Pocit prázdna

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
1134
4.6.14 21:34

Pocit prázdna

Maminky vůbec nevím co se semnou děje, dnes se kamarádovi narodil syn a já najednu nevím co se semnou děje. Už od rána kdy napsal že jedou rodit tak jsem jak na trní, jako by rodila moje dcera! přitom jeho partnerku vůbec neznám a s ním se taky moc nestýkám. Byla jsem nervní jestli je vše v pořádku teď jsem se dozvěděla že už je prcek na světě a nejdnou je ve mně prázdno, nic mě netěší, mám pocit že já už si to svoje štěstí prožila a nic už tak silnéh jako porod nezažiju, závidím jim to štěstí až se mi chce brečet, Přitom já měla porod příšerný a zapřísáhla jsem se že už to nikdy nechci zažít znou. Prosím nevíte co to semnou je? jsem smutná lítostivá a cítím obrovské prázdno..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
4.6.14 21:41

Jedné kamarádce se narodilo mimčo v sobotu, druhé v neděli. Samozřejmě jim to moc přeju, ale taky mě na chvíli trochu popíchl pocit „závisti“ toho malého miminka. :oops: Přitom mám doma teprve 7m miminko. :oops: Myslím, že je to normální. :kytka:

V mém okolí se nikdo další brzy rodit nechystá. :jazyk: A já se taky už rodit nechystám. :)

  • Citovat
  • Upravit
6842
4.6.14 21:43

Co otec tvého dítěte žije s tebou? není to třeba závist spokojené rodinky?
nebo není to vzpomínka na vlastní porod, zvlášť když píšeš, že byl příšerný :roll: a smutek, že někdo to měl v pohodě a někdo ne :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1134
4.6.14 21:44

No ale to je právě divný v sobotu porodila jiná kamarádka a mě to bylo šumák :nevim: mcizí děti moc nemusim a teď mě to tak sebralo jsem z toho nešťastná

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4396
4.6.14 21:44

To je normální, kamarádka bude zanedlouho rodit a na to, že mám teprve jen 3 měsíční dceru jí to asi fakt „závidím“ nevím jak jinak to popsat. Stejně jsem to měla v pondělí, když jsem se dozvěděla, že známí co čekají miminko za pár měsíců se tak úžasně romanticky vzali a já jsem pořád „svobodná“ a ten můj jouda se prostě ani nemá k tomu aby se vyjádřil a chvílema lituji toho, že se malá jmenuje po něm a netrvala jsem na jménu po mě… (i když vzhledem k tomu, že jsem si po rozvodu ponechala příjmení exmanžela tak to bych asi nezkousla ani já :) ) Časem to předje.. :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1134
4.6.14 21:46

@subsomi No s otcem dítěte žiju, je ale pravda že jsme te´d řešili elké finanční problémy a do spokojené rodinky máme daleko, možná vzpomínám na to jak jsme my dva byli na porodním sále tak šťastný, ale nevím co s tím?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4396
4.6.14 21:47

@Zástavanda U některých je mi to taky jedno, ale vždycky když mě něco takhle sebere, tak si řeknu, že přece nemám proč být smutná a snažím se si vybavit jak mi bylo když jsem si myslela, že ani tu naší holčičku nikdy mít nebudu a nakonec se to povedlo. Myslím, že to i u tebe časem přejde. :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.6.14 21:48

Joj, jak ti rozumím, máme skvělé manželství, dvě tedy hodně vymodlené perfektní děti, a jen to píšeš, už se mi ten pocit vrací, další dítě u nás ne, ale stejně mě často přepadá ten pocit, že už to mám za sebou, že děti rostou a letí to, že už nezažiju to těhotenství, porod, ty první okamžiky s miminkem, spousta ženských to nechápe, asi to tak necítí, já ti rozumím. Já dokonce, nevím, jak to napsat, aby to nevyznělo, jako že jsem totální magor, závidím švagrové, která se trápí, kvůli ní ten anonym, trápí s IVF, že to má ještě před sebou, závidím jí i to IVF, sama je mám za sebou, prostě tu naději, že bude těhotná. Takže tě chápu. Bojuju s tím od porodu druhorozené, je to už skoro tři roky a nepolevuje to.

