Pomohla někomu hypnóza?

Anonymní
4.1.11 22:53

Pomohla někomu hypnóza?

Chtěla bych vědět,jestli někomu z vás pomohla hynóza,jaký to byl problém /pokud budete ochotné to sdělit/ a kolik sezení jste absolvovaly.

Ptám se kvůli mému tátovi,kterého po smrti mamky postihly silné úzkosti.Pomoc a oporu v nás dětech má,ale je prostě najednou SÁM :cry:

Děkuju.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Lia
4468
4.1.11 23:39

No na hypnóze jsem nikdy nebyla, měla jsem strach, snad Ti někdo odpoví.
Ale jsou i další metody, přikterých se nemusí „fyzicky“ někam vracet,myslm do minulých životů.. třeba SRT (Spiritual Response Therapy) nebo kinezka by na tohle byly skvělé..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Lena F.
5.1.11 00:29

Anonyme myslím že je více než vhodné aby si táta vybral metodu sam. Těch je v dnešní době víc než dost ale pokud člověk nevysloví žadost o pomoc sam za sebe nepomuže mu nic.

  • Citovat
  • Upravit
2844
5.1.11 05:11

A jak je to vlasntě dlouho co je sám? Musí se s tím přece i srovnat, Ono je to moc těžké přijít o někoho s kým jsi celý život a člověku najednou příjde, že už mu život končí

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14546
5.1.11 06:59

ahoj, za mě říkám, že si myslím, že by mu pomohl kineziolog, ale jak se píše výše, měl by to chtít sám

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.1.11 09:01

Nemyslím,že v tomto případě je léčby hypnózou to pravé.Hypnóza se vědčinou pomáhá v posttramatickém stresu,na „normální“ úzkost to vhodné není,spíš bych byla,pro nějaké prášky na uklidnění, hypnózu dělá večinou psychyatr,ke kterému by musel docházet,a musel by on zvážit,zda je to nutné.

Na hypnóze jsem byla,jsou 3 druhy hypnózy,já měla lehkou,tak abych mohla řídit myšlenky,pokud bylo to co jsem vyděla „moc stresující“,dávala jsem znamení,že chci pryč,bo to může i ublížit,pokud na to člově není připraven.Byla jsem na hypnóze,protozě jsem „zapoměla“ a nemohla se tak s danou situací strovnat.Asi to pomohlo,ulevilo se mi.
Nevím ovšem,včem by pomohla tvému tatínkovi,se strátou se musí srouvnat,toto se děje dnes a denně,normální je truchlit 6 měsíců,někdy to trvá i rok,pokud i potom bude špatný,měl by vyhledat pomoc.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
5.1.11 14:51

Děkuji,je to 9 měsíců a horší se to-pravděpodobně zimním obdobím,míň práce venku atd.Společně hledáme řešení,proto zjišťuji možnosti.

Pokud se ještě někdo ozve,budu ráda.

  • Citovat
  • Upravit
Lena F.
5.1.11 15:03

Jako řešení bych viděla nějak se zaměstnat, byt užitečný! Kolík je tatínkoví, jak je na tom zdravotně? Mohl by dělat udržbáře a nebo vlékaře na horské chatě?

  • Citovat
  • Upravit
687
5.1.11 15:11

Leni,jsme tři sourozenci a všem nám táta drobně pomáhá-nějaký nákup,pochůzky…Třeba mně s malými dětmi to výrazně šetří čas.Je čiperný /74/ a celkem zdravý.V nedostatku aktivity to není,spíš má přehršel času na přemýšlení-ráno vstává brzy,večery jsou dlouhé,na zahrádku nemůže…Když jsem se vžila do jeho situace,je mi to pochopitelné-snídáš-sama,jdeš do obchodu-sama…a tak ti šrotují v hlavě věci,na které bys normálně neměla čas,vzpomínky,křivdy,smutek…On je skalní optimista,ale prostě asi i stářím se ta osobnost mění.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Lena F.
5.1.11 15:17
TinaH píše:
Leni,jsme tři sourozenci a všem nám táta drobně pomáhá-nějaký nákup,pochůzky…Třeba mně s malými dětmi to výrazně šetří čas.Je čiperný /74/ a celkem zdravý.V nedostatku aktivity to není,spíš má přehršel času na přemýšlení-ráno vstává brzy,večery jsou dlouhé,na zahrádku nemůže…Když jsem se vžila do jeho situace,je mi to pochopitelné-snídáš-sama,jdeš do obchodu-sama…a tak ti šrotují v hlavě věci,na které bys normálně neměla čas,vzpomínky,křivdy,smutek…On je skalní optimista,ale prostě asi i stářím se ta osobnost mění.

Dělate to nejlíp jak to jde! Žál je zapotřebí vycitít. Zatloukat ho není dobré řešení, držim vam palce!

