Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Pomoc kouše!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.9.06 12:59
Já se po nějakém čase hlásím zase. ( pěkně jsem si přitom zarýmovala )
Musím napsat jak jsme na tom. Kousání u nás řídlo a vždy když jsem si myslela že je po všem, tak se Filípek na někoho vrhl. Začal kousat i svého tatínka a ten začal na oplátku Filípka taky kousat a vždy nezapoměl dodat: Bolí tě to?Mě to taky bolelo a moc.
Jednou se nám taky stalo, že jsme byli obětí stejně staré kousací holčičky a hned jsem nezapoměla dodat: Vidíš jak je to ošklivý a jak to bolí, když někdo kouše?
Nevím zda to by to odeznělo samo nebo zda tomu kousací reakce na kousnutí pomohla každopádně Filípek NEKOUŠE!
No určitě né sám od sebe. Pokud mu někdo bere hračku a strhne se to v pranici je kousání a nebo také bouchání pěstičkou do hlavy obraná reakce.
Ale sám od sebe nepřijde a nekousne. I když ve mě je malá dušička, když se blíží k nějakému dítku a mám tendenci ho strhávat k sobě. Nyní zas dětičky objímá a strhává na sebe a chce se s nima mazlit a pusinkovat je.To se některým dětičkám také nelíbí, ale rozhodně to snáším líp a rodiče uplakaného nebo překvapeného obejmutého a spusinkovaného dítěte také!
Jiank k tomu půjčování hraček. Chodím často do mateřského centra, tak jsme hodně v kolektivu různě starých dětiček.
Ze začátku jsem chtěla být spravedlivá a tak jsem vždy Filípkovi říkala, když měl něčí hračku a majitel hračky se jí dožadoval, tak hned at to vrátí, že to je chlapečka a že to chce vrátit…a když měl Filípek svou hračku, tak hned at to půjčí, že si také bude půjčovat hračky jiných dětí…no vlastně jsem byla nesprvedlivá ke svému dítku, které chudák nikdy nic nemělo, protože vždy ustoupilo. A tomu je konec. Pokud se některé dítko dožaduje hračky, kterou má půjčenou Filípek, tak zkusím na dítko zda si jí můžem půjčit a nabídnu některou s Filípkových hraček a pokud dítko nechce, tak mu hračku vrátíme, ale zároveň pokud Filípek nechce půjčit hračku, která je jeho a hraje si sní rozhodně ho nepřemlouvám, aby jí půjčil. Vysvětlím dítku, že hračka je Filípka a že si s ní hraje a až si dohraje, že jí irčit rád půjčí.
Taky Filda dělal, že měl své hračky na písku a nehrál si s nima, ale jakmile si je někdo zapůjčil hned přiběhl vytrhl hračku a hodil zpět ke svým a šel pryč. To jsem ho čapla za ruku a řekla že se to nedělá a blabla bla......znáte to. 
Dokonce máme v centru maminku, která má o půl roku staršího chlapečka než je Filípek a ten bere hračky všem. Filípek si hrál s mašinkou ( asi 4 vagónky ) a nebyl slyšet, přišel zminovaný chlapeček a mašinu mu sebral, Filípek koukal jak puk a začal plakat, v tom hned nastoupím já a šla jsem za chlapečkem hračku mu vzala a řekla, že to se nedělá, že ted si s tím hraje Filípek a že počká, že Filípek mu hračky taky nebere.
Proč bych měla nechat plakat své dítko a vlastně ho nechat v tom, že když mu někldo něco bere, že je to v pořádku. A když to neudělá a nevysvětlí chlapečkovi maminka, tak to udělám já.
Jejda to jsem se rozepsala. Doufám, že je to srozumitelný.
