Platonická láska v dospělosti

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 01.06.19 00:38
Platonická láska v dospělosti

Máte stejnou zkušenost? Jsem vdaná a jsem matka jednoho dítěte. Manžela si velice vážím. Přesto mám dvě platonické lásky. Jednu z nich už od dob puberty. Druhou posledních několik let. S jednou mou platonickou láskou se nestýkám vůbec. Se druhou se vídáme několikrát do měsíce i s manželem. Je to jeho kamarád. Manžel ani jeho kamarád o tom určitě nemají ani tušení. Obou si vážím natolik, že s nimi o těchto pocitech nemluvím. Manžela jsem si vybrala pro jeho povahu. Obě platonické lásky pro jejich povahu a vzhled. Nemáte typ, jak se těchto citů a pocitů zbavit?

Reakce:
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 01.06.19 00:51

Teda tip

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 01.06.19 01:19

Ahoj, taky to tak mám. Jsem vdaná a mám dvě děti. První láska je moje první láska ze základky a druhá láska je z období puberty. Podle mne s tím moc dělat nejde, občas si na ně pomyslím, představím si co by bylo, kdyby.. někdy jsem smutná a někdy veselá, když na ně myslím. A pak se zase vracím do reality ke své rodině kterou miluji. Oba už taky mají své rodiny, s jedním jsem v kontaktu jen že si občas napíšeme a s druhým vůbec, tam se stalo až moc věcí.

mrav
Nadpozemská drbna 28832 příspěvků 01.06.19 01:40

Taky mám platonickou lásku - já vdovec, ona šťastně vdaná. Bydlíme kousek od sebe - ach, jo… :?

Russet
Neúnavná pisatelka 16472 příspěvků 01.06.19 08:14
@Anonymní píše:
Máte stejnou zkušenost? Jsem vdaná a jsem matka jednoho dítěte. Manžela si velice vážím. Přesto mám dvě platonické lásky. Jednu z nich už od dob puberty. Druhou posledních několik let. S jednou mou platonickou láskou se nestýkám vůbec. Se druhou se vídáme několikrát do měsíce i s manželem. Je to jeho kamarád. Manžel ani jeho kamarád o tom určitě nemají ani tušení. Obou si vážím natolik, že s nimi o těchto pocitech nemluvím. Manžela jsem si vybrala pro jeho povahu. Obě platonické lásky pro jejich povahu a vzhled. Nemáte typ, jak se těchto citů a pocitů zbavit?

Asi dospět. K čemu ti je trápit se platonickou láskou? 8o To jsem prožívala jako náctka. Nikomu bych to nesvěřovala a modlila se, aby mě to brzo pustilo.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 01.06.19 08:27

@Russet Děkuju za názor :) Přesně to dělám. Mlčím a doufám, že to přejde. Ráda bych dospěla, jak píšeš, ale na povel to nějak nejde ;)

Russet
Neúnavná pisatelka 16472 příspěvků 01.06.19 08:31
@Anonymní píše:
@Russet Děkuju za názor :) Přesně to dělám. Mlčím a doufám, že to přejde. Ráda bych dospěla, jak píšeš, ale na povel to nějak nejde ;)

No, na povel to jde. Ale nesmíš se v tom tak nimrat. Trochu si ho zošklivit.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 01.06.19 08:42

Já tedy nevím, ale lásku jsem si nikdy nevybírala. Prostě přišla, bum a bylo to. A zamilovala jsem se jako blázen ve 40 opět do své první lásky. Bylo to vzájemné, ale mám taky rozum, takže to zůstalo v té platonické rovině a prostě jsem čekala až to vyšumí. A mám ho ráda už víc než 30 let a jiné to asi nebude.
Jestli chceš vystřízlivět, nevyhledávej žádný kontakt a snaž se myslet na něco jiného. Mně pomáhala fyzická námaha nebo činnost při které se musí přemýšlet.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 01.06.19 12:11
@Anonymní píše:
Máte stejnou zkušenost? Jsem vdaná a jsem matka jednoho dítěte. Manžela si velice vážím. Přesto mám dvě platonické lásky. Jednu z nich už od dob puberty. Druhou posledních několik let. S jednou mou platonickou láskou se nestýkám vůbec. Se druhou se vídáme několikrát do měsíce i s manželem. Je to jeho kamarád. Manžel ani jeho kamarád o tom určitě nemají ani tušení. Obou si vážím natolik, že s nimi o těchto pocitech nemluvím. Manžela jsem si vybrala pro jeho povahu. Obě platonické lásky pro jejich povahu a vzhled. Nemáte typ, jak se těchto citů a pocitů zbavit?

