Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Taky jsem měla těhotenství s komplikacemi a porod sekcí, a přestože všechno dopadlo na jedničku, nepovažuju se kvůli tomu za hrdinku, spíš za klikaře.
Ale mám ve svém okolí jednu blízkou osobu, která ve mě hrdinku vidí a náležitě obdivuje, a té to teda nevymlouvám (nebo jenom trošku
), prostě si ráda nechám to ego trochu namasírovat. Bohužel však tou osobou není můj muž, což je opravdu škoda.
Nejsem hrdina,ale když se podivam do postylky na syna.Tak občas si tak řikam,že jsem konečně v životě něco dokazala.Něco co by aspon konečně ten muj chlap měl ocenit.Vařit a starat se o domacnost to přece zvladne taky,ale nosit a rodit to muj muž neumi. ![]()
knapek píše:
Nejsem hrdina,ale když se podivam do postylky na syna.Tak občas si tak řikam,že jsem konečně v životě něco dokazala.Něco co by aspon konečně ten muj chlap měl ocenit.Vařit a starat se o domacnost to přece zvladne taky,ale nosit a rodit to muj muž neumi.
skvěle napsané ![]()
Nečetla jsem vše, ale tohle teda hrdinství je: https://www.emimino.cz/…-porod-8197/ Že to tam paní nešla po porodu vystřílet kalašnikovem. ![]()
pravda to jo.V te době byla každa hrdinka. Mam 5 tydnu do druheho porodu a začinaji se kolem mě rojit same hruzostrašne přiběhy o porodech.Nechtěla bych nic takoveho zažit.
Porod je prirozena vec, zadne hrdinstvi - porodit se proste musi, s tim se neda nic delat. Ale pro me to byl taky pekny masakr, priserna bolest atd…nejsem ani hrda, ani hrdinka, jen jsem hrozne rada ze to mam za sebou a divim se ze jsem to vubec prezila a vydrzela vzhledem k tomu, jak spatne snasim bolest.
verububu píše:
Pro me to byla mala soukroma olympiada - citila jsem se jako absolutni vitez
Necítím to jako nějaké zvláštní hrdinství, jsem ženská tak rodím, no… Ale pyšná na sebe jsem:)
Aknyt píše:
Naopak při porodu, když jsem se neotvírala, tak to cítil jako moje selhání, že se dost nesnažím a že nedělám dost pro to, abych malou sama porodila a že spoléhám na císaře… Myslím, že většina toho zmizela, když mohl být i u císaře a byl první, kdo malou viděl a choval…
No tak jestli by do mě můj drahý začal hustit takové kecy na sále, vypálila bych mu takovou šlupku, že by se z toho dlouho nevzpamatoval
Doufám, že jako naprostý kretén se zachoval jen v tu chvíli…
Wiolla píše:
Tak dělat ze sebe něco extra asi ne, ale vnitřní hrdý pocit, že jsem to zvládla mám.![]()
![]()
taky tak
![]()
Neprihlasena Vichrice píše:
Já ještě nerodila a každá, která to zvládla u mě hrdinka je
Vím, že ven to musí, ale zase to není, jako když si jdete koupit půlku chleba
Přesně ![]()
Příspěvek upraven 22.09.11 v 15:24
tálinka píše:
Tak já jsem hlavně šťastná, že jsme byly po porodu obě v pořádku a jsem ráda, že už to mám za sebou
Schválně jsem se ptala přítele co on na to a odpověděl mi, že hrdinství to není.Hrdina je někdo, kdo udělá něco, co nemusí.A porodit se musí
Ale byla jsem prý šikovná
Tak to je bomba odpověď!!! 100% pravda!
![]()
Souhlasím, měla jsem blbý porod (cca 22 hodin)a připadala jsem si jako hrdina,mám dvouměsíční mimčo a stále ve mě ten pocit přetrvává:-)