Mějte se krásně
L.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.13 08:21
Ahoj,
všichni tu píšete o maličkých dětech s kousáním, ale u nás je problém s dcerou (3,5). Kouše ve školce, když jí někdo něco dělá. Jenže učitelce se to nelíbí, pořád dokola mi to klade na srdce, ještě takovým tonem, že to zřejmě vůbec neřeším, že to musím té holce vysvětlit! Už fakt nevím jak:(. Ona je ve třídě nejmenší, nejmladší- rozdíl i skoro roku od ostatních. Říkám si, že zas lepší, než kdyby se nechala mlátit od druhých 
. Jenže tak to učitelky neberou a špatná je ona, ačkoliv si nikdy nezačne, že by kousla první jen tak. Vždy je to obrana i dle učitelky. Vůbec nevím, co s tím, protože jsem vysvětlovala, mluvíme o tom, jak řešit situace, kdy jí třeba někdo strčí nebo tak. Ona kýve všechno jakože chápe, ale pak vybouchne a je zle. Má lví povahu, tak si to asi dokážete představit. Už jsem jí doma zkusila kousnout taky. Kouše i kamarádky dcery 
.
V našem životě je dost změn zásadních, tak jestli to nemůže i souviset, každopádně kdyby měl někdo návod nebo zkušenost s takhle školkovým dítětem, budu ráda. Učitelce tedy pořád něco vadí . Tady tkanička na kalhotech, tady že nemá sukni s kapsičkou atd , přijdu si jako magor a mrzí mě, že jsme očividně tak neoblíbení. V jiné třídě ve stejné školce mám syna a tam není problém žádný. Ačkoliv tedy je starší, jistě by si učitelky mohly taky něco najít. Pokud něco bylo, řekli jsme si to úplně normálně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.13 09:46
Školkové problémy známe taky, málo ponožek, málo kalhotek, dlouhé nohavice, špatné bačkůrky, nechce se oblékat sama atd. A to měla od každého druhu oblečení v sáčku po třech, troje ponožky, troje rukavice, troje kalhoty… Chodí do školky nedoléčená atd… Bouchly mi saze napsala jsem maila ředitelce, že to takhle dál nejde, po nemoci (cca 3 měsíce) jsem šla s taškou věcí na výměnu chyběly tepláky, rukavice pláštěnka, ponožky tak jsem to doplnila reakce učitelek, že o tom nic neví. Ředitelka reagovala, že se na nespokojenost učitelek pozeptá. Od té doby máme klid. A k tomu kousání, my kousali taky, jednou jsem ji kousla taky máme pokoj. Co zažádat o přeložení k bráškovi do třídy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.13 09:49
@misulla09 To by bylo super, ale mají třídy podle věku:(. Ona nastupovala až teď od února, ještě na výjimku, protože jsem zůstala s dětmi sama. Myslím, že jí prostě ležíme v žaludku. Přitom dcera je šikovná, krásně mluví, pomáhá, hraje si, obléká se sama (ale zas se i ráda nechá obskakovat, to jo:D).
dnes jsem měla takovou chuť se bránit prostě víc, i dceru, protože mi to přijde nespravedlivé, abych jí vynadala, že se brání. A navíc třeba XX hodin po tom incidentu. Ale jsem nemocná a téměř nemohu mluvit , takže si mě ještě vychutnala o to víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.13 10:23
Teď nechci aby to vyznělo blbě, ale co zkusit zajít za psycholožkou pro radu, podobný problém měl táta s mým nevlastním bráchou (v srpnu 5let, splašili se mu asi hormony mě je 25 .Než nastoupil do školky, tak pár dní před tim jsem ho poprvé viděla. Po nástupu do školky děti kousal, mlátil atd. Brášky matka tý je 28 to házela na mě, že jsem ho rozhodila já tím, že má takhle starou sestru a ještě je i strejda ve třech letech. Táta i já jsme ji seřvali a ona v domění, že nám ukáže naběhla k psycholožce, aby ji potvrdila její doměnku, že je to moje chyba. Ejhle nebyla, takovýmu prckovi je jedno, že jednou za život viděl dospělou holku o který mu řekli že je jeho ségra:) chyba byla v ní, výchovu řešila strašně křečovitě, podle psycholožky, podle mě je vyšinutá, malej nesmí bez ní ani do pískoviště co kdyby vdechnul zrnko písku 
Jinak ještě mě napadlo, princezně jsou tři? My měli školka problém hned po nástupu, neprala se teda, ale chytala hysteráky, že tam nebude, utíkala, museli začít zamykat třídu, aby naše madam nevzala kramle:) po tý dlouhý nemoci když chuděra tvrdla doma 3 měsíce jako když přepneš vypínač, může se přerazit, aby mohla jít do školky, praštěná mamina jí už neba
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.13 10:44
@misulla09 Ono je to u nás celé dost takové… Malá byla nejdřív v jeslích- hrozné tety, nechtěla tam chodit, že jsou zlé , fakt arogantní krávy, neměli tam žádný program pro ně, fakt to nesedlo. Pak se konečně dostala do školky, ale měla jsem každé dítě v jiné, daleko od sebe, což se nedalo skloubit s prací. Podařilo se dostat dceru teď od února do školky k bráchovi, jsem s dětmi sama, s manželem byly problémy viz moje další diskuze a prostě toho na děti je moc. Verča každé učitelce říká, jak je má ráda, hladí je a chce pusinkovat. Přijde mi to, že se bojí, aby zas nešla do jiné /nedivím se/. 
