Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je to napsané zmateně
Miminko leželo na dvou osuskach? Na zemi? Jestli ano, tak nechápu co je pak za problém.
Jestli někde ve výšce, tak to chápu, taky bych nenechala i nepohybliveho novorozence jen tak.
Každopádně si s tatinkem musíte oba nejdřív zvyknout, mate doma dítě dva týdny, možná od návratu z porodnice ani ne.
Sama ženská neví co dělat s prvním dítětem takhle ze začátku a co teprve chlap … až se zajede a budete si v peci jistější, bude všechno lepší.
Tak hlavně klid, nic se nestalo.
Jednou se své zbytečné hysterii zasměješ. Chce to nadhled mamčo
(i když přiznávám, že jsem u prvního dítka byla stejně vypruzená kvůli každé blbosti)
Partner není ty a dělá to podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tak mu fandi, pochval ho a buď ráda, že tak pěkně funguje.
Asi bych doporučila to tak nehroti..já byla šťastná, když manžel par denní miminko choval, jak uměl nejlip a přes to, ze se bal s tím gumovym miminem hlídat, tak ho vytáhnul s postylky a choval..z počátku ho vytahoval tak, abych to neviděla, protože si sám nebyl jistej😂 😂teď se tomu smejeme..miminka jsou gumovy, běžte se mrknout do porodnice, jak tam mimina nosí, třeba vás to uklidní..přece v jiných polohách můžete chovat vy:-) já malého klidně na prebalovaku nechala, neměl se tam kde skutalet, když by se stal zázrak a 2tydenni miminko by se otocilo..zase chapu, ze jste prehormonovana, nebojte a vydechnete, vše si sedne a bude to OK:-)..hormony jsou potvory.. do teď si pamatuju, jak jsem šílene bulela, když mi manžel v sestinedeli napsal něco hezkého z práce😍
@Anonymní píše:
Dobrý večer maminky i tatínci.
Dnes jsme s partnerem koupali naší 17ti denní princeznu. Bohužel mě zamrzelo co chtěl partner udělat ano je to jeho první dítě nemá zkušenosti ale tohle prostě podle mě nemůže rodiče ani napadnout.
Po oblečení dcerky podotýkám ležela na 2 osuškách přebalovací podložku nemáme řešíme to tedy takto partner řekl že půjde pro zavinovačku do ložnice čímž mě vyděsil a řekla jsem mu na to že by přeci malou tam samotnou nenechal stála jsem kousek opodál hledala jsem hřebínek. Prý by se nemohlo nic stát když je na pravé straně židle a na levé vanička…A další věc když jsem tatínkovi ještě říkala že ho naučím více poloh než jen jednu kterou u malé u nošení má že stačí přeci přijít a zeptat se že by se to rád naučil tak prý mu ta jedna stačí ale když jsem viděla jak se při té jedné sklání když měl vypnout monitor dechu tak se mi to zdá málo a špatné mít malou jen ve vodorovné poloze.. Urazila ho to pohodil dudlíkem a cítil se dotčen..
Je to jinak milující partner a milující tatínek stará se o nás ale tohle mě mrzí.
@Anonymní píše:
@Martha03 Nebuzeruji! Řekla jsem mu jen že se stačí zeptat.
Ale ano, přesně to děláš - buzeruješ.
A zaděláváš na velký rodinný problém do budoucna, protože takovéhle chování Tvého partnera jenom odradí od toho, aby se o cokoli pokoušel.
Nech svého partnera, aby se postaral - ukaž mu vše potřebné, pak odejdi a počkej, až se případně sám zeptá. Tím, že mu budeš stát za zadkem a kritizovat vše, nač sáhne, dosáhneš jedině hádek a ve finále toho, že zůstaneš na všechno sama.