No, nevím jestli to mám přímo takhle, ale mám k manželovi ještě dva chlapy, z kterých se mi klepu kolena :oops:
Ten jeden byl můj dlouholetý milenec a dodnes se máme fakt rádi a i když už mnoho let spolu nic nemáme nic, tak si čas od času zajdeme sednout na kafe a je to vždy velmi krásně strávený čas. Jsem moc ráda, že i po rozchodu jsme pořád přátelé a můžeme se svěřit navzájem a důvěřujeme si. Mám ho moc ráda, je tam i přitažlivost, ale už tam není to, kvůli čemu nedokážu odolat. To už po těch letech vyprchalo. Takže jsme kamarádi bez nadstandartu :lol: Ovšem po každé schůzce mi přijde sms jak mi to slušelo a jak po mně stále touží, já už to mám ale jinak a už si to neumím představit vrátit to zpět.

Ten druhý - toho jsem potkala asi před rokem, na první pohled se mi velmi zalíbil, přitahuje mě, opravdu od prvního pohledu. Po nějaké době mi řekl, že to má stejně, ale jsme rozumní a nic spolu nemáme, i když je to fakt těžké, pro mě tedy určitě. Tím, že jsem už jednou milence měla, tak vím, jak to může fungovat a nemusí to být problém, takže mě to láká o to víc. Hodně si spolu povídáme, semtam mě pozve na kafe, musím přiznat, že to jsou pro mě muka, chybí mi ten mimomanželský vztah, to něco navíc. Jsem z něj dost vykolejená, on se z 90% chová velmi přátelsky a slušně, ale občas z toho vyklouzne a přizná, že je na tom stejně jako já (to se vždy tvářím jako hrdinka, že o nic nejde a že já to tak nemám a nechci). Vím, že on by milenecký vztah nezvládl a se mnou by to taky mohlo hodně otřást a nechci riskovat. Jsem ráda, že mi to prošlo jednu a nemůžu riskovat, manžela mám taky ráda.

Russet
Neúnavná pisatelka 16472 příspěvků 01.06.19 20:25
@Anonymní píše:
No, nevím jestli to mám přímo takhle, ale mám k manželovi ještě dva chlapy, z kterých se mi klepu kolena :oops:
Ten jeden byl můj dlouholetý milenec a dodnes se máme fakt rádi a i když už mnoho let spolu nic nemáme nic, tak si čas od času zajdeme sednout na kafe a je to vždy velmi krásně strávený čas. Jsem moc ráda, že i po rozchodu jsme pořád přátelé a můžeme se svěřit navzájem a důvěřujeme si. Mám ho moc ráda, je tam i přitažlivost, ale už tam není to, kvůli čemu nedokážu odolat. To už po těch letech vyprchalo. Takže jsme kamarádi bez nadstandartu :lol: Ovšem po každé schůzce mi přijde sms jak mi to slušelo a jak po mně stále touží, já už to mám ale jinak a už si to neumím představit vrátit to zpět.Ten druhý - toho jsem potkala asi před rokem, na první pohled se mi velmi zalíbil, přitahuje mě, opravdu od prvního pohledu. Po nějaké době mi řekl, že to má stejně, ale jsme rozumní a nic spolu nemáme, i když je to fakt těžké, pro mě tedy určitě. Tím, že jsem už jednou milence měla, tak vím, jak to může fungovat a nemusí to být problém, takže mě to láká o to víc. Hodně si spolu povídáme, semtam mě pozve na kafe, musím přiznat, že to jsou pro mě muka, chybí mi ten mimomanželský vztah, to něco navíc. Jsem z něj dost vykolejená, on se z 90% chová velmi přátelsky a slušně, ale občas z toho vyklouzne a přizná, že je na tom stejně jako já (to se vždy tvářím jako hrdinka, že o nic nejde a že já to tak nemám a nechci). Vím, že on by milenecký vztah nezvládl a se mnou by to taky mohlo hodně otřást a nechci riskovat. Jsem ráda, že mi to prošlo jednu a nemůžu riskovat, manžela mám taky ráda.

No, kdyby tohle věděl :roll:

Váš příspěvek
Reklama