Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odejít od nevěrníka s miminem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.2.15 23:49
I kdyby jste se rozesli tatinka mu neber. Jednou dite mate spolu, tak by jste se meli naucit spolu pak nejak vyjit. Jen kvuli diteti bych vztah neudrzovala, nevydrzis to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.15 23:49
Ahoj, je mi to moc líto 
Já bych taky nevěděla co dělat. Ale ty neuznáváš střídavou péči tak asi nemáš moc na výběr…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.15 23:55
Je to dost strašné 
Muži někdy dost těžko nesou, že mají doma malé dítě. I když se manželka snaží, cítí se odstrčení a nemilovaní. Prostě tu situaci moc nezvládají.
Určitě bych šla sama za sebe do psychologické poradny. Máš pravdu v tom, že když se rozejdete, bude vše složitější. I pro tebe - finančně ap. Zkusila bych probrat situaci s psycholožkou a hledala u ní podporu v tak těžké situaci. Pokusila bych se manželství udržel a udělala pro to maximum.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.15 23:57
Mrzí mě, co se ti stalo, ale kvůli nevěře brát dítěti tatínka, to mi přijde přes čáru. myslím to tak, že v případě odchodu chceš, aby mělo jiného tatínka, a na původního zapomělo 
jako odejít, to bych pochopila. že nechceš střídavku, taky naprosto chápu, ale chtít aby s ním nebyl vůbec v kontaktu, to je mimo. to že není dobrý a věrný parter neznamená, že nemůže být ten nejlepší táta.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.15 23:57
Střídavou péči nemusíš, dítě bude u tebe a u táty jednou za 14 dní.
Ale opravdu dobře zvaž, zda ti stojí za to žít s někým takovým jen k vůli dítěti nebo raději odejít a vytvořit si časem jiný harmonický vztah. Dítě o tátu nepříjde, bude ho vídat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.15 00:00
@ChDoll No protože si myslím, že svým jednáním přeci zradil i to dítě.
Co by mělo dítě z výchovy takovým člověkem? Proč by měl mít na to dítě právo? Třeba mi to vysvětlíte, já to teď ale tak vůbec necítím.
- Citovat
- Upravit
17.2.15 00:02
@Anonymní píše:
@ChDoll No protože si myslím, že svým jednáním přeci zradil i to dítě.
Co by mělo dítě z výchovy takovým člověkem? Proč by měl mít na to dítě právo? Třeba mi to vysvětlíte, já to teď ale tak vůbec necítím.
Fakt je mi to moc líto, ale nemyslím že je to důvod k rozpadu rodiny s dítětem…Zkus to nějak překousnout. Vím že to nebude lehké ale zkus to… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.15 00:04
Nějak nechápu čím zradil to dítě? A to dítě ti nevěrné nebylo a to dítě má právo na tatínka!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.15 00:06
@Eveelin Finančně jsem na tom lépe než on. Paradoxně já jsem se snažila vytvořit rodinné zázemí (manželé ale nejsme, svatbu nechtěl) a plány do budoucna a on se jen vezl…
- Citovat
- Upravit
17.2.15 00:06
Ahoj, myslím, že především záleží na tom, zda bys mu časem dokázala odpustit a také na tom, jak se k celé situaci postavi partner. Já bych se snažila nedělat ukvapené závěry a pokusila bych se zjistit, zda jde „pouze“ o jednorázové uklouznutí, nebo o dlouhodobější záležitost. Chápu, že to musí být těžké…Ale jen ty sama víš, zda bys, nebýt té nevěry, chtěla s partnerem být. Pokud ne, tak zůstávat v nefunkčním vztahu, jen kvůli dítěti, myslím není rozumné, nehledě na to, že ono by tu disharmonii vycítilo…Přeju hodně sil a držím pěsti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.15 00:11
@ChDoll píše:
Fakt je mi to moc líto, ale nemyslím že je to důvod k rozpadu rodiny s dítětem…Zkus to nějak překousnout. Vím že to nebude lehké ale zkus to…
Jak ale překousnout nevěru? Stát se to mě, tak to prostě nepřekousnu, nedokázala bych se tvářit, že se vlastně nic nestalo, nedokázala bych se s chlapem bavit a být v jeho blízkosti, prostě by se mi hnusil. Pokud zakladatelka není flegmatik a z psaného čtu, že není, tak v tomto vztahu nemůže normálně fungovat, aniž by se netrápila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.15 00:15
Jsem teď strašně smutná z toho, že jsem dítěti nedokázala najít lepšího otce. Ta nevěra je už jen taková „třešinka na dortu“, i předtím už jsem si uvědomovala, že v tom vztahu jsem kvůli dítěti, ale říkala jsem si, že když jsem tak blbá, že jsem si s ním upletla dítě, že to prostě nějak dám.
