Poslední věta před smrtí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Poslední věta před smrtí
Jsou to dva dny, co mi zemřel milovaný tatínek. I přes zákaz návštěv vydaný místní nemocnicí, jsem ho chodila navštěvovat. Byl po dvou mozkových mrtvicích a nemohl mluvit. Jeho stav se v průběhu dnů měnil. Někdy komunikovat (kýval hlavou na otázky), jindy byl úplně mimo. Muselo mu být jasné, že už bude brzy konec. 
Ve čtvrtek jsem za ním šla s mojí maminkou (jsou už 17 let rozvedení, ale vycházeli spolu vždy v dobrém), táta nás viděl už z dálky, když jsme se oblékaly do JIPkových mundurů a volal na nás, že nás nepoznal 
Nemohla jsem uvěřit tomu, že ho slyším mluvit, pak jsem ho chytila za ruku a on mi řekl, doslova:,,Budeme muset jít tou horší cestou. Až bude líp, budeme muset tou horší cestou.” Ptala jsem se, jak to myslí, ale na to už nic neřekl. 
Druhý den bohužel zemřel.
Nemůžu přijít na to, co tím myslel, jen od doktorů vím, že byl předtím několikrát v bezvědomí. Mohl v tom stavu vidět co je na druhém břehu? Věřím, že se duše znovu narodí, možná mluvil o novém životu? 
Máte někdo podobnou zkušenost?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
@Andrea3131 píše:
Jsou to dva dny, co mi zemřel milovaný tatínek. I přes zákaz návštěv vydaný místní nemocnicí, jsem ho chodila navštěvovat. Byl po dvou mozkových mrtvicích a nemohl mluvit. Jeho stav se v průběhu dnů měnil. Někdy komunikovat (kýval hlavou na otázky), jindy byl úplně mimo. Muselo mu být jasné, že už bude brzy konec.Ve čtvrtek jsem za ním šla s mojí maminkou (jsou už 17 let rozvedení, ale vycházeli spolu vždy v dobrém), táta nás viděl už z dálky, když jsme se oblékaly do JIPkových mundurů a volal na nás, že nás nepoznal
Nemohla jsem uvěřit tomu, že ho slyším mluvit, pak jsem ho chytila za ruku a on mi řekl, doslova:,,Budeme muset jít tou horší cestou. Až bude líp, budeme muset tou horší cestou.” Ptala jsem se, jak to myslí, ale na to už nic neřekl.Nemůžu přijít na to, co tím myslel, jen od doktorů vím, že byl předtím několikrát v bezvědomí. Mohl v tom stavu vidět co je na druhém břehu? Věřím, že se duše znovu narodí, možná mluvil o novém životu?
Máte někdo podobnou zkušenost?
„Všechno je jinak“.Tato slova řekl moudrý rabín na smrtelném loži…Moje babička údajně před smrtí řekla-„Já už to mám tady za sebou, ale Vás co všechno ještě čeká“…a měla pravdu…
- Citovat
- Upravit
@Andrea3131 nepatrej. Až budeš met pochopit jeho slova, tak se tak stane. Jinak lidé tu smrt často cítí. naše babi poznala své dcery týden před smrtí.. a to 12 let netušila, kdo jsou.. řekla jim, že je bude chránit, že se nemusí ničeho bát 
tělo jede v tu dobu ve vlastním záložním režimu a občas se stávají zázraky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Andrea3131 píše:Říká se tomu labutí píseň. Nějakým zázrakem se lidé těsně před smrtí zlepší.
Jsou to dva dny, co mi zemřel milovaný tatínek. I přes zákaz návštěv vydaný místní nemocnicí, jsem ho chodila navštěvovat. Byl po dvou mozkových mrtvicích a nemohl mluvit. Jeho stav se v průběhu dnů měnil. Někdy komunikovat (kýval hlavou na otázky), jindy byl úplně mimo. Muselo mu být jasné, že už bude brzy konec.Ve čtvrtek jsem za ním šla s mojí maminkou (jsou už 17 let rozvedení, ale vycházeli spolu vždy v dobrém), táta nás viděl už z dálky, když jsme se oblékaly do JIPkových mundurů a volal na nás, že nás nepoznal
Nemohla jsem uvěřit tomu, že ho slyším mluvit, pak jsem ho chytila za ruku a on mi řekl, doslova:,,Budeme muset jít tou horší cestou. Až bude líp, budeme muset tou horší cestou.” Ptala jsem se, jak to myslí, ale na to už nic neřekl.Nemůžu přijít na to, co tím myslel, jen od doktorů vím, že byl předtím několikrát v bezvědomí. Mohl v tom stavu vidět co je na druhém břehu? Věřím, že se duše znovu narodí, možná mluvil o novém životu?
