Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Partnerské problémy při snažení
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
11.7.11 17:11
partnerske probemy
Urcite se tady uz o tom nekde psalo, ale nak neni nalada to hledat…
jenom jsem se chtela zeptat, jestli i u vas snazeni o miminko narusilo vas partnersky vztah… jakymkoliv zpusobem…
nejak si s tim nevim posledni dobou rady, napeti je obrovske a hadky a nervozita cim dal vetsi… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.7.11 17:22
My jsme teda otěhotněli hned 2.měsíc, ale ten první jsem byla zklamaná, když přišla MS, bylo mi to líto, byla jsem plná očekávání.. přítel mi tenkrát řekl, že ani nečekal, že to bude hned, ale jinak trpělivě poslouchal ty moje bláboly 
. Nevím, jak dlouho se snažíte, ale vím, že není dobře jim to moc cpát. Pokud bysme se vyloženě nesnažili třeba půl roku, tak by asi těžko snášel měření BT, povídání o ovulaci a tak… já si ji teda neměřila, ale i kdyby jo, dělala bych to tak, aby nevěděl. Pokud by bylo snažení delší, tak bych ho do toho samozřejmě začlenila, stejně by taky musel absolvovat testy a tak. Prostě podle mojí zkušenosti bych řekla, že se na ně v tomhle musí opatrně, moc je tím „nekrmit“. 
Držím palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.7.11 17:26
tak ja mu to nejak necpu a ani o tom nemluvim… ale proste nekdy to na me padne… ten strach ze to nepujde… snazime se pres dva roky a jen me za posledni tydny z toho zacina uz vazne byt na nic… a tak jsem nervozni, ubrecena, protivna a tohle vsecko…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.7.11 17:34
Naše snažení nebylo nijak extra dlouhé (7 a 8 cyklů), ale vzhledem k mé nepravidelnosti a dlouhým cyklům to vyžadovalo určité sledování. Takže jsem měřila BT a hlídala ovulaci.
Že by to narušilo partnerský život se říct nedá, ale poměrně rychle jsem přišla na to, že sex na povel nám moc nejde - stresovalo to mě (že třeba byl zrovna unavený) a stresovalo to manžela (že to po něm chci na povel).
Takže jsem mu to přestala říkat, kdy mám či nemám ovu. Já to věděla, ale manžel ne. A hned to šlo lépe nám oběma. První dítko vzniklo při mimořdném raním sexu - to si manžel moc pochvaloval, jak to bylo super a spontání (já ho v podstatě znásilnila, což běžně nedělám 
). Až zpětně jsem mu řekla, že to nic spontáního nebylo, že to byl zcela řízený oplodňovací sex. Druhé vzniklo na dovolené, manžel byl lehce připitý (a vášnivý), já zrovna došla k názoru, že chci s druhým dítětem počkat, ale že vlastně už mám po ovulaci, tak proč ne… No a buch ho.
Pokud se ale snažíte už 2 roky, tak to je hodně dlouhá doba a chápu, že už to člověka užírá. Tak tam snad si o tom promluvit, jak to kdo cítí, co dělat dál a doufat, že to ustojíte. To je asi zatěžkávací zkouška vztahu.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.7.11 17:41
no a mě to vztah narušilo tak, že došlo k rozvodu… ale dneska na to koukám s odstupem téměř 5ti let a je dobře že k tomu došlo…s nynějším partnerem jsme procházeli ještě horším obdobím snažení a ten to zvlád a máme 2 naše zázraky… 
moc držím pěsti, aby to vše dopadlo dobře, je to velkej nápor na nervy…i pro ty chlapy i když to nedávají tak najevo… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.7.11 17:58
My jsme se snažili pět let a určitě to narušilo sexuální život… jako když přijdeš od doktora s tím, že sex má být dnes a pozítří, tak to asi fakt žádnýho chlapa nenadchne, takhle na povel 
Nicméně co se týče partnerského vztahu, tak ten bych řekla, že se nijak nezměnil, a jestli, tak spíš zlepšil. Ale je fakt, že pro muže děti nikdy nebyly nějaká velká priorita, a teď s odstupem času jsem i ráda, že za tak dlouhou dobu aspoň stačil pochopit, že je opravdu chce Teď je z něj skvělý táta.
- Citovat
- Upravit
11.7.11 18:21
Anonymní píše:
My jsme se snažili pět let a určitě to narušilo sexuální život… jako když přijdeš od doktora s tím, že sex má být dnes a pozítří, tak to asi fakt žádnýho chlapa nenadchne, takhle na povel
zátěž pro vztah to je velká, zvlášť v případě, kdy to partneři prožívají každý jinak. Musím souhlasit s anonymkou, že i u nás ta doba byla nutná pro to, aby chlap věděl, že to dítě skutečně chce. Podle mě neplodnost páru může být často „dobrý“ důvod k rozchodu…
Přeju, ať to ustojíte…konkrétní rady sypat nechci, stejně to má každý trochu jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.7.11 19:50
tanik1912 píše:
tak ja mu to nejak necpu a ani o tom nemluvim… ale proste nekdy to na me padne… ten strach ze to nepujde… snazime se pres dva roky a jen me za posledni tydny z toho zacina uz vazne byt na nic… a tak jsem nervozni, ubrecena, protivna a tohle vsecko…
Přes dva roky? A řešíte to už s dr.?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.7.11 20:01
někdo se za to možná stydí…já ne…za to 5ti letý snažení bych se bez odborný pomoci neobešla…chodila jsem k psycholožce a nestydím se za to…mě i bylo jasný, že s takovýma nervama se nemůže povést ani IVF, tak jsem to řešila takhle
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.7.11 21:59
Přes dva roky bych už dávno řešila na gyn.
My se snažili rok a pak prošli IVF. Úspěšně. Celé to martyrium s otěhotněním náš vztah nenarušilo vůbec, ale bohužel ho vážně narušila následná péče o dítě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