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
5.1.11 15:31

Píšeš,že tatínek je čiperný,nicméně,myslím,že hypnóza nepomůže,jak jsem psala.Bohužel,vzhledem k jeho věku,se se svou strátou bude trápit nejspíš už pořád.Je to smutné,a nikdo z nás si to nedokáže představit,přijít v tomto věku o partnera.Myslím,že víc,než mu pomáháte,mu pomoct více nemůžete.Je to blbá rada,ale třeba chce být někdy sám,to bych mu dopřála,i když víte,že bude smutnit,má na to právo.

  • Citovat
  • Upravit
687
5.1.11 23:49

Leni+anonymní,no-snažíme se.Já jako jediná dcera se asi dokážu vžít do jeho pocitů nejvíc.Pro mě je to taky nová a nepřenosná zkušenost-přijít o mámu,i když byla /vzato realisticky/nemocná a v seniorském věku.Vždycky mi bude chybět a každý den se vyskytují situace,kdy si řekneš-ještě tohle mohla vidět,a malý jak je šikovný … :oops: A i u toho táty mě to bolí,jak ještě teď po takové době od její smrti řekne-chtěl jsem koupit ten sýr,protože ho má maminka ráda,až pak jsem si uvědomil,že už ho jíst nebude…

Ale to jsou věci,které jistě zažívá každý,kdo o někoho přijde.Snad na jaře opravdu bude veseleji.Děkuju vám za pochopení,bylo to pro mě příjemné.Většinou o tom nemluvím-moje vrstevnice mají ještě mladé rodiče.
 Tina

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.1.11 08:13

Tino,mě umřela maminka když mi bylo 16let,byla dlouhodobě nemocná,dalo se to čekat,a stejně to přišlo nečekaně,i když jsem na to byla „připravená“,je to už 11let,ale strejně mě to chytne,když má výročí umrtí,nebo když jsou Vánoce,nebo když vidím děti,a vím,že je nikdy neuvidí.Do 2 let umřela babička,která se o mě starla,vydržela jen nutnou dobu,aby se o mě postarala,nemohla se smířit s tím,že přežila vlastní dceru.
Je jedno,v jakém věku člověk příjde o maminku,rána je to vždy.Mého otce se to nedotklo,bo naši byli rozvedení,a on byl relativně mladý /37/tak je jasné,že pro něj život neskončil,a někoho si najde.U tvého tatínka to bude složitější,bo mu umřela celoživotní partnerka,a pochybuji,že by měl chuť tuto strátu s odtupem času nahradit,to by ani nešlo.Je dobře,že se s tatínkem výdáte,a on vám pomáhá,a má to „svoje“,opravdu víc udělat nemůžete.Je dobře,že se zabývá i tím,že vám pomůže,a tráví čas s vnuky,to jediné,mu může dělat radost ze života.Pro něj je určitě podstatné,že je potřebný a může vám pomoci.Myslím,že to zvládáte velice dobře.

  • Citovat
  • Upravit
687
6.1.11 14:26

Děkuju ti,taky sis prošla svým… :hug: T.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
neonka
9.7.15 23:03

Ahojte, omlouvam se za anonym, ale pisu z registrace kamaradky, ktera nechce byt uvedena. Jde o starsi diskuzi, ale prece prispeju. (hledala jsem hodnoceni dr, ke kteremu jsem na hypnozu chodila, abych ji presvedcila, ze pomohl i jinym lidem a nasla jsem ho zmineneho v jine diskuzi). Presne s nesnesitelnymi uzkostmi jsem byla Jiriho Zíky, chodila jsem k nemu na sezeni pred rokem a pomohlo mi to!!!Pracuje v Praze, je zkuseny, dela to 30 let, byl i v Uvolnete se prosim u Krause. jedine, co mi u nej vadilo, ze ve svem pracovnim prostredi- pronajatem byte, kde hypnozu dela, neresi moc vzhled prostredi. Mohl by do toho dat nejakou tu korunu, nektere lidi to muze odradit, ze se o to nestara, pritom je to velky odbornik. Na hypnozu bych se laikovi nebo zacatecnikovi urcite nesverila, takze u nej jsem mela i dobry pocit. Ano, 1000 Kc za sezeni, ale lepsi nez dochazet a dat statisice leta k psychologovi. Mimochodem zadny extra jiny stav jsem nezazila, jen prijemne uvolneni, jinak nic, Clovek neni nijak mimo, to mi verte. Casto to lide prozivaji dokonce tak, jako kdyz je zavrete oci a poslouchate, co druhy rika. Takze pokud se nekdo obava, nemusi. Ja jsem neskutecna posera a nic to nebylo. :-)

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Poradna pro řešení zdravotních obtíží přírodní cestou

Ikona - Pavla Hájková

Mgr. Pavla Hájková