škole, jelikož pro něj je kariéra na prvním místě. To jak se cítím já ho vůbec nezajímá. Proto si pokládám otázku, že když mu nestojím ani za odpověď, nebo aspoň vyříkání si problému či dohodnutí rozhodu, zda má smysl vůbec s takovým chlapem počítat dále do budoucna. Strašně to bolí, mám ho moc ráda ale je tam stále to ale..Taky si myslím, že to má úplně na háku jak mi je, protože já byla vždycky ta, kterou měl jasnou. Jaký pohled na to máte vy? nezažili jste něco podobného? Radili byste setrvat či odejít?
To zná jako typické chování chlapa, co má v hlavě jinou 
Je odtažitý, prudí, snaží se vyvolávat hádky, aby nebyl ten jediný „špatný“.
Já jsem to zažila na vlastní kůži (naštěstí ne u svého muže). Přijela na chatu kamarádka s mužem a dětmi. On se choval hrozně, odsekával jí, všechno dělala špatně, furt se do ní navážel… Pak jsem se jí ptala, co se děje. Ona že neví, a le že je takový už měsíc.
Na a za další měsíc přišel s tím, že „musí uznat, že už si nerozumí, že chyba je na obou stranách, že spolu nejsou šťastní atd. a že v tom není nikdo jiný“. A za další měsíc už oficálně chodil s kolegyní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.17 06:26
Já si myslím, že už není v čem setrvávat. Myslím, že on už to bere jako hotovou věc. Podle toho chování bych řekla, že už má asi jinou. Hádky přes telefon opravdu nechápu, to pak člověk napíše věci, které by normálně do očí neřekl. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.17 08:14
Třeba nikoho nemá, ona i taková zácpa dokáže člověku zkazit týden. Taky bych se choval radši odtažitě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.5.17 13:55
@nestastnaV píše: …ale na druhou stranu dokáže být přítel hodně sobecký. Vždy u něj byla na prvním místě škola a práce. Já jsem jen takový doplněk. V tom já to mám taky naopak. I když stále studuji, mám brigády, on je to první. A to je to, v čem se nikdy neshodneme.
Tohle není sobeckost, to je jeho přirozená (ne)potřeba kontaktu nebo jakási nezávislost ve vztahu - nevím jak to vyjádřit líp. Někteří lidi to tak prostě mají, to je celé. Nepotřebují mít partnera u sebe každou volnou chvíli, chtějí čas na koníčky, potřebují (!!!) čas pro sebe…
Pokud to nedokážeš chápat a hlavně snášet, bude ti líp bez něj a jemu bez tebe.
Mimochodem, je dobře možné, že jeho reakce na tebe jsou jen vygradováním tvého chování. Upřímně, po mě chlap požadovat, ať mu ukážu, s kým si píšu, ať mu dám přečíst smsku, tak ne že mu řeknu že je mi jedno, jestli jde, ale pošlu ho rovnou kamsi. Ano, říkáme si: promiň, mamka, promiň, kámoš… ale naprosto dobrovolně.
Podle mě máte prostě hranice každý někde jinde a to nebude dělat dobrotu nikdy. A promiň, neber to osobně, ale problémový element jsi ty - ty jsi ten, kdo leze do jeho soukromého prostoru. Vcelku se tomu klukovi a jeho nevrlosti nedivím, to je prostě typická potlačovaná frustrace dlouhodobějším vývojem, dlouhodobou nespokojeností.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.5.17 14:00
No tak otazku, jestli mám odejít máme vyřešenou, a to tak, že jsem se včera dozvěděla, že seděl a kamarádama v hospodě a bavil se i ve společnosti holek..takže to byla pro mě poslední kapka..po týdnu jsem mu napsala slušnou sms, kdy si předame věci, a co s lístkem na kocert, na který máme za týden jít a ani se opět neotěžoval mi odepsat. TOTO JE PROSÍM CO ZA CHOVÁNÍ??? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
