Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Porod = hrdinství?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.9.11 20:33
Jako hrdinka né, ale spíš se dmu někdy ,že mám dvě děti..ale porod jako takový považuji za něco nevyhnutelného..jakoby snad někdo neporodil 
Prostě musí..
Ale když se nad tím zamyslím, tak ta holka toho pána to nemá blbě vymyšlený..Takhle ho utvrzovat ve vyjímečnosti porodu..Možná na tom něco je..Možná to ještě přehodnotím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 20:49
jo jo jak holky píšou..
je to přirozené a normální… jsem hrdá, že jsem to zvládla se ctí… přirozeně.. bez léků… a mám tři zdravé dětičky!
ale hrdinka si nepřipadám. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 21:05
Tak já jsem hlavně šťastná, že jsme byly po porodu obě v pořádku a jsem ráda, že už to mám za sebou 
Schválně jsem se ptala přítele co on na to a odpověděl mi, že hrdinství to není.Hrdina je někdo, kdo udělá něco, co nemusí.A porodit se musí
Ale byla jsem prý šikovná 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 21:10
Hanule píše:
Ahoj, dnes jsem od známého uslyšela věc se kterou nesouhlasím, že každá žena která rodila, je hrdinka(ta jeho se tak vidí). Mi to přijde jako blbost, neb porod je přirozený následek plánovaného otěhotnění, či rozhodnutí si dítě nechat (pro ty kterým se to stalo omylem
Asi takhle, jsem hrdá na to, že jsem zvládla porodit(ale která z nás není), na druhou stranu hrdost a hrdinství je něco jiného, takže nemyslím si, že bych byla hrdinka. Podle mě je to věc naprosto přirozená a nečekám, že si přede mnou někdo kecne na pr.el z toho, že jsem porodila:-D 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 21:10
Alyss píše:
Mám to jako Wiolla..nic extra ze sebe nedělám,ale jsem na sebe hrdá
Mám tohle porobně.
Hrozil mi akutní císař (záchvat při porodu), domlouvali jsme se, že zkusím přirozeně, ale dr byli nachystaní na císaře...... a jsem na sebe hrdá, že jsem během 3 hod od píchnutí vody porodila přirozeně (s indikovaným epiduralem) a to až tak, že tento porod považuji za pohodový. Ve srovnání s mým prvním porodem, kdy jsem ještě byla zdravá a který byl i přístupem děsný…
Hrdá na mě byla rodina, manžel a chodily i sestřičky, že jsme to zvládla bez císaře.
Ale za hrdinku se nepovažuju ani omylem. není na tom nic hrdinského.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 21:10
Lizbeth píše: …jakoby snad někdo neporodil
Ale takhle to není. Jsou přeci holky, které se porodu tak bojí, dělají s tím takový štráchy, že oběhají hafo nemocnic a půlku ministerstva zdravotnictví jen aby si vydupaly CS a kdyby to šlo laparoskopicky, tak by raději i to…
A teď se do mě možná některé pustíte, ale já si po těch dvou porodech 4-kilových (a krásných) dětí taky připadám víc ženská. Rozhodně víc, než třeba mladá bezdětná holčina, co chodí po fámech a rajzuje po světě. 
(ale to asi není jen tím porodem, spíš tím faktem, že ty děti mám…)
Ale je to jen vnitřní pocit, který nikomu necpu pod nos, že jo?! Přece to, že mi těhotnění i porody jdou poměrně snadno není zas tak moje velká zásluha, je to spíš dar.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 21:15
Ano, jsem na sebe pyšná, že jsme druhý porod tak dobře a rychle zvládly 
Byl vyvolávaný, zajištěný ATB, ale rychlý a bez komplikací, až na větší krevní ztrátu u mě..
Bohužel, u prvního porodu jsem tento pocit vítězství a zadostiučinění neměla..Měl být vyvolávaný, ale nešlo to, tak jsem ležela týden před ním v nemocnici, než přijde čas, nakonec přišel spontánně..Přišly komplikace a malý musel být vytažen kleštěmi..Bolelo to, týden jsem si nemohla sednout, jen na nafukovací kruh..
