Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odstěhovat se za láskou do ciziny?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
15.12.15 23:03
odstěhovat se za láskou do ciziny ?
Ahoj,
mám před sebou jedno životní rozhodnutí a chtěla bych poradit a přečíst si názor někoho jiného na celou mou situaci.
Už dva měsíce se cítím zcela zoufalá a stále přemýšlím nad svým rozhodnutím. Je mi 22 let a mám dva roky přítele. S přítelem jsme se seznámily v Praze kde žiji, ale přítel je Chorvat stejně starý jako já. On žil a pracoval v České republice 2 roky. Před půl rokem dostal možnost otevřít si svůj obchod v jeho rodném městě v Chorvatsku kde má rodinu. Nejprve jsem se bála, ale přítel mi vysvětloval, že je to jen na půl roku na sezónu přes léto a potom půl roku by jsme byli opět v Čechách. Řekla jsem si proč ne, že to zní dobře. Jenomže příteli se v jeho rodné zemi opět všechno zalíbilo a začal tam plánovat víc věcí a dokonce koupil i byt se kterým jsem tak úplně nesouhlasila. Ale řekl mi že to máme jenom přes tu dobu co budeme pracovat v létě aby jsme nemuseli být u jeho matky, která je 2 minuty od „našeho“ bytu. Tady v Praze má taky nějakou část rodiny, ale jinak on tady nemá ani svůj byt ani práci. V Praze jsme byli většinou u mých rodičů nebo u jeho rodiny co má tady v Praze.
Před dvěma měsíci jsme začali uvažovat více do budoucnosti. On mi řekl, že by chtěl žít v jeho rodném městě, protože tam má obchod i byt a rodinu a líbí se mu tam. Všechno bych možná pochopila, ale on mi dal ultimátum, že pokud tam s ním nebudu celý rok, tak se spolu musíme rozejít. Dokonce už se mnou ani nechce mluvit česky, ale chce že se naučím pořádně chorvatsky. Přitom jsme vždy mluvili jenom česky. Moc ho miluji, ale myslím si že je toho na mě moc. Mám tady v Praze svojí rodinu a jezdila bych sem jenom na svátky a různé narozeniny a občas na návštěvu. Ale nevím jestli se mi chce stěhovat do jeho rodné země. Je to tam krásné, ale to město je velmi malé. Je tam moře a je to velmi romantické místo. To je ale bohužel vše. Žádná životní úroveň tam není. Nemocnice a doktoři ani nemluvím. Je to jako trošku větší vesnice. Do doby dokud se nezaplatí byt tak by jsme žili u jeho matky kde je i jeho dospělá sestra a bratr se svojí ženou a dvěma dětma. Někdy jsou fajn a myslím, že mě mají rádi, ale pořád do všeho moc mluví. V podstatě ten byt je hned vedle bytu od jeho bráchy. Koupili oba dva vedle sebe byt. Já se někdy cítím jako, že tam prostě nepatřím a vím, že i když budeme mít svůj byt tak tam pořád někdo bude a bude mi do všeho mluvit a říkat že tak to udělat nemůžu, že tak je to lepší. Občas mi přijde, že ta jejich kultura je až moc odlišná. Vždy jsem byla moc ambiciózní a vždycky jsem měla tady v Praze práci. Bojím se, že tam úplně ztratím sama sebe a budu žít jen život jaký chce on. Myslím, že by jsme se neměli špatně finančně, ale nevím jestli chci žít daleko od svojí rodiny a vychovávat děti v tom městě. Přijde mi, že už se s ním nedá moc domluvit ani na jiných věcech. Většinou jsem já kdo se pořád podřizuje a dělá věci podle toho jak chce ten druhý. Ale myslím si, že bych to dlouho nevydržela a za pár let bych chtěla pryč. Teď jsme ve fázi že on je tam a já částečně tady a dálkově studuji vysokou školu. Příteli se ani moc nelíbí, že studují. Řekl mi proč jsem si nenašla nějakou vysokou školu v Chorvatsku. On všechno už vidí jenom tam, ale já bohužel asi ne. Moc ho miluji a nechci se sním rozejít. Nevím co mám dělat. Když se nastěhuji na trvalo do Chorvatska tak budu mít vše naplánované jak chce on. Myslím si, že jsem na něj už moc zvyklá a nějaké názory máme opravdu stejně a vkus máme úplně stejný. Ale i tak… On dělá všechno jak chtějí jeho rodiče a když navrhnu něco já tak je to špatně, ale potom přijde někdo z jeho rodiny a řekne něco podobného co já a je to už najednou dobře. Nevím jestli mám vztah ukončit nebo se snažit dál překonávat. Neříkám, že chci žít celý život s mými rodiči ani v Praze. Ale nechci žít celý život tak jak mi ho někdo naplánuje. Kdyby jsme byli jenom sami dva tak bych s ním asi jela. Ještě jsem mladá a můžu se rozhodnout, ale moc se bojím.