Tak jestli i z toho důvodu, těch změn je moc za poslední půl rok. Do toho stěhování, partner, který taky není úplně košér, tak proto píšu, že na ně jsem sama, protože v podstatě jsem a on je tu jako spolubydlící, který děti nemusí .
O té psycholožce jsem uvažovala. Dříve jsem byla se synem, když jsme poprvé od manžela odcházeli. Dle jejích slov ale jsou oba šikovní a moje výchova je v pohodě, že umím řešit problémy a tak . Spíš těžko říct, co se jí honí v hlavičce.
Jsem ráda, dle toho, jak jsem s manželem žila já, že ona se bránit umí, tak proto jsem i smutná, že učitelka řeší, že ona kousla, ale neřeší toho, kdo jí co udělal a proč:(. Musím ještě s tou učitelkou promluvit, až toho budu schopná fyzicky. Přijde mi to nefér vůči ní, že jí takhle přede mnou shazuje a přitom není ta, co si začala . Hlavně to má řešit v ten moment, ne mi to žalovat. Vždycky to tak oznámí: a musím mamince říct, že jsi zase kousla a že je to ošklivé. A pak dodává vždy to samé, ať řeknu cokoliv- že jí to musím vysvětlovat pořád dokola, že to takhle nejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.13 11:03
Já jsem horká palice, takže bych učitelce řekla, že pokud je ve školce odpovědnost je na učitelce, ne na mě ano za výchovu odpovídám já, ale pokud kouše v obraně ať taky hledá příčinu učitelka a ne ty která u toho nejseš. Ať ti učitelka podrobně popíše za jakých okolností k tomu dochází, tím si ověříš jestli věnuje pozornost i tomu co předchází. Pokud by do mě ještě ryla, tak bych ji prostě poslala do prdele, viz ty šňůrky v kalhotech a tak. Mě taky pořád kamenovaly, že malá utíká a má hysteráky, že tam nechce být. Já jims klidnym hlasem řekla, že je to sice moc krásný, že mě upozorní že je fajn že to vím, ale co kdyby tomu předcházely tím, že jí hned po příchodu zabaví, pojď kreslit, pojď si hrát atd. Po nemoci jsme dorazili, vyměnila se jedna učitelka a druhá zůstala a hned upozorňovala, že malá je útěkář a hysterka a helemese z tý nový vypadlo, tak tomu předejdeme vzala si malou hned si s ní povídala a pojď ukaž mi svojí nejoblíbenější hračku atd. madam mi vlepila pusu a po třech dnech mě sama strkala mámo už jdi pyč ja si jdu hrát
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.13 11:19
@misulla09 Mám stejný názor jako Ty. Jen mě dnes štve, že jsem na to neměla- nemocné hlasivky. A odpoledne děti vyzvedne manžel- bere si je na víkend, takže to ve mě bude ležet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.13 11:49
No tak to ber z tý lepší stránky můžeš osnovat strategii „útoku“ na učitelku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.17 20:38
Ahoj
Potřebuju radu. Můj 2,5 letý syn kouše děti. Situacím se snažím předcházet. Stojím věčně za zadkem. Když vidím že se k něčemu schyluje, tak zasáhnu, zabráním mu v kousnutí. A říkám že se to nedělá, že to bolí. Ale občas to nevychází. Dnes na návštěvě kousnul staršího kamaráda (3 a čtvrt roku) ale už fakt hnusně. Využil situace, kdy jsme ani jedna maminka nebyly v místnosti . To už prostě dostal přez pusu. Je mi to hrozně líto. I z důvodu že tatínek chlapečka si nepřeje, aby se kluci vídali. Nebylo to první kousnutí.
