Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminky,
mám dvouletého chlapečka, který kouše. Začalo to asi kolem roka, kdy dával dětem pusinky, objímal je, ale hned na to se jim zakousl do tváře. Vždycky dostal přes zadeček a napomenutí, že se to nedělá, že to bolí. Maminky kousacích dětí říkaly, že ho trestám zbytečně, že to samo přejde. V časopise jsem četla, že to dělají děti, které ,ají z něčeho velkou radost a neumějí emoce dát najevo jinak než kousancem. Šla jsem na to tak, že jsem malého vždy odvlekla od pokousaného a snažila se vysvětlit, že takhle si s ním nikdo nebude hrát. Pak přišla doba, kdy to přestal dělat a já si říkala huráá je to za náma, ale nyní opět kouše. Na hřišti mu stojím za zadkem a snažím se předejít případným tragédiím, ale je to trochu vyčerpávající.
Je to asi 14 dní co jsem se otočila a vracela půjčenou koloběžku, za mnou na písku seděl klučina ještě ani nechodil a když jsem se otočila Filípek na něm ležel zakousnutý
.
Je mi z toho moc smutno a nevím jak už mu vysvětlit, že se to nedělá. Manžel také kousal i ve školce ale to já asi už nevydržím a zblázním se. Je mi hrozně. Dělám něco špatně? Přemýšlela jsem o psycholožce pro malého, aby nám řekla co děláme špatně co maličký potřebuje, nebo za chvilku budu já potřebovat psychiatra.
Omlouvám se za obsáhlí příspěvek, ale jsem z toho opravdu neštastná.
Máte s tím někdo zkušenosti?
Navíc se v prodinci rozrosteme o dalšího člena rodiny, tak aby se to ještě nestupňovalo.
Je to moje zlatíčko,ale tohle je horor.
Děkuju za rady
Lenka
Ahojky,
Papko, já bych ti možná vážně poradila toho psychologa. Náš malej to kolem roku dělal taky a dost intenzivně. zřejmě přesně z toho důvodu, který píšeš, přebytek emocí, který nevěděl jak jinak vybít. Ale fakt ho to přešlo, a už s tím nezačal znovu. Teď se ovšem zas vrhá na mě, tátu i mrně brášku z převeliké lásky a mačká, bouchne hlavou a podobně. naštěstí na cizí to nezkouší, takže doiufám, že to taky přejde.
Pokud máš pocit, že ti to přerůstá přes hlavu, tak vyhledej odborníka. To byh udělala já.
Makýš a Tygříci (V2r., J6m)
Rozhodně bych odborníka přes kousání nehledala, to mi přijde jako volat rychlou na odřené koleno. Je to součást růstu a myšlení dětí. Chce to jenom je hlídat a nenechat kousat do živých tvorů. Naše Bětka kouše jenom brášku, takže ji hlídáme taky, na ostatní co máme autoritu si netroufá, takže logicky usuzuje že je to také v rámci hledání místa ve skupině dětí. Někde jsem četla a to také praktikuju, že dítě se nemá trestat plácáním po zadku, ale po té části těla, která ubližuje - po ruce, přes pusinu když kouše a tak. Dítě si nedokáže spojit tělesný trest=„na zadek“ v souvislosti s nevhodným chováním, ale dokáže vysledovat souvislost plácnutí přes ruku za to, když někoho štípne, nebo právě plácnutí přes pusu když kousne. Zadečkem neubližuje… =o).
U nás to tak opravdu funguje. Přeju hodně štěstí při výchově a co nejmíň kousanců a plácnutí
Radka
Ahoj Papko,
mně to teda přijde jako dost velký problém, hlavně jestli máte mít dalšího prcka. Asi bych, když to provede, dala najevo svůj OBROVSKÝ hněv, plácla(nevím,jestli přes pusu, tomi přijde zas dost drastické), sbalila ho a odkráčela z hřiště s tím, že když ubližuje dětem, tak si s nimi hrát prostě nebude.Když to udělá znovu, zopakovat. Nebo sebrat něco hodně oblíbeného, zkrátka potrestat pořádně. Je dost velký mna to, aby pochopil. Jestli je mezi dětmi rád, myslím, že by to mělo zabrat.Ještě mu ukaž, že se dá dětem dělat malá, držet za ručičku nebo tak a ne až po činu, ale průběžně.Ukázat, že emoce se dají projevit i jinak. Ale líbí se mi, že se tím problémem zabývaš. Moje sestra má dodnes od školky na tváři jizvu po takovémhle „láskyplném“ projevu od chlapečka.Ale reakce mamky byla:On má děti rád a dává jim to najevo takhle.Tečka,šmitec,pažitka. Tak to mi přijde drsný.Asi kdyby to udělal cizí chlapeček na písku mýmu dítku a mamka by nereagovala, asi bych mu i přes hrozby paragrafů jednu flákla.
Jitka a mrňousci
K plácnutí přes pusu jsme dospěly nyní, měl dlouho období, že nikoho nepoukousal a já se radovala, že to je za náma. Nyní mi ruky vystřelí smama a plácnutí přes pusu následuje, ale stále mi to přijde bezvýsledné. Navíc má kousek jedničky odlomený a tudíž je zub dost ostrý. Mám strah, že se jednou otočím a Filip bude žužlat něčí ukousnuté ucho!
