Pocit prázdna
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
@subsomi @Lithien Děkuju snad to opravdu bude jen nárazová záležitost, snad se z toho vyspím 
@Lithien holčičku máš překrásnou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Teď zrovna rozprodávám po letech kočárky po dětech. Je mi 40 a vím, že další mimino nebude a když jsem teď chystala hlubokej kočár k vyzvednutí a jela s ním přes zahradu, tak bych brečela, že už to nezažiju. Holt už jsem asi sentimentální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Na mě to působí jako lítost, že bys chtěla taky…třeba jen na chvíli být na jejím místě. To přejde, neboj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To je tou nostalgií Člověku přijde líto, že to své už má za sebou a že to asi neprožil tak, jak by to „zasloužilo“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Radanka25 
Tajná láska ne je to,,Bývalý přítel" jestli se teda 3 dny sexu a pár sms v 17 dá počítat za vztah
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@ivašot. píše:
Teď zrovna rozprodávám po letech kočárky po dětech. Je mi 40 a vím, že další mimino nebude a když jsem teď chystala hlubokej kočár k vyzvednutí a jela s ním přes zahradu, tak bych brečela, že už to nezažiju. Holt už jsem asi sentimentální.
já dneska taky prodala kočár a když ho vezli k autu, taky bych brečela
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Joj, jak ti rozumím, máme skvělé manželství, dvě tedy hodně vymodlené perfektní děti, a jen to píšeš, už se mi ten pocit vrací, další dítě u nás ne, ale stejně mě často přepadá ten pocit, že už to mám za sebou, že děti rostou a letí to, že už nezažiju to těhotenství, porod, ty první okamžiky s miminkem, spousta ženských to nechápe, asi to tak necítí, já ti rozumím. Já dokonce, nevím, jak to napsat, aby to nevyznělo, jako že jsem totální magor, závidím švagrové, která se trápí, kvůli ní ten anonym, trápí s IVF, že to má ještě před sebou, závidím jí i to IVF, sama je mám za sebou, prostě tu naději, že bude těhotná. Takže tě chápu. Bojuju s tím od porodu druhorozené, je to už skoro tři roky a nepolevuje to.
tos napsala dokonale, pod to se můžu podepsat taky, sedí to dokonale i na mne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Joj, jak ti rozumím, máme skvělé manželství, dvě tedy hodně vymodlené perfektní děti, a jen to píšeš, už se mi ten pocit vrací, další dítě u nás ne, ale stejně mě často přepadá ten pocit, že už to mám za sebou, že děti rostou a letí to, že už nezažiju to těhotenství, porod, ty první okamžiky s miminkem, spousta ženských to nechápe, asi to tak necítí, já ti rozumím. Já dokonce, nevím, jak to napsat, aby to nevyznělo, jako že jsem totální magor, závidím švagrové, která se trápí, kvůli ní ten anonym, trápí s IVF, že to má ještě před sebou, závidím jí i to IVF, sama je mám za sebou, prostě tu naději, že bude těhotná. Takže tě chápu. Bojuju s tím od porodu druhorozené, je to už skoro tři roky a nepolevuje to.
Já to mám taky tak, vlastně všechno v nejlepšim pořádku, 2 děti, spokojenej vztah. Ale věk, že je jasné, že mimino už nebude. A někdy jsou chvíle, že bych dala hodně za to zažít ještě porod a mimčo a taky umím těhulkám závidět. Až mi ty moje pocity někdy přijdou jako rouhání, ale fakt to letí, zítra jdu na 1.třídní schůzku před nástupem do školy mladšího syna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@ivašot. píše:
Já to mám taky tak, vlastně všechno v nejlepšim pořádku, 2 děti, spokojenej vztah. Ale věk, že je jasné, že mimino už nebude. A někdy jsou chvíle, že bych dala hodně za to zažít ještě porod a mimčo a taky umím těhulkám závidět. Až mi ty moje pocity někdy přijdou jako rouhání, ale fakt to letí, zítra jdu na 1.třídní schůzku před nástupem do školy mladšího syna.
já, kdybych mohla cestovat v čase, já bych se hned vrátila do chvíle, kdy jsem držela ten první počůraný test s dvěma čárkama s prvorozenou, hned. Zažít to znovu všechno od začátku.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
já, kdybych mohla cestovat v čase, já bych se hned vrátila do chvíle, kdy jsem držela ten první počůraný test s dvěma čárkama s prvorozenou, hned. Zažít to znovu všechno od začátku.