Co se týče samotné „vyjímečnosti“ porodu, nikdy jsem o tom tak do hloubky nepřemýšlela, jakože by někdo přede mnou měl padat na zadek..Porodily a budou rodit jiné, porodím taky..
Pokud jde o „vyjímečnost“, jsem šťastná, že se svou vážnou srdeční vadou mám 2 děti, které se narodily přirozenou cestou, jsou zdravé..Dr. říkali, že kdybych se narodila před 100 lety a dožila bych se dospělého věku(což by nebylo jisté), děti bych pravděpodobně nemohla mít..Vada v té době nešla korigovat tak, aby s ní srdce mohlo dobře fungovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 21:17
ww píše:
Ano, je to hrdinstvíVždyť…který chlap by to zvládnul
souhlasim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 21:23
Když už jsme u těch jakkoliv nemocných těhotných žen, v porodnici, kde jsem rodila, jsem si zase tak „vyjímečná“ nepřipadala..
Spíš naopak, oddělení bylo zařízené pro rizikové rodičky s onemocněním všeho druhu, byl stále přítomen lékař(ne na se mnou na boxu, ale vedle), bylo v pohotovosti Aro, zvláštní péči jsem měla tu, že mi měřili saturnace(zasycení krve kyslíkem) a měli v pohotovosti EKG, kdyby něco..
Správně bych měla po porodu ležet 24 hodin na ARO na nepřetržitém EKG, protože moje vada vykazuje riziko náhlé smrti(i když je to vyjímečné)..Ale vzhledem k mému stavu na tom lékaři netrvali, protože bych tím pádem nemohla mít dítě u sebe a kojit..
Na oddělení šestinedělí si nás hodně rodiček připadalo jako na interně, hodně nás bralo nějaké léky, byla jsem na pokoji s paní, která měla nefrotický syndrom..
Prostě tam, kde jsem rodila, bylo vidět, že se lékaři(gynekologové) setkávají s těhotnými kardiačkami(a jinými nemocnými), nic je nepřekvapilo, věděli, co a jak..
Tady v porodnici ze mě byli šílení a měli strach, kdybych musela rodit předčasně a oni mě převzít do péče..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 21:23
Jsem asi divná, ale mám spíš pocit, že porod řídila příroda a já jsem s ní spolupracovala. Žádnou zvláštní hrdost nepociťuji Cítila jsem hlavně štěstí a úlevu, že to dobře dopadlo, ale hrdost ne 
(A hrdinství už vůbec ne )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 21:26
Míša8808 píše:
Taky jsem na sebe pyšná, že jsem ten porod dokázala dovést ke zdárnému konci a nakonec nemusela na císaře. Je to asi ta nejúžasnější věc, kterou jsem v životě dokázala. Jasně že porodit bych musela tak jako tak, ale porod mi trochu zvednul moje mizerný sebevědomí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 21:30
Lizbeth píše:
Jako hrdinka né, ale spíš se dmu někdy ,že mám dvě děti..ale porod jako takový považuji za něco nevyhnutelného..jakoby snad někdo neporodil
Dokonce mu i nechává dítě na odříhnutí po kojení Ale tak když mu to nevadí .)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 21:41
Hanule píše:Lizbeth píše:Dokonce mu i nechává dítě na odříhnutí po kojení
Jako hrdinka né, ale spíš se dmu někdy ,že mám dvě děti..ale porod jako takový považuji za něco nevyhnutelného..jakoby snad někdo neporodil
Já ale na odříhávání taky měla muže a teď zase dělá jiné věci ohledně péče o dítě. Je to dítě nás obou, tak proč mu část nepřenechat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 21:43
Jinak k otázce. Můj muž je spíš hrdý na mně, než já na sebe Nijak ho k tomu nenutím a nepopouzím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.11 21:44
Ono tam to bylo ještě v jedné souvislosti, to proč to vypadalo „směšně“. Napsala to v online hře na hlavní chat Že má jít odříhnout prcka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
