Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odpustit a věřit, nebo odejít?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
káťa
8.12.12 07:39
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.12.12 10:42
@káťa píše:
Tohle je hrozně složité. Vůbec nevím, co bych dělala. V tomhle případě fakt nevím. Možná mu zkusit dát zakusit, jaké to je. Také mu říct/naznačit (nevím, co na něj platí) že on také není zrovna tvůj ideál krásy (byť by to nebyla pravda) a máš své možnosti i jinde. Ale jednou jste se rozhodli být rodinou a tak byste měli být oba věrní. Možná bych mu to za určitých podmínek (že je jinak super manžel a táta) jednou odpustila, ale dala bych mu rázně najevo, že pokud by se to opakovalo, ztratí rodinu.
Jinak tvoje sestřenice se zachovala dobře. Odmítla ho a nic ti neřekla. Zachovala bych se také tak. Měla bych obavu, že když řeknu, dotyčná mi stejně nebude věřit (věří přece manželovi, který by vše zapřel a ještě otočil proti mně).
Já vím, že se mu líbím, i že ho vzrušuju, ale zasáhlo mě, že někdo mnohem více, že byl ochotný riskovat naší rodinu. Kdyby mě podvedl normálně, mimo rodinu, bylo by to mnohem jednoduší.
Dala jsem mu najevo, že mi nyní nepřipadá přitažlivý, že se mi zhnusil a že se bude muset hodně snažit, abych mu odpustila a dokázala mu věřit i s ním spát. On se snaží.
Ale když někdo dokáže podvést takto hnusně, dokáže být vůbec věrný? Může mě vůbec milovat a vážit si mě? Někdy ho podezřívám z toho, že mě chce jako manželku, matku a na běžný život a k tomu chce mít i milenku kvůli zpestření a sexu. Přemýšlím i nad tím, že to udělám stejně.
Na sestřenici se nezlobím. Ta za nic nemůže a neřekla mi to, protože mi nechtěla ničit rodinu.
Mě by zajímalo zda je správné odpustit kvůli dítěti? Nebo raději rozbít rodinu? Jak se žije těm, kteří něco podobného udělali?
- Citovat
- Upravit
káťa
8.12.12 12:38
Čistě jenom kvůli dítěti bych nezůstávala, to je blbost…
Podle mě teď hlavně potřebuješ čas - všechno si to v sobě nějak sesumírovat a utříbit, protože do budoucna máš asi jen dvě schůdné možnosti. Buď to odpustit, vzít to jako ojedinělý zkrat a dál se v tom nepivat a pokračovat v dosavadním průběhu manželství. Anebo se přes to nepřeneseš a raději to skončit. Protože sice spolu zůstat kvůli dítěti, ale mít to stále mezi sebou a mít mezi sebou dusno, je dle mého názoru nejhorším řešením pro všechny včetně dítěte.
Jak vůbec na to tvoje odhalení reagoval on?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.12.12 14:49
@káťa píše: Čistě jenom kvůli dítěti bych nezůstávala, to je blbost…
Podle mě teď hlavně potřebuješ čas - všechno si to v sobě nějak sesumírovat a utříbit, protože do budoucna máš asi jen dvě schůdné možnosti. Buď to odpustit, vzít to jako ojedinělý zkrat a dál se v tom nepivat a pokračovat v dosavadním průběhu manželství. Anebo se přes to nepřeneseš a raději to skončit. Protože sice spolu zůstat kvůli dítěti, ale mít to stále mezi sebou a mít mezi sebou dusno, je dle mého názoru nejhorším řešením pro všechny včetně dítěte.
Jak vůbec na to tvoje odhalení reagoval on?
To ano, ale co je lepší pro dítě, odejít teď když to ještě nevnímá nebo až bude větší a bude si lépe uvědomovat, že tatínek už s námi nebydlí? Bojím se, že si na tatínka doma zvykne a později bude těžší odejít.
Určitě potřebuju čas, ale cítím, že tohle asi neskousnu. Jestli s ním zůstanu, tak to bude velký kompromis v tom, co od života a manželství chci. Nejsem si jistá, že takové kompromisy jsou správné, bojím se, že dělám chybu.Ale odejít od něj a být na malou sama taky nechci.Je to těžký 
Napadlo mě zkusit spolu žít jen jako máma a táta a mimo manželství se stýkat s jinými, ale bojím se toho.
- Citovat
- Upravit
káťa
8.12.12 18:37
Pokud se bavíme čistě o rozchodu (tím tě k tomu v žádném případě nenabádám!!!), tak podle mě čím mladší dítě, tím lépe. Nevím, jak máte staré dítko, ale já se rozváděla ve 2 letech malé a šlo to úplně mimo ní. Vůbec si na nějaké společné soužití s tatínkem nepamatuje. Dnes je jí necelých šest a bylo by to mnohem horší, už je to normální uvažující bytost…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.12.12 20:32
@káťa píše:
Pokud se bavíme čistě o rozchodu (tím tě k tomu v žádném případě nenabádám!!!), tak podle mě čím mladší dítě, tím lépe. Nevím, jak máte staré dítko, ale já se rozváděla ve 2 letech malé a šlo to úplně mimo ní. Vůbec si na nějaké společné soužití s tatínkem nepamatuje. Dnes je jí necelých šest a bylo by to mnohem horší, už je to normální uvažující bytost…
Právě proto se bojím čekat. Ale asi mi nic jiného nezbyde když nevím co chci.Nebo spíš nevím zda za to on stojí.