@NicknackEK píše:
Asi bych doporučila to tak nehroti..já byla šťastná, když manžel par denní miminko choval, jak uměl nejlip a přes to, ze se bal s tím gumovym miminem hlídat, tak ho vytáhnul s postylky a choval..z počátku ho vytahoval tak, abych to neviděla, protože si sám nebyl jistej😂 😂teď se tomu smejeme..miminka jsou gumovy, běžte se mrknout do porodnice, jak tam mimina nosí, třeba vás to uklidní..přece v jiných polohách můžete chovat vy:-) já malého klidně na prebalovaku nechala, neměl se tam kde skutalet, když by se stal zázrak a 2tydenni miminko by se otocilo..zase chapu, ze jste prehormonovana, nebojte a vydechnete, vše si sedne a bude to OK:-)..hormony jsou potvory.. do teď si pamatuju, jak jsem šílene bulela, když mi manžel v sestinedeli napsal něco hezkého z práce😍
Jezis jsem to teď po sobě přečetla a opravy jsou šílený, musím to nějak vypnout. *bal se s nim hýbat, vytáhnul z postylky apod;-)
Tyjo, já byla u prvního z jeho nespavosti tak vyřízená, že jsem malého předávala manželovi jakmile k tomu byla sebemenší příležitost a pouze jsem doufala, že jako vlastní otec ho snad nezabije. ![]()
Řešila bych mile akorát bezpečnost - nenchávat bez dozoru, kde může slítnout, ve výšce držet vždy aspon pevně za nohu. U nás funovalo “v porodnici mi radili, chceš to ukázat?…”.
Jinak ostatní zádrhele, co vidíš, jsou poporodní hormonální zbytečnosti, kterými vás oba akorát oddaluješ. Není důvod, aby vymýšlel jiné polohy, když drží miminko správně a oba jsou spokojení. Muž polohu umí, cítí se jistý, tak mu dopřej otcovské sebevědomí. Bud pyšná, vždyt je skvělý. Sám si najde další, až bude jistější. Až přijdou koliky, bude fajn mít doma harmonický vztah, protože se přes řev dva měsíce neuslyšíte. Ted už bude citlivý na každou “radu”od tebe, je to zbytečný.
Mate doma miminko 17!!! dni. To je fakt chvilicka.
Nech chlapa dychat, at si to dela po svem, zasahuj jen u jasne nebezpecnych veci.
Jinak pocitej do deseti a nech ho.
Nebo se ti na to vykvajzne a jeste bude opravnene nastvanej.
Osušky jsem taky nepochopila ![]()
Jinak já byla tvrdá jen v otázce bezpečnosti. Ale nikoliv stylem - tohle prostě rodiče nemůže ani napadnout! Ale v klidu - hele, mám strach, nemám z toho dobrej pocit, kamarádce takhle přepadlo čtrnáctidenní mimino, voni jsou mrštnější, než to vypadá… A zbytek - dítě to neohrožuje, jemu je to pohodlný, tak o co jde, snaha od prvních dnů pomáhat se cení za všech okolností a je-li příliš kritizovaná, velmi brzo se může zvrtnout v to, že mu docvakne, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Nikdo učenej z nebe nespad, což koneckonců ani ty ne.
Buď rada, ze miminko koupe a stará se. My máme druhé dítě. My 6tydnu a manžel ji za tu dobu ani jednou neprebalil, nekoupal a nekrmil. Občas pochová a to je vše. Já sama malou necham ležet na prebalovacim pultě nebo na gauči, a dělám další věc. Dneska mi ležela v koupelně na prebalovacim pultě a já uklízela koupelnu.. Pravidelně jsem na ni koukala. ![]()
@Sallema mýmu muži druhý dítě spadlo z postele, ještě mu ani dva měsíce nebyly, bylo totálně nepohyblivý. Rozhodně neleželo na kraji a on seděl půl metru od něj, dodnes netuší, jak se to dítěti povedlo, ale stalo se to. A to svýho chlapa považuju za fakt spolehlivýho, pečlivýho a pozornýho otce.