No jo sentiment, u mě podpořenej čtyricítkou na krku a 4 deckama vína. Zejtra zas budu šťastná, za to co mám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@ivašot. to je hezky řečeno! já se s tím peru od října loni, kdy jsme se začali snažit o druhé. kamarádky mezitím těhotní, rodí, další těhotní, a já furt nic. V zimě to byla opravdu krize, takový pocit neschopnosti, prázdnota, říkali jsme si s mužem, že mám pms furt, jak jsem byla protivná 
přitom mám fantastickýho manžela, úžasnou dceru, za každý den s ní děkuji Bohu. Ale prostě už mám v srdci místečko pro dalšího člena rodina a teď mě ta prázdnota bolí. Tak aspon lítám s dcerou, užívám si všema 10ti, to co bych těhotná nemohla. Navíc mě štve, že budu muset v září nastoupit do práce, protože další rozklad rodičáku bysme asi nezvládli finančně. A to do mě všichni kérujou, že jsem ještě mladá a že na to nemám myslet 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Teda holky, já tohle nechápu… závidím spíš holkám, co mají již větší děti, jsou samostatnější, sami se nají a tak, je s nimi již sranda, umí např. jezdit na kole, něco ujdou - a není to jen o přebalování a cpaní lžičky do pusy. Sama jsem nyní těhotná a spíš mě to obtěžuje a chci to mít již z krku. Hodně aktivně jsem sportovala, cestovala, vydělávala asi tak 10× víc, než je nyní rodičák 
, chodila běhat, do sauny, dala si ráda vínečko a tak. Nyní mohu chodit akorát plavat, chodit a tak… hmmm, otrava. Nic mi není, všechno oblečení je zase pasé 
, hmmm, prostě pro mě osobně šílené období. Ideálně kdyby se rodili už např. 2 leté děti.
Porod děsný, 6 nedělí takový divný koma, nic mě rozhodně nerozbrečelo. Začalo mě to docela bavit a jít, až když bylo malé asi 6 měsíců. Do tý doby fakt pruda. To že být na mateřské je hnus fialovej ani nezmiňuji. Děti ano, ale mateřská ne…
No jo, jsem jiná, proto radši anonym, ať si na mě nikdo moc nesmlsne 
Nicméně podotýkám, že mám výborný manželství a manžel je pro mě vším.
Užíváme si jeden druhého a vše s ním je báječné a skvělé. Dokonce jsme říkali, že bude fajn, až děti půjdou z baráku, abychom si užívali společných chvilek stejně jako dřív. Závěrem podotýkám, že malou miluju a dala bych za ní život, aby to nevypadalo, že je mi ukradená 
to fakt ne… jen prostě nejsem asi typická žena, co čeká na mateřství jako naplnění svého života. Já měla naplněný život již před tím.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Teda holky, já tohle nechápu… závidím spíš holkám, co mají již větší děti, jsou samostatnější, sami se nají a tak, je s nimi již sranda, umí např. jezdit na kole, něco ujdou - a není to jen o přebalování a cpaní lžičky do pusy. Sama jsem nyní těhotná a spíš mě to obtěžuje a chci to mít již z krku. Hodně aktivně jsem sportovala, cestovala, vydělávala asi tak 10× víc, než je nyní rodičákPorod děsný, 6 nedělí takový divný koma, nic mě rozhodně nerozbrečelo. Začalo mě to docela bavit a jít, až když bylo malé asi 6 měsíců. Do tý doby fakt pruda. To že být na mateřské je hnus fialovej ani nezmiňuji. Děti ano, ale mateřská ne…
No jo, jsem jiná, proto radši anonym, ať si na mě nikdo moc nesmlsne
Nicméně podotýkám, že mám výborný manželství a manžel je pro mě vším.
Užíváme si jeden druhého a vše s ním je báječné a skvělé. Dokonce jsme říkali, že bude fajn, až děti půjdou z baráku, abychom si užívali společných chvilek stejně jako dřív. Závěrem podotýkám, že malou miluju a dala bych za ní život, aby to nevypadalo, že je mi ukradená
Jenže je zvláštní, že na mně by to docela sedělo taky, navíc těhotenství byla problémová, otěhotnění po ivf, takže celkově hrůza, ale toho pocitu se sakra nemůžu zbavit. Ale u mne je to možná i tím, že právě s těh. byly problémy, o dvě už velké děti jsem v těhotenství přišla, takže ty děti nějak nabyly na hodnotě nebo co , ale zároveň to mám podobně jako ty. Asi to dokazuje jen solidně rozvinutou schýzu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