Máte někdo podobnou zkušenost?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@martina.se děkuji, snad se jednou dozvím, jak to myslel
Věřím, že je něco mezi nebem a zemí, měli jsme už v minulosti podobnou zkušenost z prababičkou, která před mnoha lety ležela v nemocnici (ještě nebyly mobily atd) a věděla přesně, jak jí zatím doma prarodiče vymalovali pokoj a přestěhovali postel. Podotýkám, že nebyl způsob, jak by se to mohla dozvědět. Když se jí babička zeptala, jak to ví, tak řekla, že se tam byla večer podívat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Russet Ano, o tom jsem už slyšela, asi to bylo opravdu ono. Děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vzdálená příbuzná, která měla často tušení, již hodně nemocná šla na wc a říkala, že se z něj již nevrátí. Po cestě zpět z wc zemřela.
Můj otec nepromluvil, byl již komatu, ale počkal, až jsem přišla za ním. Měla jsem tušení již den předem, ale nestihla bych sjet do nemocnice a zpátky (veřejnou dopravou), druhý den když jsem šla do nemocnice jsem si říkala, že tudy jdu naposledy (a zrovna si říkala, proč o tom přemýšlím, vždyť žije) a došla jsem k němu se sestrou, byla tam jeho žena a za pár minut zemřel. Měl všechny svoje holky pohromadě u sebe.
Má mamka před smrtí snad mluvila o nás (malých dcerách) a ručních pracech -bylo sděleno lékařem, který byl u ní.
- Citovat
- Upravit
Je to smutné, ale lidi, kteří nějakým způsobem tu na světě už odzili své, potřebují jit někam dál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Takco Já vím, tělo dosloužilo, musel jít dál. V našich vzpomínkách bude žít navždy. Jen to bylo moc brzy bylo mu 52 let. Jsem jen ráda, že už ho nic nebolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Podle mne vám sdělil myšlenku, která byla řešením pro cosi, co si v tzv. bezvědomí řešil. Celé vám to vyprávět neuměl, o čem jeho „snová vize“ byla.
Dopřejte sobě a jemu klid. Vyšlete za ním na cestu modlitby. Třeba se pak ta „horší cesta“ z jeho krátkého sdělení promění v pěknou cestu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Andrea3131 píše:
@poučená Děkuji, udělám vše pro jeho klidný spánek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Andrea3131 píše:
@poučená Děkuji, udělám vše pro jeho klidný spánek.
Modlit se, děkovat, myslet na něj nikoli se smutkem, ale jen s láskou.
Bude pak brzy žít v Tvém srdci a pomůže Ti vždycky, když to budeš potřebovat.
Josef Hora - Znělka
Máj růžový jak z porculánu,
jejž kapky deště pocákaly,
se zaobluje podle plánů…
andělé je kdys rýsovali,
andělé je kdys rýsovali
a ještě se jim třese ruka,
zda boží zázrak neustálý
svou křehkou krásou nepopuká.
Chodíme proto plaše zemí, šeptáme si jen nad růžemi
jak vánek, kterým sad je ovát.
Neplačte láskou! Co nám zbývá,
je jenom snaha jasnozřivá
nerozbít, dosnít, domalovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A jak je to s lidmi, s kterými jsme se nestihli rozloučit? Nebo kteří nám ublížili a máme k nim ambivalentní vztah i po jejich úmrtí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pripomnelas mi jedny z poslednich slov manzelovy babicky, nez odesla. Mela jsem ji velmi rada, nejvic z jeho rodiny, ac jsme se predtim neznaly. Na odchodu nam vypravela o sve druzine, ktera ji prisla odvest nejakou cestou, takto to doslova tehdy rekla.
Manzel z toho byl na vetvi, tak ji tehdy pozadal, aby jim rekla, at odejdou, coz udelala. Pak mela chvilicku jasny okamzik, kdy nas vnimala, a pak uz nic.
Ale ja tyhle veci obvykle citim, zdedil to po mne i syn ktery prababi taky mel rad a tehdy jedinkrat plakal a nechtel u ni jako miminko byt, az kdyz jeji imaginarni druzina odesla.
Posledni slova meho taty byla aby mu mamka privezla do nemocnice teple kafe. Posledni slova babicky ze citi jakoby se zavirala vratka (zemrela na uduseni).
- Citovat
- Upravit