Prosím poraďte..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.12.15 23:08
Já bych do toho nešla, tohle se mi nelíbí, jak tě do toho vyloženě tlačí. co když budete mít děti, pak se rozejdete, tak co bude pak? kontakt s dětmi? co když je bude chtít do péče? Já osobně a za sebe bych do vztahu s cizincem nikdy nešla, halvně bych si s ním nepořizovala dítě..ale to je jen můj názor…spousta žen žije v cizině s cizincem, a jsou moc šťastný.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.15 23:11
Já za sebe bych do toho nešla…
Rozhodnuti je na tobe, z tveho prispevku citim, že se ti tam nechce a víš jak se říká:Když je rozum v koncich, poslechni sve srdce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.15 23:24
Osobně bych do toho nešla, nesnáším vydírání a ultimáta. O tom, aby ses rozhodla přestěhovat takhle daleko musíš být setsakramentsky přesvědčená, jasně nejistota by trápila asi každého, ale ty spíš nechceš než chceš. Jsi mlaďounká, čeká tě někde jiný, který tě nebude manipulovat a za kterým třeba jednou odejdes ráda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
redbulka
15.12.15 23:26
@anonyk já myslím, dle toho co píšeš, že už víš co dělat a nedělat a hlavně nic nedělej jaksi přesmoc. Ano, chorvaté žijí hodně jinak než my, jsou družnější, žijí více popolu jako rodina, ale tvůj partner tě evidentně nebere jako rovncennou partnerku, to by mi vadilo především a nešla bych do toho.
- Citovat
- Upravit
15.12.15 23:30
@anonyk píše:Hlavně v životě nedělej to co nechceš, pak nebudeš nikdy šťastná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.15 23:33
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.15 23:34
Nešla bych. Nelíbí se mi ten styl, jakým tě do toho nutí. Stačilo mi si přečíst, že nechce, abyste mluvili česky a měla bych jasno. Kdybyste měli děti, tak budou umět jen chorvatsky a zakáže jim češtinu a jezdit do Prahy? Ne, fakt bych nešla. Takových holek bylo podle mého dost a jsou nešťastný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.15 23:36
Nešla bych do toho, proč taky. Ten chlap si s vaším vztahem moc hlavu neláme. Seznámili jste se tady v Čechách a kdybys věděla, že tu nechce zůstat a nelíbí se mu tady, tak bys to s ním třeba ani dohromady nedala. Jeho jednání by pro mě bylo přijatelné snad jedině v případě, že byste se seznámili a žili v Chorvatsku a ty bys chtěla zpět do ČR. Já bych kvůli chlapovi nikdy neopouštěla něco, co mám ráda a ještě navíc za takových podmínek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.15 23:40
A můžu se zeptat, co je to za město/vesnici? Protože jestli je to nějaké přímořské letovisko, tak tam bych se já zbláznila. Je rozdíl chorvatská vesnice a česká vesnice. Tam není fakt nic. Já Chorvatsko miluju, ale týden dovolená mi bohatě stačí. Kdyby to bylo někde ve středu země, tak je to jiná. Ale žít někde, kde je jen obchod, restaurace a moře? Do práce dojíždění. Do školy dojíždění. O lékařích, nemocnicích nemluvě. Vím, jak nám českochorvatská průvodkyně vykládala, že z letoviska, kde jsme byli my, to je přes hodinu autem. Že většinou létá helikoptéra, no potěš koště. Navíc chorvaté, ač si to člověk nepřipustí, mají hoooooooodně odlišnou náturu/kulturu té naší. Mě stačilo, jak nám líčila chorvatskou svatbu… A jak bylo uvedeno. Oni jsou hodně družní, hodně drží pospolu. Přijde mi ale, že tebe do toho moc nezačleňuje. Copak ty nemáš svou osobnost?? Svou hrdost??? Navíc z toho co čtu mi přijde, že tady jste spolu jako tak nežili. Ono je rozdíl být chvíli u rodičů, chvíli i jeho rodiny… Ale začínat spolu žít v jiném státě a pro tebe - sama bez rodiny s cizíma lidma.. Ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.15 23:43
Ja ziju v zahranici, mam manzela cizince. ale jak ctu tvuj popis situace, tak bych hodila zpatecku.