- Citovat
- Upravit
káťa
8.12.12 20:52
Já bych to v sobě nechala ještě uležet. Teď je to asi čerstvý. I jemu bych to řekla, že potřebuji určitý čas, abych se rozhodla, jak dál. Častokrát v životě stojíme na křižovatce a nevíme a přáli bychom si nahlédnout do budoucnosti, která cesta by byla lepší a která vede do záhuby…
- Citovat
- Upravit
9.12.12 01:30
@Anonymní píše:
To ano, ale co je lepší pro dítě, odejít teď když to ještě nevnímá nebo až bude větší a bude si lépe uvědomovat, že tatínek už s námi nebydlí? Bojím se, že si na tatínka doma zvykne a později bude těžší odejít.Určitě potřebuju čas, ale cítím, že tohle asi neskousnu. Jestli s ním zůstanu, tak to bude velký kompromis v tom, co od života a manželství chci. Nejsem si jistá, že takové kompromisy jsou správné, bojím se, že dělám chybu.Ale odejít od něj a být na malou sama taky nechci.Je to těžký
Napadlo mě zkusit spolu žít jen jako máma a táta a mimo manželství se stýkat s jinými, ale bojím se toho.
Čas potřebuješ určitě, ale myslím si, že rozum zde více bude rozhodovat, nežli čas. A co se týče dítěte, tak zůstat kvůli němu s mužským, kterému zřejmě nedokážeš odpustit, je fakt kravina. Ukaž mu svou hrdost, hlavně mu nedělej au-pair. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
kvetk
10.12.12 11:43
Odchazela jsem od manzi a rozvadela jsem se kdyz bylo mladsimu2roky holce 9let tenkrat jsme se na 3mesice odstehovaly deti to braly v poho ja pakrozvod stopla nakonec jsem se s nim stejne rozvedla pokracoval ve vsem dal a pro deti to bylo horsi takze pokud muzu radit za sebe tak odejit kvuli detem a ne drzet to co nefunguje kvuli detem
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.12.12 11:51
Já bych to možná s ním ještě zkusila, zase na druhou stranu s ní nespal, prostě mu v té chvíli hráblo, třeba byl napitej. Zkoušel to na ni vícekrát nebo jen jednou, třeba to byl jen blbej úlet, já bych asi odpustila, zvlášť když se snaží..
- Citovat
- Upravit
kvetk
10.12.12 11:56
Pisu zkusenost sama za sebe muj nazor udela to znova to ten muj ex se taky hrozne snazil potom a vsichni si myslely jak mam skvelyho chlapa ale to uz musis vedet sama jaky vztah mate.at se rozhodnes jakkoliv preju hodne stesti do budoucna a drzim palce at to zvladnes 
- Citovat
- Upravit
káťa
10.12.12 12:33
Já bych to za určitých okolností asi odpustit dokázala. Já jsem ale mezi přáteli známá pro svou abnormálně tolerantní a důvěřivou povahu.
Odpustit ale znamená opravdu odpustit - nepřipomínat, netrápit se…protože jinak by ten vztah asi cenu neměl
- Citovat
- Upravit
kacka sz
11.12.12 09:28
asi ukoncit
Ahoj, cetla jsem Tvoje povidani vicekrat, i nazory ostatnich, sama si myslim, ze pokud za dobu, co spolu jste, jste si byli neverni oba (at uz fyzicky nebo jinak), potom to o Vasem vztahu vypovida to, ze neni funkcni, neni definitivnim ani pro jednoho z Vas a ani jednomu z Vas na nem nezalezi tolik, aby mohl fungovat. to je jen muj nazor. nemyslim si, ze by po nevere sel vztah spravit a Tve povidani je toho jen dukazem, nakonec vzdy to spatne zase vyplave na povrch, jen uz si treba neuvedomis, ze koren toho je treba prave Tva nevera…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.12.12 10:04
Koukám, že se tu odpovídá na dvě diskuze najednou, první diskuze no comment a druhá diskuze odpustit:-)
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Tohle je hrozně složité. Vůbec nevím, co bych dělala. V tomhle případě fakt nevím. Možná mu zkusit dát zakusit, jaké to je. Také mu říct/naznačit (nevím, co na něj platí) že on také není zrovna tvůj ideál krásy (byť by to nebyla pravda) a máš své možnosti i jinde. Ale jednou jste se rozhodli být rodinou a tak byste měli být oba věrní. Možná bych mu to za určitých podmínek (že je jinak super manžel a táta) jednou odpustila, ale dala bych mu rázně najevo, že pokud by se to opakovalo, ztratí rodinu.
Jinak tvoje sestřenice se zachovala dobře. Odmítla ho a nic ti neřekla. Zachovala bych se také tak. Měla bych obavu, že když řeknu, dotyčná mi stejně nebude věřit (věří přece manželovi, který by vše zapřel a ještě otočil proti mně).