Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Partnerova babička mě těžce nebere
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.5.24 12:37
Jedině odstěhovat. Najděte si nějaký spolubydlení. On pracuje, ty máš brigádu a nejste schopni nic utáhnout?
Příspěvek upraven 26.05.24 v 12:38
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.24 12:37
@Anonymní píše: Více
Na tyhle situace je většinou jen jedno řešení. Bydlet jinde a chodit maximálně na návštěvy 
Kamarádka taky bydlela X měsíců s partnerovou babičkou. Přechodně, hledali si byt. Než se stěhovali, byla těhotná. Taky jen ukazovala, co se jak má dělat, byla schopna dělat vše znovu, jen aby ukázala, že kamarádka vše dělá špatně a pak jim ještě organizovala, co jak mají koupit pro dítě a málem ji trefil slak, když říkala, že by ráda používala látkové pleny. Babka nechápala, že dneska už se to přece neřeší, když jsou Pampersky Tam naštěstí i partner viděl, že hurá pryč, protože ač měl babi moc rád, tohle všechno přeháněla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.5.24 12:39
To je dost blbé, nejspiš bych s ní promluvila, šla za ní a na rovinu se jí zeptala proč je taková na Tebe, že si nejsi vědoma že by jsi jí něco provedla a třeba i s přítelem aby věděla že stojí za Tebou, takhle se žít nedá!!!
My žijeme taky s babičkou a musím říct že mě přijala i moje holky skvele, vlastně celá jeho rodina!
Musíte s ní promluvit, pokud ostatní jsou v pohodě tak se Tě musí zastat, přeji hodně sil…
- Citovat
- Upravit
26.5.24 12:40
Odstěhovat se, co jiného. Ikdyby ses na hlavu stavěla tak se ona nezmění 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.5.24 12:44
Viděla bych to na samostatné bydlení, třeba v garsonce. Myslím, že soužití několika generací v jednom bytě nemůže dělat dlouhodobě dobrotu. Ono to kolikrát není růžové ani když rodiny mají každá svůj vchod nebo bydlí kousek od sebe. My taky nebydlíme v městech kde pracujem. Taky musíme dojíždět. Občas je dojíždění nejmenší problém.
- Citovat
- Upravit
26.5.24 12:48
Odstěhovat se. Pokud všichni žijete v jednom bytě, se společnou kuchyní, koupelnou, tak by se mi to taky nelíbilo, kdyby tady začal najednou bydlet někdo cizí.
Navíc babička může být i stará a začínat ji nějaká psychická nemoc.
Pokud se odstěhovat nemůžete, tak babku přestaň řešit, nepeč jí žádné buchty, nedělej výzdobu. Starej se o váš pokoj, vaše jídlo, všechno po sobě zase ukliď a běž zase k sobě do pokoje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.24 12:48
Nejlepe se odstehovat. Pokud to z nejakeho duvodu nejde/nechcete, zhodnotit babiccin vek a zdravotni stav a dle toho se zaridit. Mam na mysli to, ze babicka uz muze mit nabeh na nejakou demenci, pripadne jen starim ztraci spolecenske zabrany a takto se projevuje. A s tim zadne promluvy nehnou, je treba jen byt ten „dospely“ a nejak se kolem ni zaridit. Mozna jen zkusit s ni hledat spolecnou rec, treba si rict o pomoc s pecenim, zavest rozhovor na jeji mladi, jake to bylo, kdyz pecovala o domacnost ona a pod. Mozna ti to pomuze ji pochopit, od ni bych to uz uplne necekala. Ony dve hospodyne v jedne domacnosti nikdy nedelali dobrotu, takze je dobre urcit si nejakou to hierarchii a temito drobnostmi by se to mohlo povest.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.24 12:49
No a co udělá tvůj partner, když babička řekne, že pro tebe jídlo není? Můj partner by to jídlo vzal, dal mi ho, a sám si namazal rohlík v domácnosti bych se spíš snažila moc nepřekážet, vždy když babička začne s nějakou kritikou, zavolala bych partnera, ať to doděla on, dle jejich standardů a šla si po svém nesnaž se být dokonalá hospodyňka, NIKDY to NIKDO neocení, akorát z tebe bude fackovací panák.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.5.24 12:52
Holky, děkuji. Jinak promlouvat s ní zkoušel už partner a to mu řekla, že jí na mě nic nevadí.
Následně jsme se ale dozvěděli, že partnerovu otci říká, že tu nic nedělám a když, tak vše blbě.
Kolikrát jsem jí i slyšela, že se rozkřikovala, že tu jím zadarmo apod. (jídlo si s partnerem vaříme sami a i sami platíme).
A ano, bohužel jsme teď měli dost výdaje skrze opravu aut. Jsme mladí a upřímně nějak moc našetřeno nemáme, z huby do huby žít nechceme.
Když jsme s partnerem bydleli chvíli u mých rodičů, tak nebyl žádný problém. To ale již nelze, z důvodu VŠ a práce partnera. Studuji medicínu a už to je pro mě náročné, na brigádu chodím jen občas, když to jde. Vlastně si tam vydělám jen pár tisíc na kosmetiku, oblečení a popř. na přispívání na jídlo.