seznamili jste se tady, poznala jsi ho v ramci ceskeho zazemi, u nej doma se muze hodne zmenit. ne, nejsem hysterka, co hned kazdemu doporucuje precist „Bez dcerky neodejdu“ 
to fakt ne, znam hodne holek, co zijou v zahranici a jsou spokojene. ale chce to toho praveho partnera, ktery je ochoten delat kompromisy, chape i pohled z druhe strany.
to lpeni na rodnem meste a blizkosti rodiny by nedelalo dobrotu, i kdyby jinak bylo vsehcno ok. a ono neni, protoze tak jak on te do otho tlaci, to nevesti nic dobreho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.15 23:43
Nešla bych… tam jsou chlapi vůči partnerkám moc machři a naopak vůči maminkám moc poslušní chlapečci… vyjimky jsou, ale tvůj to evidentně není…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.15 23:50
Máme spolu moc vzpomínek a zažili jsme spolu moc věcí na to že jsme spolu 2 roky. Ale poslední dobou je to jako, že se změnil a je to druhý člověk. Někdy je takový a někdy je takový. Původně mi řekl i mojí rodině, že se do Chorvatska vrátit nechce, ale teď dostal tu nabídku a je tam. Neříkám, že tam není hezky a finančně se to vyplatí.. ale v zimě je to katastrofa. Nedokážu si tam představit žít celý rok. Nabídla jsem i kompromis, že by jsme byli půl roku v Praze a na sezonu by jsme byli tam.. ani to nechce. Zase se bojím, že když se s ním rozejdu tak později budu moc litovat a už to nepůjde vrátit zpátky. Rozumíme si v moc věcech. Je moc pozorný a galantní a umí se chovat. On pro mě dělá moc věcí, ale v tohle ustupovat ani dělat kompromisy nechce.. Je to moc těžké rozhodnutí a jsem z toho zoufalá. Nejvíce se bojím tam být s jeho rodinou. Kdyby jsme žili tady a on dostal práci někde v cizině kde by jsme byli jenom my dva a budovali věci spolu tak bych šla hned. Ale toho co mě čeká tam s jeho rodinou a s tím jak mě nutí se opravdu bojím toho co by bylo až by byli děti… Přijde mi jako že u nich v rodině ta žena nemá takový postavení jako žena tady.. Tady se dva lidi domluví nebo udělají kompromis.. tam tohle neexistuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.15 23:54
@anonyk
uvazujes dobre. drz se toho. pokud by vas vztah mel budoucnost a on byl rozumny, tak by tohle pochopil. pokud ma vylozene „tmu pred ocima“ a jen mele jak kolovratek, ze chce k rodine, tak to vazne neni dobre znameni.
ps: my zijem s manzelem v treti zemi. nejsme tady doma ani jeden. ma to i sve nevyhody, ale je to proste kompromis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