Teď ale samozřejmě jen bulím, slzy padaj na dítě, dítě se na mě směje a mně se svírá…
- Citovat
- Upravit
17.2.15 00:22
@Anonymní píše:
Jsem teď strašně smutná z toho, že jsem dítěti nedokázala najít lepšího otce. Ta nevěra je už jen taková „třešinka na dortu“, i předtím už jsem si uvědomovala, že v tom vztahu jsem kvůli dítěti, ale říkala jsem si, že když jsem tak blbá, že jsem si s ním upletla dítě, že to prostě nějak dám.
Teď ale samozřejmě jen bulím, slzy padaj na dítě, dítě se na mě směje a mně se svírá…
To dítě je to nejlepší co máš, dítě tě drží nad vodou a pro to dítě jsi schopná udělat i nemožné. 
Pokud víš, že to prostě dál nedáš a vystačíš sama, pak není co řešit. Osamostatni se, zařiď si svěření do vlastní péče, ale ve styku dítěte s otcem nebraň, mohl by to pak použít proti tobě. Holt jednou je to jeho táta, tak to tak ber.
Vytvořit harmonický domov dítěti můžeš i tak, on se najde jednou člověk, který si tě bude vážit a bude mít rád i tvoje dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.15 00:24
@LUCIPERKA-ddub Jde to věř mi. Nevím jak by to šlo zakladatelce, ale radit jí aby dítě odloučila od otce je také blbost…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Prosím o zachování anonymity. Zřejmě jsem odhalila přítelovu nevěru, jsem z něho zhnusená, protože máme roční dítě, o které jsme se dlouho snažili.
Nemůžu říct, že bychom měli ideální vztah, rodičovská role nám dala zabrat, cítila jsem odcizení a dohadovali jsme se, byli jsme dost ve stresu. I tak jsem ale věřila, že tak, jako jsem já podpořila v těžkých životních situacích jeho, tak i on bude silný a podpoří mě (např. pohladí a řekne milé slovo, na sex jsem neměla dlouho pomyšlení a on s tím sám také nepřišel) a to „náročné období s kojencem“ ustaneme. Je mi z něj nyní na blití, přemýšlím stále, co dál. Zda zůstat žít ve vztahu, ve kterém už mu nikdy nebudu věřit a který budu udržovat formálně jen kvůli dítěti, nebo odejít a pak se stejně třást z toho, že on se dítěte nevzdá a bude se s ním chtít stýkat a ovlivňovat ho.
Já totiž nesouhlasím se střídavou péčí, raději bych dítěti našla tatínka, který si nás bude vážit a milovat nás a bude upřímný a nebude to takový ubohý slaboch.
Připadá mi, že jsem o všechno přišla, o partnera, o dítě, o život, který jsem si malovala v růžových barvách.
Jsem strašně zoufalá kvůli dítěti, vyčítám si, že jsme selhali jako rodiče, že jsme zradili to naprosto nevinné a úžasné stvoření, které za nic nemůže a kterému podkopáváme šťastné dětství.
Nevím, co dál. Na přítele jsem zatím s odhalením neudeřila.