Je to opravdu nebezpečné. To že hází po menších dětech písek, přežívám, zkouší co si může dovolit a co ne a jaká bude reakce…někteří rodiče se zasmějí a povídáme si o dětských nápadech a kulišárnách tohohle tipu, někteří naopak mají docela hysterické záchvaty!!! A to v duchu děkuju bohu, že nepokousal zrovna tohle dítě jinak by se se mnou snad i maminka či babička prala.
Ale toho psychologa přeci jen asi zkusím, taky se zeptám pediatričky…no nevím možná to víc hrotím návalem hormonů v těhu, ale opravdu jsem z toho vyřízená.
L.
Ahoj,
s kousanim mam taky sve zkusenosti, mladsi syn takhle kousal svou starsi segru, nevedel, jinak se branit. Jedna stara pani doktorka nam poradila vec, ktera me nejdriv lehce zaskocila, ale pak jsem zjistila, ze funguje.
Zni to trochu drsne, ale nejlepsi je ditko kousnout taky…proste beze slova prijit a kousnout..pote, co to manzel udelal, synek se na nej oboril se slovy : tato, co to delas, to boli…manzel pouze odvetil, ze segru to taky boli. Moc jsem tomu neverila, ale opravdu to zabralo, museli jsme to jeste jednou zopakovat a byl klid…synovi v te dobe bylo asi 2,5 roku.
Ted je na Vas, jestli to chcete vyzkouset
Mismiska
Ahoj,
připojuji se k tomu co je napsáno výše. Nám to neporadila doktorka, ale nějak jsem si to vydedukovala sama a když dvě větší holky měly toto kousací období, tak jsem je prostě kousla taky. A bylo to jedno kde a koho kously. Moc dlouho to netrvalo a obě dvě přestaly. Myslím si, že pokud to tomu dítěti vesvětlujete stejně Vás moc nevnímá a moc neví co po něm chcete.
KOusání zdar ![]()
Hamina
Taky jsem pro kousání ![]()
Náš drobek teda nekouše, ale mám neteř a ta byla hrozná. Když dělala něco špatného, tak jsem jí to oplatila…a fungovalo to. Děti příjdou na to, že to co dělají je špatné, jen když to pocítí „na vlastní kůži“
Klára
Můj expert začal asi před týdnem s kousáním. On ale nekouše nikoho jiného kromě mě. Vždycky ke mě přileze a zahryzne se a má z toho děsnou radost. Asi to je jeho projev lásky
![]()
O opětovném kousnutí jsem také slyšela, ale hned mi bylo řečeno, že se to nedoporučuje, že si pak to dítě myslí, že je to normální a kouše dál…
Já si říkala, že to třeba zvládnem bez této metody a půjde to. Jak je vidět tak nejde a koukám, že kousnutí na oplátku má velký ohlas a pomohl! Takže to zkusíme taky. I když manžel byl už od malého kousnut a taky ho kousnul…ale asi to chce opakovat více krát…
Tak mi držte palce a přeju vám nekousací děti a taky hlavně nepokousaný děti!!!!
Lenka
PAPKO s kousáním neporadím,ale gratuluju k druhému těhulkovství:)))))
Lenka
Ahoj,
docela souhlasím s názorem kousnout taky. Náš Jířa naštěstí nekouše děti, ale jen všechny plyšové hračky - a to specialně do nosu. Mě nebo manžela taky párkrát v rámci hry kousnul, tak jsme mu to vrátili - brečel a vůbec se mu to nelíbilo. Od té doby nás už nekousl, ale plyšáky kouše pořád a má z toho hroznou radost. Doufám,že ho to brzy přejde a že nezačne kousat děti.
Jinak asi moc neporadím, když by na malého nic nezabíralo, zkusila bych se zeptat pediatra nebo bych šla k psychologovi.
Jasně, nám se to opětovné kousnutí taky osvědčilo! A k tomu vždy vysvětlení: vidíš, jak to bolí… to se nedělá!
Jsem velký odpůrce plácání dětí
. Ať přes zadeček nebo přes ruce … je to přežitek z komunismu!!!!
Ahojky,
malej (teď skoro 16 měsíců), taky kouše, ale u nás je to trošku jinak. Kouše jenom mne (
), jako projev lásky či největší radosti. I tak ale doufám, že ho to už brzy odnaučím. Počet „kousnutí“ se zmenšuje, začíná chápat, že největší radost lze ukázat i jinak ![]()
Takže ti držíme palečky, ať to do konce léta zvládnete a vyřešíte ![]()
Ja se bohuzel pridavam se stejnym problemem - dvouleta Lucka velmi spatne vychazi se stejne starymi nebo mladsimi detmi. Nechce pujcit hracku, taha je za tricko a nakonec i kousne - do ruky, ale fakt hodne. Takze setkani s jinymi rodici pro me znamena neustalou kontrolu a kdyz se nam to nepodari uhlidat, dostane po zadecku, zacne brecet, postizene ditko samozrejme breci taky… Na psychiku nic moc. Porad ji vysvetlujeme, ze se ji s hrackama nic nestane, ze si je kamaradka jen na chvili pujci - ale bezvysledne. Proste nic nechce dat z ruky. Nevim, co s tim ![]()