To odstěhování asi stejně nastane, pokud babka nenatáhne bačkory asi by mi stačil i nějaký menší mobileheime…
- Citovat
- Upravit
26.5.24 12:53
Momentálně jsme v situaci, kdy si nemůžeme dovolit vlastní bydlení, kam bychom se mohli odstěhovat…
Musíš proti této větě, sorry. Bába se nezmění. Tvůj přítel měl bábu seřvat, že se neumí chovat. Žiješ se srabem, co se tě neumí zastat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.5.24 12:54
@AnastazieB no přesně to momentálně dělám, ale i tak si najde záminku vyrypovat 
teď pár týdnů jsem zkoušela být s ní v kontaktu fakt minimálně… 
- Citovat
- Upravit
26.5.24 12:55
Bereš jí vnoučka a k tomu tě má rád i její syn. To nezlepšíš. Mě manžela babička taky nebrala. Vyloženě jsem cítila, že jsem ta co jí ukradla miláčka vnoučka. Naštěstí jsme s ní nebydleli a návštěvy se dali zvládnout. U tebe vidím jediné řešení odstěhovat se a doufat, že nebude pak navádět přítele proti tobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.5.24 12:58
Jak jsem psala, partner se mě zastává dost, kolikrát ji to říká fakt bez servítek…pár dní je to ok a potom zase nanovo.
Když to řekla s tím jídlem, tak on odmítl, že jíst nebude, když nebudu ani já a ona ještě na něj byla naštvaná že se mu tady s tím dělá a on nechce. Ale dal ji najevo, že já jsem taky člen rodiny a beze mě to nepůjde - což ona už nechápe.
Společnou řeč jsem s ní hledala..je to křesťanka a dovezla jsem ji obrázek kostela, kde jsme byli. Ale ani to nepomohlo. Prostě se se mnou bavit nechce. S ostatními ano, se mnou ne.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj, holky. Setkaly jste se s něčím podobným?
Bohužel já v tom teď žiji. Partnerova rodina mě nebere. Jsme spolu přes 2 roky a máme se moc rádi. Bydlíme spolu rok a půl.
Dříve jsme bydleli ve velkoměstě sami, ale nyní jsme se přestěhovali do domu partnerova otce, kde žije i jejich babička. Přestohovali jsme se kvůli jeho práci a mému dojíždění na VŠ. Otec partnera mě má moc rád, rozumíme si.
Jeho babička mě ale nenávidí…ať dělám, co dělám, nejsem prostě dost dobrá. Vařím? Je problém. Myju nádobí? Dělám to špatně. Udělám výzdobu na Velikonoce? Hnus, je to tady jak u komediantů.
Prostě vše špatně. Já se k ní doposud chovala velmi slušně a s úctou. Nejvíc mě dostalo asi to, když jsem se několik hodin pracně dělala s buchtou na její svátek. Ona to viděla a řekla, že to jíst nebude a že si raději upeče sama.
Nevím, co proti mě má. Nekouřím, nepiju, ve svém studijním oboru jsem premiantka, mám brigádu, dost pomáhám v domácnosti. Nejsem žádný lempl
K nikomu jinému se tak nechová. Na partnera je jak milius. Chápu, že jsem jistým způsobem “cizí”, ale nejsem spolu pár měsíců, ale přes 2 roky.
Když padlo téma svatba, tak mu taktně naznačila, že jsem určitě zlatokopka a další podobné věci.
Když mi musel nedávno partner volat záchranku, ona se to dozvěděla a udělala scénu, že ona je ta chudinka a poslala si také pro záchranku. Potom mi záchranáři říkali, že to jen asi hrála a že ji vlastně nic nebylo. A že se měli věnovat mně a rozhodně né ji.
Co by měla být ráda, že si mě partner našel a že prakticky zastanu dost věcí, tak právě naopak. Několikrát byla na mě zlá i před partnerem. Ten se mě vždy zastal a ona tolikrát slíbila, že se mi omluví - ale nikdy se tak nestalo.
Kolikrát se mnou ani nemluví…nic. Nepozdraví…dělá, jak kdybych byla duch.
Jsem zde opravdu jak cizí. Když se dělá nějaké jídlo, tak se zeptá jen partnera. Pro mě jídlo? Není, nebude.
Už nevím, co dál. Partner říká, ať si to tak neberu a že je stará. To já vše chápu, ale přece ji nic neopravňuje k tomu, aby na mě byla tak zlá? Nic jsem jí neudělala.
Kolikrát fakt na mě vyjede kvůli blbosti. Že je třeba na troubě zaplé světlo, když dělám jídlo.
Nikdy jsem nechtěla být na ní zlá, ale prostě…nevím, zda mi ještě zbývá něco jiného.
Momentálně jsme v situaci, kdy si nemůžeme dovolit vlastní bydlení, kam bychom se mohli odstěhovat…
Navrhujete nějaké řešení?
Ještě mě napadlo to, že ta babka třeba vycítila, že jsem taková “slabá”? Rozhodně nejsem žádný extrovert a zatím, když na mě něco měla, tak jsem ji na to ani nedokázala nic moc říct.
Ona je povahově dost zlá a vyčůraná. Tak nevím, zda to ze mě vycítila, že si může dovolovat…
Předem všem děkuji a prosím o anonym. Citlivé info