Jak mám řešit to kousání? Mě přijde že nic nezabírá. Takže pak už jen separace od dětí. A v září má nastoupit do školky :/ jsem bezradná. Máte některá radu jak na něj? Díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.17 20:46
Vysvetluj, vysvetluj. Neseparuj, ale vic hlidej. Tatinek bude asi pekna hysterka. Zatim znam deti, ktere z toho kousani vsechny vyrostly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.6.17 21:20
Radu nemám, nám kouše syn už 2 roky. Kouše do modřin a do krve. Zkoušeli jsme to po dobrém, po zlém a nepomáhá nic.
Zatím separujeme a musí se omluvit - nemluví, tak pohladí a pofouká.
Když jsme někde mezi cizíma, tak ho nespouštím z dohledu ani na chviličku.
Pokud kousne, tak záleží na důvodu, když je boj o hračku, tak mu ji nedám, když zápasí o pozornost, tak odvedu pokousané dítě a jeho nechám.
Samozřejmě vysvětluju, že se to nedělá.
Prvního syna jsem kousla taky a on toho pak nechal. Ale kousla jsem a vysvětlila jsem, proč to bylo špatně a rozebrala jsem ho způsobem - nečiň jiným to, co nechceš, aby dělali oni tobě.
- Citovat
- Upravit
21.6.17 21:39
Brácha když byl malý, tak prej kousal všechny kolem sebe, i babičku. A taky prý nepomáhaly domluvy a vysvětlování. Nechal toho, až když ho taťka kousnul také.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.17 21:39
@e008 tatínek je hysterka jo, ty si dobrá, by mě zajímalo, kdyby nějakej malej spratek pokousal tvoje děti. Já tohle zažila u syna ve školce, kdy ho jeden kousavej spratek kousnul do zad skoro do krve a nejenom jednou, jeho rodiče měly taky takovej chytrej přístup jako ty, že jsem hysterka, takže jsem si to s tím hajzlíkem vyřídila sama, a syn měl konečně klid. Nikdo nebude ubližovat mým dětem, oni taky nikomu neubližujou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.17 21:49
@bibi88 píše:
Ahoj
Potřebuju radu. Můj 2,5 letý syn kouše děti. Situacím se snažím předcházet. Stojím věčně za zadkem. Když vidím že se k něčemu schyluje, tak zasáhnu, zabráním mu v kousnutí. A říkám že se to nedělá, že to bolí. Ale občas to nevychází. Dnes na návštěvě kousnul staršího kamaráda (3 a čtvrt roku) ale už fakt hnusně. Využil situace, kdy jsme ani jedna maminka nebyly v místnosti
Vlastní zkušenost nemám. Kamarádka řešila kousání a štípání u syna, u něj to byl jeho způsob jak navázat kontakt s dětmi (nemluvil), upozorňování na sebe. Po nastupu do školky ve 2,5 letech ho to přešlo.
Aktualně kousání, škrábání a štípání je problém u 2leté neteře. Švagrová ji neustále omlouvá, že tomu jěště nerozumí a že z toho vyroste, bohužel s tchýní se pak smějí tomu jaká je dračice. Syn si z každeho kontaktu s ní odnášel minimálně krvavý kousanec, teď si neteř hlídám já a nedostává příležitost.
Prostě hlídat a hlídat. Za zkoušku by stálo synovi kousnutí oplatit-samozřejmě jen v takové míře, aby cítil, že kousnutí bolí a vysvětlit proč. Věřím, že z toho nakonec „vyroste“. Přeji pevné nervy a co nejméně konfliktů
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