  • Citovat
  • Upravit
4396
4.6.14 21:48
@Zástavanda píše:
@subsomi No s otcem dítěte žiju, je ale pravda že jsme te´d řešili elké finanční problémy a do spokojené rodinky máme daleko, možná vzpomínám na to jak jsme my dva byli na porodním sále tak šťastný, ale nevím co s tím?
Řekla bych, že to je hodně pravděpodobné… prostě je ti smutno po tom pocitu souznění, lásky a štěstí co jste tehdy spolu prožívali a teď to už tak není
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1134
4.6.14 21:49

@Lithien :) doufám, že jo momentálně bych nejradši vyhodila počítač z okna abych nemusela koukat na ty jásající statusy :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1134
4.6.14 21:51
@Anonymní píše:
Joj, jak ti rozumím, máme skvělé manželství, dvě tedy hodně vymodlené perfektní děti, a jen to píšeš, už se mi ten pocit vrací, další dítě u nás ne, ale stejně mě často přepadá ten pocit, že už to mám za sebou, že děti rostou a letí to, že už nezažiju to těhotenství, porod, ty první okamžiky s miminkem, spousta ženských to nechápe, asi to tak necítí, já ti rozumím. Já dokonce, nevím, jak to napsat, aby to nevyznělo, jako že jsem totální magor, závidím švagrové, která se trápí, kvůli ní ten anonym, trápí s IVF, že to má ještě před sebou, závidím jí i to IVF, sama je mám za sebou, prostě tu naději, že bude těhotná. Takže tě chápu. Bojuju s tím od porodu druhorozené, je to už skoro tři roky a nepolevuje to.

To jsou přesně mé pocity závidím jim to jak jsou nadšený, jak krásný představy maj o rodičovství, jak maj před sebou první koupání, první úsměv…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1134
4.6.14 21:52

Achjo asi se to ve mně pere všechno dohromady :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4396
4.6.14 21:52

@Zástavanda hele já v to pondělí (po tý svatbě známých) bulela celý večej jak koza pitomá a do dneška jsem pěkně protivná, ale zase si říkám, že mám krásnou vymodlenou dcerku a to je důležité. A to to doma taky není nijaká velká hitparáda a rozum velí, že svatba by ani nebyla ideální, ale pocity mě nějak válcují :oops:
Ale stejně to člověku nedá a ještě si je (ty statusy) sám čte co? ;)
Držím palečky ať je to brzo zase v pohodě :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6842
4.6.14 21:52
@Zástavanda píše:
do spokojené rodinky máme daleko, možná vzpomínám na to jak jsme my dva byli na porodním sále tak šťastný, ale nevím co s tím?

přej jim jejich štěstí, ty jsi ho zažila také :think:
a věř že časem bude zase líp :hug:
no a třeba na uklidnění si představ co všechno ji čeká, první noci s uřvaným dítětem :roll: kojení 3× za noc (u tebe v půl roce to už je asi jen 1× za noc), prostě abyses uklidnila, tak si představ i to negativní co ji čeká :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
655
4.6.14 21:53

Porod je velký emotivní zážitek, já jsem od něho úplný,,blbeček,, rozpláče mě i hárající pejsek v televizi, takhle přecitlivělá jsem nebyla ani v těhu, jako by mi při porodu praskla nějaká žilka či co :zed: :zed:… možná jim,,závidíš,, ten prožitek po porodu, tu úlevu a záplavu emocí - nevím, jak to popsat :nevim:… já taky když jdu po městě koukám do kočárku na miminečka a trošku závidím ty mrňousky nebohé a to mám doma teprve roční :lol:… nebo mě napadá, jestli kamarád není tajná láska?? :P

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat