Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tohle je složité no. Vím, jak je těžké mít postižené dítě a že za to nemůže, ale na druhou stranu jsem měla rok nad hlavou rozeřvanou matku s rozjívenými (zdravými) dětmi a bylo to peklo, když jsem se vracela domů, dělalo se mi úplně špatně z představy, co zas do noci bude. Slavila jsem, když se odstěhovali.
Nejlepší by bylo, kdybyste bydleli dole, hluk nahoru se nese podstatně méně než dolů. Ovšem udělala jsi maximum, zkus se na to trochu povznést, možná by pomohla psychoterapie.
No a nemůžeš obejít sousedy a vysvětlit jim, že se snažíte a že je dítě autista? Já takhle jednou šla za sousedy s omluvou v období vzdoru, když mělo dítě fakt silný záchvat vzteku. Tohle fakt každý rozumný člověk pochopí.
Asi bych resila s nejakym odbornikem (psychologem, terapeutem), jak se s tim srovnat.Deti proste hluk delaji, kvuli tomu se ale neprestaneme snad rozmnozovat a ani nebudou vsichni s detmi zit na samote u lesa. Delate, co muzete. A sousedi jsou, zda se, ted v pohode. Ano, socialka je blba, ale pokud nedelate sami „osvetu“ ( Mame nemocne dite, predem se omlouvame za mozny hluk), tak je to pochopitelne, ze strany sousedky.
Pokusila bych se co nejvíc odhlučnit tu podlahu, dupani je vážně nepříjemný a obzvlášť děti pokud s něčím pojizdejí - plastový kočárky, odrazedla. Dal bych se snažila vyhnout hluku v koupelně, WC ( stoupačky) tam se to hrozně šíří a důsledně do tehle místnosti zavírat dveře. Víc už asi neuděláš. Pokud je dítě nějak nemocné, informovala bych o tom klidně sousedy na nějaké schůzi vlastníků, s tím, že některé věci neovlivnis. Když má někdo miminko, tak taky každý chápe, že řve. V noci, pokud děti nějak hlučí zkuste být v nějaké místnosti která s nikým nesousedí…
Pokud člověk bydlí v paneláku, tak musí počítat s tím, že úplný ticho tam prostě nebude. Chápu vás, že to pro vás není jednoduché kór když vám to není jedno a trápí vás možné stížnosti sousedů. Je pravdou, že já ty děti taky moc nemusím
V jednom podnájmu jsem měla nad sebou rodinku 3 malé děti ( 4 a 2leta dvojčata).. Chodím z práce po 23hodine. Než jsem si dala sprchu a uložila se do postele, bylo půl jedné v noci. Každodenní budíček ze zhora o šesté mi doslova lezl na nervy
Přes den mi to bylo úplně jedno. To ať si každý dělá co chce.. Tím vás ale nechci hanit. Jen chci říct, že i ti sousedi si zaslouží klid. Já si našla podnájem v podkroví v rodinném domě a neslyším vůbec nic
Teda až na holuby 😅
Každopádně pro vás bude asi nejlepší nakoupit ty pěnové odhlučňovací panely a pár jich rozmístit po bytě ( teď se dělají i vcelku hezky vypadající).. a pokusit se děti usměrnit alespoň do 9 hodiny ranní. Pak už vám můžou trhnout nohou. Teda pokud nemáte souseda co chodí třeba noční.
Paneláky jsou paneláky. Tam bydlíte všichni se všema. Kolikrát jsem seděla na záchodě a slyšela jak nade mnou soused 💩
Ja tě chápu, autistu nemam, ale mame tri živější děti a ty taky jeci, dupou… v bývalém byte byla vyhoda ze pod nama byla hluchá sousedka, tak nevnimala to dupání
sousedi vedle nas nemuseli, ale tak nejak to tolerovali, deti krotím jak to de, ale občas vřískají no. V novem bytě je to horsi- novostavba kde je slyšet vše, soused pod nama uz tu parkrat zvonil, dala sem na zem aspon pěnové podložky, at to tlumí dupání. Nenaděláš nic no, ja se s detmi snažím být co nejvic venku, at se unaví a nedělají bordel doma. Přemýšlíme o pronájmu nějakého domku, tam by nikoho nerušili.
Ale tak ted si zrovna akutně nikdo nestěžuje, nebo na vás někdo na pravidelné bazi tuka/zvoní? třeba to ted neni uz tak hrozné. muzes je zkusit obejit v nejaky den kdy z tveho pohledu deti hodne hlucely se omluvit a treba donest nějakou dobrou bonbonieru a třeba zjistíš, ze to zas tak tragicky nevnimaji. a pokud jo, tak omluvou a bonbonierou nic nezkazis… my se takhle jednou byli omlouvat za stekajici stene, taky jsem se citila hrozně a az na jednu obecne hysterickou sousedku nikdo kolem nic neslysel a naopak se nam jedni sousedi omlouvali za sve deti (ktere zas neslysime my). pomohlo mi to, ze jsem zjistila, ze nás většina nenesnáší.
Zapracovala bych na sobe. Pokud delas, co muzes, tak bys mela byt vice asertivni. Pripravila bych se pro sousedy nejakou universalni odpoved. Pokud pokazde pusobis, ze se bojis, o to vic na tebe budou zvonit. Mne si lide taky stezuji vic nez manzelovi, protoze vi, ze u manzela nepochodi… ![]()
@pannda píše: Více
Na to asi málokdo má, ale při troše štěstí by se dalo narazit alespoň na byt v přízemí a při ještě větším štěstí na krajní. Pak by alespoň dupali nad sklepem a měli méně společných zdi, kde by se šířil ostatní hluk.
@Anonymní píše: Více
Tak když se už někdo někdy rozhodne, bydlet v paneláku nebo bytovém domě, tak musí počítat s čímkoli a to i s případnými následky… Jako je hluk, dupot nebo i vášnivý sexuální život sousedů.
![]()
To se zkrátka nedá nic dělat.
Ale, všechno je to jen o lidech a jejich povaze, kde určitá míra tolerance, je v takových životních podmínkách určitě nezbytná. ![]()
Protože, to bysme se asi jednou museli všichni pozabíjet.
![]()
Všichni, kdo říkáte, že se s hlukem musí počítat. Bydlela jsem v domě, kde naproti byla chata, kam začali jezdit lidé též s autistou. Máme dům orientovaný na druhou stranu, takže nám to odhlučnil ten dům, ale když jsme náhodou šli vyhodit třeba odpad nebo šli po ulici z té strany, kde ta chata byla, tak to bylo dost drsné.
To nebyl běžný hluk, to byl téměř neustáký a velmi hlasitý řev po dobu, kdy to dítě bylo vzhůru.
Být to v bytě, tak se to opravdu nedá. Zakladatelku chápu, protože nejspíš tuší, že to pro sousedy bude asi problém.
Za mě by bylo vhodné podívat se po bydlení v nějakém domku, třeba menším a v menší vesnici, kde to bude finančně schůdné i za cenu dojíždění.
.
Příspěvek upraven 17.04.26 v 14:26