Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Teď to trochu vypadá,že mám času dost,že bych měla vše stíhat,ale je fakt,že já vůbec nemám čas pro sebe,někam si vyjít s kámoškama?poseďet na vínku,jako kdysi,jedu už 4tý měsíc s občasnou výpomocí od mamky,na jednu stranu mi to nevadí,že malou skoro celý den nosím a uspávám,protože často nemůže zabrat sama,ale nemám na to jí nechat dlouho křičet,to radši na všechno kašlu a věnuju se jí.Aspoň že mám chvíli na tady ty diskuse,jinak bych se z toho všeho už asi zbláznila..díky za to.. ![]()
Ani191 píše:
Teď to trochu vypadá,že mám času dost,že bych měla vše stíhat,ale je fakt,že já vůbec nemám čas pro sebe,někam si vyjít s kámoškama?poseďet na vínku,jako kdysi,jedu už 4tý měsíc s občasnou výpomocí od mamky,na jednu stranu mi to nevadí,že malou skoro celý den nosím a uspávám,protože často nemůže zabrat sama,ale nemám na to jí nechat dlouho křičet,to radši na všechno kašlu a věnuju se jí.Aspoň že mám chvíli na tady ty diskuse,jinak bych se z toho všeho už asi zbláznila..díky za to..
Nevěš hlavu, ono se to časem zlepší a bude to pořád lepší a lepší. Na domácnost se vykašli a užívej si malou. A když bude mít manžel nějaké připomínky, tak ať ti laskavě pomáhá.
A zkus vymyslet, jak ho co nejvíc zapojit, abys měla čas na sebe.
Já se poprvé ven dostala až po 8m od porodu, myslím na pivo s kamarádkama. Do té doby jsem akorát tak jela nakoupit.
Ty začátky jsou těžké pro oba. Držím pěsti a nevzdávej to!
Pomáhá, přebaluje, oblíká, večer chystá vaničku na koupání, pak to zase všechno uklidí mezitím co kojím a pak dám spinkat, pokud malá pláče, tak za ní běháme na střídačku, jak kdo zrovna může, nebo mi přichystá večeři, když malou večer koupu a připravuju na spaní. Jinak i já jsem hlavní provianťák, vařím, peču dělám dobroty,ale jen za předpokladu, že malou chvilku zabaví.Jsme sehraný tým, za ta léta co jsme spolu není divu
![]()
Miminko je naše první, tak to oba dost prožíváme.
![]()
No to je správné,já bych taky vyvářela,kdyby mi někdo malou pohlídal,naštěstí už jí občas můžu dát do lehátka,a tam nějakou chvíli vydrží,když jí třeba říkám co dělám,a občas zacinjám plyšákam ![]()
ahojky, u nás je to tak, že sám od sebe většinou k prckovi nejde, musim se mu spíš prosit,ale někdy má světlou chvilku jako třeba dneska v noci kdy už smebyla po nemoci dost utahaná a spala sem konečne jak dřevo protože kašel dovolil, abych se po 3 tejdnech vyspala, tak manža k němu sám od sebe vztal. nekoupe, bojí se , protože to co dělá ve va ně je fakt nářez,a ani nepřebaluje, to děllal občas, jnén když byl počuranej do těch 5 měsíců, pak se začal točit a delat kravinky tak se taky neangažuje. jinak pomuže, ponuchná, pohraje si snim myslim, že tak normálně se stará
Manžel se snaží i když u první dcery to bylo úplně jiné,jezdí z práce až večer a vyřízenej,páč má fyzicky hodně náročný zaměstnání ani po něm nic moc nechci.Je pravda že díky tomu je z malý pořádnej maminák a jak se hnu z místnosti je zle.Je jí 7 měsíců,ještě sámm nekoupal,krmení vzdal po pěti minutách,takže si to teď vyžírám a jsem vděčná za deset minut denně když jí pochová
no jo,okolo první lítal jak šus,ale je pravda že byl doma ve tři a relativně v pohodě.
Částečně má možnost pracovat z domu, snažím se, aby ho malý nerušil při práci. No a tím, že je „víc“ doma, tak když je potřeba, tak přebaluje, váží a podává mi ho na kojení, odbrkává ho, chová, teď i koupe, protože jsme zjistili, že dosáhne do vany do vaničky lépe a malý se s ním cítí bezpečněji, natírá ho, obléká ho, kupuje a vybírá mu oblečení, zvládne jej i dokrmit umělým mlékem, cvičíme Vojtovku půl na půl, chodí s ním ven, hraje si s ním, vaří mu teď první příkrmy - vše, když je to potřeba, nebo když má čas a může se podílet. Jsem nadšená, že syn bude kromě mámy znát pořádně taky tátu.